Zprávy z 27. října 2008

Globální krize se začíná projevovat i v Čechách. První příznaky už pocítilo mnoho firem i jejích propuštěných zaměstnanců. Mladá fronta Dnes přinesla žebříček oborů, jež krize postihne nejvíce. V čele jim vévodí developeři a automobilky.

Propojenost jednotlivých ekonomik už přineslo finanční krizi i do České republiky, kde se pomalu začíná také projevovat. Příznaky začínají pociťovat zejména firmy působící v průmyslu. Mladá fronta Dnes ve spolupráci s analytiky sestavila seznam oborů, na něž krize dolehne nejvíce. Studie však uvádí, že více či méně se dotkne všech odvětví. Nejvíce to odnesou developeři, neboť banky jsou s poskytováním úvěrů čím dál opatrnější a zájem o nové byty tak klesá. Krize se výrazně odrazí i na českém průmyslu, především na automobilkách a závodech vyrábějící stroje. Nejvíc by ji firmy měly začít pociťovat na začátku příštího roku. "Dotkne se to všech malých a středních firem. Banky už teď omezují financování a to není legrace, firmy budou mít potíže získat peníze. Příští rok bude horší," uvedl Jaroslav Míl, šéfa Svazu průmyslu a dopravy.

Někteří analytici predikovali špatné časy oborům se sklem a textilem. "Velkovýroba v těchto segmentech brzy skončí. Přežijí jen ty podniky, které výrazně zeštíhlí a budou mít zhruba do 100 zaměstnanců. Spolu s tím musí odejít z masové strojové výroby a vsadit na kvalitu, ruční práci. Vybudovat luxusní značku a získat loajální zákazníky," předpovídá Aleš Michl z Raiffeisenbank. Další odvětví, na kterém se vývoj světové ekonomiky projeví je cestovní ruch. Kdo se naopak zásadních změn obávat nemusí je dle analytiků energetika a zemědělství, jejichž produkty můžou lidé ve své spotřebě omezit, nikoli však úplně odstranit. Čtěte více v seriálu Finanční krize

HN: Znamenají výsledky voleb konec reforem?

Senátní volby jsou u konce. Zvítězila v nich opoziční ČSSD, která pravděpodobně nebude v důchodové a zdravotní reformě pokračovat a dosud přijatá opatření tak ztratí smysl. Výsledky znamenají dle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka i zvýšení rizika politické nestability, která není v době turbulencí na finančních trzích vhodná. Roli zde bude hrát i očekávané zpomalení růstu ekonomiky. Ta podle něj bude potřebovat konstruktivní opozici, informují Hospodářské noviny. Čtete více: Analytici: Vláda bude už jen přežívat, s reformami je konec

V Čechách dochází k úbytku tradičních firem, kterým bylo přezdíváno "rodinné stříbro". Některé z nich zkrachovaly, jiné ukončily činnost a některé přesunuly svou výrobu dále na východ. Patří mezi ně například Zbrojovka Brno, Eska Cheb nebo Favorit Rokycany. Nyní se díky krizi jejich seznam ještě rozšíří.

Některé firmy, které se svou výrobou považovaly v Čechách za tradiční pomalu mizí z trhu. Ze seznamu společností, jimž bylo přezdíváno "rodinné stříbro" zmizely například společnosti Zbrojovka Brno, Eska Cheb, Favorit Rokycany, Fruta Znojmo, Tiba Dvůr Králové nad Labem, Textilana Liberec, cukrovary Hrochův Týnec nebo Praga Hrádek nad Nisou. Některé z nich zkrachovaly, jiné dobrovolně ukončily výrobu a pár z nich přesunuly výrobu na východ. V době finanční krize se dá očekávat, že se tento seznam ještě více rozšíří. Podle Hospodářské komory jsou dalšími kandidáty například Hodeta Domažlice, Sklo Bohemia Světlá nad Sázavou nebo Solo Sušice. Všechny tyto firmy přitom naši zemi reprezentovaly po celém světě.

