Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Blíží se přechod na letní čas. Víte, jak odměnit zaměstnance po kratší směně?

Zdeněk Vesecký

Víkendová noční směna bude kvůli přechodu na letní čas o hodinu kratší. Co to znamená v odměňování zaměstnanců? A jaká rizika jsou se změnou času spojena?

V noci ze soboty na neděli přejdeme na letní čas. Hodinové ručičky se ve 2:00 posunou o hodinu dopředu, tedy na 3:00. Změna času ze středoevropského – někdy také nesprávně zvaného zimního času – na letní je dlouhodobě diskutovaným tématem kvůli efektivitě. Jisté je, že v tomto roce ani následujících čtyřech letech se nic měnit nebude. Časové posuny pro další pětiletku loni odsouhlasila vláda. Pro většinu lidí bude víkendová změna znamenat o hodinu kratší noc. Část lidí pak jarní posun času ocení, protože bude mít o hodinu kratší noční směnu. Co to tedy znamená pro zaměstnavatele a jejich zaměstnance?

Zaměstnancům, kteří budou v noci ze soboty na neděli v práci, se směna zkrátí o hodinu. Protože je střídání času vládním nařízením, nesmí zaměstnavatelé po těchto zaměstnancích požadovat, aby si oněch 60 minut napracovali. Pokud zaměstnanci nastoupí do zaměstnání v sobotu ve 22:00 a odejdou z něj v neděli v 6:00 podle nového času, je na to pohlíženo tak, že skutečně odpracovali 8 hodin. A to bez ohledu na časový posun. Proměnná může být pouze mzda. To ale platí jen v případě, že je člověk odměňován na základě počtu odpracovaných hodin. Pak je možné mu proplatit jen reálnou dobu práce, při jarním posunu tedy jen 7 hodin. Pokud má zaměstnanec stanovenou měsíční mzdu nezávisle na počtu odpracovaných hodin, změna času se na jeho výplatní pásce neprojeví. Dostane stejně, jako kdyby skutečně odpracoval 8 hodin.

K opačné situaci dochází vždy o posledním říjnovém víkendu, kdy se vracíme ke středoevropskému času. To jsou noční směny naopak o hodinu delší. V tomto případě sice zaměstnanec odpracuje o 60 minut víc, ale pokud není odměňován na hodinové bázi, nemá na zvýšení odměny nárok. Nejedná se o práci přesčas a zaměstnanec tak nemůže požadovat příplatek. Tato praxe platí už od roku 2005, kdy ministerstvo práce a sociálních věcí uvedlo, že zkrácení ani prodloužení pracovní doby vlivem přechodu na jiný čas nebude mít žádné dopady v oblasti odměňování práce. Aby někteří lidé nebyli šizeni a jiní se neradovali z úlev, je vhodné na směny při střídání času nasazovat stejné pracovníky. Ten, kdo slouží při přechodu na letní čas, má v tom roce zároveň službu i při podzimním střídání času. Naši zaměstnanci mají pevnou měsíční odměnu a tento systém se ukázal být nejspravedlivějším, říká provozovatelka čerpací stanice Jana Jandová.

Změny časů nemají žádný dopad ani na příplatky za víkendovou nebo noční práci. Zaměstnancům náleží jak příplatek za noční práci, tak příplatek za práci v sobotu a neděli, oba dva ve výši nejméně 10% průměrného výdělku.

Víc dopravních nehod a pracovních úrazů

Změna času se může projevit při plánování směn, kdy je nutné hlídat zejména odpočinky mezi jednotlivými směnami. A také při dodržování režimu povinných přestávek, například řidičů. Dopravci se ale se změnou času naučili pracovat. Co se týká tachografů, tam není problém. Ty počítají ujeté hodiny nebo strávený odpočinek nezávisle na změně časových pásem, potvrdil Martin Felix, mluvčí Sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA. Předpisy navíc za určitých podmínek umožňují zkrátit o jednu hodinu i dobu odpočinku. Podle některých průzkumů má změna času dopad na biorytmus organismu a citlivější lidé mohou být více unavení a nepozorní. Je proto vhodné dbát na vyšší bezpečnost práce.

Změna času znamená i zvýšení počtu dopravních nehod. Ty ale mnohdy nemají na svědomí řidiči, nýbrž divoká zvěř. Srny, divočáci ani další zvířata se jednoduše neřídí podle hodinek. Zvířata se řídí podle slunce. Největší riziko srážky tak hrozí do dvou hodin po západu slunce a hodinu před východem. Kvůli časovému posunu je ale na jaře na silnicích silnější provoz o hodinu dříve, než tomu bylo před změnou, a protože na to zvěř nebere ohled, narůstá riziko srážky na začátku dubna přibližně o třetinu. Není od věci na to řidiče upozornit.

Co se týče bezpečnosti silničního provozu, je otázkou, zda tmavší rána, zejména na jaře a na podzim, a světlejší večery mají vliv na počet dopravních nehod. Nedostatek dostatečných číselných údajů i vzájemné působení faktorů, jako jsou meteorologické podmínky, podle Evropské komise neumožňují stanovit jistou příčinnou souvislost mezi letním časem a počtem nehod. 

Největšími bojovníky proti střídání času jsou lidovečtí politici. Jejich europoslankyně Zuzana Roithová prohlašuje, že přechody vedou i k nárůstu počtu pracovních úrazů. To ale na základě statistických údajů nelze jednoznačně prokázat a konstatovat. Pracovní úraz vzniká nezávisle na vůli zaměstnance, působením širokého spektra vnějších vlivů jakými jsou například fyzická i psychická náročnost práce, zdravotní stav zaměstnance, sezónnost prací, délka pracovní doby, povětrnostní podmínky, věk zaměstnance, úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti a podobně. Zcela jistě do těchto vnějších vlivů patří i změnu času z letního na zimní, či naopak, říká Jiří Macíček, náměstek generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce. 

