Další změna autorského zákona. Bude přínosná pro uživatele i autory?

Novela autorského zákona se zaměřila na úpravu vzájemných vztahů. Kolektivních správců, autorů i uživatelů. Čtěte souhrn změn.

Současné znění autorského zákona vykazuje podle odborníků stále některé dílčí nedostatky. Vztah autorů a uživatelů je výhradně vtahem soukromoprávní povahy. Zákonodárce by zde měl závaznými normami vstupovat pouze minimálně. Autorům a uživatelům má být i nadále ponechán dostatečný prostor pro autonomii vůle při užití autorských děl.

Částečně problematickým se však jeví vztah kolektivních správců a autorů. Stejně tak vztah kolektivních správců s uživateli či osobami povinnými k platbě zvláštních odměn, případně dokonce vztah kolektivních správců navzájem. Zákonodárci se proto rozhodli ošetřit některé z těchto vztahů aktuálně předkládanou novelou.

Čtěte také: Víte za co všechno musíte platit poplatky? Poradíme vám  

Kolektivní správci

Kolektivní správci vystupují jako nepřímí zástupci autorů. V souladu s § 95 autorského zákona je účelem kolektivní správy práv kolektivní uplatňování a kolektivní ochrana majetkových práv autorských a majetkových práv souvisejících s právem autorským a umožnění zpřístupňování předmětů těchto práv veřejnosti. Kolektivním správcem je ten, kdo získal oprávnění k výkonu kolektivní správy. O udělení oprávnění k výkonu kolektivní správy rozhoduje ministerstvo kultury.

Na webových stránkách ministerstva kultury jsou zveřejněna občanská sdružení oprávněná k výkonu kolektivní správy práv. Jsou to: 

  • DILIA – divadelní, literární, audiovizuální agentura
  • OSA – Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním 
  • INTERGRAM – Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů
  • OOA-S, Ochranná organizace autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl 
  • Občanské sdružení Gestor – ochranný svaz autorský 
  • Ochranná asociace zvukařů – autorů, OAZA

Změny autorského zákona

V předloženém vládním návrhu novely je zpracováno několik dílčích změn autorského zákona. Připravili jsme výčet těch nejdůležitějších:

1. Umožnění uzavírání smluv s nakladateli na libovolnou dobu

Současná úprava § 95 odst. 2 autorského zákona je pro autory, kteří uzavírají smlouvy s nakladateli značně nevýhodná. Možnost zastoupení kolektivním správcem je totiž omezena pouze na případy licenční smlouvy uzavřené na celou dobu trvání majetkových práv. Nelze sjednat dobu kratší. Novela by měla tento nedostatek odstranit a umožnit autorům uzavírat smlouvy s nakladateli na základě vzájemné domluvy na stanovenou dobu, aniž by tím byla vyloučena možnost kolektivní správy.

Čtěte také: Stovkám podnikatelů vrátí Intergram zaplacené autorské poplatky

2. Pověření výkonem kolektivní správy jiným osobám

Paragraf 97 odst. 5 autorského zákona do značné míry limituje pověřování výkonem kolektivní správy pro jiné osoby, než které jsou nositeli oprávnění od ministerstva kultury. Podle návrhu novely mohou kolektivní správci pověřit výkonem kolektivní správy jeden druhého nebo právnickou osobu, která by mohla být pověřena sjednáváním smluv a výběrem odměn podle tohoto zákona. Takováto právnická osoba by však nemohla být klasickým podnikatelským subjektem, jejím účelem by neměl být výkon podnikání. 

Jak upozorňují zákonodárci, již dnes mohou kolektivní správci založit „bezsubjektivní“ sdružení dle § 829 občanského zákoníku. Novela jim však umožní založit osobu, do které mohou podle zvláštních právních předpisů vstoupit a efektivněji vykonávat kolektivní správu jak s benefity pro samotné autory, tak i pro uživatele. Ti nebudou nuceni uzavírat smlouvy s více kolektivními správci, nechávat je posuzovat specialisty, administrovat apod.

3. Navýšení odměny o DPH

V případě náhradních autorských odměn je v současném znění zákona nejednoznačná specifikace povinnosti platit DPH. Nejvíce se tento problém dotýká odměny za půjčování, kdy osoba povinná k platbám dle § 37 odst. 2 autorského zákona odmítá hradit odměny navýšené o DPH a kolektivní správci jsou nuceni odvést DPH na vrub autorů. V důvodové zprávě k novele zákona se konstatuje, že připočtení sazby DPH k výši odměny ve výsledku znamená, že daňovou povinnost následně kolektivní správci splní ve vztahu ke státnímu rozpočtu (DPH bude odvedeno zpět státu). Současná právní úprava fakticky zkracuje práva autorů, když zákonem stanovená odměna je ve skutečnosti nižší právě o odvod DPH.

