Čím menší plat zaměstnance, tím větší sleva pro zaměstnavatele

Mezi protikrizová opatření patří také slevy na odvodech na sociálním pojištění pro zaměstnavatele. S tímto návrhem přišla bývalá vláda a přestože se opozici původně nezamlouval, v rámci kompromisní dohody ho nakonec podpořila. Toto opatření z dílny Národní ekonomické rady má pomoci udržet zaměstnanost v nízkopříjmových skupinách, slevy na pojištění jsou totiž koncipovány degresivně. Čím menší plat zaměstnanec pobírá, tím větší slevu na něj může zaměstnavatel dostat.

Slevy se zaměřují na nízkopříjmové skupiny zaměstnanců proto, že ti jsou v případě ztráty zaměstnání nejvíce ohroženi dopady hospodářské krize. Exministr Petr Nečas doufal, že by toto opatření mohlo zachránit přes 50 000 pracovních míst. Podnikatelé sice novelu vítají, odborníci se k ní však staví rezervovaně, podle některých z nich totiž pouze nadměrně zatíží státní rozpočet. Počítá se, že kvůli slevám přijde stát jenom v tomto roce o 17 až 19 miliard korun. Čtěte více: Protikrizový kompromisní balíček dostane do krize rozpočet.

Čím nižší plat, tím vyšší sleva

Slevy na sociálním pojištění se řadily mezi ty protikrizové plány, ve kterých se vláda a opozice nejvíce rozcházely. Přesto je ale poslanci po pádu vlády a kompromisní dohodě schválilo. Navrhovatel zákona, bývalý ministr práce a sociálních věcí, Petr Nečas si od slev především sliboval udržení zaměstnanosti v nízkopříjmových skupinách. Podle odhadů by na ně mělo dosáhnout zhruba 80 % zaměstnanců. Slevy na pojištění začnou platit dnem vyhlášení zákona a potrvají do konce roku 2010.

Slevy jsou cíleně směřovány na oblast lidí s podprůměrnou mzdou a s nižším vzděláním, protože se jednoznačně ukazuje, že to je v době krize nejvíce postižená skupina lidí ohrožená nezaměstnaností. Toto opatření by mělo přinést úsporu 50 až 70 tisíc míst, uvedl k návrhu Petr Nečas.

Slevy na sociální pojištění budou fungovat degresivní způsobem, čím nižší mzda, tím vyšší sleva na zaměstnance. Podle návrhu zákona dostane podnikatel slevu na pojistném za každého zaměstnance, jehož mzda je nižší než 1,15násobek průměrné mzdy zaokrouhlený na celé stokoruny směrem nahoru. Výše slevy je 3,3 % rozdílu mezi 1,15násobkem průměrné mzdy zaokrouhleným na celé stokoruny směrem nahoru a vyměřovacím základem zaměstnance. Sleva na sociálním pojištění však není neomezená, může dosáhnout maximálně 25 % zaměstnancova vyměřovacího základu.

Průměrná mzda v posledním čtvrtletí minulého roku činila 23 482 korun. Sleva se pro rok 2009 se tedy týká zaměstnanců, kteří berou méně než 27 100 korun. Zároveň se slevy na pojistném netýkají zaměstnavatelů, kteří vstoupili do likvidace nebo vůči nimž bylo vydáno pravomocné rozhodnutí o prohlášení konkurzu.

Příklady

Zaměstnanec má minimální mzdu 8000 Kč. Sleva na sociálním pojištění by pro jeho zaměstnavatele činila 630 Kč.
(27 100 – 8000)*0,033 = 630 Kč

Zaměstnanec se mzdou 18 000 Kč. Sleva na sociálním pojištění by pro jeho zaměstnavatele činila 300 Kč.
(27 100 – 18 000)*0,033 = 300 Kč

Zaměstnanec se mzdou 25 000 Kč. Sleva na sociálním pojištění by pro jeho zaměstnavatele činila 69 Kč.
(27 100 – 25 000)*0,033 = 69 Kč.

Slevu lze uplatnit pouze v měsíci, do kterého kalendářně patří, a nikoliv zpětně. Pokud by tedy poplatník odečetl z pojistného větší slevu, než na jakou měl nárok, považuje se to za dluh na pojistném. Naopak pokud by si podnikatel omylem odečetl slevu nižší, nedoplatek na pojistném nevznikne.

