Bezproblémová kontrolní hlášení? Ani omylem, potíží mají plátci hned několik

Nejde kanonizace párovaných údajů, řeší se hlavně formální chyby a postupy úřadů neodpovídají zákonu. To jsou jedny z problémů, na které upozorňují odborníci.

Přestože si šéf finanční správy nedávno pochvaloval, že kontrolní hlášení fungují, pro podnikatele rozhodně bezproblémová nejsou. Jak upozornila server Podnikatel.cz Komora daňových poradců ČR, nenaplnily se například informace o tzv. kanonizaci párovaných údajů. Některé postupy finančních úřadů jsou navíc v rozporu se zákonem.

Čtěte také: Finanční správa porušuje u kontrolních hlášení zákon, tvrdí daňový poradce

Většinou se řeší formální chyby

Ilustrační obrázek
Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Kontrolní hlášení s sebou přináší nemalé problémy.

První kontrolní hlášení k DPH začínají podávat i fyzické osoby – čtvrtletní plátci DPH. Na podání hlášení mají čas do 25. dubna. Zatímco u těchto podnikatelů se jedná o první hlášení, ostatní plátci DPH již podávají hlášení třetí. Podle odborníků z řad daňových poradců a auditorů se tak již dají pojmenovat některé problémy, které v souvislosti s kontrolním hlášení podnikatelé mají. Už dva průzkumy ukázaly, že největší potíž přináší evidenční čísla daňových dokladů a odborníci tato zjištění jen potvrzují.

Čtěte více: Žádná láce, kontrolní hlášení vyšlo některé firmy na více než 100 tisíc korun

Z informací od daňových poradců vyplývá, že podnikatelé nemají problém s chybějícími registračními údaji, jako je například identifikace datové schránky. Většinou se řeší formální chyby, jako jsou např. čísla dokladů. Vyplnily se tak naše obavy, že zavedení kontrolního hlášení bude znamenat zvýšenou administrativní zátěž i pro poctivé daňové subjekty z formálních důvodů, které s karuselovými obchody a daňovými podvody obecně nemají žádnou souvislost, uvedl serveru Podnikatel.cz Tomáš Hajdušek, vedoucí sekce správy daní a poplatků Odborného kolegia Komory daňových poradců ČR.

Čtěte také: 5 problémů, které se pojí s kontrolním hlášením

Párování zatím s nemalými obtížemi

Kapitolou samo pro sebe je párování údajů z kontrolních hlášení. Jak upozornil Tomáš Hajdušek, nenaplnily se informace o tzv. kanonizaci párovaných údajů, tedy že se různě zadaná data převedou na jednu zvolenou “základní” reprezentaci. Zejména v případě splátkových a platebních kalendářů dochází často k nespárování jen díky rozdílnému číslu daňového dokladu, ačkoliv všechny ostatní párovací údaje (obchodní partner, datum plnění, základ daně, sazba daně a daň) souhlasí. Je nám znám případ, kdy dodavatel uvedl číslo platebního kalendáře 16/2016, odběratel se spletl, uvedl číslo 20160216, což byl variabilní symbol platby, ostatní údaje byly shodné, a přesto zaslal finanční úřad výzvu, dodal Hajdušek.

QR faktura

Chybné pořízení párovacích údajů, zejména čísla dokladů a dat plnění, by mohl omezit projekt Komory daňových poradců nazvaný QR faktura, jehož výsledkem by mělo být automatizované pořízení faktur do účetnictví pomocí čteček QR kódu. Práce účetní by se při účtování přijatých faktur podobala práci pokladní v supermarketu. Základní data z faktury by byla automatizovaně pořízena pomocí čtečky QR kódu, čímž by se zamezilo chybě při jejich pořízení nebo záměně čísla dokladu a variabilního symbolu. Do konce dubna 2016 probíhá veřejné připomínkování návrhu standardu QR faktury. Projekt podporuje Generální finanční ředitelství a ministerstvo financí.

Jak doplnil Petr Toman, partner KPMG, nesoulad bývá též ve vykázaných plněních na straně dodavatele a odběratele. V mnoha případech tyto nesrovnalosti vyplývají z nesprávného uvedení dne uskutečnění zdanitelného plnění na straně odběratele (který nesprávně vykazoval jako den uskutečnění takového plnění den přijetí faktury). V některých případech však došlo i k odhalení případů, kdy dodavatel uskutečněné plnění skutečně nevykázal, podotkl Petr Toman. Tento problém může vzniknout i tím, že odběratel vykáže transakci správně v oddíle B.2 kontrolního hlášení, nicméně dodavatel ji uvedl v sumárním oddíle A.5. Dále jsme zaznamenali problémy s „kvalitou“ vykazovaných DIČ plátců. Občas se z historických důvodů stává, že dochází k vykázání transakce na vlastní DIČ obchodního partnera, i když ten již dříve vstoupil do DPH skupiny, a je tak povinen používat „skupinové“ DIČ, připojil se Martin Diviš, odborník na nepřímé daně PwC ČR.