Dále čtěte: Když výdělky firmy ovlivňují populární osobnosti a politici

Na osvětlení neušetříte. Zaměřte se na jiné žrouty

Letní čas byl začátkem minulého století zaváděn kvůli energetickým úsporám. Vzhledem k vývoji už jsou ale tyto úspory značně diskutabilní, odchylky jsou vlastně zcela minimální. Elektřina totiž už dávno neslouží jen ke svícení. Podíl elektřiny spotřebovávané při svícení klesá, protože se elektřina využívá více v jiných oblastech. Tím pádem se také snižuje úspora vyvolaná změnami letního a zimního času, protože tyto změny byly zdůvodňovány právě úsporami při svícení, uvádí mluvčí společnosti ČEZ Roman Gazdík. Vliv zavedení letního času na úsporu elektřiny se nedá prokázat už řadu let. Před rokem 1989 odborníci uváděli úsporu zhruba 0,4 procenta.

Jasným příkladem nerentability opatření je situace v hlavním městě. Hned od roku 1990 začal v Praze zásadní přechod z výrobní sféry do oblasti služeb. To znamená, že rychle skončily výrobní celky jako Tatra, ČKD a další tovární komplexy v Karlíně, Holešovicích, Vysočanech, Jinonicích a jinde, kam lidé vstávali na ranní směny na 6. hodinu ranní. Ranní špička se posunula do pozdějších hodin a rozprostřela se na delší dobu zhruba mezi 7. a 9. hodinu ranní. To zcela eliminovalo výhody z přechodu času – pokud předtím vůbec existovaly, říká mluvčí Pražské energetiky Petr Holubec s tím, že mnohem větší vliv na spotřebu energie mají klimatické podmínky.

Můžeme tedy v souvislosti se změnou času dát nějaké tipy, jak ušetřit energii? Podle Petra Holubce obecně platí, že cesta k úsporám vede přes zamezení ztrát a úniků tepla, mít takový tarif, který vyhovuje charakteru spotřeby, zbavit se předimenzovaného a zbytečně velkého hlavního jističe, používat úsporné zdroje osvětlení, moderní úsporné spotřebiče a věnovat péči jejich údržbě a před víkendem v práci odpojit přístroje ve stand by režimu od sítě.

Podle analytika České spořitelny Michala Skořepy je roční úspora elektřiny díky posunu času zcela zanedbatelná. Vychází totiž na pouhých zhruba 30 milionů korun, což je řádově necelá jedna tisícina procenta HDP České republiky. Pokud úsporu převedeme na pracovní dobu, celkový zisk bude roven tomu, jako kdybychom za celý rok odpracovali jen minutu navíc.

Zastánci střídání času argumentují tím, že jelikož je večer více světla, spotřebuje se méně elektřiny na osvětlení, a letní čas tak přispívá k úsporám energie. Z těchto úspor je ovšem potřeba odečíst zvýšenou spotřebu energie na ranní vytápění a vyšší spotřebu pohonných hmot, která je důsledkem možného zvýšení silničního provozu večer, když je více světla.

Evropská komise nicméně dospěla k názoru, že letní čas je ekonomicky výhodný, protože díky přirozenému světlu umožňuje večer provozovat nejrůznější volnočasové aktivity v lepších podmínkách. Pozitivní dopad má tedy změna zejména na cestovní ruch, případně i zemědělství. V Lotyšsku například zaznamenali zvýšený zájem o volnočasové aktivity. Italové zase ve svém vyjádření k časovým změnám uvedli, že z letního času mají užitek odvětví jako stavebnictví a zemědělství na jihu země. A to vzhledem k tomu, že ráno je chladněji, než by bylo ve stejnou dobu bez letního času, a lidem se v těchto klimatických podmínkách lépe pracuje. Právě na základě informací dostupných v jednotlivých členských státech je stávající směrnice o přechodu na letní čas stále platná.

WT100

Střídání času nahrává byznysu

Lidovecký senátor Petr Šilar je přesvědčen, že za trváním střídání času jsou peníze a byznysová lobby. S delšími večery jsou totiž lidé déle aktivní, a tudíž i více spotřebovávají. V některých odvětvích dokonce znamenalo prodloužení letního času o měsíc zdvojnásobení tržeb, uvádí Petr Šilar. Vyšší spotřeby a rostoucích zisků si jako první všimli v USA a tamní potravinářská a golfová lobby přesvědčila kongresmany, že delší večery jsou pro ekonomiku celé země vydatnou finanční injekcí. Podle senátora ale měli podnikatelé v první řadě na mysli svůj vlastní finanční profit než blaho celé země. Marketéři ve firmách rychle zjistili, že s delšími večery lidé daleko víc aktivně odpočívají venku, mimo své domovy a více tak utrácejí. Už v 80. letech například golfový průmysl v USA spočítal, že díky pouhému jednomu měsíci letního času navíc mají tržby až dvojnásobně vyšší než v letech, kdy se čas neposouval, dodává Petr Šilar. 

Obdobně jsou na tom prý i firmy podnikající v potravinářském průmyslu, protože lidé za dlouhých světlých večerů více grilují. Tím stoupá nejen spotřeba masa, ale i jiných pochutin a také nápojů. Ruku v ruce s tím jde rostoucí prodej grilů, campingového vybavení, sportovních potřeb, ale například i zvýšená spotřeba pohonných hmot, protože delší denní světlo nutí lidi více jezdit na výlety a nevadí jim návraty v pozdějších nočních hodinách.

Našli jste v článku chybu?