48 dní čeká český podnikatel na úhradu faktur

České podniky čekají na úhradu svých faktur v průměru čtyřicet osm dní. Přibližně čtyřicet procent odběratelů dodržuje průměrnou splatnost 36 dní. Naproti tomu až dvacet procent zákazníků překračuje termíny splatnosti o více než 30 dní. Přesto patří Česká republika k průměru. Takový je výsledek srovnání platební morálky v zemích střední a východní Evropy za rok 2009. O možných změnách v podobě odpočtu DPH jen ze zaplacených faktur čtěte více: Změna režimu DPH se stala předvolebním handlem

Mnohé podniky jsou nuceny vyrovnávat se s opožděnými úhradami faktur. Zhoršená platební morálka je jedním z následků hospodářské krize, píše se v tiskové správě společnosti Creditreform. Ovšem mezi jednotlivými zeměmi se platební disciplína podstatně liší. Zvyklostí jsou různě dlouhé platební termíny. Na uhrazení dodaného zboží a služeb čekají dle provedeného srovnání nejdéle v Rumunsku (90 dní), Srbsku (120 dní) a v Polsku (123 dní). Naopak v takovém Německu čekají podniky na vyrovnání faktur jen 43 dní. V porovnání s ostatními zeměmi střední a jihovýchodní Evropy se Německo nachází na předních příčkách. Čtěte více: Pomocí systému PayPal můžete platit i faktury

Zveřejněné výsledky samozřejmě nelze paušalizovat. Přestože Německo vyšlo ze srovnání velmi dobře, neznamená to, že někteří čeští podnikatelé nemají s vyrovnáním jejich pohledávek problémy. To potvrzuje čtenářka serveru Podnikatel.cz Lenka Stodolová. Působí ve společnosti obchodující právě s toto zemí. K exportům využívají převážně české firmy. Stačí sebemenší nedostatek a Německo si vymýšlí, proč nezaplatit. S tím souvisí i placení přepravním společnostem. Pokud se česká firma neumí prosadit na zahraničním trhu a neumí dostatečně jejich mateřský jazyk, jen těžko něco vyhraje. A to i takové malichernosti jako je proplacení faktur, postěžovala si Lenka Stodolová.

Existuje zákonná obrana proti nedodržování splatnosti faktur

Nedodržování splatnosti se týká i tuzemských odběratelů. Jaké zákonné možnosti však má podnikatel v případě nedodržení obchodních podmínek, tj. neplacení ve lhůtě splatnosti, případně nezaplacení vůbec? Z obchodního zákoníku vyplývá, že dlužník je v prodlení, pokud neplní své závazky řádně a včas. Věřitel při prodlení dlužníka má několik možností, jak jej za toto prodlení postihnout, které je možno požadovat i žalobou, odpověděla pro server Podnikatel.cz Veronika Koubková, z Advokátní kanceláře Pajerová & Šnajdrová

1. Smluvní úroky z prodlení

Jestliže je dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části, vzniká mu povinnost platit z neuhrazené částky úroky z prodlení. Jejich výše je určena buď ve smlouvě, potom se jedná o smluvní úroky z prodlení, nebo nejsou stanoveny smluvně a určují se na základě občanskoprávních předpisů. Tímto předpisem je občanský zákoník, ve kterém se o výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení pojednává v ustanovení § 517.

Jejich výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, upřesňuje Koubková. Jedná se přitom o zákonné úroky z prodlení, na které má věřitel automaticky nárok při prodlení dlužníka. Čtěte více: Odběratel nezaplatil? Máte několik možností, jak na něj

2. Smluvní pokuta

Smluvní strany mají dále možnost sjednání smluvní pokuty, a to přímo ve smlouvě. Ta bude rovněž sankcionovat případy, kdy se dlužník dostane do prodlení s plněním svých závazků. Smluvní pokuta na rozdíl od úroků z prodlení, vyjadřuje sankci za porušení závazku ze smluvního vztahu. Například tedy sankci za porušení povinnosti hradit své závazky řádně a včas.Čtěte více: Faktury a jiné doklady řeší přesně zákony

3. Náhrada škody

Věřitel je rovněž u peněžitých závazků oprávněn požadovat po dlužníkovi náhradu škody za podmínky naplnění dvou předpokladů:

• musí být splněny podmínky pro vznik škody podle § 373 obchodního zákoníku,
• pokud není ve smlouvě ujednáno jinak, je současně možné poskytnout náhradu škody, jen pokud tato škoda není kryta úroky z prodlení.

Úroky z prodlení v tomto případě představují paušalizovanou náhradu škody. Ve smlouvě lze toto ujednání vyloučit s tím, že nárok věřitele na náhradu škody není uhrazením úroků z prodlení či smluvní pokuty dotčen, vysvětluje Veronika Koubková z Advokátní kanceláře Pajerová & Šnajdrová

4. Odstoupení od smlouvy

V případech, kdy tak stanoví zákon nebo smlouva, je věřitel oprávněn odstoupit od smlouvy. Odstoupením od smlouvy zanikají všechna práva a povinnosti ze smlouvy. Odstoupení se však nedotýká nároku na náhradu škody vzniklé porušením smluvních povinností. A ani jiných ustanovení, která dle projevené vůle stran anebo vzhledem ke své povaze mají trvat i po ukončení smlouvy. Možnosti odstoupení od smlouvy jsou uvedeny v § 344 obchodního zákoníku.