Dny právní účinnosti pojala vláda po svém, změny v zákonech přichází každý měsíc

I drobnost potěší a u podnikatelů to platí jakbysmet. Pomohlo by například, kdyby zákony nabývaly účinnosti jen několik vybraných dní v roce. (KOMENTÁŘ)

Zatímco některá opatření, která by pomohla podnikatelům, se od levicových vlád očekávat nedají, jiná by mohla přijmout i vláda, která napravo ani nedohlédne. Mezi kroky, které by mohla prosadit jakákoli vláda, nehledě na její složení, bezesporu patří dny právní účinnosti. Jedním z problémů, se kterými se podnikatelé potýkají už mnoho let, jsou totiž neustálé změny zákonů.

Možná ještě větší problém, než kterým jsou samotné legislativní novinky, je ale skutečnost, že účinnost změn nastává průběžně, vlastně naprosto náhodně, během celého roku. Podnikatelé tak musí být neustále ve střehu a prakticky pořád hlídat, zda se jich nějaká legislativní novinka netýká. O dnech právní účinnosti, tedy že by zákony nabývaly účinnosti vždy jen v konkrétně stanovené dny, například jednou za pololetí, se přitom hovoří již od roku 2010.

Čtěte více: Konec legislativním překvapením? MPO chce jednotné termíny účinnosti zákonů

Dny právní účinnosti by podnikatelům pomohly

Na podnikatele se každoročně valí jedna legislativní změna za druhou. Drobností, kterou by mohla respektovat každá vláda, je stanovování účinnosti zákona v několika přesně stanovených termínech v roce. Především pro živnostníky a malé a střední podnikatele je neustálé sledování možných legislativních změn časově velmi náročné a řada z nich za to také raději platí externím poradcům. Podnikatelé by díky dnům právní účinnosti věděli, že jim stačí se na legislativní novinky připravit jen v tyto dny.

Ke cti ministerstva průmyslu a obchodu je nutno přiznat, že se toto ministerstvo snaží dlouhodobě návrhy zákonů, které se dotýkají podnikatelů, předkládat s účinností na začátku nebo v polovině roku. Pohříchu však zůstává v tomto svém postupu víceméně osamoceno. Stávající vláda totiž na nějaké dny právní účinnosti zcela rezignovala a řadu zákonů schvaluje, jak ji přijdou pod ruku. Letošní rok patří v tomto ohledu mezi nejvýživnější období.

Skoro platí, že co měsíc, to nějaká změna

Po tradiční smršti novinek, které přinesl 1. leden, si někteří podnikatelé ani nestačili vydechnout a už se museli připravit na rozšíření režimu reverse – charge, které přišlo v únoru. 5. března pak nabyla účinnosti novela zákona o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití.

Za pozitivní novinku jde zajisté označit zvýšení daňového zvýhodnění na dítě. Změna ale nabyla účinnosti 1. května, takže v necelé polovině roku musely účetní najednou měnit odpočet některých zaměstnanců. Podnikatele rovněž potěšilo zlevnění založení firmy. Škoda jen, že novela zákona o soudních poplatcích nabyla účinnosti 7. června a dodnes tak ani někteří podnikatelští nováčci nevědí, že mohou levněji založit s.r.o. u notáře.

Méně potěšující je pro podnikatele změna, která nabyla účinnosti na počátku května. V souvislosti s doprovodným zákonem k zákonu o evidenci tržeb totiž od května platí novinka, která se týká ustanovení § 101a zákona o DPH o elektronické formě podání. Nově je v odstavci 4 zakotvena speciální úprava ohledně neúčinnosti podání. Datová zpráva, kterou je podání činěno, musí mít odpovídající formát a strukturu. Pokud ji mít nebude, považuje se podání nově za neúčinné.

Podnikatelé, kterých se týká kontrolní hlášení nebo přiznání k DPH, tak musí již několik měsíců počítat s tím, že v případě nedodržení formy nebo struktury podání se na jejich podání bude hledět, jakoby jej vůbec neučinili. Že se s tím pojí nemalé sankce, asi není třeba připomínat.

Poslední dosavadní změnou, která nabyla účinnosti před 14 dny, bylo zmírnění sankcí u kontrolního hlášení a také zrušení místní působnosti finančních úřadů.

Další změny nastanou ještě do konce roku

Kdo by si ovšem myslel, že tím seznam letošních novinek končí, je na velkém omylu. Na začátku října nabude účinnosti zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě. Zákaz otevření se týká 7 svátků. Jde o Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince. Na Štědrý den budou moct mít otevřeno jen do 12:00.

O měsíc později nabude účinnosti novela, kterou se mění zákonné opatření o dani z nabytí nemovitých věcí. Daň z nabytí nemovitých věcí bude nově platit kupující. Novela rovněž počítá s tím, že zanikne institut ručení za daň.

Čtěte více: 5 legislativních změn, které se týkají podnikatelů a začnou platit ještě letos

Ani tím však výčet letošních novinek nekončí, jelikož ani prosinec nebude chudý na legislativní změny. 1. prosince se prvních podnikatelů dotkne elektronická evidence tržeb (EET). Ve hře sice byla alternativa, že by se start EET posunul až na rok 2017, tu však nakonec ministr financí Andrej Babiš odmítl. Od 1. prosince tak budou muset vést EET ubytovací a stravovací služby.

widgety

Ten samý den nabude účinnosti ještě jeden zákon, a to novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Zatímco v současné podobě zákon vyjmenovává trestné činy, za které může být firma postavena před soud, nově zákon stanoví, že firmy budou trestně stíhány za všechny činy, kromě těch, které budou výslovně vyloučeny.

Jak ukazuje tento přehled, stávající vláda pojala dny právní účinnosti opravdu po svém. Místo toho, aby zákony související s podnikáním nabývaly účinnosti v několika vybraných dnech v roce, nabývají nějaké novinky účinnost prakticky každý měsíc.

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení: Jak na firemní Facebook prakticky

  •  
    Jak efektivně propojit Facebook s webem.
  • Jak vše měřit a vyhodnocovat.
  • Jak řešit krizové situace.

Detailní informace o školení Facebooku »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+