Hlavní navigace

Církve budou fungovat spíše jako obce než jako firmy, říká ekonom arcidiecéze

 Autor: Karel Choc, Internet Info, podle licence: Rights Managed
Daniel Morávek

Hospodaření církve se bude spíše blížit hospodaření obcí než hospodaření firem. Nechceme zisk za každou cenu, říká ekonom pražské arcidiecéze Karel Štícha.

Finanční a majetkové vyrovnání státu s církvemi již probíhá v plném proudu. Církvím se navrací majetek a obdržely již první finanční náhrady. Ještě několik desítek let budou církve dostávat od státu finanční prostředky na mzdy a provoz, jejich výše se ale bude postupně snižovat. Poslední peníze by církve měly dostat od státu v roce 2043 a poté již financování bude na nich. Církvím proto nezbývá, než aby začaly podnikat a samy generovaly příjmy. Karel Štícha, ekonom Arcibiskupství pražského, se však termínu „podnikání“ brání a místo něj raději používá spojení „hospodářská činnost“. Faktem nicméně zůstává, že církve si na svoji činnost budou muset vydělat a je přitom jedno, zda se to bude nazývat  „podnikání“ nebo „hospodářská činnost“.

Římskokatolická církev, a vlastně všechny další církve, se v souvislosti s církevními restitucemi postupně odloučí od státu a bude si muset sama zařizovat financování. Jakým způsobem bude katolická církev podnikat?

Já bych se nejprve dotkl slova ‚‚podnikání‘‘, protože má trochu neukotvený význam. Běžně se užívá k nějaké ekonomické aktivitě, kterou zajišťuje fyzická osoba. Proto se domnívám, že ve vztahu k církvím nebo k církevním subjektům to není úplně přesné. Církevní subjekty vždycky v historii vykonávaly nějakou hospodářskou činnost. Jde o integrální součást jejich konání a jsou subjekty, které to mají dokonce jako podmínku. Známé je například heslo benediktinů ‚‚Ora et labora‘‘, tedy ‚‚modli se a pracuj‘‘.

Diecéze a farnosti měly vždy nějakou hospodářskou činnost. Tím, jak hospodářská činnost vznikala a etablovala se již od středověku, existuje silná tradice v oblasti zemědělství, případně potravinářských provozů.

Slovu ‚‚podnikání‘‘ se malinko vyhýbám, protože formálně tam, kde se dnes využívá církevní nemovitý majetek, nejde o živnost, nýbrž o výkon vlastnických práv. Církev hlavně obhospodařuje vlastní lesy, pronajímá své nemovitosti a pachtuje pole.

Samozřejmě k tomu jsou ale připojené další činnosti, které by slovo „podnikání“ snesly. Z hlediska celku se ale jedná o okrajové a nepříliš hospodářsky významné jevy.

Nicméně platí, že církve budou muset být ekonomicky soběstačné. Myslíte si, že tento fakt ovlivní fungování církví? Například, že se přiblíží fungování firem?

Určitě to nebude stejné jako ve firmě, a to kvůli tomu, že objem, který se váže k hlavní činnosti, tedy duchovní a sociální, bude vždycky větší. Že by proto došlo k proměně z hlediska vnitřního fungování do podoby, jakou mají komerční firmy, nepřipadá v úvahu. Církev se vlastně vrací do historie, kdy působení v hospodářských oblastech nebylo vnímáno jako zcela odtržený, autonomní nebo nepřátelský element v životě církve, ale byla jeho přirozenou součástí.

Třeba hospodaření církve na venkově mělo dopad na místní komunitu, a to i s vazbou na zaměstnanost. Vždycky byla hospodářská činnost církve vnímána jako něco jiného než komerční činnost firem. Máme ambici se k tomu do jisté míry vrátit. Pokusím se to vysvětlit na příkladě lesů. Lesy České republiky, zejména v posledních létech, jsou intenzivně tlačeny k tomu, aby jako největší státní podnik výrazně navýšily své hospodářské výsledky, respektive zisky. Povedlo se to velkými tlaky a hospodaření je v tomto směru velice efektivní. Já z popisu stavu, který zmiňují zaměstnanci či bývalí zaměstnanci, a z diskuzí s vedením lesů, ale vnímám, že je to do jisté míry vykoupeno velmi razantním odtržením se od místního elementu – od lidí, kteří bydlí a žijí v těchto lokalitách.

