Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

3 pravidla, jak nepřekročit tenkou linii autorských práv na firemním Facebooku

Petra Dolejšová

Kde neustále brát zajímavý obsah na firemní Facebook a přitom nekrást? S první částí si musíte poradit sami, jak je to s tím kradením, si pojďme vysvětlit.

Jedním z nejčastějších omylů, které na svých školeních často vyvracím, je ten o volném užití všeho, co se mihne na Facebooku. Sem tam tuhle tezi někdo rozšíří na celý internet. Nenechte se mýlit.

Čtěte také: 7 tipů, jak zlepšit zážitek zákazníka, který vám napíše na Facebooku

Jak je to s autorskými právy na Facebooku

Ohledně autorských práv na sociálních sítích vládne tak trochu nepokoj a neshoda v tom, co vlastně s cizími příspěvky můžu dělat a co už je přes čáru. V diskuzích s marketéry už jsem se setkala i s argumentem, že „majitelem všech nahraných fotek je stejně Facebook, tak co řešíte?“

Fotky, články, videa, mapy, infografiky – jinými slovy vše, co by mohlo posloužit jako skvělý materiál na firemní Facebook – je velmi pravděpodobně autorským dílem někoho jiného. Nechcete-li řešit nudné právní úvahy o tom, kudy přesně vede hranice mezi autorským dílem a dílem, které autorským právem chráněno není, doporučuji přistoupit ke všemu výše uvedenému jako k autorskému dílu. Z devadesáti devíti procent totiž budete mít pravdu.

To, že dal někdo video nebo fotky na Facebook, nic nemění na skutečnosti, že je to pouze autor, kdo vám s užitím tohoto videa nebo fotky pro vaše marketingové účely může dát souhlas. A cokoliv dáváte na firemní Facebook, tam dáváte „pro marketingové účely“, i kdyby šlo jen o fotku štěňátka s přáním hezkého víkendu.

Pozor si dejte také v případě koupě fotek u fotobank. Pokud fotobanka nemá ošetřena práva s autorem fotografie dostatečným způsobem a vy fotku použijete, autor se bude domáhat odškodnění za neoprávněné použití fotky na vás. Že fotobanka porušila své povinnosti? Dost možná, to už ale autora většinou nezajímá.

Čtěte také: Dělejte si Facebook sami, nikdo jiný to za vás lépe nezvládne

3 zlatá pravidla pro využití firemního Facebooku

Začínáte propadat panice? Nebojte, nebude to tak horké. Tohle všechno ještě pořád neznamená, že když nemáte výhradně vlastní obsah, bude jistější firemní Facebook zrušit.
Chcete-li použít cizí fotku, článek, grafiku, video na profilu vaší společnosti či webových stránkách, neporušujete tím autorská práva, dodržíte-li tři pravidla:

1) Dílo sdílejte (linkujte, embedujte, framujte)

Tak se jakékoliv změny na díle (například i úplné stažení z původního zdroje!) projeví okamžitě i ve vašem příspěvku. Například fotky tedy nesmíte stáhnout do počítače a nahrát je na svůj profil. Tímto už byste vytvořili rozmnoženinu a autor by nad ní ztratil vliv.

2) Nerozšiřujte okruh osob, kterým bylo původní dílo dostupné

Příklad? Pokud budete přes svůj profil zpřístupňovat video, které autor dal na web coby placený obsah, nemůžete svým sdílením video zpřístupnit i neplatičům. Nabízí se tady otázka, jak je to s přesouváním díla z jedné platformy na druhou? Můžu například na Facebook vložit odkaz na fotografii z webu soukromého fotografa? To je v pořádku – pokud někdo vypustí bez dalšího omezení dílo do světa internetu, musí se smířit s tím, že se k němu mohou dostat všichni lidé s online přístupem.

WT100

3) Nesdílejte ze zdroje, který sám porušuje autorská práva

Jinými slovy: ověřte si, jestli váš link nevede na článek/fotku/video, které je na webu/Youtube/Facebooku apod. umístěno protiprávně.

Pro úplnost bych ráda připomněla, že nejen povinností, ale i slušností je citovat autora díla. Ať už odkazem na jeho stránky nebo uvedením jeho jména, případně názvu díla.
Dobrá zpráva pro vás je, že principy, které zde popisuji, uplatníte nejen na Facebooku, ale v internetovém prostředí jako takovém. Ta horší – autorská práva nejsou jedinou věcí, kterou byste si měli na firemním Facebooku pohlídat. Pozor si dejte například také na ochranu osobnosti, pravidla samotného Facebooku a tolik „oblíbenou“ nekalou soutěž. Ale o tom zas někdy příště.

Našli jste v článku chybu?