Důvodů, proč se jim zde přestalo dařit, je hned několik. Jednou příčinou byla ztráta dřívějších odbytišť díky nástupu levného zboží z Asie, pro další z nich mohly být neúnosné rostoucí náklady na energie a mzdy zaměstnanců, jiným uškodila silná koruna. Proto se i část našich tradičních výrobních společností rozhodla přesunout výrobu na východ, kde je možnost vyrábět s nižšími provozními náklady. "V historii našeho hospodářství se nacházelo velké množství značek a jmen, které nám přinášely ve světě respekt a uznání. V poslední době se jejich počet stále zmenšuje a ve většině případů už nejsou ničím nehrazeny," uvedl prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel. Čtěte více: První dopady finanční krize zaznamenalo i Česko

Společnost Cyrrus uvedla na trh New Connect varšavské burzy českou firmu Photon Energy. Za několik dní obchodování na varšavské burze akcie české firmy zaznamenaly nárůst o 700 %. Photon Energy je tak první českou firmou, která se na varšavké burze obchoduje.

Na varšavském trhu New Connect představila společnost Cyrrus českou firmu Photon Energy. Stala se tak první českou firmou, jejíž akcie se na varšavské burze obchodují. Během několika dní obchodování navíc zaznamenaly 700% nárůst. "Překonali jsme celý obtížný mezinárodní legislativní proces a opět dokázali, že burza je jednoznačně dobrým zdrojem nedluhového financování i pro malé a střední firmy," uvedl Jan Procházka, šéf polských aktivit společnosti CYRRUS s tím, že toto řešení hodlají rozvíjet i s dalšími českými klienty.

Firma Photon Energy se zabývá solární energií a její doménou je rozvoj fotovoltaických elektráren. "New Connect poskytuje nedocenitelnou platformu pro malé a střední podniky k získání vlastního kapitálu. Naše umístění na New Connect nám rozšiřuje možnosti financování budoucího růstu společnosti a současně poskytuje investorům možnost se na něm podílet, " komentoval důvody vstupu firmy na burzu finanční ředitel Photon Energy,k Georg Hotar. Hned první dny obchodování, kdy akcie firmy začaly zvyšovat svou hodnotu, přesvědčily vedení Photon Energy i společnost Cyrrus, že celá akce měla smysl. "Jsme rádi, že se nám podařilo realizovat tento první úpis české firmy na varšavské burze i přes všeobecně nepříznivou situaci na kapitálových trzích ve světě" řekl Jan Michelfeit, vedoucí IPO teamu oddělení Corporate finance společnosti CYRRUS. Čtěte více: České firmy chtějí na polskou burzu

Česká správa sociálního zabezpečení zveřejnila údaje podle kterých počet podnikatelů v České republice vzrostl o téměř deset tisíc. Stalo se tak za třetí čtvrtletí letošního roku. Podle vyjádření Hospodářské komory je nárůst způsoben dobrým růstem ekonomiky a optimismem spojeným v počátkem roku.

Za třetí čtvrtletí letošního roku se podle České správy sociálního zabezpečení počet podnikatelů v České republice zvýšil skoro o deset tisíc. Podle prezidenta Hospodářské komory České republiky Petra Kužela je tento nárůst způsoben zejména setrvačností, kdy v první polovině letošního roku ekonomika rostla velmi uspokojivým tempem a v zemi převládal optimismus. Podle Kužela lze také část zásluh přiznat provedeným reformám, jež podpořily podnikatelské prostředí. Nejvíce asi novela živnostenského zákona, která významně zjednodušila začátky podnikání." V neposlední řadě jsou tu také lidé, kteří s nastupujícím útlumem v některých odvětvích přicházejí o práci a raději si zažádali o živnostenský list, než aby se přihlásili na Úřadě práce jako nezaměstnaní," doplnil Kužel.

Optimismus, který doprovázel celou první polovinu letošního roku totiž ještě nebyl poznamenán příznaky finanční krize. To se změnilo až počátkem letošních prázdnin, kdy začala exportně založené firmy výrazně trápit posilující česká koruna. Čtěte více: Léčí státní pomoc příčiny krize, či jen její příznaky?

Podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v Česku stagnuje výstavba obnovitelných zdrojů energie. Jednou z hlavních příčin jsou vysoké kapitálové požadavky těchto investic. Zanedlouho se firmám otevře možnost čerpat na tento druh investic podpora z EU.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo statistiky, podle kterých výstavba obnovitelných zdrojů energie v České republice stagnuje. Hlavním důvodem je finanční náročnost těchto projektů. "Ze statistik ministerstva vyplývá, že podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie klesl na 4,7 % celkové spotřeby elektřiny v České republice. V loňském roce to bylo 4,9 %," uvedl Zdeněk Jana, ředitel Evropského kompetenčního centra UniCredit Bank. Firmy, které se rozhodnou vložit své prostředky právě do této oblasti, budou mít zanedlouho možnost zažádat si o finanční podporu z EU z programu Eko-energie.

Česká republika se v rámci svého členství v EU zavázala, že do roku 2010 bude vyrábět 8 % energie z obnovitelných zdrojů. Za dalších deset let by to mělo být až 13 %. Aby se stanoveného cíle mohlo dosáhnout snáze, je v Operačním programu Podnikání a inovace zařazen i program Eko-energie, který je určen právě projektům na tvorbu energie z obnovitelných zdrojů. Dotace může činit až 100 miliónů korun. Uděluje se na základě podané registrační žádosti, jejichž příjem bude zahájen 13. listopadu letošního roku, prostřednictvím internetové aplikace eAccount. Příjem žádostí potrvá až do února 2009. Od pátého března do 30. dubna se pak začnou od žadatelů vybírat žádosti plné, obsahující detailnější informace o projektu. O podporu v programu Eko-energie však mohou žádat i malé, střední a velké podniky, které zavádějí opatření na snížení celkové energetické spotřeby. Žádoucí jsou například projekty zabývající se modernizací zařízení na výrobu energie, zateplování budov či zavádění kombinované výroby energie a tepla. Průmyslové podniky mají možnost dotovat i projekty na využití odpadní energie.

Pro úspěšné zažádání o dotaci je nutné nejprve zajistit dostatek finančních zdrojů. Dotace jsou totiž vypláceny zpětně a první uznatelné náklady musí vzniknout až v určité fázi žádosti o dotaci. Pro tyto případy ale banky poskytují úvěry, kterými lze financování zajistit. Kromě úlevy části dotovaných počátečních investičních výdajů firmám projekt uleví svými přínosy za doby životnosti třeba dodáváním elektřiny. Ta česká je totiž jednou z nejdražších v Evropě, zdůraznil Zdeněk Jana. Vysoké ceny energií jsou také dle průzkumu Hospodářské komory ČR jednou z barier rozvoje firem, alternativa obnovitelných zdrojů by tak mohla být vhodným východiskem. Čtěte více: Bioplynová stanice - nová příležitost k podnikání

Maďarsko dostane finanční injekci, Belgie půjčí 3,5 miliardy eur bance, která vlastní českou ČSOB. Pražská a tokijská burza opět padá. Arabské ropné státy už také krizi pociťují a Jižní Korea snižuje úrokové sazby aneb: Jak postoupila finanční krize.

Evropská unie (EU) a Mezinárodní měnový fond (MMF) pomohou Maďarsku stabilizovat jeho otřesenou ekonomiku. V neděli se na tom dohodli zástupci všech tří zúčastněných stran. Program pomoci zahrnuje nemalý finanční obnos, který má ekonomiku stabilizovat a nastartovat její růst. Na záchranné akci se bude kromě MMF a EU podílet i některé jiné evropské státy a regionální organizace. Pomocnou ruku podá i belgická vláda bankovní skupině KBC, jež je vlastníkem tuzemské ČSOB. Poskytne jí 3,5 miliardy eur s cílem uklidnit důvěru investorů. Zástupci skupiny KBC uvedli, že skupina problémy nemá, podporu chce hlavně proto, aby byla na úrovni konkurentů, kteří už finanční pomoc přijaly.