Odráží se to třeba ve striktních požadavcích tendrů, které vyhrávají firmy z druhé strany republiky. Ty si následně najímají agenturní pracovníky, často cizince, kteří přichází provést úkoly co nejefektivněji a co nejrychleji. Prostě úkol dokončí, předají, a tím to pro ně končí. Já to nechci kritizovat, jelikož jde z ekonomického hlediska o efektivní způsob. Ztrácí se však vazba na místní komunitu. My proto nemáme zájem dělat stejný způsob hospodaření a dělat tvrdý a efektivní byznys, nýbrž chceme naši činnost vázat na místní lidi. Čili v tomhle směru to bude odlišné. Ekonomický výsledek ovšem zůstává důležitý i pro nás, protože má zajistit fungování církve. Zisku však nebudeme dosahovat za každou cenu.

Takže rozumím správně, že hospodářská činnost a zisk z ní nemá být cíl, ale spíše prostředek?

Vždycky budeme brát ohled na to, jaké dopady má naše činnost na místo, kde ji vykonáváme. Přirovnal bych hospodaření církve k hospodaření obcí. Naprostá většina rozumných obcí má také hospodářskou činnost. Zastupitelé však v obci současně bydlí a nebudou proto prosazovat činnost, která by se negativně dotkla občanů dané obce. Prostě neudělají kroky, třeba z hlediska ekologického, které by obec pohřbily. Podle kodexu se farnost popisuje jako společenství lidí v dané lokalitě a používá se též termín farní obec. Takže způsob hospodaření církve lze spíše přirovnat k hospodaření obcí než k hospodaření firem.

V oblasti působení na venkově jste též navázali spolupráci s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR. Čeho konkrétně se týká a jak vám bude asociace pomáhat?

My jsme se s asociací bavili o tom, že v některých ohledech máme podobné problémy. Diskuze nad novými pravidly v hospodářském životě, daňovými zákony, živnostenským zákonem, zákonem o DPH, administrativní náročností, výkaznictví a podobně jsou témata, která řeší asociace i církev. Obecně se hovoří, že podnikatelské prostředí v České republice není nejpřívětivější. A pochopitelně řada těchto nedokonalostí dopadá i na nás při naší hospodářské činnosti. Mluvili jsme o tom, že výměna informačních toků bude určitě pro obě strany zajímavá.

Církev bude po odluce od státu financovaná de facto ze tří zdrojů. Z vlastní hospodářské činnosti, příspěvků lidí a dalších subjektů a u specifických případů, například nemocnic, i z veřejných zdrojů. Na kterém z těchto zdrojů bude stát financování církve nejvíce?

Poměry se mění v čase. V zásadě předpokládáme, že zdroje budou do budoucna vyrovnané. Poté, co proběhne celý proces vyrovnání, bude hospodářská činnost z hlediska objemu tím největším zdrojem. Ale rozhodně to není tak, že by šlo o řádové rozdíly. Například u pražské arcidiecéze činí výnosy zhruba půl miliardy korun. Příspěvky států na platy duchovních přitom dělají sto dvacet miliónů korun. Tento příspěvek musí být do budoucna nahrazen zvýšením výkonů hospodářské činnosti. Jak vidíte, je to významná část, ale není to tak, že by byla zcela dominantní. Ostatní zdroje, které jsem jmenoval, mají už dnes nemalé výnosy.

Zaměřme se na hospodářskou činnost, o které jste již hovořil. V jakých oblastech bude církev nejčastěji působit?

