Hlavní navigace

Cestovní náhrady v roce 2010

18. 1. 2010
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: 258398
Nárok na proplacení výdajů spojených s pracovní cestou má nejen samotný podnikatel, ale také řádný zaměstnanec. Může tak například pokrýt jízdné, stravné a ubytování. Sazby náhrad se každoročně mění vyhláškou ministerstva.

Když podnikatel často posílá své zaměstnance na pracovní cesty, musí podle zákoníku práce poskytnout náhradu vynaložených výdajů. Povinnost poskytovat cestovní náhrady se ale také vztahuje na případy, kdy pracovník uskuteční cestu mimo pravidelné pracoviště, cestu v souvislosti s mimořádným výkonem práce mimo rozvrh směn nebo vykonává práci v zahraničí. Cestovních náhrad se může domáhat pracovník také při přeložení či přijetí do zaměstnání. Zákoník práce upravuje poskytování náhrad v § 152 – 189.

Pracovní cesta – časově omezené vysílání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnanci náleží nárok na cestovní náhrady a je vyžadován jeho souhlas s vysláním na pracovní cestu

Cesta mimo pravidelné pracoviště – časově omezené vysílání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce, ale například jen v rámci téže obce. Zaměstnanci náleží nárok na cestovní náhrady, ale není vyžadován jeho souhlas s vysláním, jelikož se nejedná o pracovní cestu

Místo výkonu práce je vždy známé, protože patří do základních náležitostí při uzavírání pracovní smlouvy (podle § 34 zákoníku práce). Určit se také může pravidelné pracoviště zaměstnance. Pokud ale smlouva pravidelné pracoviště nestanoví a místo výkonu je sjednáno na úrovni obce, považuje se pro účely cestovních náhrad za pravidelné pracoviště místo, kde zaměstnanec obvykle vykonává svou práci. Čtěte více: Studentské brigády a práce na dohody z pohledu podnikatele

Konkrétní podmínky poskytování cestovních náhrad udává zaměstnavatel písemně předem. Může tak zaměstnanci například určit, jaký druh dopravy použít a kde se ubytovat. Zaměstnanec by však měl být v pracovním poměru. Pokud je mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem uzavřená dohoda mimo pracovní poměr (například dohoda o pracovní činnosti), zaměstnavatel cestovní náhrady vyplácí jen po předchozím sjednání. Zároveň musí být sjednáno i pravidelné pracoviště zaměstnance. Výjimku tvoří dohoda o provedení práce, kdy místo pravidelného pracoviště určeno být nemusí, a přitom může mít zaměstnanec na cestovní náhrady nárok. Čtěte více: Jak na cestovní výdaje zaměstnanců a pracovní cesty OSVČ

Do cestovních náhrad mohou být zahrnuty:
  • jízdní výdaje
  • jízdní výdaje k návštěvě člena rodiny
  • výdaje za ubytování
  • zvýšené stravovací výdaje (tj. stravné)
  • nutné vedlejší výdaje

Náhrada jízdních výdajů 2010

Náhradu za jízdné v hromadném dopravním prostředku a na taxislužby proplácí zaměstnavatel v plné výši. Pokud se souhlasem zaměstnavatele zaměstnanec použije motorové vozidlo, dostane náhradu za každý kilometr jízdy a náhradu za spotřebované pohonnou hmotu. Sazby základních náhrad jsou v roce 2010 stejné jako pro rok 2009. Čtěte více: Víte o možnosti poskytování cestovních náhrad paušálem?

Sazba základní náhrady za 1 km jízdy od 1. ledna 2010 činí pro:
  • jednostopá vozidla a tříkolky nejméně 1,10 Kč
  • osobní silniční motorová vozidla nejméně 3,90 Kč

Pozn.: Při použití přívěsu se sazba základní náhrady na 1 km zvýší nejméně o 15 %.

Náhrada výdajů na spotřebovanou pohonnou hmotu 2010

Náhradu za spotřebovanou pohonnou hmotu určí zaměstnavatel násobkem ceny pohonné hmoty a množství spotřebované pohonné hmoty. Spotřebovaná pohonná hmota se určuje na základě údajů v technickém průkazu vozidla.

