Pouze čtvrtina tuzemských společností odměňuje své manažery na základě dosažení dlouhodobých cílů v horizontu delším než 10 let. Odměny v souladu s dlouhodobými zájmy firmy přitom patří mezi základní stavební kameny kvalitního řízení společnosti. Většina šéfů českých společností však dostává fixní odměnu a k tomu příplatky dle toho, jak se firmě aktuálně daří. Vyplývá to ze studie Deloitte Corporate Governance Centra a Czech Institute of Directors (CIoD).
Většina firem se nezajímá o dlouhodobé výsledky.
Podle studie pobírá fixní plat 61,5 % manažerů. Přibližně polovina (53,9 %) manažerů pak dostává odměny podle dosahovaných aktuálních ekonomických výsledků společnosti. Zatímco v západní Evropě ještě před začátkem krize, kdy firmy nemusely čelit tak velkým rizikům, mělo odměňování manažerů za splnění dlouhodobých cílů zavedeno 40 % společností, do České republiky tento trend nestihl proniknout dokonce ani v době krize,
komentuje výsledky vedoucí Deloitte Corporate Governance Centra ČR Jan Spáčil.
Odměňování na základně krátkodobých výsledků však podle odborníků přináší řadu rizik. Představenstvo firmy se kvůli tomu totiž posouvá do oblasti operativního řízení. Manažeři jsou navíc motivováni realizovat opatření s krátkodobými efekty, která ale v dlouhodobém horizontu nepřináší užitek. Mohou se tak objevit tendence k podstupování neopodstatněně velké míry rizika. Navíc je pak dlouhodobé strategické řízení zpravidla odsouváno na druhou kolej,
upozorňuje prezident CIOD Kamil Čermák.
Dlouhodobě uvažují hlavně banky
Studie dále ukázala, že pouze v 25 % firem schvaluje valná hromada výši odměn pro členy představenstva. Zákon přitom stanovuje, že způsob a výši odměňování musí schválit valná hromada. Výjimku tvoří jen představenstva, která volí dozorčí rady, v takovém případě schvaluje odměny dozorčí rada.
Společnosti, které své manažery motivují na základě dlouhodobých cílů, se nachází především v oblasti bankovnictví a finančních služeb. Důvodem je především přísná legislativa v této oblasti, která určuje pravidla odměňování vycházející z evropské směrnice. Jedním ze základních pravidel odměňování je právě oddálení vzniku nároku na určitou část odměny (tzv. pohyblivou) s ohledem na dosažení dlouhodobých cílů společnosti. Pokud se společnost rozhodne tato pravidla neuplatňovat, musí to náležitě odůvodnit. Obdobná právní úprava se na evropské úrovni připravuje i pro sektor pojišťovnictví,
vysvětluje advokátka Ambruz & Dark/Deloitte Legal Jaroslava Ignáciková.
