Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

5 věcí, se kterými se musí potýkat podnikatelé kvůli Babišovi

Daniel Morávek

Andrej Babiš se nedávno chlubil tím, že za svého ministrování předložil a inicioval rekordní počet zákonů. U řady z nich bohužel pro podnikatele…

Ukázalo se totiž, že právě na podnikatele měl Andrej Babiš (a vlastně celá vláda) políčeno přednostně a je tak postihovala za poslední roky jedna pohroma za druhou.

Automatické pokuty za nedodržení elektronického podání

Vše začalo nenápadnou novelou daňového řádu, která od roku 2015 zavedla novou pokutu pro ty, kdo nepodají finančnímu úřadu vybrané formuláře v elektronické podobě, ačkoli to měli za povinnost. Výše penále činí automaticky 2000 korun. Postupně se navíc rozšířilo i povinné elektronické podání.

Od roku 2015 musí podnikatelé, kteří mají zpřístupněnou datovou schránku nebo mají za povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, činit vybraná podání pouze elektronicky. Podání jsou navíc povinni učinit pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.

Od roku 2016 navíc musí všichni plátci DPH podávat přiznání elektronicky, tedy i plátci DPH – fyzické osoby s obratem do 6 milionů korun za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Do konce roku 2015 přitom měli výjimku a mohli přiznání podávat i v papírové podobě. Jen za letošního půl roku rozdala finanční správa 4663 dvoutisícových pokut.

Nejčastěji poplatníci chybovali v případě daně z příjmů fyzických osob, kde úřady rozdaly 2437 pokut. U daně z nemovitých věcí bylo uděleno 223 pokut. Zhruba 3600 dvoutisícových pokut bylo uděleno i v loňském roce a dalších několik stovek v roce 2015. Celkově tak počet pokut za nedodržení elektronického podání atakuje hranici 9 tisíc.

Nicméně v oblasti povinného elektronického podání přišla před týdnem úleva. U vybraných podání totiž úřady nově nejprve vyzvou k nápravě, a teprve pokud poplatníci svou chybu nenapraví, budou pokutováni. Výjimka se ale netýká všech daní a poplatníků. Výzvu budou úřady rozesílat dotčeným poplatníkům jen u přiznání k dani z příjmů fyzických osob a přiznání k dani z nemovitých věcí. U ostatních podání i nadále platí, že úřady udělí automaticky pokutu 2000 Kč bez výzvy.

Čtěte také: Místo automatické pokuty 2000 Kč nejprve výzva, jen ale u některých přiznání

Kontrolní hlášení

Plátcům DPH zase výrazně zvýšilo administrativu kontrolní hlášení, které musí všichni podávat od roku 2016. U kontrolního hlášení navíc byly na začátku velice přísně stanovené sankce a pokutu mohl dostat i ten, kdo hlášení podal včas a měl jej v pořádku. Pokuty jsou navíc stejně jako v případě elektronického podání stanoveny taxativně a udělují se automaticky.

Po velkém mediálním tlaku sice následně došlo k úpravám a pokuty šlo odpouštět, kritéria ale byla nastavena hodně přísně a původní verze pokynu tak nedávala podnikatelům velkou šanci na odpuštění sankce. Z několika tisíc pokut byly do 5. března 2017 odpuštěny pouze čtyři v celkové výši 131 tisíc korun.

Na počátku března ale GFŘ pokyn upravilo a přibylo do něj dalších 7 nových ospravedlnitelných důvodů, které pomohly plátcům, kteří dostali desetitisícové pokuty, přestože se dopustili pouze drobného pochybení. Typicky se jedná o situace, kdy podnikatel podal kontrolní hlášení o pár dnů později či se zpožděním zareagoval na výzvu úřadů, aby doplnil, opravil či jen potvrdil informace v hlášení.

Plátci mohou nyní požádat svého správce daně o prominutí 2 pokut za rok 2016, a to bez ohledu na příčinu pochybení. Za rok 2017 je možné za obdobných podmínek prominout nanejvýš 1 pokutu. Od roku 2018 nicméně některé ospravedlnitelné důvody opět nebudou platit a sankční režim tak opět zpřísní.

Čtěte více: Pokuty u kontrolních hlášení zmírnily jen do konce roku 2017. Za rok zas natvrdo

EET

Přes 150 tisíc podnikatelů se už několik měsíců rovněž potýká s elektronickou evidencí tržeb (EET). Zákon o evidenci tržeb stanovil podnikatelům, kteří pracují s hotovostí a dalšími obdobnými platbami, vést jejich elektronickou evidenci. V prvních dvou vlnách se do EET zatím zapojili restauratéři, hotely a obchodníci. Třetí vlna by pod EET měla spadnout v březnu 2018.

