Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Chcete rozdělit příjmy na spolupracující manželku? Stropu u paušálů se nevyhnete

Daniel Morávek

Někteří podnikatelé se domnívají, že zastropení u výdajových paušálů lze obejít rozdělením příjmů na spolupracující manželku či manžela. Není tomu tak.

Platí totiž, že strop pro paušální výdaje se posuzuje ještě před rozdělením výdajů mezi členy domácnosti. Pokud byste toto pravidlo porušili, finanční úřad by vám nejen doměřil daň, ale hrozilo by i penále a úrok z prodlení.

Zastropení výdajových paušálů se snižuje

Nicméně využití spolupracující osoby se může vyplatit, jen ne ale v souvislosti s „obcházením“ zastropení. Někteří podnikatelé hledají způsoby, jak se vyhnout zastropení výdajových paušálů. Mezní hranice příjmů, ze které se maximální výdaje počítají, se totiž snižuje o 50 % na 1 milion korun. Paušál půjde využít i při vyšších příjmech, maximálně jím ale budete moct uplatnit výdaje odvozené z mezní hranice příjmů. Konkrétně jde o následující stropy:

  • u 80% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 800 tisíc Kč
  • u 60% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 600 tisíc Kč
  • u 40% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 400 tisíc Kč
  • u 30% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 300 tisíc Kč

Ruku v ruce se snížením zastropení se ale OSVČ, které využívají paušály, vrátila možnost uplatnit daňové zvýhodnění na dítě a slevu na manželku (manžela). Kdo chce, může tuto novinku využít již za zdaňovací období roku 2017. Součástí zákona je totiž i přechodné ustanovení, dle kterého si podnikatelé budou moct za zdaňovací období 2017 vybrat, zda využijí novou úpravu (tedy nižší strop pro výdaje a návrat zvýhodnění a slevy), či stávající (vyšší stropy a bez zvýhodnění a slevy).

Čtěte více: Výdajové paušály se ještě více omezí. Změny mohou platit už pro rok 2017

Rozdělením příjmů zastropení neobejdete

Jelikož od příštího roku již nebude na výběr, některé OSVČ již teď přemýšlí, jak by se šlo zastropení vyhnout. Rozhodně to nejde rozdělením příjmů na spolupracující osobu žijící ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem, na spolupracujícího manžela, případně na člena rodiny zúčastněného na provozu rodinného závodu. Jak serveru Podnikatel.cz potvrdilo Generální finanční ředitelství, zastropení se počítá ještě před rozdělením příjmů na jednotlivé fyzické osoby. Kdo by chybně příjmy rozdělil a strop bral až po rozdělení, bude mu doměřena daň a udělena sankce podle daňového řádu související s doměřením daňové povinnosti; tj. penále, případně úrok z prodlení, pokud by došlo ke zvýšení daně.

Čtěte také: Výdajové paušály půjde použít, i když budete mít příjem vyšší než 2 miliony Kč

Rozdělení příjmů se může i tak vyplatit

Nicméně rozdělení příjmů na spolupracující osobu se může vyplatit z jiných důvodů, přičemž podmínky jsou následovné. Příjmy a výdaje se rozdělují tak, aby

a) podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby nečinil v úhrnu více než 30 % a

b) částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 180 000 Kč a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 15 000 Kč.

V případě, že je spolupracující osobou pouze manžel, se příjmy a výdaje rozdělují tak, aby

a) podíl příjmů a výdajů připadající na manžela nečinil více než 50 % a

b) částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 540 000 Kč a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 45 000 Kč.

Příjmy a výdaje nelze rozdělovat

a) na dítě, které nemá ukončenou povinnou školní docházku,

b) na dítě v kalendářních měsících, ve kterých je na něj uplatňováno daňové zvýhodnění na vyživované dítě,

c) na manžela, je-li na něj uplatněna sleva na manžela, a

d) na a od poplatníka, který zemřel.

Pokud je manželka spolupracující osobou, nelze na ni uplatnit sice slevu na manželku, dají se však uplatnit její vlastní nevyužité slevy. Dá se rovněž ušetřit na sociálních odvodech díky rozhodné částce a manželce jakožto OSVČ vedlejší. Zdravotní pojištění se ale musí platit v plné výši dle příjmů. Spolupracující osoba musí být přihlášena u České správy sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovny. Povinnost platby minimálních záloh se nijak neliší od osob samostatně výdělečně činných. Odvíjí se od skutečnosti, zda se jedná o spolupracující osobu hlavní nebo jen vedlejší (např. zaměstnanci, důchodci atd.).

Doplatek pojistného a případná výše záloh na další období se stanoví po podání přehledu o příjmech a výdajích. Závisí rovněž od vypočteného vyměřovacího základu. Ovšem oznámení spolupráce musí být učiněno v okamžiku jejího zahájení a ne až při podání přehledu. Hrozí udělení pokuty a u spolupracujících osob vykonávajících hlavní SVČ i dopočtení penále.

Příklad

Pan Novák vydělal 1 milion za rok, zároveň využívá 60% výdajový paušál (výdaje 600 tisíc Kč) a má tedy zisk 400 000 Kč. 

Po uplatnění základní slevy na dani zaplatí na dani z příjmů 35 160 Kč (60 000 – 24 840). Na sociálním pojištění zaplatí 58 400 Kč (0,292 × 200 000) a na zdravotním 27 000 Kč (0,135 × 200 000). Celkově tak na odvodech zaplatí 120 560 Kč.

Pokud by paní Nováková měla příjem ze závislé činnosti, přičemž pracovala na zkrácený pracovní úvazek s hrubou mzdou 10 000 Kč, byla by jako spolupracující osoba brána jako OSVČ vedlejší. Pan Novák by na svoji manželku převedl 10 % příjmů a výdajů. 

Pan Novák by tedy měl příjmy 900 000 Kč a výdaje 540 000 Kč (zisk tedy 360 000 Kč). Daň by zaplatil 29 160 Kč (54 000 – 24 840), sociální pojištění 52 560 Kč a zdravotní pojištění 24 300 Kč. Celkově by tak zaplatil 106 020 Kč, tedy o 14 540 Kč méně.

Paní Nováková má úhrn příjmů placeného zaměstnavateli 120 000 Kč, přičemž úhrn pojistného placeného zaměstnavateli činí 40 800 Kč. Daňový základ má taky 160 800 Kč. 

Pokud by na ni pan Novák převedl 10 % příjmů a výdajů, dílčí základ daně dle § 7 zákona o daních z příjmů by činil 40 000 Kč. Celkový základ daně by pak činil 200 800 Kč (zaokrouhleno na stovky korun dolů). Daň by pak činila 5 280 Kč (30 120 – 24 840). Na sociálním pojištění by paní Nováková nezaplatila nic, jelikož hrubý zisk nepřekračuje rozhodnou částku (pro rok 2017 67 756 Kč). Na zdravotním pojištění by pak paní Nováková uhradila 2 700 Kč (20 000 × 0,135), jelikož se jí jako OSVČ vedlejší netýká minimální vyměřovací základ. Celkově by tak paní Nováková zaplatila navíc 7 980 Kč. Celkově by tak rodina rozdělením příjmů vydělala 6 560 Kč.

Našli jste v článku chybu?