Hlavní navigace

Tvrdé sankce u kontrolních hlášení se mají zmírnit. Ve hře je několik variant

1. 12. 2015
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed
Aktualizováno: Aktualizováno o vyjádření ministerstva financí. (1. 12. 2015 12:40)
Andrej Babiš potvrdil, že přísné sankce u kontrolních hlášení by se měly zmírnit. Přečtěte si, o kterých variantách ministerstvo se zástupci podnikatelů jedná.

Jeden z problémů, které se pojí s kontrolním hlášením, tvoří nastavení sankčního režimu v případě nesplnění některých povinností. Pokuty jsou totiž stanoveny taxativně, v poměrně vysoké výši a nejde je ani prominout. Sankci lze navíc dostat, i když máte kontrolní hlášení v pořádku a podáte ho včas. Jak však serveru Podnikatel.cz uvedl Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP), sankční režim by se měl změnit. Úpravu potvrdil na svém FB profilu i ministr financí Andrej Babiš. Doposud však není zřejmé, jak konkrétně se sankční režim změní a zda se úpravy stihnou do té doby, než se kontrolní hlášení začne podávat.

Čtěte také: 5 problémů, které se pojí s kontrolním hlášením

Základní lhůta je do 25. dne

Ilustrační obrázek.
Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Jakým způsobem se mají zmírnit sankce u kontrolních hlášení?

Plátci DPH, kterých se od roku 2016 týká povinnost podávat kontrolní hlášení, se musí mít na pozoru a hlavně si pečlivě ohlídat vše okolo této novinky. Pokud totiž něco zanedbají, hrozí jim přísné sankce, které navíc nejde prominout. Důležité je mít především na paměti lhůty. Plátce, který je právnickou osobou, bude podávat kontrolní hlášení za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce (pokud připadá 25. den na víkend či svátek, posouvá se lhůta na nejbližší pracovní den). Plátce, který je fyzickou osobou, však bude podávat kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Čtvrtletní plátci fyzické osoby tedy jednou za tři měsíce, a to 25 dnů od skončení čtvrtletí.

Čtěte více: Okolo lhůt u kontrolních hlášení panují zmatky, zorientujte se s námi

Tvrdé sankce bez možnosti prominutí

Kromě těchto základních lhůt musí podnikatelé rovněž počítat s lhůtami pro reakci na výzvu od správce daně a následného určení pokut, která se může týkat samotného opomenutí podání hlášení či opravy nebo upřesnění údajů v podaném hlášení. Podnikatelé totiž musí na výzvu od finančního úřadu zareagovat do 5 kalendářních dní od oznámení výzvy, a to tím, že údaje změní nebo doplní za pomoci následného kontrolního hlášení, popřípadě původní údaje potvrdí.

Kdo své povinnosti ohledně kontrolního hlášení k DPH včas nesplní, čekají ho bez milosti pokuty. Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši

  • 1000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván,
  • 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,
  • 30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
  • 50 000 Kč, pokud šlo o řádné hlášení a nepodá jej vůbec nebo ani v náhradní lhůtě.

Zákon navíc obsahuje další pokuty, které mohou plátci DPH v souvislosti s kontrolním hlášením dostat. U nich ale již existuje možnost pro správce daně stanovit jejich výši, a to do 50 000 Kč plátci, který na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení, a až do výše 500 000 Kč pro plátce, kteří nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžují nebo maří správu daní.

Kontrolní hlášení upravují § 101c až § 101i zákona o DPH.

Výzvy budou chodit buď datovkou nebo e-mailem

Finanční úřad navíc výzvu související s kontrolním hlášením bude zasílat jen elektronicky, a to prostřednictvím


a)  datové schránky, nebo


b)  veřejné datové sítě na elektronickou adresu plátcem za tím účelem uvedenou, nemá-li plátce zpřístupněnu datovou schránku. Tuto adresu sdělíte správci daně při podání prvního kontrolního hlášení.

Výzva, která se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, se považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně. Může se tak stát, že podáte hlášení včas, máte ho správně a protože do pěti dnů nezareagujete na e-mailovou výzvu finančního úřadu, dostanete pokutu 30 tisíc korun.

Čtěte více: Kontrolní hlášení lze podat včas, mít správně a stejně dostat pokutu 30 tisíc Kč

Sankční režim se má zmírnit

Právě lhůty a sankce považují podnikatelé za nepřiměřené a nejvíce se jich obávají. Jak však uvedl serveru Podnikatel.cz Karel Havlíček, šéf AMSP, sankční režim by se měl zmírnit. Denně jednáme s ministerstvem financí a vypadá to, že se skutečně dohodneme a sankční režim by se měl změnit. Doufám, že vše se stihne do konce roku. Příští týden máme další kolo jednání, není to nyní o tom, že by ministerstvo nechtělo, spíše se hledá nejjednodušší cesta, aby to rychle platilo, uvedl serveru Podnikatel.cz Havlíček. Že jsou sankce nastaveny přísně, připustil i ministr financí Andrej Babiš. Ten na svém facebookovém profilu napsal, že poslanci ANO předloží novelu zákona o DPH, která v odůvodněných případech umožní sankce prominout.

Andrej Babiš o úpravách sankčního režimu u kontrolních hlášení na FB.

Daně x

AMSP nicméně na svých stránkách uvádí, že diskutuje s ministerstvem i další možnosti. Jde především o tyto body:

  • Vyhlášení tolerančního období, minimálně 3 měsíce po zavedení kontrolních hlášení k DPH. V tomto období by současné sankce nebyly aplikovány. Toto období bez sankcí by umožnilo poskytnout prostor na doladění případných nedostatků a odstranění nezáměrných problémů. Důvodem je i to, že původně plánované testovací rozhraní nebylo spuštěno dle slíbeného termínu k 1.11.2015.
  • Variabilita sankcí vázaných k reakci daňového subjektu na výzvu správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení. Tyto sankce by měly být předmětem správní úvahy správce daně, tj. výše udělené sankce by měla zohledňovat význam a dopad porušené povinnosti, pokud vůbec dopad reálně je, jakož i míru součinnosti daňového subjektu (firmy). Paušální sankce bez tohoto posouzení představují aplikaci principu „kolektivní paušální viny“, což AMSP odmítá.
  • Lhůta pro správce daně pro „speciální“ výzvu týkající se podaného kontrolního hlášení. Správce daně totiž není vázán žádnou lhůtou na rozdíl od poplatníka. Současně jde i o to, prodloužit lhůtu pro povinnost firmy k podání následného kontrolního hlášení na základě výzvy správce daně k doplnění, změně či potvrzení údajů z „5“ na alespoň „5 pracovních“ dnů. 

Server Podnikatel.cz oslovil s otázkami i ministerstvo financí, které potvrdilo, že preferovanou variantou je v současné době provést zmírnění prostřednictvím prominutí sankcí, které by umožnilo zohlednit specifika individuální situace. Konkrétní parametry této úpravy jsou zatím předmětem interních diskuzí. S ohledem na délku legislativního procesu již nelze zákon o dani z přidané hodnoty změnit s účinností od 1. ledna 2016. Zvažovanou úpravu by však mělo být možné zařadit do novely zákona o DPH, která je v současné době projednávána pracovními komisemi Legislativní rady vlády, a formulovat příslušná ustanovení tak, aby se vztahovala na období od 1. ledna 2016, upřesnila serveru Podnikatel.cz Gabriela Štěpanyová z tiskového oddělení ministerstva.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).