Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Co se skrývá za nízkou cenou banánů? A proč fair trade káva chutná lépe?

Zdeněk Vesecký

Fair trade je způsob obchodování, který pomáhá k soběstačnému rozvoji chudým producentům z rozvojových zemí. Možná by ho ocenili i čeští zemědělci.

Každý z nás může druhým prospět tím, co kupuje. Svým nákupem dáváme souhlas k jistému ekonomickému a sociálnímu modelu. Neměli bychom proto ignorovat podmínky, za kterých dané komodity vznikají.

Pod úvodní věty tohoto článku by se jistě rádi podepsali zástupci zemědělců z mnoha koutů světa, české nevyjímaje. Tuzemským producentům se ale oproti těm z Afriky nebo Latinské Ameriky vede přeci jen mnohem lépe. Těm dalším má pomoci zlepšit situaci takzvaný fair trade obchod. Jde o způsob obchodu, který pracovníkům z rozvojových zemí zaručuje odpovídající odměnu za jejich práci. 

 Pěstitelé a řemeslníci v rámci fair trade dostávají za svou práci takovou výkupní cenu, která odpovídá nákladům na výrobu a zaručuje jim důstojný život. Mezi základní principy fair trade patří férové obchodní podmínky, dodržování lidských a pracovních práv, šetrnost k životnímu prostředí nebo vyplácení fairtradového příplatku, který je investován do projektů místního rozvoje. Fair trade už celosvětově podporuje 1,6 milionu drobných farmářů a pracovníků ve 125 zemích světa.

Zatímco fair trade (psáno malými písmeny) označuje myšlenku nebo koncept spravedlivého obchodování obecně, popřípadě hnutí lidí, kteří ho podporují, Fairtrade či FAIRTRADE je název certifikace a ochranné známky, kterou vlastní organizace Fairtrade International. Certifikovaný fairtradový výrobek lze poznat podle označení ochrannou známkou FAIRTRADE ® na obalu.

Psali jsme: Ekonomickou kondici firmy ovlivňuje i společenská odpovědnost, tvrdí účetní

Udržitelná kvalita života i životního prostředí

Zamysleli jste se někdy nad tím, jak je možné, že supermarkety nabízejí kilo banánů přivezených z druhého konce světa i za méně než 20 korun? Jak mohou být tyto banány levnější než česká jablka? Spotřebitelé si neuvědomují, že banány jsou jakožto jeden z nejoblíbenějších druhů ovoce používány jako vábnička. Lidé si řeknou, že když má obchod laciné banány, bude mít jistě nízké ceny i dalšího zboží. Proto se tak často objevují ve slevových akcích. Za touto politikou se ale skrývají neférové obchodní praktiky a tlak na snižování cen v celém dodavatelském řetězci, upozorňuje Pavla Kotíková, koordinátorka projektu Za férové banány z Ekumenické akademie. A není to jen její domněnka. Jak žijí pěstitelé banánů a proč dávají přednost fair trade obchodování, popsali při své nedávné cestě do Česka jejich zástupci z Ekvádoru Marcelo Matute a Yhony Yanzaguano.

Zásadním problémem je podle nich tlak obchodníků na zvyšování produkce a snižování výkupních cen. To se negativně projevuje nejen v komunitách pěstitelů, ale i na životním prostředí. Oba dva ekvádorští zemědělci se shodli, že průměrná česká cena 27 korun za kilogram banánů není příliš vysoká a nezaručuje důstojné podmínky jejich producentů. Oba dva své rodinné farmy zapojili do systému fair trade v rámci místního družstva Urocal. A má to hned několik důvodů. Zatímco lidé na fairtradových farmách si vydělávají kolem 130 dolarů za 5 dní práce, na konvenčních farmách je to jen 80 dolarů za 6 dní. Díky tomu si mohou jejich rodiny dovolit vyšší standard života, lepší vzdělání dětí a investice do lepšího vybavení, které je šetrné k životnímu prostředí i jejich vlastnímu zdraví.

Podle zjištění rakouské organizace ÄrztInnen für eine gesunde Umwelt (AeGU; The Austrian Doctors for a Healthy Environment) je totiž u pracovníků na konvenčních farmách 6 – 8× vyšší výskyt nevolností, zvracení a dalších problémů spojených s onemocněním trávicí soustavy. Je to dáno tím, že tito pracovníci jsou vystaveni pesticidům. A to během přípravy roztoku, samotné aplikace i leteckého práškování. Banánové plantáže totiž spotřebují hned po bavlně největší množství pesticidů. Používají se především jako ochrana před plísněmi a škůdci a zároveň zvyšují produkci. Jejich používání považují mnozí za nutnost, protože naše země čelí velkému lobby nadnárodních firem a korupci. Pěstitelé konvenčního typu denně přichází do styku s nebezpečnými látkami a jen 20 % z nich používá ochranné pomůcky. Důvodem jsou především žádné nebo jen povrchní znalosti pracovníků týkající se zdravotních rizik pesticidů a chybějící pomůcky na pracovišti či nulové školení ze stran zaměstnavatele, říká Yhony Yanzaguano.

Kvůli používání chemie mají problémy nejen lidé, ale trpí i příroda. Lidé na konvenčních farmách často začínají své pracovní dny tak, že jdou nejprve sesbírat mrtvá zvířata. Pak jsou upozorněni na to, že během obědové pauzy, kterou tráví v monokultuře, nad nimi bude přelétávat práškovací letadlo a mají se ukrýt. Problém je v tom, že na plantáži není kde, popisuje situaci Marcelo Matute. Pěstitelé z Urocalu musí splňovat přísné podmínky hospodaření, které něco podobného vylučují. Na rozdíl od monokulturního intenzivního hospodaření dáváme na našich farmách přednost pěstování více druhů plodin. Kromě banánů pěstujeme i kakao, citrusy a zeleninu, což je šetrnější a udržitelnější forma užití půdy. Pracovníci u nás pracují podle zásad ekologického zemědělství, používají přírodní hnojiva a ručně obdělávají půdu, vysvětluje farmář.