Navrženou změnou se do § 100 odst. 1 autorského zákona doplňují do písmene j) slova: "sazby odměn stanovené právními předpisy a odměny pro jednotlivé způsoby užití jsou vždy uvedeny bez daně z přidané hodnoty“.  Jak se pro server Podnikatel.cz vyjádřila Věra Popelková, vedoucí právního útvaru společnosti INTERGRAM: Zdůvodnění uvedené u parlamentního tisku zcela vystihuje důvody, které k návrhu úpravy § 100 odst. 1 autorského zákona vedly. Ve skutečnosti tak jde především o jednoznačné vyjasnění textu, které má zamezit problémům s výkladem současného znění autorského zákona, ke kterému v praxi (po jedné z četných novel zákona o dani z přidané hodnoty) dochází.

Čtěte také: Máte v provozovně rádio? Na poplatcích zaplatíte tisíce 

4. Rozšíření kolektivní správy na případy komerčního provozování

Možnost uzavření jediné licenční smlouvy, která zahrnuje jak díla autorů zastupovaných i autorů nezastupovaných, znamená pro uživatele významné usnadnění související s užíváním děl. V opačném případě by byl uživatel povinen uzavírat licenční smlouvu nejenom s kolektivními správci, ale současně také se všemi nezastupovanými autory.

Novela přináší možnost uplatnění rozšířené kolektivní správy i na případy komerčního provozování, efektivnější možnost získat souhlas s užitím díla a větší právní jistotu pro uživatele, kteří s institutem rozšířených účinků smlouvy získávají jistotu ohledně užití daleko širšího rozsahu předmětů práv.

5. Právo na uzavření smlouvy s jedním z kolektivních správců

V současné době se může na uživatele s návrhem na uzavření smlouvy obracet každý
kolektivní správce, který byl pověřen výkonem určitého práva dle autorského zákona. Může tak dojít k situacím, kdy se na jednoho uživatele obrátí tři či dokonce pět kolektivních správců. Proto bylo zavedeno pravidlo, že pokud se na uživatele obrátí více než dva kolektivní správci, může tento žádat, aby kolektivní správci pověřili jednoho z nich. Ten s uživatelem uzavře smlouvu i jménem ostatních kolektivních správců.

Podle předložené úpravy zákona by takové právo měl uživatel již v případě, kdy se na něj obrací alespoň dva (a více) kolektivních správců. Není totiž důvod, aby uživatel nemohl uzavřením jedné smlouvy mít vypořádány všechny povinnosti dle autorského zákona.

Po možnosti určení jednoho kolektivního správce volala i Asociace hotelů a restaurací ČR. Ve svém stanovisku uváděla, že text autorského zákona má obsahovat jasný mechanismus, prostřednictvím kterého se může uživatel předmětů ochrany domáhat určení jednoho, maximálně dvou kolektivních správců, kteří budou vůči němu vystupovat s nároky na úhradu autorských poplatků. Počet případů, kdy tak bude moci učinit, se po novele autorského zákona zvýší. 

Čtěte také: Autorské honoráře jako přívýdělek při zaměstnání 

widgety

6. Vyjasnění postupu dozorového orgánu

S ohledem na možnost výkonu kolektivní správy v části uzavírání smluv a výběru odměn
prostřednictvím nepodnikatelských právnických osob považují zákonodárci za nezbytné, aby byla ministerstvu kultury přiznána pravomoc dohledu. Tu již má vůči kolektivním správcům. Do zákona se doplňuje paragraf 103 odst. 11, kde se píše: Ministerstvo vykonává rovněž dohled podle tohoto zákona nad osobami pověřenými kolektivními správci podle § 97 odst. 5 písm. c, pokud jde o výkon činností, k nimž byly tyto osoby pověřeny kolektivními správci

V důvodové zprávě je doplněno, že úprava se použije obdobně i pokud jde o výše uložitelných sankcí. Avšak pouze pro dohled nad výkonem činností, k nimž byla taková osoba pověřena.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 8. 2012 7:27

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení: Právo vs. online marketing

  •  
    Jak chránit vlastní značku a obsah.
  • Jak využívat cizí díla pro svoje prezentace.
  • Na co si dát pozor při tvorbě reklamy na internetu.

Více o školení Právo vs. online marketing »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+