Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Co podnikatel, to zloděj. Smutné představy vedení ministerstva a finanční správy

Daniel Morávek

[KOMENTÁŘ] Finanční správa zlikvidovala zajišťovacími příkazy poctivého podnikatele. A reakce? Nezmohla se ani na „sorry jako“.

V plné nahotě se tak ukazuje přístup ministerstva financí a finanční správy pod Andrejem Babišem. Prostě „všetci kradnú“, a když se kácí les, tak létají třísky.

Všichni podnikatelé jsou podezřelí

Smutek a beznaděj. Takové pocity musel mít po zhlédnutí reportáže Reportérů ČT každý podnikatel. Finanční správa totiž využitím zajišťovacích příkazů zničila fungující, a nutno doplnit, že poctivě fungující, firmu. Nejvyšší správní soud sice nakonec po dvou letech zajišťovací příkazy zrušil a uznal postup finanční správy jako neoprávněný, firma ale mezi tím skončila v úpadku. Jenže to není vše, korunu všemu nasadil šéf finanční správy Martin Janeček, který de facto prohlásil, že každá firma je podezřelá. Přesně toto prohlášení dokládá mentální posun finanční správy pod novým ministrem Andrejem Babišem, která vzala za své, že „všetci kradnú“. Dokládají to jak všechny možné statistiky, tak především podobně tragické případy, kdy finanční správa neoprávněně bez mrknutí oka zlikviduje ze dne na den desítky let fungující firmu.

Že se s nástupem Andreje Babiše do funkce změnilo fungování finanční správy, ostatně před časem přiznal v rozhovoru pro server Podnikatel.cz i Jiří Žežulka, bývalý šéf Generálního finančního ředitelství. Možná kvůli obecné náladě, která přišla s panem ministrem Babišem. Tedy, že je potřeba přísně stíhat nepoctivé podnikatele a paralelně vedle toho informace, že kradou vlastně úplně všichni. Tato rétorika doputovala do nálady finanční správy a finanční správa, minimálně ústy některých lidí z GFŘ, tímhle způsobem začala i komunikovat ven. A to je špatně, řekl Žežulka.

Čtěte více: Za mé éry bychom korunové dluhopisy už šetřili, říká bývalý šéf finanční správy

Nejde však zdaleka pouze o rétoriku, nýbrž i o samotné konání a fungování finanční správy. Za posledních několik let totiž vůči podnikatelům přitvrdily nejenom zákony, nýbrž i postupy berních úředníků. Co se týče zákonů, začalo to poměrně nenápadně, a to povinným elektronickým podáním pro majitele zpřístupněných datových schránek. Kdo z nich podání přiznání neučiní elektronicky, dostane od roku 2015 automaticky pokutu 2000 Kč. O rok později se pak povinné elektronické podání rozšířilo i na plátce DPH fyzické osoby s příjmy do 6 milionů korun a zrušila se možnost vyřešit tuto povinnost tzv. e-tiskopisem.

Jen v loňském roce udělily úřady celkem 13 tisíc pokut za nedodržení elektronické formy podání. Nejčastěji podnikatelé chybovali u daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, kde bylo uděleno 8330 těchto pokut. Celkově tak na pokutách za nedodržení elektronické formy podání mají obdržet přes 26 milionů korun. V roce 2015 přitom pokutu dostaly jen stovky podnikatelů.

Čtěte také: Nepodáte přiznání elektronicky, ačkoli to máte za povinnost? Zaplatíte 2000 Kč

Pokuty u kontrolních hlášení? Nesmysl už od začátku

S účinností od roku 2016 pak začala povinnost podávat kontrolní hlášení. Novela zákona o DPH opět stanovila přísné pokuty a podnikatelé tak mohou dostat pokutu 30 tisíc korun i v případě, že hlášení podají včas a mají správně. Část úpravy kontrolního hlášení sice Ústavní soud uznal protiústavním, ministerstvo financí se ale rozhodlo názor soudu ignorovat. Po oprávněné kritice sice ministerstvo pozměnilo zákon a pokuty lze od poloviny loňského roku promíjet, finanční správa však následně stanovila taková kritéria, že institut prominutí nemohl skoro nikdo využít. Teprve po další vlně kritiky před pár měsíci finanční úřady opět ustoupily a metodiku k odpouštění zmírnily. Od změny pokynu na začátku března až do 6. dubna odpustila finanční správa 142 pokut v celkové výši takřka 3,9 milionu korun. Do začátku března přitom byly odpuštěny jen 4.