Výjimku v tomto ohledu ovšem tvoří rok 2009, kdy podnikatel může požádat o mimořádnou jednorázovou slevu za kalendářní měsíce od počátku roku 2009. Mimořádná sleva se vypočítá jako součet slev za jednotlivé kalendářní měsíce od počátku roku 2009 přede dnem účinnosti zákona. Sleva se však vztahuje jen na ty zaměstnance, jejichž pracovní poměr trvá do konce měsíce nabytí účinnosti zákona. Čtěte více: Dočkají se zaměstnavatelé slibovaných slev na pojistném?

Podnikatelé slevy berou všemi deseti

Podnikatelé schválení tohoto opatření přivítali, jelikož pro ně přináší vítané, které prý mohou pomoci udržet co největší množství lidí v produktivní činnosti. Zároveň se podle firem zlepší také finanční situaci jednotlivých podniků.

Ze všech doposud navržených vládních opatření se největší podpoře mezi podnikateli dlouhodobě těší právě snížení sociálních odvodů, které podporuje více než 70 procent tuzemských firem, dodává prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel.

Slevy na sociálním pojištění se naopak nezamlouvají odborářům, kteří je považují za vyhozené peníze. Stát si ty peníze bude muset půjčovat za poměrně vysoké úroky. Opatření se dotkne například i obchodních řetězců. Potřebují to však? Nepotřebují to vůbec. Navíc se také nedotýká vysoce kvalifikovaných pracovníků, kritizoval již před časem v rozhovoru pro server Podnikatel.cz šéf odborůMilan Štěch. Čtěte více: Nevolali jsme po vyšších daních, vadilo nám ale jejich prudké snižování, říká šéf odborů.

Odborníci jsou v hodnocení opatrní

Předkladatelé novely počítají s tím, že toto opatření vyjde státní rozpočet v roce 2009 na 17 až 19 miliard korun. S návrhem též souvisí administrativní náklady České správy sociálního zabezpečení, které se pojí s úpravou programového vybavení a novými tiskopisy a které se odhadují na 30 až 40 mil. Kč. Čtěte také: Pět povinností OSVČ vůči správě sociálního zabezpečení.

Na druhou stranu by se měly snížit sociální transfery (zaměstnanec bude pracovat, nebude tedy potřebovat dávku v nezaměstnanosti) a zvýšit daňové příjmy, uvedla serveru Alena Miklová, daňová konzultantka poradenské společnosti APOGEO.

Přesto se odborníci se ke slevám stavějí s opatrností. Podle některých mohou pomoci, podle jiných jde pouze o zbytečné navýšení deficitu, které žádné pozitivní změny nepřinese. Otázkou je, jaký bude výsledek úspory po odečtení dodatečných nákladů. Další otázkou je, jestli firmy propouští spíše kvůli vysokým nákladům, nebo kvůli nedostatku práce, domnívá se Miklová.

Pokud podle ní pro zaměstnance práci nenajdou, sleva je pravděpodobně příliš neovlivní, jestliže však firmy práci mají, může jim sleva pomoci. Firmy na návrh reagují pozitivně, dá se tedy předpokládat, že ji využijí, dodává Miklová.

Jsme strašně krátkozrací. Jsme v situaci, kdy se může stát, že každá další populistická koruna státního deficitu navíc teď může znamenat o korunu nižší úvěry pro podnikání. To znamená prodloužení recese. Na začátku je pěkný nápad, který se vám ale vrátí jako bumerang a bouchne vás přímo do nosu, oponuje Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank, s tím, že slevy žádná pracovní místa stejně nezachrání.

Především další zvyšování deficitu některým ekonomům vadí. Podle odhadů totiž může letos dosáhnout až 200 miliard korun, což může do budoucna přinést řadu nepříjemností. Pokud podnikatelé vítají další dotace a ústupky, uvědomují si, že vyšší deficit rozpočtu rovná se oddálení přijetí eura? uzavírá Michl. Čtěte více: Eura se čeští podnikatelé před rokem 2014 zřejmě nedočkají.