Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

10 věcí, které se upravily v nové metodice k #EET oproti původní verzi (1. část)

Daniel Morávek

Finanční správa zveřejnila před pár dny aktualizovanou metodiku k EET. Prošli jsme ji a připravili souhrn věcí, které se oproti původní metodice změnily.

Nejde přitom jen o mediálně zmiňovanou úpravu neziskové organizace, ale i o další upřesnění.

První metodiku k EET zveřejnila finanční správa na konci srpna loňského roku. Jak se ale zanedlouho ukázalo, ani zdaleka neřešila všechny možné situace, které v rámci evidence mohly nastat. Během následujících měsíců tak muselo přibýt několik desítek metodických zpřesnění. Před pár dny pak vydala finanční správa aktualizovanou verzi metodiky, která přináší následujících 10 věcí.

1. Pro spolky se zvýšil limit

Nově platí, že neziskové organizace, jako jsou například vesnické spolky, obecně prospěšné společnosti či nadace, evidují pouze příjmy z vedlejší podnikatelské činnosti, kterou vyvíjí za účelem podpory své hlavní nepodnikatelské činnosti, jen tehdy, přesáhnou-li jejich tržby 300 tisíc korun ročně nebo 5 % celkových příjmů. Doposud platila hranice 175 tisíc korun. Nově též platí, že za splnění kritéria poměru se považuje nejen částka příjmů z vedlejší činnosti nižší než 5 %, nýbrž též částka odpovídající právě 5 % z celkových příjmů/výnosů veřejně prospěšného poplatníka.

Čtěte více: Nová metodika k EET: Zvyšuje se limit pro spolky, odkdy se jich EET netýká

Do limitu jsou zahrnuty výhradně tržby z podnikatelské činnosti uhrazené v hotovosti, platební kartou, šekem, směnkou nebo jinými obdobnými způsoby. Tržby hrazené převodem z účtu na účet se do limitu nepočítají.

Neziskové subjekty též neevidují příjmy z hlavní nepodnikatelské činnosti, tzn. například členské příspěvky, dary, dotace či výnosy z veřejných sbírek. Pokud neziskový subjekt uspořádá akci, například výroční ples, hody, oslavy státních svátků, výročí založení obce, ze které inkasuje příjmy (vstupné, prodej zboží a služeb) a tato akce souvisí s posláním neziskového subjektu a není vykonávána soustavně, pak podle finanční správy ani případný zisk z dané akce není tržbou z podnikání a není povinnost ho evidovat.

Příklad

Veřejně prospěšný poplatník fotbalový klub dosáhl v rámci hlavní neziskové činnosti v roce 2017 příjmy z prodeje vstupenek na fotbalová utkání ve výši 100 000 Kč. Dále má příjmy z vedlejší podnikatelské činnosti z pronájmu reklamní plochy ve výši 350 000 Kč. Tyto příjmy z pronájmu jsou poukazovány nájemcem na bankovní účet fotbalového klubu. Při zápasech klub provozuje stánek rychlého občerstvení, kde je prodáváno točené pivo a párky. Příjem z této vedlejší podnikatelské činnosti tvořil v roce 2017 celkem 290 000 Kč a povinnost evidence tržeb z této činnosti by přicházela v úvahu od 1. 3. 2018. 

Jak má fotbalový klub dle novelizované metodiky posoudit kritérium drobné vedlejší podnikatelské činnosti dle § 12 odst. 3 písm. h) ZoET?

Klub má dva druhy příjmů z vedlejší podnikatelské činnosti, a to z reklamy ve výši 350 000 Kč a z občerstvení ve výši 290 000 Kč. Vzhledem k tomu, že příjmy z reklamy jsou nájemcem hrazeny na bankovní účet klubu, tj. nesplňují formální náležitosti evidované tržby, nemusí je klub do limitu drobné vedlejší podnikatelské činnosti započítávat. Příjmy z prodeje občerstvení, které splňují formální náležitosti pro evidovanou tržbu, činí 290 000 Kč a jsou tedy nižší než stanovený limit 300 000 Kč.

