BSA funguje jen na základě udání, na dopis nereagujte

Organizace BSA znovu rozesílá své dopisy do firem. Přestože se snaží vzbudit zdání, že byste měli odpovědět, právníci radí, ignorujte je. BSA totiž funguje hlavně na základě udání zevnitř firem a z jejich blízkého okolí.

Rok se s rokem sešel a organizace BSA (Business software alliance) se opět tisícům podnikatelů připomněla svým tradičním dopisem, ve kterém je “varuje” před užíváním nelegálních programů. Zároveň BSA firmy žádá, aby v případě čistého svědomí vyplnily čestné prohlášení a v případě nejistoty se zaregistrovaly na stránkách BSA. K tomu všemu navíc podnikatelé mohou “naprášit” své konkurenty a informovat BSA o tom, že využívají nelegální software.

Oproti dřívějším dopisům ubrala BSA sice ve výhrůžných formulacích, účel nicméně zůstal stejný. Metodou kobercového náletu zkusil vylekat některé firmy, aby samy na sebe či konkurenční podniky upozornily. Stejně jako v předchozích letech však platí, na dopis nijak reagovat nemusíte a ani to podle právníků nedělejte. Pokud vás dopisy od BSA nadzvedávají ze židle natolik, že je nechcete pouze ignorovat, můžete je nahlásit jako nevyžádanou poštu. Jak uvádějí právníci, tyto dopisy lze považovat za papírový SPAM. Čtěte více na Root.cz: BSA opět posílá singapurský spam, hoďte ho do koše

BSA po roce opět v akci

Na začátek se sluší připomenout, co je organizace BSA vlastně zač. BSA je seskupením největších světových výrobců softwaru. BSA v Česku však neexistuje a v obchodním rejstříku zapsána není. Sdružení má svou evropskou centrálu v Londýně a v mnoha zemích působí (jen) prostřednictvím mediálních a právních zástupců. Jinými slovy, BSA si najme PR agenturu, která pro ni píše tiskové zprávy a zpracovává, a také právní firmu, která její členy zastupuje. V České republice jako právnická osoba ale svého času působila. Před lety byla aktivní jako BSA CS, jenomže poté, co prohrála soud s firmou Digisys, byla zrušena s likvidací, připomněla Alena Sokolová z advokátní kanceláře FABIAN & PARTNERS.

Aféra BSA a Policie ČR

Před lety se ke kampani BSA připojila i Policie ČR. Tehdy vyvstala i otázka, jak je možné, že aktivity soukromých nadnárodních firem mají podporu české policie. Policie se vyjádřila v tom smyslu, že se jedná o kampaň na podporu prevence softwarové kriminality v České republice. Došlo ovšem k poněkud kontroverzní situaci. BSA začala rozesílat společně dva dopisy – jeden za Policii ČR, druhý za BSA. Policie znala obsah pouze jednoho z nich, ten byl také podepsán policejním prezidentem a měl víceméně preventivní charakter. Druhý dopis, který policie nijak negarantovala a neakceptovala, měl charakter výhružný s převažující represivní složkou.

Před pár týdny o sobě opět dala BSA vědět, když vydala tiskovou zprávu, že v průběhu dubna rozeslala do 12 tisíc firem obsílku kvůli podezření z užívání nelegálního softwaru. Jedná se prakticky o totožný dopis, který organizace rozesílala v předchozích letech. Princip i obsah dopisů zůstal více méně stejný. BSA žádá firmy, aby prověřily, že se u nich nevyužívá nelegální software. Pokud mají vše v pořádku, mají do 14 dnů poslat BSA čestné prohlášení přiložené k dopisu (viz obrázek dopisu). Jestliže si společnost není jistá, má se registrovat do legalizačního programu na stránkách BSA. K tomu všemu BSA vybízí firmy, aby ohlásily neférové jednání konkurentů, kteří při podnikání užívají nelegální software. Jinými slovy, aby udávaly své konkurenty. Čtěte také: Může za „surfování“ na internetu dostat zaměstnanec výpověď?

Dopis od BSA

dopis BSA
Zdroj: BSA

Bez udání BSA v Česku nepracuje

Přestože se toho o BSA a její činnosti hodně napsalo a přestože se dopisy rok co rok opakují, stále se najde dost podnikatelů, které dopis překvapí. V domnění, že se jedná o nějakou právně závaznou výzvu či dokonce obvinění, sami sebe uvrtají do problémů tím, že odpoví. Dopisy BSA totiž nemají žádnou právní váhu a rozhodně není povinností na ně jakkoli reagovat, a to navzdory tomu, že dopis k reakci, i třeba odmítavé, chytře nepřímo vybízí. Jenže právě na základě reakcí (udání) podnikatelů BSA v Česku působí. V podstatě lze říci, že celý systém BSA funguje na základě různých anonymních udání zejména v rámci konkurenčního boje podnikatelů, kteří využívají BSA jako jakéhosi prostředníka, který má dopomoci k likvidaci konkurence, obdobně se s pomocí BSA mohli „mstít“ i zaměstnanci svým zaměstnavatelům, uvedla serveru Podnikatel.cz Alena Sokolová.