Ani situace na burzách není počátkem týdne nijak příznivá. Všechny se od počátku obchodování ocitly v červených číslech. Burza cenných papírů v Praze klesla při zahájení obchodování o pět procent a tento trend i nadále prohlubuje - nyní o 6,79 %. Evropské burzy tak navázaly na propady tokijské burzy, jejíž index Nikkei se ocitl na nejnižší hodnotě za posledních 26 let. Podobný vývoj se odehrává i na čínské burze.

Dopadům globální krize se nevyhnuly ani bohaté ropné státy Arabského poloostrova. Kuvajt dnes přikročil k záchranným krokům své bankrotující domácí banky, kterou přivedlo do problémů investování do finančních derivátů. Saúdská Arábie se zas se svou pomocí zaměřila na nízkopříjmovou skupinu obyvatel, jimž více zpřístupnila možnosti levných půjček poskytnutím zhruba 52 miliard tuzemské bance, která je pro chudé obyvatelstvo nebude úročit. Problémy v tomto regionu způsobují propady cen ropy, které následují po bohatém období, kdy se ropa zdražila od roku 2002 až pětkrát. Nyní je cena na poloviční úrovni.

Do boje s krizí se pustila i Jižní Korea, jejíž centrální banka snížila základní úrokovou sazbu o tři čtvrtě procentního bodu. Chce tím tak zabránit hrozící recesi ekonomiky. Korejské akcie na tuto zprávu reagovaly úspěšně a po týdnu poklesů uzavírala tamní burza se ziskem. Jihokorejský prezident navíc uvedl, že vláda bude ekonomiku podporovat i zvýšením veřejných výdajů a snižováním daní. Čtěte více v seriálu Finanční krize

Jak uveřejnil Český statistický úřad, důvěra v českou ekonomiku v říjnu silně klesla. Ve srovnání s měsícem září dokonce o 5,9 %. Důvěra spotřebitelů je nižší o 12,6 %. Podnikatelé jsou optimističtější, u nich je od září důvěra nižší o 4,3 %.

Souhrnný ukazatel důvěry je ve srovnání s měsícem září o 5,9 % nižší. Spotřebitelská důvěra poklesla o 12,6 % a ta podnikatelská o 4,3 %, informuje Český statistický úřad. Meziroční srovnání ukazuje, že důvěra v tuzemskou ekonomiku je o 16 % menší než v loňském roce. V meziročním srovnání se méně důvěřivými ukazují podnikatelé, u kterých je pokles ve výši 16,5 %. Spotřebitelé věří ekonomice o 14 % méně. Pokles je pravděpodobně způsoben růstem cen a nepříznivým vývojem globální ekonomiky.

Nižší nedůvěra vzniká jako konečný důsledek řetězících se událostí, jež spustila finanční krize. Původ mají v situaci, ve které se nachází české podniky, kterým klesá počet zakázek díky ekonomickému útlumu, silné koruně a levné asijské konkurenci. Následkem toho jsou podniky nuceny svou výrobu omezovat a hledat úsporná opatření, kterým může být i propouštění zaměstnanců. Skupinu zaměstnanců tvoří vlastně koneční spotřebitelé a vzniká začarovaný kruh, jak situaci okomentoval Petr Kužel, prezident Hospodářské komory ČR. Šetření mezi spotřebiteli ukázalo, že v příštím roce očekávají zhoršení své i celkové ekonomické situace. Snížil se i podíl těch, kteří chtějí nějaké prostředky spořit.

"V tuto chvíli nelze přesně určit období, kdy se tento nepříznivý trend otočí nebo alespoň zastaví. Lze však očekávat, že se tak může stát nejdřív v průběhu první poloviny příštího roku, kdy dojde k meziročnímu poklesu cen zboží v obchodech a lidem už nebude ukusovat z jejich příjmů tak vysoká inflace jako tomu bylo z kraje letošního roku," doplnil Kužel. Čtěte více: Způsobil současnou finanční krizi trh nebo stát?