Hlavní navigace

3. a 4. vlna #EET nebude fungovat, tvrdí bývalý šéf finanční správy

22. 3. 2017
Doba čtení: 12 minut

Sdílet

 Autor: Karel Choc, Internet Info, podle licence: Rights Managed
3. a 4. vlna EET nebude fungovat ve smyslu fiskálního očekávání. Na „neevidenci“ totiž vydělává i zákazník, říká Jiří Žežulka, bývalý šéf finanční správy.

Jak dále Žežulka uvedl v rozhovoru pro server Podnikatel.cz, u řemeslníků a dalších podnikatelů v posledních dvou vlnách jsou navíc kontrolní nákupy a obecně možnosti kontroly hodně omezené.

V rozhovoru pro časopis Týden, který vyšel před několika týdny, jste uvedl, že podporujete myšlenku elektronické evidence tržeb (EET), ale že vám vadí některé dílčí věci. Konkrétně jste zmínil e-shopy, pro které je EET zbytečná. Zároveň jste řekl, že existuje prostor pro metodický výklad, který by umožnil e-shopy z EET vyjmout. Jak jste to myslel a jak by měl výklad vypadat?

Kdyby nic jiného, tak zákon umožňuje vládě, aby některé činnosti vyňala z EET. A jestliže e-shopy považujeme za transparentní, a já se domnívám, že většina z nich skutečně transparentní je, možná je namístě, aby se vláda usnesla a e-shopy z EET opravdu vyjmula. Bohužel dnes je na podobné kroky už celkem pozdě, jelikož e-shopy do EET zainvestovaly, a to mnohdy nemalé peníze.

Jak říkáte, e-shopy už evidovat musí a investice vesměs proběhly. Za rok se má ale ještě spustit třetí a čtvrtá vlna, které se týkají například řemeslníků, lékařů či účetních. Jak se k posledním dvěma vlnám stavíte?

Upřímně, třetí a čtvrtá vlna nebude fungovat ve smyslu fiskálního očekávání. První vlna a druhá vlna zafungovat může a částečně určitě zafunguje. Když půjdu do restaurace a dám si tam pivo, to, že mi hospodský účtenku dá, nebo nedá, výši ceny piva neovlivní. V případě, kdy jde o typické české „s dokladem, nebo bez dokladu“, zájem neevidovat máte na obou dvou stranách, jelikož zákazník dostane nižší cenu. Tomuto EET nijak nezabrání. Navíc kontrolní nákupy a obecně možnosti kontroly jsou u těchto segmentů hodně omezené. Nechat se ostříhat na výdaje eráru…

Čtěte také: 2. vlna #EET je tu. Čtěte přehled o tom, co obnáší a na co nezapomenout

Tak stříhání si ještě dokážu představit, ale že by si úředníci v rámci kontrolního nákupu nechávali neustále předělávat elektřinu…

Ano, kontrolní nákupy jsou u této vlny prostě problém. Obecně u třetí vlny čekám asi největší odpor. Velkým problémem budou lékaři. Dneska například diskutujeme otázku elektronické zdravotní knížky nebo elektronického receptu. Lékaři se toho obávají. Říkají: „Jsme starší generace, neumíme s počítači tolik a teď máme mít ještě EET.“

Něco podobného ale tvrdili i starší restauratéři a obchodníci. Tedy, že s počítači a pokladními systému nebudou umět a že neovládají příliš ani internet. Je podle vás tento argument relevantní?

Nemyslím si, že by byl relevantní argument, že někde chybí internetové připojení. Pominu-li úplné extrémy, nějaké internetové spojení existuje prakticky všude. Podnikatelův věk a jeho počítačové schopnosti ale mohou ovlivnit, jestli bude schopen evidovat tržby elektronicky. Přiznám se, že nemám představu o všech řešeních v rámci EET. Je možné, že existují i nějaké EET pokladny pro seniory.

Třetí a čtvrtá vlna se má ale spustit až po volbách. Vzhledem k argumentům proti, myslíte si, že třetí a čtvrtá vlna nakonec opravdu začne evidovat?

To se mě v podstatě ptáte na výsledky voleb. Ale myslím si, že třetí a čtvrtá vlna nastane, ale možná se mezitím změní podmínky.

Před několika týdny začali tržby evidovat obchodníci. Oproti původním předpokladům se však do druhé vlny zapojilo o polovinu méně podnikatelů. Myslíte, že je předpoklad ministerstva, že EET přinese ročně 18 miliard korun, správný?