Zůstáváme v tomto ohledu tradiční. Tradici měla vždycky katolická církev v obhospodařování nemovitého majetku. Jde v podstatě o tři základní oblasti: o budovy, zemědělskou půdu a lesy. Arcibiskupství pražské mělo již před restitucí vybudovaný fond budov a nemovitostí, které generovaly výnosy, a tím jsme si udělali určitý náskok. Portfolio provozovaných budov je velmi rozmanité. Máme několik činžovních domů, nějaké množství samostatných bytů, penziony, zubní kliniku, kancelářské budovy, kancelářské prostory, nebo třeba školské budovy. Nenapadá mě typ budovy, který bychom neměli.

Budovy jsou provozovány na bázi nájmů. Zemědělské pozemky budou v podstatě vždy propachtovány. Nemám zprávu o tom, že by si nějaký církevní subjekt hodlal zřídit zemědělskou velkovýrobu. V menším měřítku samozřejmě existují výjimky, kdy některé subjekty třeba pěstují zeleninu, kterou pak zavařují a prodávají.

Naopak všichni vlastníci lesů, kteří v restituci dostávají zpátky docela rozsáhlé výměry, si zřídili vlastní lesní správy, ať už formou organizační složky biskupství nebo řádu, anebo formou zřízení samostatné právnické osoby, která se zabývá správou lesů. Důvod je prostý, les se totiž nedá pachtovat. Tedy právně dá, ale pro vlastníka by to byla sebevražda, protože zájmy pachtýře a propachtovatele jsou antagonisticky odlišné. Arcibiskupství bude spravovat něco kolem pětadvaceti tisíc hektarů lesů. Lesní správa má dneska několik desítek lidí a jsou už vybudována jednotlivá pracoviště. Vedoucí polesí jsou již zabezpečeni a někteří mají i hajné a už na těch předávaných pozemcích začínají fungovat.

Některé církevní subjekty ale zkouší štěstí i v netradičních oborech. Například olomoucká arcidiecéze založila firmu Kristýn služebník, která nabízí věřícím i laické veřejnosti levnější pojištění nebo dodávky plynu a elektřiny. Není tedy šance, že by se tradiční hospodářská činnost církve časem změnila?

Jistě se nějaké nápady objeví. Třeba Olomouc má ale docela velkou výměru lesů a určitě objem činnosti při zprostředkování nákupu energie nebude nikdy dosahovat toho, co budou dělat lesy.

Takže „gró“ hospodářské činnosti zůstane podle vás ve správě nemovitostí? Například různé klášterní pivovary mají v českých zemích ale také tradici.

Ano, například v Želivě mají nový pivovar. Pivovary jsou i na Strahově, Břevnově nebo Litoměřicích a nemohu vyloučit, že se objeví další. Žel musím konstatovat, že budovy, ve kterých dříve pivovary fungovaly, zůstávají bez možnosti návratu. Pivovary, které jsem zmínil, tam stále existují proto, že se jedná o nemovitosti, které byly vráceny premonstrátům a benediktinům hned v roce 1991 v rámci výčtového zákona. Nyní se nám nevrací žádné budovy, které by měly podobný potenciál. Nám se vrátí pár hájoven.

Jaký druh hospodářské činnosti farností tedy budete podporovat? Co byste farnostem doporučil?

My jsme podpořili při alokaci volných prostředků rozšíření stávajících možností pronajímání nemovitostí. To znamená, že si celá farnost pořídí byt, nejlépe v Praze, který pronajímá. Tím získává stabilní příjem. Náklady na byt jsou celkem pevné a není potřeba žádná odbornost

Hospodářská činnost nicméně s sebou nese riziko. Tu poznala před časem například farnost v Trmicích, která skončila v insolvenci. Jak to s Trmicemi nakonec dopadlo?

Vždycky, když se mluví o Trmicích, tak vždycky zdůrazňuji, že Bohudíky za Trmice. Když jsem násobil počet subjektů počtem let, tedy asi dvacet let krát asi tři a půl tisíce subjektů, a kdybych vzal roční potenci, že někdo zkrachuje, a je to jeden z tohohle násobku, což je velice dobrý výsledek.

