Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Máte práce doma po krk? Alternativou je coworking či sdílená kancelář

Autor: 258398
Jana Bohutínská

Coworkingová centra vyrostla v Praze, Brně i menších městech. Prosperují?

Pokud ke své práci lidé na volné noze nepotřebují rozsáhlejší zázemí, ale stačí jim malá kancelář, často pracují doma. Ne každému to však vyhovuje a i v domácím prostředí je třeba dodržovat určitá pravidla. Čtěte více: 7 tipů, jak zefektivnit práci z domova

Zhruba před dvěma lety se i v Česku začal rozvíjet coworking. Ten je pro lidi na volné noze určitou alternativou, která může do jisté míry sloužit jako pracovní tým. Jak koordinátoři coworkingových center vidí situaci nyní, a jsou jejich centra úspěšná?

Co je to coworking?

Coworking znamená práci nezávislých profesionálů (tedy lidí na volné noze, OSVČ, lidí ve svobodném povolání ad.) v jednom sdíleném pracovním prostoru. V takto vzniklém coworkingovém centru sice pracuje každý sám za sebe, zároveň tu ale vznikají nové pracovní vztahy, je možné tu navazovat kontakty. Vznik coworkingových center je ve světě poměrně nový fenomén související s tím, jak se proměňuje pracovní prostředí – první coworkingové centrum se otevřelo v roce 2005 v Americe. Do Česka coworking dorazil cca před dvěma lety, kdy začala vznikat první coworkingová centra. Ta fungují na bázi členství, kdy jednotliví členové pracují v coworkingovém centru za určitý (relativně malý) poplatek a využívají sdílené služby jako například telefon, internet, kopírku, jednací místnost nebo malou kavárnu.

Socializace a efektivita

Coworkingové centrum v Česku však většinou není žádné masové zařízení. Jeho členové se zpravidla počítají na jednotky, výjimkou je díky své velikosti třeba pražský Hub. Když Jiří Sekerka otevíral coworkingové centrum v Brně, řekl v rozhovoru pro byznys server Podnikatel.cz, že plánovaná kapacita je 16 lidí. Pokud člověk pracuje doma, ztrácí se postupně a nenápadně prvek socializace. Uveďme si příklad programátora, který pracuje jen doma a se svým klientem se stýká jen jednou měsíčně, takže postupně přichází o sociální vazby, popsal Jiří Sekerka jeden z důvodů, proč pro lidi na volné noze může být coworkingové centrum atraktivní. Za druhý faktor považoval efektivitu práce. Přiznejme si, že doma na nás působí mnoho rušivých faktorů a práci, kterou by daný člověk běžně vykonal za čtyři hodiny, udělá doma za osm hodin. A právě coworkingové centrum mu supluje pracovní zázemí, kde se ta efektivita práce zvyšuje, doplnil. Zatímco v coworkingových centrech v Praze a Brně viděl perspektivu, v menších městech moc prostoru pro vznik takových center neviděl. Hlavně proto, že se nenajde dost lidí na volné noze, kteří by ho chtěli sdílet, nebo proto, že lidé nebudou chtít do centra dojíždět z okolí. Čtěte více: V Praze a Brně vznikla coworkingová centra pro lidi na volné noze

V Písku je nedostatek zájemců, Praha hlásí stovku

Přesto se našli odvážlivci, kteří se do této aktivity pustili i mimo větší centra. Projektový manažer na volné noze Tibor Kovalský chtěl rozjet coworkingové centrum v Písku. Varování Jiřího Sekerky se však v jeho případě vyplnilo. Dnes totiž Tibor Kovalský konstatuje, že ve městě ani přilehlém okolí zájem o coworkingové centrum není. Zpočátku byl aspoň malinký, postupem času zájem opadl úplně, říká pro server Podnikatel.cz. V malém městě, jako je Písek, se podle něj hodně projevuje druhotná etapa krize. Střední třída a podnikatelé ochotní investovat a utrácet peníze krachují, zavírají se obchody. Dodává otevřeně: Lidé se bojí nestabilní situace (chybí penzijní reforma, hrozí zvyšování daní). To není z mé hlavy, ale z úst kolegů, kterým jsem opakovaně coworkingové centrum nabízel. Krach postihl i mé coworkingové centrum. Od začátku září je tak centrum v Písku minulostí, fungovalo jen rok a čtvrt.

Coworkingové centrum přitom mělo marketing a reklamu. V centru Tibor Kovalský dokonce organizoval školení pro nezaměstnané, které ale nevzbudilo zájem. Pokud si mají místní lidé něco zaplatit, přestanou mít zájem. V coworkingovém centru probíhala i školení v rámci programu hrazeného Evropskou unií, a to bylo také největší využití mého coworkingového centra, dodává. Tibor Kovalský však stále vidí v coworkingovém centru výhody – potkávají se tu lidé, kteří vzájemnou komunikací mohou určitý problém posunout dál, nebo se také pustit do věcí společně. V Písku, kam se přistěhoval, však podle něj nadále žádný další prostor pro coworking není.

Na stovku členů naopak na svém webu hlásí velké coworkingové centrum Hub Praha. Kromě toho, že zde lidé pracují, koná se tu i řada vzdělávacích nebo společenských akcí. Není tedy divu, že členové Hubu ve svých profilech tvrdí, že centrum využívají nejen jako místo pro práci a setkávání se, ale také jako prostor pro relaxaci.

WT100

Koordinace coworkingového centra chce čas

Zdeněk Štěpánek původně plánoval coworkingové centrum v Ostravě, kvůli pracovnímu vytížení ale projekt přerušil. Šel jsem do toho, protože jsem hledal kancelář sám pro sebe. Nyní pracuji v kanceláři, kterou sdílím s šesti kolegy. Nejedná se ale o řízené coworkingové centrum, říká pro server Podnikatel.cz Zdeněk Štěpánek. Právě vlastní potřeba kanceláře pro něj byla prvotní. Nyní uvádí, že pokud se objeví další zájemci, nebrání se rozšíření sdílené kanceláře, k projektu coworkingového centra už se ale asi nevrátí. Teď fungujeme spíše na přátelské bázi a svoji potřebu pracovního prostoru jsem si vyřešil, doplňuje a věří, že pro coworkingové centrum by byl v Ostravě určitě prostor a dostatek zájemců.

Ostatně sdílená kancelář není mezi lidmi na volné noze ojedinělá věc. Je to praktická možnost, jak rozložit náklady na kancelář na více samostatných podnikatelů a dovolit si tak pracovní prostor, který by pro jednotlivce nepřicházel v úvahu. Sdílené kanceláře často fungují právě na přátelské bázi. Coworkingové centrum je však jinde – je otevřené pro zájemce „z ulice“, prodává službu těm, kteří o ni mají zájem.

Našli jste v článku chybu?