Názory k článku
Co dělat, když obchodní partner neplatí?

4 roky.

Na mojí sestru je exekuce (pokuty dopravnímu podniku). Jsem hlášený v jejím bytě, ona zde ale nebydlí. Na většinu majetku (hlavně elektronika) mám faktury se svým jménem, jen na nábytek žádné potvrzení nemám (mám paragony, ale na nich není žádné jméno).

Předpokládám, že exekutor mi nemůže vzít počítač, mobil a foťák, když na ně mám faktury, ale nábytek si asi odnese?

Nebo se mám bát o všechno?

Pokud máte na uvedený majetek doklady, zabavit Vám ho rozhodně nemohou. Co se týká toho nábytku, upozornil bych příslušné úřady a rovněž i exekutora, že Vaše sestra se v bytě již nenachází a že veškerý majetek je Váš. Ten bych si nechal i pojistit (např. pojištění domácnosti proti krádeži) na své jméno, čímž exekutorovi doložíte, že majetek je Váš.

Toto jsou však mé dohady, jak bych postupoval, nejsem však odborníkem na tuto problematiku.

Jakou nastavujete splatnost faktur?

Napadá mě následující schéma:

1. u malých částek 7 dní
2. větší částky 14 dní
3. přeje-li si klient i jiný termín, třeba 30 dní

Jenže, proč bych měl na peníze čekat celý měsíc, když jsem klientovi službu poskytl ihned?

Když jdete do obchodu, taky za rohlíky zaplíte hned, a ne až za měsíc...

Problém je, že podnikatelé si zvykli žít na dluh a když byste na fakturu napsali splatnost 2 dny, považovali by vás za blázna.

Jaké jsou vaše názory?

Otázkou je, co zákazníkovi dodáváte. Je potřeba si uvědomit, že splatnost (obzvláště ty delší než 14 dní), je využívána výrobními firmami jako "ochranná lhůta" pro zpracování koupených surovin. Když vyrábím například pneumatiky, požaduji po dodavateli 60-ti denní splatnost dodávky kaučuku, protože mi nějaku dobu trvá, než jej zpracuji, výsledný produkt vyexpeduji a zinkasuji peníze.

Ve chvíli, kdy dodáváte služby ztrácí splatnost smysl, protože užitek je většinou okamžitý. V ČR je jakýmsi standardem splatnost 14-ti dní. Pokud si se zákazníkem dohodnete splatnost kratší, je to výhoda pro vás, protože peníze máte dříve na účtě a nikoho zbytečně neúvěrujete. Dříve také odhalíte případné pohledávky po splatnosti, které je nutné řešit co nejrychleji. Naopak umožnění delší splatnosti může být dobrým argumentem při obchodním jednání.

mas uplnou pravdu, platit by se melo hned po odevzdani prace, ale ti co by meli platit to casto vidi jinak

A co ma clovek delat, kdyz partner, ktery predstavuje cca 80 procent mych prijmu, pozaduje splatnost 90 dni, jinak praci zada nekomu jinemu?! Konkretne se jedna o firmu pracujici pro Heineken Ceska Republika. Asi si to, jak se rika, pujdu hodit!

Názor?
Tak za 1. nikdo si na dluh žít nezvyká. Pokud se nemýlím, tak doba splatnosti se uvádí proto, protože se počítá s finančím pohybem peněz... tj. je možné, že i třeba jen zaslání peněz z účtu na účet potrvá třeba 5 prac.dní. Osobně jsem se setkal s tím, že peníze z Islandu ke mě putovali 11dní. Další prodlevy jsou v samotných firmách... tj: pokud nějaká firma vydělává a má stovky, neli tisíce zákazníků tak prostě vyhotovení dokladu + hiearchie zpracování dokladu nějakou dobu prostě trvá.
2.splatnost faktur si můžeš dát jakou chceš... třeba i 20let, ale jde o to, že zákon určije, že cokoliv není zaplaceno po 14ti dnech, tak je problém. Protože doba splatnosti faktury na faktuře být prakticky ani nemusí. Jde jen o informaci pro klienta kdy poskytovatel služby očekává, že mu klient zaplatí.
3. ty nečekáš na peníze, ale ve skutečnosti peníze čekají na tebe, protože než se k tobě ty peníze dostanou, tak se otočí cca 12x při zpracovávání a ani o nich nevíš. A ve finále Ti jsou na účet doručeny dřív, než si je stihneš vyzvednout, nebo to vůbec nějak zaregistrovat... třeba že Ti pak příjde na mobil oznámení SMSkou, že Ti peníze na účet již přišli a teprve potom to můžeš nějak zaevidovat. Takže ty nečekáš na peníze, ale peníze čekají na Tebe. Dá se to lehce pochopit, ale jedině praxí :) Není to jako když jdeš do banky s kuklou a čekáš kolik Ti nahážou do pytle :D