A v Trmicích to dopadlo tak, že v rámci insolvenčního řízení a aukcí byl prodáván kostel a fara. Kostel koupilo místní sdružení věřících, kteří se na něj složili, a faru koupil jeden kněz, shodou okolností z naší diecéze. Koupenou faru dal k dispozici místní farnosti. Věřitelé tak byli uspokojeni. A bylo to i poučení pro místní komunitu, že prostě není možné se jen tak bez jištění pouštět do podobných záležitostí.

Budete se snažit farnosti instruovat, aby k podobným situacím nedocházelo?

Nyní to je již docela silně zabezpečeno. Byl totiž rozšířen rejstřík církevních právnických osob na ministerstvu kultury o vymezení pravomocí statutárního zástupce. Není už možné podepsat věci nad padesát tisíc korun bez kontrasignace nadřízených.

Zajímavou oblast, která může církvi přinést zisky, tvoří bezesporu i turistický ruch. Víte o nějakých památkách, které mají potenciál stát se místem, které budou turisté houfně navštěvovat?

Do jisté míry je nevyužitý potenciál u všech sakrálních staveb, protože není zatím ekonomicky reálné je zpřístupňovat. Nicméně máme několik záměrů, snažíme se účastnit se veletrhů turistického ruchu a prezentovat i to, co máme dneska už k dispozici. Samostatným fenoménem je tzv. poutní turistika. Jedná se o nabízení poutních míst jako míst, která umožňují nejenom návštěvu významných sakrálních staveb, ale i doprovodný program.

Plánuje se například rekonstrukce Staré Boleslavi. Před pár dny jsem také seděl u podepisování smlouvy na kompletní rekonstrukci Svaté hory u Příbrami, což je tradiční místo s velkou frekvencí zájezdů. Vrací se nám Blaník, a to jak Velký, tak Malý. Na Velkém Blaníků stojí rozhledna a na Malém by chtěl pan kardinál obnovit kapli. Už se připravuje projekt, že se opět vytvoří místo, kam se dříve mířily pěší poutě. Vrací se nám také Třemšín v Brdech, kde stojí polorozpadlá rozhledna zarostlá stromy. Už jsme projednávali záměr zdejší rozhlednu obnovit.

Obecně je problém v tom, že na začátku 90. let byla řada kostelů vykradena a mnoho památek zmizelo. Odhady hovoří až o padesáti procentech, což je opravdu šílené množství. Pochopitelnou reakcí tak bylo zpřístupňování kostelů jen při bohoslužbě, což ale škodí turistickému ruchu.

Nicméně v Praze už máme nějaké kostely, kam se jako turista dostanete. Jde třeba o Týnský chrám nebo o chrám Svatého Mikuláše. Na Strahově lze zase navštívit knihovnu.

Už dnes tak existují lokality, které jsou navázány na turistický ruch. Určitě však vidíme v turismu potenciál. Naší ambicí asi bude mít spíše nabídku turisticky atraktivních míst nebo obsluhy těchto míst. Vlastní provozování různých doplňkových služeb bude individuální a těžko říct, že příslušný církevní subjekt bude přímo provozovatelem například občerstvení. Půjde o kombinaci vlastnického a provozovatelského přístupu.

Máte jasno, nakolik chcete doplňkové služby provozovat sami a nakolik chcete být jenom správci, kteří budou zařízení následně pronajímat dál? Co budete upřednostňovat?

Dlouhodobá zkušenost říká, že je lepší činnosti oddělit. Že to, že provozovatel je přímo zodpovědný, kolik lahví piva má v lednici, a majitel za to, aby se tam topilo, je přínosem pro obě strany. Vlastník, který se nenachází na místě, má obtížné provoz řídit, evidovat, kontrolovat zásoby a chod. Na druhé straně provozovatel, jehož příjmy se přímo odvíjí od jeho výkonu, zaplatí nájemné a pokud ukradne lahev vína, tak ji ukradne sám sobě. To je osvědčený model. Může mít samozřejmě různé varianty, třeba ve formě nějakého podílu na hospodářském výsledku.