Náhrada = cena pohonné hmoty x množství spotřebované pohonné hmoty

Cena pohonné hmoty vyplývá ze skutečných výdajů, které zaměstnanec zaplatil. Musí to však doložit dokladem o nákupu. Pokud zaměstnanec tankoval víckrát za různou cenu, počítá se aritmetický průměr jednotlivých cen. Pokud doklady o nákupu zaměstnanec nepředloží, počítá se průměrná cena pohonné hmoty určená vyhláškou ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), kterou MPSV vydává každý rok k 1. lednu. Čtěte více: Podnikatel na cestách. Jak uplatnit cestovné do nákladů?

Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty činí pro rok 2010:
  • automobilový benzin 91 oktanů 28,50 Kč
  • automobilový benzin 95 oktanů 28,70 Kč
  • automobilový benzin 98 oktanů 30,70 Kč
  • motorová nafta 27,20 Kč
Přehled průměrných cen pohonných hmot 2005 – 2010
Pohonná hmota Cena za litr v Kč k 1. 1.
2005 2006 2007 2008 2009 2010
automobilový benzin 91 oktanů (special) 27,10 30,10 27,80 30,60 26,30 28,50
automobilový benzin 91 oktanů (normal) 27,50 29,50 27,90 30,60 26,30 28,50
automobilový benzin 95 oktanů (super) 27,40 30,40 28,10 30,90 26,80 28,70
automobilový benzin 98 oktanů (super plus) 31,00 34,40 31,10 33,10 29,00 30,70
motorová nafta 26,60 29,50 28,10 31,20 28,50 27,20

Stravné 2010

Podle § 163 zákoníku práce přísluší zaměstnanci náhrada stravného, pokud pracovní cesta trvá déle než 5 hodin v daném kalendářním dnu. Při pracovní cestě, která spadá pouze do dvou kalendářních dnů, se od odděleného posuzování doby trvání pracovní cesty v kalendářním dnu upouští, je-li to pro zaměstnance výhodnější.

skoleni_15_4

Stravné 2010
Délka pracovní cesty Výše stravného
5 až 12 hodin 61 Kč
12 až 18 hodin 93 Kč
déle než 18 hodin 146 Kč

Stravné je možné krátit, pokud bylo zaměstnanci při pracovní cestě poskytnuto jídlo. Například pokud má zaměstnanec zajištěné ubytování se snídaní, obědem nebo večeří. Čtěte více: Zaměstnanec musí být na krácení stravného předem upozorněn

Za každé uvedené jídlo je možné podle § 163 odst. 2 zákoníku práce možné krátit hodnotu stravného o:
  • 70 % stravného, pokud cesta trvá 5 až 12 hodin
  • 35 % stravného, pokud cesta trvá 12 až 18 hodin
  • 25 % stravného, pokud cesta trvá déle než 18 hodin

Cestovní náhrady vyplácíte/dostáváte:

Stravné na zahraniční cestě

Při zahraniční cestě jsou pravidla pro poskytování náhrad stravného podobná. Náhrady stravného je možné přiznat až tehdy, když pracovní cesta v zahraničí trvá déle než 12 hodin. Při kratší pracovní cestě má zaměstnanec nárok na procentuální část stravného. Za pracovní cestu trvající 6 až 12 hodin včetně dostane zaměstnanec 50 % z výše stravného a za pracovní cestu trvající od 1 do 6 hodin včetně 25 % z výše stravného. Zahraniční stravné řeší § 170 zákoníku práce. Sazby zahraničního stravného ustanovuje každoročně vyhláška ministerstva financí.

Základní sazby zahraničního stravného 2010 pro vybrané země
Země Základní sazba stravného
Evropská unie:
Slovensko 30 EUR
Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko 35 EUR
Kypr, Litva, Lotyšsko, Portugalsko, Řecko, Španělsko 40 EUR
Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Rakousko 45 EUR
Irsko, Švédsko, Dánsko 50 EUR
Velká Británie 40 GBP
Ostatní Evropa:
Chorvatsko, Turecko 40 EUR
Lichtenštejnsko, Rusko, Ukrajina 45 EUR
Island, Norsko 55 EUR
Švýcarsko 65 CHF
Asie:
Afghánistán, Indie, Írán, Thajsko, Vietnam 35 EUR
Čína, Írák 40 EUR
Japonsko 65 USD
Zámoří:
Kanada 45 USD
USA 50 USD
Brazílie 55 USD

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).