5 nepříjemností, které může přinést zvýšení minimální mzdy (NÁZOR)

Dnešním dnem se posouvá hranice minimální mzdy na 8500 korun. Těm, kterým má pomoci, však paradoxně spíše uškodí, a to nejen jim. Čtěte jak.

Od dnešního dne se minimální mzda zvyšuje o 500 Kč na 8500 Kč. Podle autorů návrhu vyšší minimum pomůže nejhůře placeným zaměstnancům, kteří si finančně polepší. Opak je však pravdou, právě nízkopříjmovým skupinám tento krok spíše uškodí. Nejde ale jen o ně, jelikož zvýšení minimální mzdy se nepříjemně podepíše i na dalších subjektech. Štěstím v neštěstí nicméně zůstává, že vzhledem ke zvýšení o pouhých 500 Kč se negativa projeví jen v malé míře. Záporné dopady nárůstu minimální mzdy by ale měly sloužit jako varování, pokud by se vláda, například po příštích volbách, rozhodla minimální mzdu zvýšit výrazněji.

1. Vyšší nezaměstnanost

Ilustrační obrázek
Autor: www.isifa.com

Ilustrační obrázek

Prvním učebnicovým negativem vyšší minimální mzdy je zvýšení nezaměstnanosti. Přestože se tomuto argumentu mnozí zastánci minimální mzdy vysmívají, faktem zůstává, že čím vyšší minimální hranice stanovíte, tím vyšší máte šanci, že pro zaměstnavatele se zaměstnanec nevyplatí. Nemusíte přitom kreslit žádné grafy poptávky a nabídky na trhu práce. Pokud bychom stanovili minimální mzdu například na 100 tisíc korun, zřejmě každému bude jasné, že nikoho se v podstatě nevyplatí zaměstnávat. U mzdy ve výši 8500 Kč však již tento kontrast tak viditelný není, přestože princip zůstává stejný.

Řada lidí stále žije v představě zlého a bohatého kapitalisty, který se ze zaměstnanců snaží sedřít kůži a nic jim za to skoro neplatí. Stačí tedy těmto gaunerům stanovit aspoň hranici, pod kterou nemůžou jít a zachránit tak nebohým zaměstnancům aspoň špetku důstojnosti. Ano, nedá se to vyloučit a s největší pravděpodobností takoví podnikatelé existují. Mnohem více podnikatelů ale uvažuje a počítá jinak. Minimální mzdu dávají jednoduše proto, že práce jejich zaměstnanců nemá a nepřináší větší hodnotu. Když zaměstnanec podnikateli přinese svoji prací 8000 korun, zatímco on mu bude muset platit 8500 Kč, nevyplatí se ho spíše propustit? Čím vyšší pak minimální mzda bude, tím vyšší bude nezaměstnanost. Navíc se bude jednat o nezaměstnané lidí, kteří měli předtím nejnižší příjmy.

Čtěte také: Zvýšení minimální mzdy dopadne na některé studenty a nezaměstnané

2. Vyšší podíl nelegální práce

S vyšší nezaměstnaností úzce souvisí i další negativum – nárůst nelegální práce. Pokud se podnikatel dostane do situace, kdy bude moci dát zaměstnanci za konkrétní práci 8000 korun, ale minimální mzda bude 8500 Kč hrubého, oběma stranám se vyplatí spíše práce načerno. Zaměstnavatel dá 8000 Kč a zaměstnanec dostane na ruku čistých 8000 Kč. Kdo bude chtít dodržet zdání legálnosti, začne pracovat na švarcsystém. Ať už tak, či tak, jediným, kdo prodělá, se stane státní kasa. Už v současnosti se přitom běžně dělá, především v pohostinství, že zaměstnavatel platí minimální mzdu a zbytek jde zaměstnanci přímo na ruku, třeba ve formě dýšek.

Čtěte také: Vyšší minimální mzda a konec sKaret, hlavní cíle nového ministra práce

3. Vyšší výdaje státu

Bývalé Nečasově vládě se nedá upřít jedna věc, po letech neustálého nárůstu dokázala snížit celkové výdaje státního rozpočtu. Nešlo o nijak výrazný pokles a snížení navíc nepřinesly dlouhodobé reformy, nýbrž “jen” škrtání. I tak se dá hovořit o dílčím úspěchu. Zdá se však, že snižování výdajů je konec. Napomáhá tomu i zvýšení minimální mzdy. Na minimální mzdu, respektive na její výši, se totiž váže mnoho sociálních dávek. Jakmile se zvýší mzda, zvýší se i tyto dávky, a tím i státní výdaje. Nejedná se ale jen o dávky, na minimální mzdu se například váže i daňový bonus, jehož horní hranice se tak zvýší. Podnikatelé a zaměstnanci s dětmi se možná zaradují, rozpočet ale rozhodně zapláče.

Čtěte také: Od srpna vyšší minimální, ale i zaručená mzda

4. Vyšší výdaje podnikatelů

Pokud by si zaměstnavatel všechny zaměstnance, kteří nyní berou minimální mzdu, ponechal, zvýší se mu mzdové náklady. Problém ale nespočítá v těchto zaměstnancích, nýbrž v těch lépe placených. V případě velkých firem se totiž nezřídka uzavírají kolektivní smlouvy o platech, kde se mzdy nebo její část odvíjí právě od výše minimální mzdy. Navázání platu na výši minimální mzdy navíc nemusí být ani v kolektivní smlouvě. Stačí, když některé skupině zaměstnanců vzroste plat a ihned vznikne tlak na růst mezd i u dalších skupin.

Čtěte také: Minimální mzda se od ledna 2013 mění. Víme, kdo si polepší

widgety

5. Vyšší ceny

Vyšší mzdové náklady si mohou podnikatelé kompenzovat několika způsoby. Kromě již zmiňovaného propouštění patří mezi možnosti také zvýšení cen. Vzhledem k tomu, že minimální mzdu pobírají nekvalifikované síly, zdraží se výrobky nebo služby, které tyto pracovníci produkují. Tím se snižuje konkurenceschopnost jejich výrobků a služeb, což opět může vést k propouštění. Začarovaný kruh se uzavírá.

Přestože s sebou nárůst minimální mzdy nese řadu rizik a negativ, nutno přiznat, že zvýšení na 8500 Kč žádnou katastrofu (snad) nezpůsobí. Jedním dechem je však třeba dodat, že nepřinese ani nic pozitivního. Na závěr se určitě ještě vyplatí podívat se do dalších evropských států. V řadě z nich totiž minimální mzda není vůbec stanovena. A světe div se, to i v zemích, které jinak zastánci minimální mzdy zpravidla dávají za vzor, tedy například ve Finsku, Švédsku nebo Dánsku.

7 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 10. 2013 8:44

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení: Jak nastavit firemní značku a řídit ji v onlinu

  •  
    Jak si nastavit značku sami
  • Jak značku na internetu řídit
  • Jak značku dostat lidem pod kůži

Detailní informace o školení Jak nastavit firemní značku a řídit ji v onlinu »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+