Bankovní poplatky dávají smysl, na rozdíl od anket (NÁZOR)

Jedna z nejoblíbenějších anket je ta o nejabsurdnější bankovní poplatek. Mně osobně, na rozdíl od poplatků, ale smysl nedává, píše Lukáš Civín z Home Credit.

(KOMENTÁŘ) Spotřebitelskými anketami se české mediální prostředí jen hemží. Nejčastěji zjišťují, kolik utrácíme a za co nebo třeba co se nám nelíbí na bankách a dalších finančních institucích. Jedna z nejoblíbenějších je anketa o nejabsurdnější bankovní poplatek. Mně osobně příliš velký smysl nedává. Sama existence poplatků totiž dobré image jednotlivých aktérů spotřebitelského trhu nepřidává – kdo příliš poplatkuje, stejně si sám nakonec nejvíce škodí. Přesto bych se ale poplatkům rád podíval na zoubek. Čtěte také: ACTA? Na internetu začíná „třetí světová válka“

Buď poplatek, nebo vyšší úrok

Tak třeba (ne)slavný vítěz letošního ročníku – poplatek za předčasné splacení úvěru. Marně jsem pátral v paměti, o jaký poplatek že to vlastně jde. Vždyť zákon o spotřebitelském úvěru jasně definuje, že žádný takový poplatek není. Tedy technicky vzato vlastně je, maximálně ale do výše půl nebo jednoho procenta z dlužné částky. Vzhledem k relativně nízké výši spotřebitelských úvěrů takový poplatek asi jen těžko někoho naštve.

Mezi spotřebitelské úvěry ovšem nepatří leasingy, hypotéky nebo vysoké úvěry nad 1,8 milionu korun. Že by tedy hlasující byli tak uvědomělí a se zapálením hlasovali pro poplatek za předčasné splacení úvěru na své hypotéce? Vsadil bych se, že 9 z 10 hlasujících se jen nechalo strhnout davem a hlasovali o tom, co dávalo nejméně smysl z čistě pragmatických důvodů. Proč platit za to, že chci něco zaplatit dřív?

Je zábavné až smutné pozorovat, jak se banky na jedné straně a nejrůznější odborníci na straně druhé přou o to, zda je ten či onen poplatek opodstatněný. Ono je to totiž úplně jedno. Klient si svobodně volí úvěr s takovými poplatky, jaké chce. Ať už u banky nebo u některé z nebankovních institucí České leasingové a finanční asociace najde úvěry nejrůznějších parametrů. A pokud ho finanční domy nevyhodnotí jako rizikového klienta, může si v podstatě libovolně vybírat. Je absurdnější chtít poplatek za vyřízení žádosti nebo poplatek za vedení účtu? Anebo je lepší zvolit produkt se sazbou o 2% vyšší?

Poplatky nespadly z nebe

Zásadnější je podle mě jiná otázka: nakolik si daná finanční instituce dokáže (nebo taky nedokáže) poplatky před klientem srozumitelně obhájit. Tak třeba taková hypotéka. Než se uvážete na čtvrt století, absolvujete kolečko po bankách, abyste si porovnali jejich nabídky. Vyberete si nakonec produkt, v tomto případě hypoteční úvěr, u té „nejlepší“ instituce. A možná si ani neuvědomíte, že na stejný produkt v té chvíli připadá několik dalších žádostí, některých dokonce i zamítnutých. Vše zahrnuje detailní prověřování a dokladování. Náhledy do registrů, nezávislý znalec, zkušený schvalovatel. To všechno finanční instituce stojí nemálo času a peněz.

Proč platím tak obrovské peníze na úrocích? Argumentuje logicky zákazník. A banka opět kontruje: velká část peněz leží na termínovaných vkladech nebo spořicích účtech, a na úrocích tam vydělává zákazník. Takové peníze prostě banku něco stojí. Nemalé procento klientů navíc přestane splácet, pro banku tedy není návratnost peněz rozhodně stoprocentní. V kombinaci s ostatními produkty nakonec skutečně něco vydělá. Pokud ale hypotéku předčasně ukončíte, očekávaný výnos, který by pokryl náklady na zpracování a přinesl i zisk, se prostě nedostaví. Úrokový výnos na hypotékách v dnešní konkurenční době totiž není zase takové terno. Byznysmenovi či bankéři se v tomto světle jeví poplatek za předčasné splacení úvěru docela pochopitelný.

A co můj pohled klienta? Pokud si půjčuji pár desítek tisíc za 15 % ročně, nechci o speciálním poplatku ani slyšet. Navíc, když už ani není legální. U hypotéky ho ale docela chápu. Pokud ho nějaká instituce s velkou slávou zruší, věřte, že si ho nechá zaplatit někde jinde. Třeba na úroku nebo poplatku za zpracování. Není to tedy v podstatě jedno? Čtěte také: Zlepšily se banky v nabídce firemních účtů? A jaké si účtují poplatky? Oslovili jsme ty největší z nich

Další z veřejností často pranýřovaných je poplatek za zobrazení zůstatku na bankomatu. Ani tady není realita tak černobílá. Tušili jste, že pokud výši zůstatku zjišťujete u „cizího“ bankomatu, banka za tuhle službu platí? A věděli jste, že banky nemají na výběr a pod hrozbou tučné pokuty musí tuto službu poskytovat? Není tedy zase tak nepochopitelné, že tento poplatek přenášejí na klienta. Diskutovat samozřejmě můžeme o jeho výšce.

Bez anket by zákazníci byli už u konkurence

Pořadatelé podobných anket se velmi rádi chlubí, jak pomohli některé poplatky zlikvidovat. Skutečně? Mám za to, že spíš pomáhají přežívat velkým nemotorným bankám, které by si samy neuvědomily, jak těmito „drobnostmi“ své klienty štvou. Bez anket už by zákazníci byli dávno u konkurence.

V dnešní době intenzivní osvěty se, alespoň doufám, finanční gramotnost lidí zvyšuje. Stačí se vlastně řídit selským rozumem: platím, vím kolik, vím proč, vím za co a nic mě nepřekvapí. A ankety? Ty už raději nečtu.

EBF16

Autor: Lukáš Civín, ředitel odboru řízení rizik společnosti Home Credit

43 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 28. 3. 2012 17:55

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení: Jak na firemní Facebook prakticky

  •  
    Jak efektivně propojit Facebook s webem.
  • Jak vše měřit a vyhodnocovat.
  • Jak řešit krizové situace.

Detailní informace o školení Facebooku »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+