Klub z prodeje občerstvení nemá pro rok 2018 povinnost tyto tržby evidovat dle ZoET. Pro rok 2019 provede klub opětovné posouzení výše příjmů z vedlejší podnikatelské činnosti za rok 2018, a splní-li výše uvedená kritéria, nebude muset ani v roce 2019 tyto tržby evidovat. Stejným způsobem bude klub postupovat při posouzení kritéria drobné vedlejší podnikatelské činnosti každý rok.

2. Doplnění k nabití a čerpání kreditu

Dále se v metodice doplnilo upřesnění rozsahu zasílaných údajů o evidované tržbě v případě, kdy je nabití a čerpání kreditu realizováno u různých poplatníků. Pokud k takovéto situaci dojde, není nutné uvádět v datové zprávě údaje dle § 19 odst. 2 písm. a) a b) ZoET, tedy celkovou částku plateb určených k následnému čerpání nebo zúčtování a celkovou částku plateb, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním platby.

3. Upřesnění k platebním branám

Do metodiky se dále dostalo upřesnění online platebních metod poskytovaných platebními bránami, které ale již finanční správa vydala dříve. Pro určení, zda se v případě platby plátce (zákazníka) prostřednictvím platební brány jedná o evidovanou tržbu podnikatele, je nutné posoudit charakter platební metody, která byla pro platbu využita, zejména je nutné vyhodnotit, zda jsou u dané formy převodu peněžních prostředků splněny formální znaky evidované tržby. Formální znaky evidované tržby jsou splněny v případě, kdy je platba uskutečněna způsobem dle § 3 odst. 1 písm. c) bod 3. nebo písm. d) bod 3. zákona o platebním styku.

Čtěte více: Další zmatky kolem platebních bran a #EET. Nová metodika podnikatelům nepomůže

4. Specifikace osob poskytujících platební službu

Do metodiky se doplnilo, že obdobně jako u plateb převodem z účtu na účet nebudou formální znaky naplněny v případě vkladu hotovosti na účet poplatníka. Účtem se pro účely evidence tržeb rozumí účet vedený u osoby oprávněné poskytovat platební služby dle zákona o platebním styku (tj. banky, zahraniční banky a zahraniční finanční instituce, spořitelní a úvěrní družstva, instituce elektronických peněz, zahraniční instituce elektronických peněz, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce, zahraniční platební instituce, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a Česká národní banka).

5. Upřesnění pro dobírku

Podobně jako v případě platebních bran se i upřesnění k platbám uskutečněným prostřednictvím dopravců formou dobírky již objevilo dříve v podobě samostatného metodického zpřesnění. I nadále tedy platí, že u platby uskutečněné prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (např. prostřednictvím poštovní poukázky nebo poštovní služby s doplňkově sjednanou poštovní službou dobírky s výplatou doběrečného na účet poplatníka) je platba zákazníka uskutečněna (návaznost na § 18 ZoET) až v okamžiku jejího převzetí poplatníkem od provozovatele poštovních služeb. Provozovatel poštovních služeb zde vystupuje pouze v roli prostředníka, tj. nejedná se ani o přímé ani o nepřímé zastoupení.

Čtěte více: E-shopy zbystřete, finanční správa vydala další metodiku k dobírce u #EET

Pokud tedy provozovatel poštovních služeb převede dobírku přímo z účtu na účet, nemusí podnikatel takovou platbu evidovat (nejsou splněny formální znaky evidované tržby). V případě, že by provozovatel poštovních služeb předal poplatníkovi platbu v hotovosti (resp. obdobnými formami), poplatník má povinnost, za předpokladu, že jsou splněny materiální znaky evidované tržby, takové tržby evidovat.

Kromě provozovatele poštovních služeb mohou v roli prostředníka vystupovat také dopravci, kteří poskytují službu obdobnou realizaci poštovní služby dle zákona o poštovních službách, s doplňkově sjednanou poštovní službou dobírky. Za předpokladu, že dopravce přebírá od zákazníků částku a tuto následně předává poplatníkovi na základě obdobných pravidel jako v případě dobírky, aniž by tak činil na základě přímého či nepřímého zastoupení, lze uplatnit výše uvedený postup. Pokud tedy dopravce platbu přijatou od zákazníka převede z účtu na účet poplatníka, nebude poplatník povinen takovou platbu evidovat.

Zbylých 5 novinek: 10 věcí, které se upravily v nové metodice k #EET oproti původní verzi (2. část)

Našli jste v článku chybu?