Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Už žádné flákání, když budete na pracáku. Pracovat bude každý

Autor: 258398
Dagmar Kučerová

Od roku 2012 se plánují významné změny v pobírání podpory. Když nebude vhodné zaměstnání, je třeba přijmout veřejně prospěšné práce nebo veřejnou službu. Jaký je mezi nimi rozdíl? Zásadní. Jedna za peníze, druhá zadarmo.

Nedávno předložený vládní návrh novely zákona o zaměstnanosti přináší zajímavé změny. Zpřesňuje pojem nelegální práce, který znesnadní zaměstnávání tzv. na černo, mění podmínky zaměstnávání zdravotně postižených a zavádí podporu v nezaměstnanosti i pro propuštěné studenty. Více o připravovaných změnách v článku: Podpora v nezaměstnanosti nově i pro studenty.

Novela od roku 2012 přichází s významnou novinkou. A to povinností nezaměstnaných přijmout veřejně prospěšné práce. Jestliže úřad práce nebude mít pro uchazeče vhodné zaměstnání, nabídne mu veřejně prospěšné práce v rozsahu až 20 hodin týdně. A nezaměstnané evidované déle než 2 měsíce čekají povinně veřejné služby. Cílem tohoto opatření je dle důvodové zprávy k novele zákona pomocí zapojení do veřejně prospěšných prací a veřejné služby motivovat uchazeče o zaměstnání k aktivnímu přístupu k řešení své situace a vytvořit podmínky pro zachování nebo získání pracovních návyků. Čtěte také: Zatočí novela zákoníku práce se švarcsystémem? Zjistili jsme za vás

Jakoukoliv práci vám úředník nevnutí

Důležitý je pojem vhodné zaměstnání. Úřad práce samozřejmě v první řadě nabídne uchazeči vhodné zaměstnání. Teprve pokud takové zaměstnání nemá, bude nabízet veřejně prospěšné práce a od třetího měsíce pobírání podpory veřejnou službu. Ne každé zaměstnání musí uchazeč přijmout. Vhodné zaměstnání specifikuje § 20 zákona o zaměstnanosti. Jedná se o zaměstnání, kte­ré:

  • podléhá odvodům pojistného,
  • délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby,
  • je sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce a
  • odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání.

Veřejně prospěšné práce za peníze, veřejné služby zadarmo

Další zásadní rozdíl je v pojmech veřejně prospěšná práce a veřejná služba. V případě veřejně prospěšných prací jde o časově omezené pracovní příležitosti zaměřené především na údržbu veřejného prostranství, úklid a údržbu veřejných budov. Může se ale jednat i o práci osobního asistenta osob se zdravotním postižením, pomocné charitativní práce, sociální, kulturní, pomocné práce ve školách a školských zařízeních, údržbářské práce ve prospěch obcí, státních a obecně prospěšných institucí a občanských sdružení. Jedná se o pracovní poměr, za který přísluší zaměstnanci mzda. Úřady práce poskytují zaměstnavateli (obci nebo firmě) na tyto mzdové náklady příspěvky. Čtěte také: Ten nebo ten, kdo půjde při propouštění z kola ven?

Veřejnou službu organizují obce v samostatné působnosti. Jedná se o podobné práce jako v případě veřejně prospěšných prací, ale s výrazně odlišnými podmínkami. Je pravdou, že ne každá obec má veřejnou službu zřízenu. Ale v případě schválení novely zákona o zaměstnanosti by tak mohla v příštím roce učinit. Nezaměstnaní totiž v rámci veřejné služby pracují zadarmo. Samozřejmě při zachování nároku na podporu v nezaměstnanosti. Pro obce by tedy mohlo být výhodnější propustit své stávající zaměstnance a využít služeb uchazečů o zaměstnání, kteří jim tutéž práci vykonají zadarmo.