BSA se totiž u nás a ve státech bez oficiální existence do případů pirátství nevkládá, nikoho neprošetřuje, jen jimi najatí právníci na základě anonymních udání z telefonátů, webových formulářů či dopisů vyplní trestní oznámení, které odevzdají policii. Takových případů se za poslední tři roky událo v ČR asi 200. Že je BSA odkázaná na informace zevnitř firem a z jejich blízkého okolí, potvrzuje i Jan Hlaváč, který BSA v Česku mediálně zastupuje. Nejčastěji se jedná o zaměstnance – ať už současné nebo bývalé. Často se na nás obrací konkurence. Udání detailně ověřujeme v případě, že hodláme podat trestní oznámení. Pak je pro nás ideální, když informátor vystoupí z anonymity, potvrdil serveru Podnikatel.cz Jan Hlaváč.

Že mnoho podnikatelů však dopis zmate, dokazují statistiky BSA, podle kterých vloni zareagovala asi polovina obeslaných firem, přičemž asi 10 % podnikatelů se dokonce zúčastnilo legalizačního programu. Podle odhadů BSA pak už i letos na dopis odepsalo několik tisíc firem. Jak už však je uvedeno výše, dopis nemá jakoukoli váhu a podnikatelé na něj nemusí reagovat. A přesně toto radí i právníci. Nejlepší rada, když vám přijde dopis od BSA, je nereagovat, komentovala Alena Sokolová z advokátní kanceláře FABIAN & PARTNERS.

Mnoho podnikatelů se však nechce spokojit s tím, že akce BSA nechají bez povšimnutí. Z definice Úřadu pro ochranu osobních údajů lze podle právníků hromadné posílání dopisů BSA považovat za spam. Nevyžádaná komunikace není výjimečná pouze pro internet, většina z nás pravidelně dostává nechtěnou poštu. Dopisy od BSA si žádná společnost určitě nevyžádala. Příjem spamu může být ohlášen příslušnému úřadu, upozornila Alena Sokolová. BSA však s tímto samozřejmě nesouhlasí a tvrdí, že o spam v žádném případě nejde. Podle BSA se jedná o přímý marketing s tím, že probíhá v souladu se zákonem. Čtěte více: Čtenáři chatovali na téma kontroverzní kampaně BSA

Soudy za nelegální software nejsou výjimečné

Zatímco dopisovou taktiku BSA mohou podnikatelé s klidem ignorovat, druhou věcí je využívání nelegálního softwaru. Tomu by se podnikatelé měli snažit vyhnout. Příkladů, kdy byli podnikatelé usvědčeni a odsouzeni z užívání nelegálního softwaru, totiž existuje celá řada. Například Okresní soud ve Zlíně potrestal jednatele zlínské společnosti, která je členem holdingu pěti firem podnikajících v oblasti telekomunikací. V březnu 2003 prohlédla policie nebytové prostory celého holdingu a na 89 počítačích rozmístěných v pěti městech nalezla instalace nelegálního softwaru. Za porušení autorských práv byl manažer obviněn i přesto, že mu nebylo dokázáno přímé zavinění. Musel zaplatit pokutu ve výši 250 tisíc korun, upřesnila serveru Podnikatel.cz Alena Sokolová.

Také případy, kdy podezření padne na vedení společnosti, nejsou podle Aleny Sokolové ojedinělé. Například po policejní prohlídce sídla pražské firmy, která se specializuje na přepravní služby, se našly na čtyřech firemních počítačích programy za 270 tisíc korun, ke kterým firma nebyla schopna doložit licence ani nabývající doklady. V jiném pražském podniku policie zkontrolovala deset firemních počítačů a objevila nelegální software za 1,8 miliónu korun. Obvinění v obou dvou případech padlo na jednatele firem.

Vinu za neoprávněné užívání počítačových programů může nést ve firmě v podstatě kdokoliv – od konkrétních uživatelů přes správce sítě až po vedení společnosti. V případech, kdy se nepodaří nalézt konkrétního viníka instalace nelegálního softwaru – a ve větších firmách je to často velice obtížné – mohou nést odpovědnost jednatelé a vedení firem. O tom, kdo je za instalaci a používání nelegálního softwaru odpovědný, rozhoduje soud. A pokud vedení firmy argumentuje pouze tím, že programy sám přímo neinstaloval, jeho šance nebývají velké. Za porušování autorských práv přitom hrozí poměrně vysoké tresty, upozornila na závěr Alena Sokolová. Čtěte také: 6 pravidel a další rady pro výběr informačních technologií pro firmu

 

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 5. 2011 0:25

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení: Měření a vyhodnocování kampaní

  •  
    Jak připravit a plánovat kampaně
  • Jak vyhodnocovat a využít důležité metriky
  • Jak to dělat u různých obchodních aktivit

Detailní informace o školení Měření a vyhodnocování kampaní»

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+