Myslím, že avizovaných 18 miliard není úplně férové číslo. Jednak mi nesedí srovnání s kontrolním hlášením, které, aspoň z mého pohledu, musí generovat vyšší fiskální příjmy než EET. U kontrolních hlášení však byl předpoklad jen 10 miliard korun. Dále pak již vámi zmíněný počet podnikatelů v druhé vlně EET. Ministerstvo financí vycházelo z předpokladu 250 tisíc podnikatelů, reálně se jich však zapojilo o polovinu méně. Chápu, že šlo o odhad podle klasifikace ekonomické činnosti. To je ale mnohdy zavádějící údaj a finanční správa to ví. Podle mě je jednoznačné, že ta čísla nemůžou vyjít.

Kolik myslíte, že tedy EET ročně vynese?

Můžu říct jakékoliv číslo, ale budu na tom úplně stejně jako pan ministr Babiš. Řeknu vám číslo, které nebude ověřitelné. Můžeme se ale bavit o tom, že až naběhnou všechny čtyři fáze, tak to do rozpočtu přinese nějakých 10 miliard, ale jedná se opravdu o velkou „tipovačku“.

Bude vůbec někdy možné seriózně vyhodnotit ekonomické dopady EET?

Samozřejmě to bude záviset na tom, jak se kdo k hodnocení čísel postaví. Ale prakticky… Když vezmeme nárůst inkasa tržeb EET, očistíme je o vývoj ekonomiky, inflaci, možná o nějakou sezónnost, tak se pak můžeme dopátrat přínosu elektronické evidence tržeb pro státní pokladnu. Ale tenhle rozbor můžete udělat až v okamžiku, kdy budou podána daňová přiznání. U restaurací to znamená, že první opravdu seriózní porovnání půjde dělat až v roce 2018.

Takže to, co tvrdil Andrej Babiš na počátku roku, že tržby restaurací vzrostly o 100 %, nejde brát vážně?

Je to nesmysl. Tento odhad neměl podle mého názoru nikdy spatřit „světlo světa“. Brzy se ale projeví první reálný efekt EET, a to je nárůst registrací k DPH.

Čtěte také: Babišova data o nárůstu tržeb? Věštění z kávové sedliny by dalo přesnější čísla

Zrovna s registracemi k DPH však mají podnikatelé problémy. Finanční úřady mnohdy vyžadují dokumenty, které podnikatelé nemohou doložit. Například smlouvy s dodavateli. Ty ale dodavatelé nechtějí uzavřít, dokud podnikatel není registrovaný k DPH. Podnikatel se pak motá v „začarovaném kruhu“.

Nemůžu říct, že myšlenka přísnějších registrací by byla špatná. Trochu jsem se na tomto projektu podílel a zkusím vysvětlit důvody, proč k tomu finanční správa přistoupila. Daňové podvody v České republice se v letech 2012 a 2013 staly poměrně značným problémem. Typicky šlo o pohonné hmoty, velká část z nich totiž v životě nebyla zdaněná. Dneska například soudí Abdullaha Zadeha za 2,3 miliardy na DPH a 1,5 miliardy na spotřební dani. Obdobný problém byl s elektronikou či obilím nebo masem.

A nejhorší, co se vám při boji proti podvodům může stát, že vám do struktur padají pořád nové a nové firmy a noví a noví plátci DPH. Jestliže máme otevřenou bránu vstupu do systému plátcovství, pak se nemůžeme divit, že mrtvých schránek a bílých koní se nám do systému zapojuje neustále dost a že jejich příval nekončí.

Jiří Žežulka (34)

Vystudoval Českou zemědělskou univerzitu a od roku 2002 působil v daňové správě. Od roku 2011 vedl na Generálním finančním ředitelství odbor řízení rizik a od roku 2014 byl zástupcem generálního ředitele a půl roku byl pověřený vedením Finanční správy ČR. Specializoval se na boj s daňovými úniky, spoluzakládal takzvanou Daňovou Kobru a podílel se rovněž na přípravě daňové legislativy včetně počátku projektu elektronické evidence tržeb (EET). Od roku 2016 pracuje v soukromém sektoru, specializuje se na prevenci daňových rizik nebo na poradenství v oblastech daňové kontroly. Je svobodný a bezdětný.