V loňském roce úřady každopádně udělily u kontrolních hlášení přes dva tisíce pokut. Nejčastěji byla udělena sankce 50 tisíc korun, která se ukládá tehdy, pokud kontrolní hlášení podnikatel nepodá ani v náhradní lhůtě. Konkrétně se jednalo o 1611 takových pokut v celkové výši přes 80,5 milionu Kč. Desetitisícových pokut za podání hlášení v náhradní lhůtě stanovené ve výzvě k podání bylo uděleno 218 v celkové výši 2,18 milionu korun. Pokut za nepodání kontrolních hlášení na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů v podaném kontrolním hlášení úřady rozdaly 208. Za tento prohřešek činí sankce 30 tisíc Kč a dohromady by podnikatelé měli zaplatit 6,18 milionu korun.

Čtěte také: Požádejte o prominutí pokut u kontrolních hlášení. Úřady žádnou žádost nezamítly

Finanční správa přitvrzuje i bez nových zákonů

Mezitím ovšem finanční úřady začaly komplikovat podnikatelům život při registraci k DPH, kdy po nich bez rozmyslu požadují doložení nesmyslných dokumentů a smluv, které v řadě případů podnikatel nemůže mít ani k dispozici. Kromě toho si finanční správa oblíbila již dříve schválené zákonné instituty, které začala využívat ve velkém. Například institut nespolehlivého plátce. Na konci roku 2014 jich bylo v Registru plátců DPH jen 115, o rok později už 3529 a nyní jejich počet atakuje již hranici 9000. K tomu se v posledních letech přidalo již zmíněné využití zajišťovacích příkazů, jejichž počet narostl ze 100 v roce 2010 na 1561 v loňském roce.

Čtěte také: Nejen plátci DPH, „nespolehlivými“ se budou moct stát i další podnikatelé

Pokuty u EET přitvrdí

Ve výčtu samozřejmě nemůže chybět ani EET, kterou ministerstvo a finanční správa po metodické stránce absolutně nezvládlo. Přestože evidence platí již 5 měsíců, neustále se objevují zpřesňující se metodiky a finanční správa si dodnes například s Airbnb neví rady, nebrání to jejímu šéfovi Janečkovi v médiích zmínit, že finanční správa přitvrdí v kontrolách a zvýší výši pokut. „Postupně ale budou padat vetší částky a každý si bude muset rozmyslet, jestli si z evidence tržeb bude dělat srandu,“ uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz Janeček.

Že neplácá jen do větru, dokládají i čísla. Zatímco za první tři měsíce fungování e-tržeb bylo uděleno 26 pokut a zahájena necelá tisícovka správních řízení, za poslední měsíc se situace výrazně změnila. Celkově nyní finanční správa eviduje 105 příkazů v celkové částce 655 600 korun. Ke správnímu řízení předala 1866 řízení. Za poslední měsíc rovněž vzrostla průměrná výše pokuty. Ještě na začátku března činila 4758 korun, nyní dosahuje 6244 korun. Že kvůli pochybení kontrolorů dostali pokutu i podnikatelé, kteří nic nespáchali, asi netřeba připomínat.

Jak jde zničit poctivého podnikatele

Aby ale nedošlo k mýlce, problémem není to, že finanční správa začala důsledněji potírat podvody a stíhat nepoctivce. Problémem je způsob, jakým to činí. Tedy kobercovým náletem, kdy s vaničkou pravidelně vylévá i kupu dětí. Ve spárech finanční správy tak končí i podnikatelé, kteří nic špatného nespáchali a kteří jen kvůli zvůli úřadu mohou skončit na dlažbě. Ostatně zmiňované případy z reportáže České televize tvoří ukázkový příklad.

