Bránit se „výpalnému“ je normální. Do boje vstupuje renomovaný právník

Boj podnikatelů proti kolektivním správcům autorských práv vstupuje do další fáze. Za podnikatele se po boku České pirátské strany staví i advokát s praxí.

Ne všichni podnikatelé jsou závislí na autorsky zpoplatněné hudební produkci. Pokud není provozovna založena na produkci nejnovějších diskotékových hitů, často jí pro zvýšení atraktivity prostředí jak pro personál, tak klienty, stačí jakýkoli hudební podkres. V případě, že podnikatelé nechtějí za hudební produkci platit tisíce korun kolektivním správcům autorských práv, mohou využít alternativních zdrojů. Jde například o lacinější komerční radio Jamendo nebo o zcela svobodnou hudbu. Zní to jednoduše a jasně, ale realita je někdy mnohem těžší. Kolektivní správci autorských práv totiž využívají neznalosti autorského zákona a tlačí na majitele provozoven i v případě, že je v nich hrána svobodná hudba. Na problém dlouhodobě upozorňuje Česká pirátská strana. Loni přišla s iniciativou Hrajeme svobodnou hudbu, letos nabízí ještě právní zastoupení.

Není primární činností majitelů kaváren, restaurací, klubů nebo jakýchkoli jiných veřejných provozoven zabývat se dopodrobna autorským zákonem. Je proto pochopitelné, že mu do detailu nerozumí. A právě toho kolektivní správci využívají. Ochranný svaz autorský proto naléhá dokonce i na provozovatele, kteří hrají svobodnou hudbu. Ti přitom nemají povinnost cokoli tomuto kolektivnímu správci platit. Každý den jsme bombardováni zprávami o exekucích, které jsou uvalovány i následkem banalit. Je proto pochopitelné, že se lidé bojí. A v případě, kdy na ně uhodí Ochranný svaz autorský, Intergram nebo podobná organizace, raději poslušně zaplatí, aby se vyhnuli soudnímu sporu a škodám, které mohou mnohonásobně překročit správcem požadovanou částku v řádech několika tisíců, říká Ivan Bartoš, předseda České pirátské strany.

Bránit se „výpalnému“ je úplně normální, nebojte se

Ilustrační obrázek.
Autor: www.isifa.com

Ilustrační obrázek.

Problém je v tom, že OSA a jemu podobní to zkouší i v provozovnách, které deklarují, že hrají hudební produkci, kterou kolektivní správci nemají právo zastupovat. Výběrčí organizací OSA a Intergram se podle pirátů tváří tak, jako by existovala povinnost platit za hraní jakékoli hudby v provozovně. Tak to ale není. Do hry proto vstupuje advokát Michal Šalomoun. Renomovaný odborník na autorský zákon, který na sebe upozornil například vítězstvím ve sporu třeboňských Bertiných lázní s kolektivním správcem. Ochranný svaz autorský loni v dubnu prohrál v případě vymáhání poplatků za provoz televize v lázeňských pokojích. Nejvyšší soud v Brně rozhodl, že OSA vymáhal 160 000 korun za provozování televizí na pokojích neoprávněně. Lázně totiž spadají do kategorie zdravotnických zařízení. Autorský zákon jasně říká, že na lázně, stejně jako na nemocnice, se vztahuje výjimka. Právníci žalující strany argumentovali tím, že přímo na pokojích k žádné léčbě nedochází. Soud ale uznal, že součástí zdravotní péče je i odpočinek, který probíhá na pokojích lázeňských klientů. Toto platí v případech, kdy je člověk do lázní poslán na několikatýdenní léčbu. Nelze to praktikovat u krátkodobých wellness pobytů. Případ je ukázkou toho, že Ochranný svaz autorský nemusí vždy vyhrát a bude si muset zvyknout na to, že soudy mu už nebudou dávat zapravdu vždy a bez pardónu, prohlásil tehdy Michal Šalomoun.

