6 stále se opakujících chyb v přehledech OSVČ pro zdravotní pojišťovny

Některé chyby dělají podnikatelé v přehledech pro zdravotní pojišťovnu rok co rok. Zeptali jsme se samotných pojišťoven, o jaké opakující se přešlapy se jedná.

Přestože přehled o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu zabírá jen jednu stránka, dá se v souvislosti s jeho vyplněním a podáním udělat řada chyb. Zeptali jsme se zdravotních pojišťoven, které chyby podnikatelé nejčastěji dělají.

1. Nepodání přehledu

Ilustrační obrázek.
Autor: www.isifa.com

Některé chyby dělají podnikatelé stále dokolečka.

První častou chybou, která se týká hlavně OSVČ, které nepodávaly daňové přiznání, je to, že přehled pro zdravotní pojišťovnu vůbec nevyplní. Chybně se totiž domnívají, že když nemusely podávat daňové přiznání, nemusí řešit ani přehledy. Na rozdíl od daňového přiznání ale podává přehledy každý podnikatel, který alespoň po část kalendářního roku vykonával samostatnou výdělečnou činnost. Také OSVČ. které neměly žádné příjmy, mají za povinnost přehled odevzdat. Přehled se v takovém případě vyplní a odevzdá jako tzv. “nulový”, příjmy i výdaje se vyplní jako nulové. Pro tyto podnikatele (kteří nepodávali přiznání) navíc již vypršel termín pro podání přehledu, ten se měl totiž podat do 8. dubna 2014. Kdo na přehled zapomněl, měl by své pochybení urychleně napravit.

Čtěte více: Přehledy musí řešit i OSVČ, které nepodávaly daňové přiznání

2. Překlepy a absence údajů

Navzdory chytrým interaktivním formulářům patří stále mezi frekventované chyby nevyplnění některých částí přehledu. Kromě “klasického” opomenutí data a podpisu se zapomíná rovněž na vyplnění požadavku na vrácení přeplatku. Především jde o výběr způsobu zaslání platby (na účet, složenkou) a v případě výběru platby na účet o číslo účtu, které podnikatelé mnohdy nenapíší. Stejně tak se vyskytují i početní chyby a překlepy.

Čtěte také: Víme, jak lze podat přehled elektronicky, a to pro všechny zdravotní pojišťovny

3. Chyby u počtu měsíců

Podnikatelé dále hodně chybují u počtu měsíců trvání samostatné výdělečné činnosti a hlavně u počtu měsíců, kdy se jich netýkal minimální vyměřovací základ. Zatímco do trvání samostatné výdělečné činnosti se počítá i měsíc, ve kterém OSVČ začala podnikat například dva dny před koncem měsíce, u měsíců k minimálnímu vyměřovacímu základu je situace opačná. Počítají se totiž jen měsíce, kdy některá z uvedených skutečností trvala celý kalendářní měsíc.

Jedná se o tyto skutečnosti:

a) plátcem pojistného byl i stát; osoby, za které je plátcem pojistného i stát, jsou uvedeny v § 7 odst. 1 zákona číslo 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů (např. nezaopatřené dítě, poživatel důchodu, příjemce rodičovského příspěvku atd.),

b) v zaměstnání bylo odvedeno pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu platného pro zaměstnance,

c) OSVČ pobírala nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných (při odevzdání Přehledu doloží OSVČ tuto skutečnost potvrzením OSSZ),

d) OSVČ byla osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,

e) OSVČ dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplnila další podmínky pro jeho přiznání,

f) OSVČ celodenně osobně a řádně pečovala alespoň o jedno dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Za celodenní péči není považována péče u OSVČ, která umístila dítě předškolního věku do školského zařízení na dobu přesahující 4 hodiny denně, nebo dítě školou povinné do školského zařízení na dobu přesahující vyučování, nebo dítě umístila do zařízení s celotýdenním nebo celoročním provozem.

4. Chybějící přílohy

Podnikatelé rovněž zapomínají přiložit doklady, které potvrzují, že se jich minimální vyměřovací základ netýká. Jedná se především o chyby, kdy:

  • studenti nedokládají potvrzení o studiu,
  • důchodci nedokládají rozhodnutí o pobírání důchodu,
  • ženy na rodičovském příspěvku nedokládají jeho pobírání (potvrzení z úřadu práce),
  • není doloženo čestné prohlášení o péči o dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let, dokládá přímo pojištěnec (otec nebo matka),
  • neoznamují vznik povinnosti státu platit za ně pojistné v případech, kdy pečují o osobu závislou na péči.

5. Špatné vyčíslení zaplacených záloh

OSVČ se leckdy nevyhnou chybám v celkovém úhrnu zaplacených záloh. Buď do nich omylem započítávají i doplatky za předchozí roky, nebo do nich zahrnují platbu, kterou zaplatily v lednu 2013 na předpis zálohy na pojistném za prosinec 2012. Jelikož pojistné je splatné vždy zpětně za předchozí kalendářní měsíc, patří lednové platby ještě k datům předchozího kalendářního roku.

widgety

Čtěte také: Vyplňujeme přehled pro zdravotní pojišťovnu

6. Chybná volba záloh na další rok

Některé OSVČ také plavou ve volbě záloh na nový rok, kdy zaměňují hlavně minimální výši záloh a nulové zálohy. OSVČ, za které pojistné platí stát, nemusí v prvním roce podnikání hradit zálohu na zdravotní pojištění. V druhém roce ale již zálohu platit musí. Hradí ji ve výši na základě příjmů a výdajů (musí tedy platit zálohu alespoň v minimální výši). Oproti tomu OSVČ, které jsou zároveň zaměstnanci, zálohy platit nemusí.

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 15. 4. 2014 11:31

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení web copywritingu

  •  
    Jak strukturovat text na webové stránce.
  • Tajemství atraktivního a úderného titulku.
  • Optimalizace webového textu pro vyhledávače.

Detailní informace o školení psaní pro web »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+