Dále čtěte: Podstata společenské odpovědnosti je v podnikatelské etice

Pravdou je, že tímto přístupem vypěstují jen třetinové nebo maximálně poloviční množství banánů a navíc musí platit vysoké částky za fair trade certifikace. Přesto se jim taková forma hospodaření vyplatí, protože je pro ně vstupenkou na zahraniční trhy a především minimální garantované ceny. Připojení se k fair trade obchodování nám přineslo vymahatelnost pracovních podmínek, udržitelnost, ale především stabilitu. Doufáme, že zájem o takto vypěstované banány bude stále stoupat. Vždyť zachovává diverzitu a úrodnost půdy a současně neohrožuje zdraví zaměstnanců, říká Yhony Yanzaguano. Společně se svým kolegou v Česku absolvoval nejen několik setkání se spotřebiteli, ale i zástupci obchodníků.

Pěstitele z Ekvádoru pozvala organizace Ekumenická akademie. Její kampaň Za férové banány se zaměřuje na zajištění důstojných pracovních podmínek na plantážích s tropickým ovocem a ochranu životního prostředí při ovocné produkci. Je smutnou skutečností, že český spotřebitel má dnes jen velmi málo možností, jak nakupovat tropické ovoce vypěstované eticky. Banány s certifikací Fairtrade, která je považována za nejdůvěryhodnější a nejúčinnější na současném trhu, žádný řetězec zatím nenabízí. A to i přesto, že poptávka po nich roste, dodává koordinátorka projektu Pavla Kotíková.

Trochu jiná káva

Povědomí o fair trade v České republice skutečně stoupá. V roce 2016 Češi vypili 32 milionů šálků fairtradové kávy, což odpovídá 326 tunám pražené kávy. A pouze na fairtradovém příplatku získala v loňském roce družstva po celém světě 4,4 milionu korun. Vyplývá to z dat organizace Fairtrade Česko a Slovensko. Fairtradovou kávu nabízí už na 300 menších i větších podniků po celé republice. Běžně ji najdeme v regálech obchodních řetězců Tesco, Albert nebo Globus. Stálicí v prodeji fairtradové kávy je společnost Tchibo Praha. Do svého portfolia loni zařadily kávu s certifikací Fairtrade hned dvě společnosti provozující v Česku sítě čerpacích stanic, Unipetrol-Benzina a OMV ČR. Prodeje fairtradových káv v roce 2016 navýšily také dvě ryze české společnosti, pražírna a síť kaváren Mamacoffee a pražírna Fair&Bio, říká Hana Chorváthová, ředitelka Fairtrade Česko a Slovensko.

To, že spotřebitelé nákupem výrobků s certifikací Fairtrade podporují farmáře ze zemí globálního Jihu a umožňují jim rozvíjet jejich lokální podnikání, dokazuje i zástupce mexických pěstitelů kávy Gregorio M. Moreno: Hlavní výhodou, kterou nám systém Fairtrade přináší, je zaručená minimální výkupní cena pro naši organizaci a také možnost předfinancování naší produkce od obchodních partnerů. Spotřebitelé za vyšší cenu dostávají kvalitní kávu, která je pěstovaná s ohledem na přírodu.

WT100

Mexický certifikátor Certimex například požaduje, aby plantáže nebyly monokulturní. Vedle kávovníků proto musí růst i jiné plodiny. To zabraňuje erozi, což je podle Gregoria M. Morena téma mnoha vlád, ale často zůstává jen u řečí. I fairtradová káva je samozřejmě dražší, ale zákazníci si mohou být jistí nejen její kvalitou, ale také tím, že pěstitelé za ni dostanou lépe zaplaceno. Organizace pěstitelů získávají kromě odpovídající výkupní ceny také takzvaný fairtradový příplatek, který mohou investovat do rozvoje svého podnikání a komunitních projektů. Díky tomu jsme mohli pořídit členům družstva několik dodávek, kterými převáží svou produkci z farmy do skladu a mohou se připojit k našemu systému. Ženám z našich komunit jsme zase koupili mlýn na kukuřici, z jejíž mouky dělají tortilly, líčí farmář.

Kojoti, výkupci kávy od jednotlivých farmářů, za ni vždy nabízejí nižší cenu, než má fairtradové družstvo. Přesto se férové produkci věnuje jen asi 5 procent farmářů. Ostatní dál používají pesticidy a znehodnocují půdu. Výhodou moderního přístupu je přitom záruka minimální ceny, která pěstitele ochraňuje v případě propadu cen kávy na burze. Mohu si díky tomu dovolit dobře zaplatit své lidi, kteří vypěstují jednoznačně kvalitnější produkty, velmi často v bio kvalitě a bez zbytků pesticidů. Máme zkrátka kvalitnější kávu, hodnotí Gregorio M. Moreno. Podmínky i finanční stránku certifikací považuje za jistou překážku, ale také záruku. Kvituje to, že systém je zcela dobrovolný a je každého volbou, jestli se k němu připojí. Je pravda, že certifikace mohou působit jako bariéra. Kdyby se ale producentům nevyplatily, nešli by do nich a nepřipojili se k systému fair trade. Tento systém je obchod a musí se vyplatit všem stranám, dodává Hana Chorváthová, ředitelka Fairtrade Česko a Slovensko.

Našli jste v článku chybu?