Teď se advokát dohodl na spolupráci s Českou pirátskou stranou a bude hájit práva těch, kteří sice začali hrát svobodnou hudbu, ale i přesto se dostali do sporu s kolektivními správci a hrozí jim soudní řízení. Tato právní podpora je určena majitelům provozoven, ve kterých není, a to ani částečně, hrán repertoár kolektivních správců. Podnikatelé jsou oprávněni požádat o podporu v rámci probíhajícího nebo připravovaného soudního sporu vedeného s Ochranným svazem autorským, Intergramem, Ochranou asociací zvukařů, kdy je provozovatel žalován těmito kolektivními správci pro neoprávněné užívání předmětů ochrany. 

O právní podporu je prostřednictvím České pirátské strany možné požádat nejpozději jeden týden před prvním soudním jednání ve věci. Žadatelé o pomoc musí splnit několik podmínek. Především musí být schopni prokázat, že hrají svobodnou hudbu. A také požadujeme jejich součinnost. Zastupovaní se musí účastnit soudních přelíčení, dokládat požadované materiály a podobně, říká Marcel Kolaja, specialista na svobodnou kulturu. Piráti se pak zavazují, že ponesou veškerá rizika včetně odvolání protistrany. Je to další krok na pomoc šikanovaným lidem v boji proti plošnému výpalnému. Zákony u nás naštěstí vykládají soudy, nikoli právníci zmíněných organizací, dodává Marcel Kolaja.

Pokud bude v řízení před soudem klientovi přisouzena náhrada nákladů řízení, a tato bude odpůrcem zaplacena, vrátí advokát klientovi klientem zaplacenou smluvní odměnu a klientem zaplacený soudní poplatek. Za těchto podmínek do toho vstupujeme, protože jsme přesvědčeni, že právo je na naší straně. Chceme, aby se před soud dostalo co nejvíce těchto sporů. Rozumně uvažující podnikatel dnes totiž raději nátlaku podlehne. Proč by riskoval soudní řízení, když může zaplatit požadovaných pár tisíc a mít klid. Je to zcela racionální. Ovšem právo je na naší straně. Je potřeba na to upozornit, komentuje Marcel Kolaja.

Piráti navíc tímto dalším krokem reagují na novou praxi, kterou zavádí nový občanský zákoník. Po vzoru západních zemí se i v České republice bude hledět na precedenty, tedy na dřívější rozhodnutí v podobných případech. Jenže spory zatím vyhrávají právě kolektivní správci, což situaci příliš nenahrává. Je to jednoduché. K soudu se správci mnohdy ani nedojde, protože lidé poslušně zaplatí. A kolektivní správci autorských práv to pak velmi rádi používají jako argument při novelizacích zákonů. Rádi ukazují na to, jak lidé nakonec uznali, že pochybili a zaplatiti. Jenže to jsou důkazy kruhem. Lidé ze sporu raději vycouvali, protože se báli. Soudy jim berou čas, energii a není jistý výsledek. Právo přitom mohlo být na jejich straně, připomíná Ivan Bartoš, lídr českých pirátů. 

Podle něj je nutné, aby lidé, kteří nemají povinnost správcům autorských děl platit, šli v případě konfliktu do soudních sporů a pomohli vygenerovat co nejvíce soudních rozhodnutí ve prospěch provozovatelů svobodné hudby. Těchto precedentů se pak soudy nižších instancí budou držet a průkopníci zajistí lepší zákonnou oporu a podmínky pro podnikání i dalším.

Pro živnostníky a podnikatele jsou autorské poplatky velkou zátěží. V žádném případě nejde o banalitu. Stačí si jen spočítat, kolik materiálu nebo jaké vybavení by si za 7000 až 10 000 korun ročně zaplacených kolektivním správcům mohly koupit například živnostnice provozující malé venkovské kadeřnictví nebo cukrářky s pár místy k sezení pro své zákazníky. Jen těchto drobných živnostníků je v České republice milion. Například OSA podle své výroční zprávy za rok 2012 inkasovala za veřejnou produkci 374 279 000 korun.

