3 daně, které se v budoucnu na 99 % zvýší (NÁZOR)

Asi jen málokdo věří, že by v dohledné době klesaly daně. Mnohem pravděpodobněji spíše opět porostou. Vybrali jsme tři z nich, které nárůst na 99 % brzy čeká.

Ať už vládne kterákoli strana nebo koalice, snižování daní je to poslední, do čeho by se pustila. Pokles daňové zátěže nepřinesly ani poslední dvě pravicové vlády a nedá se to očekávat ani od nové vládní koalice, která se rodí. Ba naopak, buďte si jistí, že daně v budoucnu opět porostou. Možností, kde lze občanům nebo firmám ještě “přitopit pod kotel” existuje celá řada.

1. Daň z nemovitostí

Ilustrační obrázek.
Autor: www.isifa.com

Vybrali jsme tři daně, které v budoucnu porostou.

Je až s podivem, že daň z nemovitostí zůstává v Česku stále na relativně nízké úrovni. Ano, v roce 2010 ji zvýšil Janotův balíček a v posledních letech navíc řada měst využívá možnost stanovit si místní koeficient, kterým se daňová povinnost zvyšuje. Navzdory tomu však zůstává poměr výše daně vůči hodnotě nemovitosti v řádech setin až tisícin procenta. Například v USA se platí daň ve výši jednotek procent. “Na vině” je především způsob výpočtu daně, který se v Česku neodvíjí od hodnoty nemovitosti, nýbrž od její velikosti (respektive plochy) a místa, kde se nachází. Za 70metrový byt v Praze zaplatí majitel ročně 840 korun. Pokud vezmeme hodnotu nemovitosti 2,5 milionu korun, daň činí přibližně 0,03 % hodnoty nemovitosti.

Daň z nemovitostí navíc v současnosti míří do rozpočtu obcí a stát z ní nemá ani korunu. Celkové výnosy z daně z nemovitostí v současnosti činí přibližně 9 miliard korun ročně. Až stát sáhne k jejímu zvýšení, určitě na něm bude chtít i sám profitovat. Ruku v ruce s tím se tak dá předpokládat, že dojde ke změně rozpočtového určení daní a že buď přímo část daně z nemovitostí bude směřovat do státního rozpočtu, nebo stát sníží obcím výnosy z jiných sdílených daní.

Pro nárůst daně z nemovitostí hovoří ještě jeden fakt, možnosti daňové optimalizace jsou velice omezené a při jejím zvýšení tak můžeme počítat se zvýšením rozpočtových příjmů. A to je pro politiky více než lákavé.

Čtěte také: Zjistili jsme za vás nové koeficienty pro daň z nemovitostí. Tady je přehled

2. Spotřební daně

Také spotřební daně sice v posledních letech rostou jako houby po dešti, ale i u nich lze předpokládat, že se budou zvyšovat i v budoucnu. Jistotu tvoří vyšší daň z tabákových výrobků, jejíž pravidelný nárůst zastaví až teprve krach tabákových firem a naprosté vytěsnění tabáku do šedé ekonomiky. Kvůli událostem z předchozího roku, myšleno metanolovou kauzu, bude velice jednoduché zvyšovat daň z lihovin, a to minimálně nepřímo pomocí různých licencí a dalších regulací. Nic naplat nebudou protesty ekonomů, že za rozmachem černého trhu stojí mimo jiné i vysoké daně.

Zvýšení by se naopak měla vyhnout spotřební daň z pohonných hmot. Zřejmě i největšímu příznivci jejího zvyšování musí být jasné, že její nárůst výnosy rozpočtu nezvýší. Už vyšší sazby, které rovněž přinesl Janotův balíček, snížily podle mnohých příjmy rozpočtu, jelikož od té doby kamiony tankují v okolních evropských zemích.

3. Daň z příjmů fyzických osob

Existují minimálně dvě kategorie osob, které by se měly připravit na budoucí zvýšení daně z příjmů fyzických osob. První z nich tvoří nejbohatší spoluobčané, které už obdarovala solidární daní předchozí Nečasova vláda. Že tato přirážka neskončí v roce 2015, jak bylo původně plánováno, je již nyní takřka jasné. Lidé s vysokými příjmy by se naopak měli připravit, že daňová progrese se výhledově ještě zvýrazní. Ačkoli jde z pohledu rozpočtu o víceméně marginální částky, z psychologického hlediska hraje vyšší progrese pro mnoho lidí důležitou roli.

Čtěte také: Solidární daň v daňovém přiznání 

Druhou skupinu, která by měla již na vyšší daňovou povinnost šetřit do kasičky, tvoří živnostníci a vůbec všechny OSVČ. Nikomu z budoucích vlád (snad s výjimkou jednobarevné komunistické vlády) se sice proti drobným podnikatelům nebude chtít úplně jít, dříve či později ale k vyššímu zdanění přesto dojde. Možná se tak nestane přímo přes zvýšení sazby, určitě však dojde k dalšímu omezení nebo snížení výdajových paušálů. Na stůl se s velkou pravděpodobností dostane i znovuzavedení minimální daně, kterou již sociální demokraté jednou prosadili.

U vyšších daní pro živnostníky má navíc vláda jistotu, že se kvůli nim (žel) nezaplní Václavské náměstí v Praze. Lobbistický tlak OSVČ je na rozdíl od velkých firem nízký a řada z podnikatelských gigantů má navíc zcela odlišné podnikatelské zájmy a zasazují se o kroky proti drobným podnikatelům.

Nové daně na obzoru?

Kromě nárůstu výše zmíněných daní se Češi možná dočkají i zcela nových daní. Možností a inspirací mají politici opravdu nespočet. Už dlouho se po celé Evropě hovoří o bankovní dani a řada zemí ji skutečně i zavedla. 

Čtěte více: Čeká Česko zavedení nové daně? Odborníci před tím varují

widgety

Daňovou tvořivostí oplývají též naši východní sousedé ze Slovenska, kteří například od roku 2015 zavedou tzv. daňové licence. V praxi se jedná o podobu minimální daně, kterou však na Slovensku namířili proti všem firmám. Každá společnost tak bude muset odvést určitou daň, i kdyby se nacházela ve ztrátě.

Nové daně se ale nevymýšlí jen na východě, nýbrž v celé Evropské unii. Velké kontroverze vzbuzuje například nová daň z finančních transakcí, která může od příštího roku platit v 11 státech EU. Podle některých právníků je totiž v rozporu s unijními smlouvami.

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 12. 2013 9:25

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+