Telefonáty jsou přípustné řešení, mají ale svá omezení

Problémy ale nepřináší jen samotné hlášení a nesrovnalosti, které finanční správa řeší, ale i samotný postup úřadů. Finanční správa totiž aktuálně především postupuje podle daňového řádu, kdy správce daně telefonicky nebo emailem kontaktuje plátce s požadavkem na doložení dokladů k transakci, u které byly zjištěny nesrovnalosti. Pokud by zůstalo jen u toho, vše by bylo podle odborníků v pořádku. Daňové předpisy neukládají správcům daně povinnost vést daňové řízení výhradně formálně, v písemné podobě. Naopak, základní zásady daňového řízení, obsažené v daňovém řádu, akcentují klientský přístup, vzájemnou součinnost a spolupráci a mj. ukládají správcům daně používat jen takové prostředky, které nejméně zatěžují daňové subjekty. Neformální kontakt pak není doménou pouze prověřování kontrolních hlášení, vysvětlil Radek Buršík, vedoucí advokát PwC Legal.

Navíc platí, že je pouze na rozhodnutí poplatníka, zda na takové výzvy reaguje, či nikoli a jakým způsobem. Je třeba mít vždy na paměti, že veškeré poskytnuté informace využije správce daně v rámci standardního daňového řízení a mohou tak výrazným způsobem konečné rozhodnutí o stanovení daně ovlivnit. V mnoha případech ale může poskytnutí informací na základě takové neformální výzvy postup při vyměření daně urychlit a v případě vykázaného nadměrného odpočtu může vést k dřívější výplatě peněžních prostředků.

Na druhou strany se podnikatelé již setkali s případy, kdy jsou touto cestou ze strany správce daně vyžadovány poměrně detailní informace o provedených transakcích či obchodních partnerech. V takovém případě je vždy vhodné rozsah poskytovaných informací zvážit a případně vyzvat správce daně k zahájení standardního daňového řízení, kdy je zřejmé, k čemu budou takto poskytnuté informace správcem daně využity a jaká práva a povinnosti daňovému subjektu plynou. Lze také doporučit, aby v případě, kdy daňový subjekt na takové výzvy správce daně reaguje, aby tak učinil vždy formální cestou, a nikoli pouze neformální telefonickou či e-mailovou odpovědí, poradil Petr Toman z KPMG.

EBF16

Některé postupy správců daně jsou nezákonné

Odborníci dále v praxi zaregistrovali, že v některých případech požadují správci daně tímto neformálním způsobem doložení velkého množství podkladů v relativně krátké lhůtě, například do druhého dne. Stejně tak existují případy, kdy finanční úřady vyžadovaly předložení veškerých dokladů, nebo se dokonce dotazovaly na jiné skutečnosti než na ty, které se uvádějí do kontrolního hlášení. Úřady například vyžadovaly po daňových subjektech prokázání přijetí zdanitelného plnění jen z důvodu, že jej dodavatel sice uvedl v kontrolním hlášení, ale daň z něj ještě neodvedl. I s takovými požadavky na předložení dokladů o platbě, smluv, objednávek, předávacích protokolů, přepravních dokladů apod. jsme se setkali, potvrdil Tomáš Hajdušek z Komory daňových poradců ČR.

Přímo jako nezákonný pak Komora hodnotí postup konkrétního finančního úřadu, který namísto zaslání výzvy dle zákona o DPH rovnou zahájil u odběratele postup k odstranění pochybností, a to jen z toho důvodu, že dodavatel ve svém kontrolním hlášení uvedl menší daň, než kterou uvedl odběratel. Podle Komory se jedná o typickou situaci, kdy mělo nejdříve dojít k poslání výzvy dle zákona o DPH, neboť se mohlo jednat o pouhý omyl na jedné či druhé straně. Pouze tehdy, kdyby i poté nesrovnalosti přetrvávaly, by bylo možné na místě přistoupit k důkladnějšímu prověření formou postupu k odstranění pochybností nebo daňové kontroly. Zahájení těchto kontrolních postupů totiž vyžaduje od daňového subjektu i správce daně vynaložení nemalých prostředků a v případě, že daňový subjekt vykáže nadměrný odpočet, znamená to i jeho zadržení. Což může daňovým subjektům způsobit finanční problémy a státu poté případně povinnost hradit úroky za dobu zadržení, uzavřel Tomáš Hajdušek.

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 13. 4. 2016 16:05

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení e-mail marketingu – pokročilé techniky

  •  
    Jak připravit šablonu moderního e-mailu
  • Jak spustit automatizované kampaně
  • Jak dynamizovat běžnou rozesílku

Detailní informace o školení e-mail marketingu - pokročilé techniky »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+