180 milionů korun bude stát roční provoz systému #EET, říká šéf Finanční správy

Personální náklady na elektronickou evidenci tržeb budou ve formě 300 zaměstnanců, software bude stát 50 milionů korun, roční provoz 180 milionů korun.

Z jihočeského Finančního úřadu se vyšvihnul až na post generálního ředitele Finanční správy. Ve svém křesle se nestačil ani pořádně ohřát a hned dostal úkoly, které skloňují finanční správu denně v médiích. Martin Janeček byl dosazen ministrem financí Andrejem Babišem a šéfem Finanční správy ČR byl jmenován k 1. listopadu loňského roku. Má na starosti mimo jiné zavedení povinné elektronické evidence tržeb. 


Foto: Karel Choc, Internet Info

Co bude obnášet zavedení elektronické evidence tržeb pro Finanční správu ČR jako celek? Kolik to bude stát? Zřídíte nějaké speciální oddělení pro elektronickou evidenci tržeb?

Speciální oddělení pro tuto agendu samozřejmě zavedeme, protože si to určitě zaslouží. Z hlediska nákladů to určitě nebude zadarmo. Samozřejmě nějaké náklady to představovat bude, ale ty přínosy, které to přinese, jsou v úplně jiných řádech, než jsou ty náklady na systém. U těch jsou dvě roviny – jedna rovina je pořízení softwaru, s kterým bude ta pokladna podnikatele komunikovat. V tuto chvíli se bavíme o nějakém odhadu, kolik to bude stát, protože smlouva na dodání toho systému není zfinalizována. Řekněme však, že se vejdeme do nějakých padesáti milionů. Spíše méně než padesát milionů. A v té druhé rovině odhadujeme náklady na roční provoz systému maximálně do 180 milionů.

Bude se na to muset vypsat veřejná zakázka či nikoliv?

Veřejná zakázka se vypisovat nebude, protože tato zakázka podléhá výjimce – jsou utajované skutečnosti, takže je tam specifický režim podle zákona o veřejných zakázkách. Dále systém provozu bude potřebovat nějakou platformu, a to je ten hlavní díl nákladů, což je ta větší částka. A tam předpokládáme, že to budeme řešit smlouvou se Státní pokladnou – Centrum sdílených služeb. Tam jdeme opět výjimkou podle zákona o veřejných zakázkách, kdy v rámci resortu zadáváme řešení tomuto specializovanému podniku, který bude náklady na hardware a software soutěžit v otevřeném výběrovém řízení. Takže ty obavy z toho, že by to bylo dávané někomu takzvaně z ruky, jsou liché, protože tento resortní subjekt to bude soutěžit.

A co se týká těch personálních nákladů?

Personální náklady odhadujeme asi na 300 lidí. Bude se jednat hlavně o zaměstnance, kteří budou vydávat rozhodnutí o některých výjimkách, budou dělat kontrolní nákupy a tak dále.

Co si jako správce daně slibujete od zavedení této evidence?

Slibujeme si, že nám pomůže významným způsobem řešit fenomén krácení tržeb, což je forma daňových úniků, kdy dle našich analýz se tento problém týká extrémně velké skupiny daňových subjektů, které není v silách Finanční správy ČR zkontrolovat. Toto je skutečnost, která jde napříč Evropou, proto celá řada daňových členských států Evropské unie má nějaká řešení, kterými kontroluje výše tržeb.

To je třeba příklad Slovenska, kde evidence tržeb již funguje. Na druhou stranu právě na Slovensku se hovoří o tom, že zase takový boom to nezaznamenalo. Analyzovali jste slovenský trh? Stále se komunikuje chorvatský trh, ale vedle máme naše sousedy Slováky, kteří už to zavedli a ti říkají, že jim to nic převratného nepřineslo.