Inspirovalo mě v tomto ohledu Rakousko, které mělo koncept takzvaných uvítacích návštěv. Podstata byla taková, že úředník finanční správy navštívil konkrétní daňový subjekt a v rámci protokolovaného rozhovoru si mezi sebou vyjasnili pravidla hry. Úředník se podíval, jestli skutečně existuje ekonomická podstata podnikání a důvod pro registraci. Zjistil, zda má dotyčný zázemí a jestli jen nejde o bílého koně. Na oplátku mu správce daně vysvětlil jeho základní povinnosti a upozornil ho na daňová rizika jeho předmětu podnikání. Na základě návštěvy pak registraci vydal. Podstatné je, aby už v registračním řízení měl správce daně o daňovém subjektu maximum informací a aby si dokázal představit, jaká možná úskalí s ním budou spojená. I z hlediska rizikovosti. Protože jsou segmenty národní ekonomiky, které jsou rizikové minimálně, a naopak jsou takové branže, kde se podvody vyskytují častěji.

To, co se ale dělo a možná ještě děje dnes u nás, je ale nepochopení tohoto principu, možná i kvůli ulehčení úřednické práce. Protože má původní myšlenka se přetavila v to, že podnikatel musí prokazovat všechny možné, někdy i irelevantní věci a že výzvy, které správci podnikatelům posílají, jsou víceméně unifikované. Někteří správci daně prostě pošlou výzvu podle nějakého vzoru a nepřemýšlí nad jejich obsahem. Stalo se mi, že jsem měl klienta, který zprostředkovával pojištění na internetu. Přišla mu výzva k registraci, respektive výzva související s registračním řízením, ve které úředníci chtěli, aby prokázal, jakým způsobem bude nabývat zboží a jakým způsobem bude k němu dopravováno. Takže jsme pracně vysvětlovali správci daně, že žádné zboží kupovat ani prodávat nebude a že jde jen o službu.

Někteří správci daně navíc nepracují s již zmíněnou rizikovostí některých oborů, a to v tom pozitivním slova smyslu. Od roku 2011 se přijala řada opatření, která na podnikatele docela zatlačila. Chybí ale druhá část, tedy to, co děláme pro ty poctivé, kteří nejsou rizikoví. Co děláme pro ty, kteří rádi sami a dobrovolně plní svoje povinnosti? V okamžiku, kdy subjekt podniká jako fyzická osoba na malém městě nebo na vesnici, nikdy s ním nebyl žádný problém, zaměstnává lidi, má tam rodinu, má tam dům, tak to přece není subjekt, který půjde a zapojí se do karuselu a bude fakturovat nějaké nesmysly. Proč? Zničil by si rodinu a svoje vlastní zázemí. Pakliže se takováto fyzická osoba bude z pozice vlastníka nové právnické osoby registrovat k DPH, dá se automaticky předpokládat, že si „nerizikovost“ ponese s sebou i do další entity. Tyto podnikatele nemá smysl „mučit“ a tlačit je, aby předkládali veškerou obchodní korespondenci s obchodními partnery.

Další věc je otázka sídla. Rozumím správci daně, že se potřebuje jít někam podívat a někam si sednout, potřebuje kancelář, kde si vezme doklady. Koneckonců potřebuje i místo, kde v případě nutnosti provede exekuci movitého majetku. Na druhou stranu je spousta živností, které kancelář prostě nepotřebují. Když se budu živit jako profesionální fotograf, potřebuju mít nějaké sídlo? Potřebuju nějakou kancelář? Totéž pojišťovák. A tady si myslím, že je právě prostor pro selský rozum, o kterém nedávno mluvil ministr financí. Ne vždycky jej totiž vidím.

Čtěte také: Připravte se, že vás finančák při dobrovolné registraci k DPH vysvlékne donaha

Mluvil jste o tom, že chybí opatření, kterými by se poctivým podnikatelům pomohlo. Co konkrétního byste si představoval?

Existuje tzv. tax compliance pyramida neboli rozdělení subjektů podle toho, jak jsou ochotny plnit své daňové povinnosti. Na základně pyramidy se nachází přibližně 84 % poplatníků, kteří fungují poctivě, vše podávají a komunikují. Těmto subjektům je třeba pomoci a maximálně jim jejich snažení usnadnit. Může jít například o možnost elektronického podání daňového přiznání, rychlejší vracení odpočtu, rychlejší a pružnější registraci. V druhém patře pyramidy jsou ti, kteří občas udělají chybu. Těm bychom měli činnost usnadnit, aby chyby nedělali.

A pak jsou poslední dvě patra pyramidy a to už jsou ti, kteří se nechtějí „kamarádit“ anebo to jsou úplní nepřátelé finanční správy. U podnikatelů, co se nechtějí „kamarádit“, má smysl dělat daňové kontroly a má smysl je dohánět kontrolními mechanismy. Poslední patro jsou kluci, kteří jdou do podnikání už od začátku s tím, že „nevěří na daňový systém“, a na ně musí zafungovat ty nejvíce invazivní nástroje, jako je spolupráce s policií, daňová kobra, zajišťovací příkazy a exekuce.