Nebojácný podnikatel z Kadaně knockautoval Intergram

Příkladem toho, že se majitelé provozoven soudů s Intergramem a jemu podobným nemusí bát, je René Vaněček. Vedoucí klubu Posezení Pohoda v Kadani se rozhodl neplatit licenční poplatky za veřejnou produkci a hraje hudbu místních kapel, od kterých má k hudební produkci souhlas. Intergram na něm požadoval poplatek 3272 korun za uzavření licenční smlouvy na pouštění hudby z rádia. René Vaněček odmítl, a Intergram ho proto dohnal až před soudní porotu. Krajský soud v Ústí nad Labem ale podnikatele podržel. Rádio není používáno, není k němu přiveden žádný signál. Provozovatel využívá zařízení pouze k přehrávání CD od regionálních kapel, od kterých má k tomu ústní souhlas, prohlásil soudce Jiří Derfl. Rozsudek byl navíc vyhlášen jako pravomocný a není už možné se proti němu odvolat.

Zajímavé je na tomto případě i to, že zástupce Intergramu se soudního líčení ani nezúčastnil. Ve své omluvě uvedl, že si návštěvu klubu Posezení Pohoda nepamatuje a nechtěl by svou výpovědí riskovat trestní stíhání. Intergram nebyl schopen prokázat, že v klubu hrálo nebo hraje rádio, a tím pádem i interpreti jím zastupovaní. Kolektivní správce to okomentoval tím, že jde o souhru nešťastných okolností a je zcela ojedinělé, že jejich zástupce odmítne vypovídat u soudu a předložit důkazy. René Vaněček se naopak po vynesení rozsudku nechal slyšet, že jde o přelomové rozhodnutí, které může sloužit jako vzor pro ostatní vydírané podnikatele. Stačilo mu přitom mít od regionálních kapel jen ústní souhlas k hraní jejich hudby. Podrobněji se tomuto případu věnuje článek Restauratér pokořil Intergram, za pouštění svobodné hudby mu nemusí nic platit

Jak hrát v provozovně hudbu a neplatit? 

Ve veřejných provozovnách se dá zcela zdarma pouštět hudba starší 70 let. Na ni se autorský zákon už nevztahuje. Není proto problém hrát ve stylových kavárnách například prvorepublikové hity. Dále je možné dohodnout se s autory, stejně jako to udělal zmíněný René Vaněček, nebo využít svobodné hudby, kterou je možné reprodukovat zcela bez poplatků. Na internetu je možné stáhnout si hudební soubory a nově také využívat internetový streaming. Na portálu www.svobodnakultura.cz je hudba dělena do kategorií od popu a rocku přes ambiente a jazz až ke klasice. K dispozici jsou desítky hodin volné muziky, která je pro podkres atmosféry v provozovně zcela dostačující.

EBF16

Aby se majitelé provozoven vyhnuli komplikacím, je také vhodné kolektivní správce upozornit, že hrají výhradně hudbu autorů, kteří jimi nejsou zastupováni. Kolektivní správce sice může podle autorského zákona udělit licenci k provozování vysílání díla v režimu takzvaného rozšíření kolektivní správy, tedy udělit licenci k provozování vysílání repertoáru autorů, které zastupuje na základě smlouvy, ale také k provozování repertoáru všech ostatních autorů, dokonce i těch, kteří s tím nesouhlasí. Tato možnost ale v žádném případě neznamená, že by uživatel autorského díla nemohl dílo provozovat přímo na základě souhlasu autora. Toto platí pro právo umělce k jeho uměleckému výkonu, právo výrobce k jeho zvukovému záznamu, ale také pro provozování ze záznamu. Provozovatelé, kteří nejsou uživateli předmětů ochrany spadajících do repertoáru kolektivních správců, nejsou povinni trpět jakékoli kontroly kolektivních správců v provozovnách nebo prokazovat kolektivním správcům oprávnění k užití díla.

Podrobný návod, jak se vyhnout placení za hudební produkci, obsahuje také článek Pokud v provozovně hrají rádia typu Jamendo, OSA platit nemusíte, tvrdí právníci.

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení: Právo vs. online marketing

  •  
    Jak chránit vlastní značku a obsah.
  • Jak využívat cizí díla pro svoje prezentace.
  • Na co si dát pozor při tvorbě reklamy na internetu.

Více o školení Právo vs. online marketing »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+