Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Musíte zdanit dary od rodiny, které používáte k podnikání?

Autor: 546762
Daniel Morávek

Dary mezi rodinnými příslušníky daním nepodléhají. Komplikace však nastávají, chce-li obdarovaný dar používat ke svému podnikání. V tu chvíli nastávají nejasnosti, podle Nejvyšší správního soudu tak záleží na konkrétní situaci.

Pokud chcete na potomka převést majetek a ne samotné podnikatelské oprávnění, zákon vám to samozřejmě umožňuje. Vznikají zde však komplikace, pokud patří obdarovaný mezi podnikatele a dar chce využít ve svém v podnikání. Zákon totiž dary přijaté v souvislosti s podnikáním považuje za předmět daně z příjmů. Neexistuje ale závazný výklad, který by jasně určoval, které dary od rodiny, které podléhají dani z příjmů a které nikoli.

Jasno je však ohledně převodu živnostenského oprávnění. Známý příběh z dávné minulosti, kdy řemeslník předal svoji živnost synovi, patří už pouze do pohádek. Podnikání totiž nelze na jinou osobu jen tak lehce převést, a to ani v případě, že se jedná o rodinného příslušníka. Přestože je živnostenské oprávnění nepřenositelné, existuje výjimka, kdy zákon umožňuje výkon živnosti jinou osobou, než které oprávnění patří, jde však o případ úmrtí podnikatele. Jistou alternativu též přinášejí instituty odpovědného zástupce či spolupracující o­soby.

Musí se danit dary od rodičů, se kterými se podniká?

Poměrně komplikovaná situace nastává tehdy, rozhodne-li se podnikatel ukončit svoji činnost a převést svůj obchodní majetek na potomka. Jestliže potomek nijak nepodniká, stačí příslušný majetek vyřadit z obchodního jmění a darovat, poté převod nepodléhá dani z příjmů ani dani darovací. Problém však vyvstává v případě, že daný majetek by syn chtěl používat ke svému podnikání. V tu chvíli by totiž příjmy měly podléhat dani z příjmů, jelikož se dary (nemovitost, movitou věc, majetkové právo) v souvislosti s podnikáním (podle zákona o daních z příjmů podle § 3, odst. 4a) musí danit. I mezi právnickou obcí však panují nejasnosti ohledně termínu “darů přijatých v souvislosti s výkonem činnosti podle § 6 nebo s podnikáním anebo s jinou samostatnou výdělečnou činností”.

Několikrát se totiž stalo, že finanční úřady dodatečně vyměřily daň z příjmů podnikatelům, kteří do svých příjmů nezařadili dar v podobě obchodního podílu, majetku či celého podniku. Celá věc se nakonec dostala i k Nejvyššímu správnímu soudu ČR. Ten konstatoval, že pojem „v souvislosti s podnikáním“ se musí chápat tak, že „mezi podnikatelskou činností a získáním (přijetím) daru musí existovat úzký vztah“. Podle soudu se musí od sebe oddělit případy, kdy hlavním motivem převodu je podnikatelská aktivita (majetkové transfery či restrukturalizace mezi různými podnikatelskými subjekty v rámci dosažení větších zisků), od případů, kdy by k danému úkonu došlo bez ohledu na v podnikatelské motivy (například uspořádání rodinných majetkových vztahů).

Soud dále doplnil, že se musí brát v potaz také vztah mezi dárcem a obdarovaným (přímý příbuzenský vztah) a další okolnosti, za kterých k darování došlo (například odchod do důchodu či nemoc). Není tedy tolik podstatné, zda potomek využívá převedený majetek k podnikání či nikoli. Nedá se tedy obecně říci, zda se musí dary od rodičů v souvislosti s podnikáním danit. Jedno je však jisté, darovací daň se nevztahuje na žádný takový převod.

Existuje však jedna výjimka. Podobné problémy totiž nemají zemědělci, jelikož již skoro dva roky platí novela zákona o daních z příjmů, která nepočítá příjmy získané převodem majetku od osoby blízké, která byla zemědělským podnikatelem a předčasně ukončila činnost, za předmět daně z příjmů. Daň z příjmů nezaplatí ani rodič, který majetek může převést darováním či úplatně, ani potomek, který majetek darem získává. Čtěte také: Od daně z nemovitostí je při prodeji osvobozen i kupující

Převést živnostenské oprávnění nelze

Pokud se živnostník rozhodne ukončit svoji činnost a předat podnikání některému z potomků, legislativa mu v tom příliš nepomůže, ba naopak. Podle § 10 živnostenského zákona totiž platí, že živnostenské oprávnění nelze přenést na jinou osobu. Jiná osoba, i když se jedná o rodinného příslušníka, je může vykonávat, jen stanoví-li tento zákon. To znamená, že s výjimkou uvedenou v § 13 živnostenského zákona (postup v případě úmrtí podnikatele), musí potomek vždy získat vlastní živnostenské oprávnění, vysvětlila serveru Podnikatel.cz Božena Kalíšková, vedoucí živnostenského úřadu v Českém Krumlově. Čtěte více: Poradna: Na cizí živnostenské oprávnění podnikat nesmíte, ani na manželovo

Jestliže podnikatel zemře, umožňuje zákon, aby se živnost nadále provozovala, přestože osoba, která ji měla provozovat, nemá plnou způsobilost k právním úkonům. V takovém případě musí zákonný zástupce této osoby požádat soud o souhlas s provozováním živnosti jménem a na účet této fyzické osoby a zároveň požádat o souhlas s ustanovením odpovědného zástupce. V minulosti jsme se setkali s případem, kdy podnikatel zemřel a dle výše uvedeného postupu pokračoval jeho nezletilý syn, doplnila Pavla Melšová, vedoucí živnostenského odboru na Praze 4.

EBF17 tip Šulák

 

Pokud se však živnostník “pod kytičky” nechystá, musí si poradit jinak. Alternativou se může stát institut odpovědného zástupce. Živnostník – otec se stane odpovědným zástupcem a syn může s jeho přispěním podnikat. Tato možnost se však hodí jen pro situace, kdy potomek nesplňuje požadavky praxe a sám by v dané činnosti pokračovat nemohl. I v tomto případě musí mít navíc potomek živnostenské oprávnění. Čtěte více: Podnikatel a odpovědný zástupce musí být ve smluvním vztahu. Víc zákon neřeší

Kromě odpovědného zástupce též existuje možnost tzv. spolupracující osoby, podmínkou však je, aby jak podnikatel, tak “spolupracovník” žili v jedné domácnosti. Jen tehdy může živnostník institut spolupracují osoby využít. Spolupracující osoba, tedy potomek, pak musí do 30 dnů oznámit zahájení spolupráce příslušnému správci daně. Navštívit by měl též zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení. Další povinností je pak podání daňového přiznání a placení záloh na pojistné.

Našli jste v článku chybu?