Já se nechci moc vyjadřovat k tomu Slovensku, protože to řešení, kterým jsme se vydali my, vychází z chorvatského modelu, což je trošku jiný způsob řešení a v Chorvatsku je ten úspěch zjevný. Nejde tam o trh, jde o to technické řešení. Problematika krácení tržeb je všude stejná. Máte tržbu 100 a přiznáváte do evidencí šedesát, čtyřicet, třicet. To je pořád jeden mechanismus daňového úniku. Takže optimalizujete tím, že nepřiznáváte skutečnou výši tržeb, ale snižujete je. Nějakým způsobem to činíte a teď je otázka toho technického řešení na straně státu a míst, které realizují ty tržby, jak tomu chtějí bránit, jak efektivní ten systém bude. A v Česku budovaný systém se inspiroval v Chorvatsku a v Chorvatsku se ten úspěch dostavil. 

Mohli bychom zkoumat celou řadu jiných řešení, viz třeba někde existující registrační pokladny, které se snadněji obchází, protože prostě ve chvíli, kdy to zařízení nemáte on-line napojeno na servery finanční správy, kam se ta data zaznamenávají a nelze s nimi už žádným způsobem manipulovat, tak jaksi znemožňujete, aby ten systém byl nějakým takovým způsobem obcházen. To je celá pointa. Třeba u těch registračních pokladen byla ta data v zásadě schovaná v tom zařízení a musel tam někdo dojít a zkontrolovat to. Tady máte v ten okamžik zkontrolované všechny daňové subjekty, které jsou na ten systém napojené.

Už se ví, že se elektronická evidence tržeb určitě dotkne podnikatelů ve stravovacích a ubytovacích službách plus malo a velkoobchodníků. Myslíte si, že EET později dolehne na všechny podnikatele včetně těch drobných řemeslníků? Bylo by dobré, kdyby se EET týkalo všech podnikatelů?

Já bych k tomu asi řekl jenom to, že problematika krácení tržeb se rozhodně netýká jenom těchto dvou segmentů, na které to je v tom prvním kole zacíleno, ale prostě v tuto chvíli řešíme tyto dva segmenty a nevím, co bych k tomu dodal.

Takže osobní názor na to nemáte?

Osobní názor na to mám. Já říkám, že si myslím, že tento systém by měl řešit i jiné daňové subjekty, nejenom tyto skupiny, ale to v tuhle chvíli není na pořadu dne. V tuhle chvíli zavádíme systém pro tyto dvě skupiny daňových subjektů a musíme zvládnout nejdříve tuto první část.

Dle údajů, které máte k EET uvedeny na svých stránkách, si bude moci zákazník po obdržení účtenky svoji platbu zkontrolovat. Moje otázka zní: proč by to dělal?

Může mít tu potřebu zjistit si, jestli obchodník, u kterého nakoupil, fiskalizoval, jestli to skutečně zadal do systému. Ta možnost skutečně bude. Zavázali jsme se, že tu bude nějaký portál, na kterém si budete moci tohle zkontrolovat. A to kvůli tomu, že to zákazník chce, a poté je tam druhý motiv, že bude moci něco vyhrát v loterii. Daný web bude totiž souviset s účtenkovou loterií. Data zákazníka budou zařazena do slosování, a pak může dostat nějakou věcnou cenu. To by byl motiv pro ty lidi zkontrolovat si to.

Tu účtenkovou loterii byste měli ve správě také vy? 

V návrhu zákona je, že ji bude provozovat buď ministerstvo financí nebo finanční správa.

Co když se ten systém spustí a nějakým způsobem spadne, nebo nebude fungovat tak, jak by měl. Budete to vyhodnocovat jako osobní pochybení?

To bude určitě pochybení.

Jaké důsledky z toho vyvodíte?

Jaké bych podle vás měl vyvodit důsledky?

Já se ptám vás.

Takovou situaci si nepřipouštíme. Spousta kolegů na tom strávilo neskutečné množství přesčasů, aby se tomu věnovala maximální péče, takže věříme tomu, že se to všechno povede a bude to tak, jak to vyplývá z vládního programu.