Přestože start EET provázelo plno zmatků, a metodika se měnila dokonce i po spuštění evidence, pokuty se udělovaly již od prvních dnů. Elektronická evidence tržeb (EET) byla spuštěna před 8 měsíci a za tu dobu úřady provedly 45 790 kontrol, přičemž v 6339 případech zjistily úřady pochybení. Ačkoli samozřejmě v řadě případů kontrolovaly úřady podnikatele opakovaně, zkontrolována už byla poměrně velká část podnikatelů.

Co se týče výše pokut, tak ty se neustále zvyšují. U finanční správy ještě na počátku března platilo, že průměrná výše sankce činila 4758 korun. V dubnu již dosáhla částky 6244 korun a nyní v průměru činí 7876 Kč. Aktuálně totiž finanční správa eviduje 919 vydaných příkazů v celkové částce 7 237 800 korun.

První pokuty navíc začaly padat i v ukončených správních řízeních a dle předpokladů jsou tyto sankce ještě vyšší než pokuty na místě. Doposud finanční úřady vydaly ve správním řízení 114 rozhodnutí o pokutě v celkové výši 1 769 000 korun, tedy v průměru 15 518 Kč na jednu pokutu. Dalších 3126 správních řízení navíc ještě probíhá. Jak se podařilo zjistit serveru Podnikatel.cz, nejvyšší pokuta, kterou finanční správa zatím udělila, dosáhla 150 tisíc korun.

Výše pokut se zvýšila rovněž u celníků. Celní správa ještě v dubnu udělovala pokuty v průměrné částce 3823 korun, nyní se ale již takřka dotáhla na správu finanční. Nyní činí průměrná sankce u celníků 7647 korun. Celkově totiž celníci udělili 461 pokut v celkové výši 3 525 400 Kč.

Čtěte více: Kontroly u #EET dále přitvrzují. Známe nejvyšší „flastr“, který úřady udělily

Omezení paušálů

Od příštího zdaňovacího období (a volitelně již od tohoto) se rovněž dále omezí výdajové paušály. Mezní hranice příjmů, ze které se maximální výdaje počítají, se snižuje o 50 % na 1 milion korun. Paušál půjde využít i při vyšších příjmech, maximálně jím ale budete moct uplatnit výdaje odvozené z mezní hranice příjmů. Konkrétně jde o následující stropy:

  • u 80% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 800 tisíc Kč
  • u 60% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 600 tisíc Kč
  • u 40% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 400 tisíc Kč
  • u 30% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 300 tisíc Kč

Na druhou stranu se OSVČ s paušály vrací zvýhodnění na dítě a sleva na manželku/manžela. Některé OSVČ na změnách mohou vydělat, řadu jiných to ale může připravit až o statisíce korun ročně. Návrat zvýhodnění nemusí pomoci ani podnikatelům s dětmi, jelikož jej může uplatňovat jen jeden z rodičů. V řadě případů tak zvýhodnění místo OSVČ uplatňoval její protějšek, který byl například v pracovním poměru. Návrat zvýhodnění za cenu omezení paušálů se jim tak v konečném důsledku nemusí vyplatit, a to i když mají více dětí.

Čtěte více: Spočítali jsme, že změny u paušálů mohou některé OSVČ přijít na statisíce korun

Přístup finanční správy k podnikatelům

Andrej Babiš nepředkládal pouze zákony, ale měl i velký vliv na chování finanční správy. Ta pod taktovkou jeho lidí vůči podnikatelům nebývale přitvrdila. Nejprve začala komplikovat podnikatelům život při registraci k DPH, kdy po nich bez rozmyslu požaduje doložení nesmyslných dokumentů a smluv, které v řadě případů podnikatel nemůže mít ani k dispozici.

Kromě toho si finanční správa oblíbila již dříve schválené zákonné instituty, které začala využívat ve velkém. Například institut nespolehlivého plátce. Na konci roku 2014 jich bylo v Registru plátců DPH jen 115, o rok později už 3529 a nyní jejich počet již překročil hranici 10 000. K tomu se v posledních letech přidalo již zmíněné využití zajišťovacích příkazů, jejichž počet narostl ze 100 v roce 2010 na 1561 v loňském roce.

EBF17 tip Šulák

Nejde ale jen o nespolehlivé plátce, ale například i o zajišťovací příkazy. Přestože se ministerstvo financí ohání tím, že absolutní počet zajišťovacích příkazů se v roce 2016 snížil oproti roku 2015 o 44 na 1561, dlouhodobě jejich množství výrazně vzrostlo. V roce 2011 šlo o 109 příkazů, v roce 2012 o 269 příkazů, o rok později o 467 příkazů a v roce 2014 celkem o 1 032 zajišťováků. V některých případech byly ovšem vydány neoprávněně, což je značný problém, jelikož firmu ze dne na den zlikvidují. Daňoví poradci navíc upozorňují, že se ze zajišťovacích příkazů stal standardní prostředek a jsou užívány i tam, kde nejde o daňový podvod, ale jedná se o spor o právo.

Čtěte více: Jak změnit zajišťovací příkazy, aby nelikvidovaly poctivé podnikatele?

Našli jste v článku chybu?