Zpátky ale k většině poctivých podnikatelů. Když bude systém dobře nastavený, vůbec nemá smysl tyto podnikatele chodit kontrolovat. Jednou za čas bude stačit se jít jen podívat, že dotyčný ještě žije, že funguje a že se nic moc nezměnilo. Ale chodit k němu na kontroly nedává moc smysl. Máme teď EET. Dobře, tak si pojďme říct, že podnikatele, kteří podléhají EET, víceméně nebudeme kontrolovat ve formě, jakou představuje daňová kontrola.

Dokážete si představit ještě další úlevy? Jak například pomoct drobným podnikatelům, na které EET dopadá nejvíc?

Moje fantazie je bezbřehá, ale jestliže mám subjekt a jsem si jistý, že všechny jeho příjmy pocházejí z hotovosti evidované v EET, aniž by byly indicie o tom, že nadhodnocuje svoje výdaje, tak, pro mě za mě, mu jednou za rok pošlu předvyplněné daňové přiznání. Když se správce daně jednou za čas půjde k takovému podnikateli podívat, jestli žije, a ověří si, že má jedině tržby evidované v EET a nemá nesmysly v nákladech, mohl by mu přiznání klidně vyplnit.

Myslíte, že jde o reálný nápad?

Každá vláda, která vzejde z následujících voleb, bude muset něco pozitivního vymyslet, protože všichni jsou si vědomi, že podnikatelský segment je skutečně hodně zregulovaný, že se různých invazivních opatření schválilo hodně a že nespokojenost podnikatelů je velká.

Takže se neobáváte toho, že vůči podnikatelům přijdou naopak ještě další opatření?

Už k tomu není důvod. Postupně se daří snižovat daňovou mezeru. Jsme někde v první polovině všech evropských států. Oproti tomu, co tady bylo v roce 2011, jsme na tom daleko lépe. Není důvod teď vymýšlet nějaká další plošná restriktivní opatření.

Jestli bude něco potřeba, tak pak jsou určitě správnou cestou selektivní opatření. Jeden příklad za všechny. Když dáte něco do zákona o DPH, dopadne opatření na všechny plátce, ať chcete, nebo nechcete, a je jedno, jestli jde o poctivé plátce, nebo nikoli. Proto jsme také například problematiku daňových úniků na pohonných hmotách řešili tím, že jsme opatření vložili do zákona o pohonných hmotách. Takže místo toho, abychom změnou zákona o DPH ovlivnili všechny podnikatele, dopadlo opatření jen na segment, který byl daňovými úniky deformován.

Na druhou stranu, dokážu si představit protiargumentaci, že podobný selektivní přístup je nespravedlivý a že je špatně, že všichni podnikatelé nemají rovné podmínky.

Tohle musí poplatníci zvládnout. Faktem je, že existují segmenty, u kterých se daňové úniky vyskytují častěji, a jsou segmenty, které momentálně postižené nejsou. Selektivní přístup je podle mého názoru správný.

Ve finanční správě jste působil řadu let. Nyní pracujete v soukromém sektoru. Vidíte dnes některé věci jinak, když působíte na „druhé straně“?

Pro mě je strašně osvěžující vidět věci z druhé strany. Vidím věci, na které můžu být hrdý na obou stranách. Vidím spoustu správců daně, kteří vědí, co dělají, mají vše rozmyšlené a vedou řízení správným směrem. Bohužel vidím i ten druhý extrém. To jsou lidi, kteří práci nedělají rádi, pravděpodobně jenom pro peníze a nedávají si na ní vůbec záležet. Takže určitě dneska vidím víc, než jsem viděl.

Existuje něco, co byste dnes udělal jinak v době svého působení ve finanční správě, když teď máte informace z druhé strany?

Rozhodně. Určitě bych správce daně směřoval na další oblasti, kterým jsme se tolik nevěnovali. Jde třeba o podnikové transakce, rozdělování a fúze společností. V této oblasti existuje velký prostor udělat někde chybu, možná i úmyslně. Zde má finanční správa stále mezery. Vnitropodnikové kombinace, transakce nebo otázka konsolidace určitě patří mezi věci, o které by se správci daně měli zajímat a na které by se měli více zaměřit.

Brand24

A existuje naopak něco, u čeho byste řekl, že šlo o opatření zbytečné?

Asi ne, protože opatření byla podle mého připravená správně. To, v čem dnes spatřuji problém, je způsob jejich použití. Věřím ale tomu, že opatření jsou v pořádku a můžou fungovat. Je jenom otázka, jak moc plošně je budete aplikovat.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).