Co se vlastně stalo. V květnu 2015 podnikateli Jaromíru Kryštofovi finanční úřad oznámil, že vydal zajišťovací příkazy na jeho majetek, který se mu vrátí jen tehdy, pokud zaplatí takřka 90 milionů Kč DPH, které by mu v budoucnu mohlo na daních vzniknout a na které by nemusel mít peníze. Přestože firma působila na trhu od roku 1996 a nikdy neměla problémy s finančním úřadem, nejednalo se o doplatek či prokázaný prohřešek, finanční úřad vydal zajišťovací příkazy, které firmu zcela ochromily. Letos v březnu sice Nejvyšší správní soud zajišťovací příkazy zrušil jako neoprávněné, firma již ale mezitím zkrachovala a skončila v úpadku. Finančnímu úřadu se tak podařilo zničit firmu, která prokazatelně nic nespáchala. A rozhodně nejde o jediný případ, jak ostatně ve zmíněné reportáži zmiňuje i Karel Šimka, jeden ze soudců Nejvyššího správního soudu.

Nulová sebereflexe vedení MF a FS

Někdo by čekal, že na tento fatální přešlap zareaguje vedení finanční správy či ministerstva omluvou, snahou o nápravu, případně vyvodí osobní odpovědnost. Místo toho včera náměstkyně ministra Alena Schillerová vydala pamflet, ve kterém postup úřadů hájí a ve kterém mezi řádky ještě zmíní, že kritika, samozřejmě oprávněná, praxe finančních úřadů může být živena ze strany těch, které úřady údajně odstřihly od miliardových penězovodů. Na závěr pak Schillerová připojila analogii, která jen podtrhla, jak mimo realitu úředníci žijí: Chceme policii, která bude zloději prchajícímu v ukradeném autě směrem k hraničnímu přechodu přihlížet s tím, že trestní řízení dosud nebylo pravomocně ukončeno? A chceme finanční správu, která bude podobně mávat mizejícím bílým koňům s pytli naloženými miliony korun vybraných z daní nás všech?

Ano, chceme. Zároveň ale nechceme, aby policie zatýkala každého, kdo jede v autě k hraničnímu přechodu, ať už automobil ukradl, nebo ne, a finanční správu, která zničí podnikatele, přestože o žádného bílého koně nešlo a nic nespáchal. A upřímně, jeden případ neoprávněně zlikvidovaného podnikatele je horší než tisíc neodhalených podvodů. Dokud si to finanční správa a ministerstvo neuvědomí, slova o daňovém gestapu, jak finanční správu například nazval podnikatel a provozovatel Hlídačů státu Michal Bláha, nejsou rozhodně mimo.

Našli jste v článku chybu?
27. 4. 2017 0:22
P2010 (neregistrovaný)

Historie se opakuje. Německo 30.léta minulého století. Tehdy se objevil jeden člověk, co tvrdil že udělá pořádek a lidé si ho dokonce zvolili. A takhle to tehdy začínalo ... atmosféra strachu, zastrašování či likvidace nepohodlných, naprostá převaha moci státu nad občany ...

27. 4. 2017 0:46
jezevec (neregistrovaný)

finanční úřad, po serii naprosto bizarních kontrol, například aby doložil, jaktože podnik zboží nejdříve nakoupil a pak teprve prodal - neuznal odpočet dph s tím, že podnikateli nevěří, že zboží nakoupil od svého dodavatele. dodavatel prodej potvrdil. následný odběratel koupi potvrdil, zaúčtoval a zdanil. berňák nezpochybnil ani existenci zboží, ani jeho prodej. jen se mu nějak "nelíbí" jeden z dodavatelů. kde tedy podnikatel to zboží vzal, když ho prokazatelně a nezpochybnitelně prodal dál - be…