V současné době hojně diskutovaný problém, a to ohledně podání DPH. To dle návrhu ministerstva financí nepůjde poslat skrze datovou schránku. Jedním z těch důvodů je to, že nelze podat některá přiznání proto, že překračují velikost 10 MB. Mohl byste nám to osvětlit? Proč je zde takové omezení, když technologie je dnes už úplně někde jinde?

To omezení u datových schránek není úplně otázka na nás, každopádně jsme tu měli před chvílí jednání na vypořádání těchto připomínek a tam bylo deklarováno, že ten limit lze navýšit na základě žádosti. Každopádně to problematické podání skrze datové schránky se týká především kontrolního hlášení. V tomto ohledu budou podávány poměrně velké datové objekty, takže ani navýšení datové schránky třeba na 50 MB nemusí být vůbec dostatečné.

Proč tedy máme datové schránky?

Datové schránky jsou určitě velice dobrý projekt, je to komunikace oblíbená, používá to spoustu subjektů, orgány veřejné moci, určitě to ušetřilo spoustu času a peněz. Z mého pohledu je však pro formulářová podání vhodnější systém EPO, což je v podstatě portál daňové správy pro přijímání daňových tvrzení ve strukturované podobě. U formulářových podání je pro nás, jako pro Finanční správu ČR, EPO výhodnější systém, protože už vede ten daňový subjekt k tomu, aby to podání bylo správné. Máme to napojené na naše systémy a tak dále. Je to nějakým způsobem inteligentnější rozhraní, než ta datová stránka, která je de facto o tom, že z jednoho místa přesunete zprávu do druhého místa, a je to tedy jenom nějaký tunel. Systém EPO nám podání nasměruje přímo tomu pracovníkovi, který to zpracovává. Teoreticky to dává nějakou možnost automatických zpracování do budoucna, což je nějaký směr, který chceme rozvíjet.

Do budoucna… To by mě právě zajímalo, protože náš kolega podával přiznání právě přes EPO, a když si ho zavolali z finančního úřadu, tak zjistil, že jeho přiznání jsou vytištěná a paní na úřadu zpracovávala všechno ručně. Mě tedy zajímá, jestli o tomto víte a jakým způsobem to budete řešit? Byla to daň z příjmu.

EBF16

Otázka je, jak ho podal. Jestli ho podal v té strukturované podobě .xml. Odpověď by tedy byla, že kdyby to podal v pdf, tak by si to paní musela vytisknout tak, jako byste jí to tam přinesl na podatelnu. Potom je otázka, proč to ta pracovnice vytiskla, to bychom se jí asi museli zeptat. Obecně se tato daňová přiznání netisknou. Jestli z nějakého důvodu, když s tím podáním dále pracuje, měla k tomu třeba nějaké otázky, tak na to projednání s daňovým subjektem si to mohla vytisknout. To je logické vysvětlení, které tam může nastat. Prostě ze sto subjektů u devadesáti devíti nemáte pochybnosti, přijmete, zpracuje se to a zůstává to v elektronické podobě v systému. A to sté podání si můžete vytisknout, jednáte s tím daňovým subjektem a potřebujete to v nějaké čitelné podobě, protože v tom počítači to není vhodné pro to jednání. A také vytisknout si to v .xml formátu není dvakrát praktické.

Příští týden přineseme rozhovor s Jiřím Fridrichem, ředitelem Odboru aplikačních systémů. Dozvíte se podrobnosti o tom, jak bude technicky zajištěna EET a jaké požadavky bude mít Finanční správa ČR na podnikatele. 

16 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 5. 2015 17:44

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení PPC reklamy pro pokročilé

  •  
    Důležité principy fungování PPC reklamy
  • Optimalizační postupy běžících kampaní
  • Práce s aplikací AdWords editor

Detailní informace o školení PPC reklamy pro pokročilé »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+