Nehrozí ale, že v případě pronájmů dojde například k poničení nemovitostí?

Je to právě otázka podmínek. Záleží, co je součást nemovitosti, a co si s sebou přinese provozovatel. Poničení zpravidla probíhá na vybavení, takže to lze rozdělit. Není to jednoduché, ale dá se to. Existují navíc metody, jak mít formou určitého manažerského vztahu nějakou možnost participovat na výsledcích. Nemusí jít jen o čistý nájem, ale přes manažerskou smlouvu lze sjednávat i výkon provozu. Člověk může mít třeba nájem, který je vázaný na hospodářský výsledek s nějakým konkrétním vstupem. A nelze vyloučit ani zřízení vlastního subjektu, který by vše provozoval. Nedomnívám se, že jedna forma je nadřazená druhé, každá má výhody i nevýhody. Vždycky bude záviset na tom, jaký se dá nalézt pro danou lokalitu partner a jaké jsou místní podmínky.

Na závěr bych se ještě zaměřil na investiční fond, který spravuje ČSOB a kam církve umístily část peněžních prostředků, které dostaly od státu. Kolik jste do fondu vložili a do čeho jste investovali? Už víte, kolik fond vydělal a jaký má průměrný výnos?

Teď jste mi tady položil celou řadu otázek, na které já souhrnně odpovím, že ve věci fondu udržitelnosti katolické církve jakožto člen správní rady a zástupce arcibiskupství na valné hromadě jsem vázán mlčenlivostí, a to ke všem těm skutečnostem, na které jste se zeptal.

Můžete mi alespoň říci, jestli se fondu daří tak, jak jste očekávali? A zda jste s jeho výkonností spokojen?

Ano, daří a jsem spokojen.

Našli jste v článku chybu?

29. 6. 2015 14:29

Yarda (neregistrovaný)

"Boží dům. Jako naše synagogy."
"Boží dům? Ale vždyť rabín povídal, že Bůh bydlí na nebesích."
"Na nebesích sice bydlí, ale tady má kšefty."



20. 5. 2015 12:46

xf (neregistrovaný)

Inu, poděkuj pravicové vládě Miroslava Kalouska.

Vitalia.cz: Poznáte poctivé suroviny na pečení cukroví?

Poznáte poctivé suroviny na pečení cukroví?

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Lupa.cz: Slevové šílenství je tu. Kde nakoupit na Black Friday?

Slevové šílenství je tu. Kde nakoupit na Black Friday?

Lupa.cz: Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Root.cz: 250 Mbit/s po telefonní lince, když máte štěstí

250 Mbit/s po telefonní lince, když máte štěstí

DigiZone.cz: Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Root.cz: Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

120na80.cz: Jmelí je více léčivé než jedovaté

Jmelí je více léčivé než jedovaté

Vitalia.cz: Jedlé kaštany jsou trpké, je třeba je tepelně upravit

Jedlé kaštany jsou trpké, je třeba je tepelně upravit

Podnikatel.cz: Informovat o EET musí i e-shopy, nebo zaplatí

Informovat o EET musí i e-shopy, nebo zaplatí

Lupa.cz: Kdo pochopí vtip, může jít do ČT vyvíjet weby

Kdo pochopí vtip, může jít do ČT vyvíjet weby

Měšec.cz: 6 změn v novele občanského zákoníku

6 změn v novele občanského zákoníku

Vitalia.cz: Holčičky trápí záněty, chlapce předkožka

Holčičky trápí záněty, chlapce předkožka

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

Lupa.cz: Teletext je „internetem hipsterů“

Teletext je „internetem hipsterů“

Lupa.cz: Proč Stream netočí jen Kancelář Blaník?

Proč Stream netočí jen Kancelář Blaník?

Vitalia.cz: Formičky naší babičky: Jak se zbavit rzi

Formičky naší babičky: Jak se zbavit rzi

120na80.cz: Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Root.cz: Kamery Sony se dají ovládnout na dálku

Kamery Sony se dají ovládnout na dálku