Ovšem přijmutí veřejné služby nemusí být nutně méně výhodné než výkon veřejně prospěšné práce. Jedná se především o manuální práce a dá se předpokládat, že dosažená mzda za veřejně prospěšné práce bude velmi nízká. Proto by mohla být naopak v některých případech výhodnější veřejná služba. Ač zadarmo, ale se zachováním stávající podpory v nezaměstnanosti. A ta bude v řadě případů vyšší než mzda, kterou uchazeči obdrží za veřejně prospěšné práce. Čtěte také: Zápočťák i u dohod. Nový zákoník práce přinese vrásky účetním

Ministerstvo práce a sociálních věcí však na svých internetových stránkách upozorňuje, že přestože se uchazeč přijetím veřejně prospěšné práce stane zaměstnancem v pracovním poměru, může být i nadále veden v evidenci úřadů práce. A to za situace, kdy jeho měsíční příjem nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Výplata podpory v nezaměstnanosti však bude zastavena. Pokud by zaměstnání v rámci veřejně prospěšných prací skončilo, bude mu opět přiznána.

Odmítáte veřejnou práci? S podporou se rozlučte

Pokud nabídku veřejně prospěšných prací či veřejné služby od třetího měsíce pobírání podpory nezaměstnaný bez vážných důvodů odmítne, má smůlu. Bude z evidence úřadu práce nemilosrdně vyřazen. Musí vyžít pouze s existenčním minimem 2020 korun měsíčně. Měl by tím být vyjádřen jeden z motivačních principů pomoci v hmotné nouzi: Ten, kdo pracuje, se musí mít lépe než ten, který se pracovat nesnaží.

A aby toho nebylo málo, nezaměstnaný, který pracovat nehodlá, si bude muset platit zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů. V současné době činí 1080 korun měsíčně. Do kategorie pojistníků, za které platí pojistné stát, totiž patří uchazeči o zaměstnání, kteří jsou evidováni na úřadu práce bez ohledu na pobírání či nepobírání podpory. Vyškrtnutím z evidence tento nárok skončí.

Odmítnout jen z vážných důvodů

Pro odmítnutí nabídky úřadu práce musí existovat skutečně vážný důvod. A může jich být hned několik. Jsou uvedeny v § 5 písm. c zákona o zaměstnanosti. Takový důvod spočívá v:

  1. nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let,
  2. nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
  3. docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte,
  4. místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera,
  5. zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání, nebo
  6. jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či náboženských, nebo důvodech hodných zvláštního zřetele.

Přestože tyto důvody zákon vyjmenovává, nelze je paušalizovat. Například péče o předškolní či školou povinné děti eventuálně může zabránit v přijmutí plného pracovního úvazku. Veřejně prospěšné práci v rozsahu 20 hodin týdně v místě bydliště ale pravděpodobně bránit nebude. Rozhodnutí, zda se skutečně jedná o vážný důvod vedoucí k odmítnutí veřejně prospěšné práce či veřejné služby, bude na úřadu práce. Uchazeč se může odvolat, případně i obrátit na soud. Není jisté, zda uspěje. Čtěte také: Hygiena si v létě opět došlápne na zdravotní průkazy. Kdo je potřebuje?

EBF17

Toto opatření se nezaměstnaným zřejmě zamlouvat nebude. A nesouhlasí s ním ani odbory. Českomoravská konfederace odborových svazů se k návrhu novely, který předpokládá, že uchazeči o zaměstnání budou už po 2 měsících nuceni přijímat pod sankcí vyřazení z evidence veřejně prospěšné práce, staví odmítavě. Spatřuje v tomto záměru snahu obejít princip vhodného zaměstnání, který je dosud v zákoně o zaměstnanosti obsažen, a donutit uchazeče bez ohledu na kvalifikaci a další okolnosti přijímat jakoukoliv práci, uvedl pro server Podnikatel.cz za ČMKOS Pavel Janíčko.

Foto: www.isifa.com

Našli jste v článku chybu?