Do zaměstnání v obleku či kostýmku i v třicetistupňových vedrech?

Až třetina lidí nesmí v létě do práce v lehčím oděvu. Zakazují jim to interní pravidla, která předepisují povinný styl oblékání. Zaměstnancům to samozřejmě vadí. Jak dokázal aktuální průzkum mezi 464 firmami a 995 uživateli portálu Jobs.cz. 

Jednotný styl oděvu po celý rok. Bez ohledu na teplotu

Dotazování mezi vybranými zaměstnavateli ukázalo pozoruhodné rozdíly v přístupu k oblékání zaměstnanců. Padesát osm procent společností nemá interní předpis, který by upravoval oblast oblékání. Ovšem tam, kde mají takzvaný dress code zaveden, jsou patrné výrazné rozdíly, pokud jde o výjimky v případě výkyvů počasí. U třiadvaceti procent z nich je v horkých letních dnech dress code celkově volnější. Dvacet procent zaměstnavatelů v létě povoluje lehčí oblečení pouze pracovníkům, kteří nemají v daný den žádné jednání s klienty. Žádné výjimky nepovoluje zaměstnancům plných 57 procent firem, styl oblékání mají tyto společnosti jednotný po celý rok, a to bez ohledu na počasí. 

Čtěte také: Zaostřeno na montérky. Věděli jste, že se prodávají i zateplené?

Podle Tomáše Ervína Dombrovského, mluvčího společnosti LMC, se přístup k úpravě oblékání ve firmách poměrně výrazně liší napříč obory, profesemi i z hlediska velikosti zaměstnavatelů. V menších společnostech panuje v tomto ohledu mnohem větší svoboda. Naopak u nadnárodních korporací je pevný dress code v podstatě pravidlem. Například k bankovnictví či k profesi obchodníků patří obleky a kostýmy za jakéhokoliv počasí stejně neodmyslitelně, jako piškoty k balerínám, uvedl Dombrovský. Dodal, že nastavená pravidla by měla být vymáhána s rozumem. V době extrémních letních veder může být „plná polní‘“ v obleku či kostýmu kontraproduktivní. Může se lehce stát, že původní účel, tj. působit reprezentativním dojmem, se mine účinkem. Zaměstnancům navíc v horku klesá produktivita práce. 

Čtěte také: Supermoderní vzhled? Do zaměstnání rozhodne NE!

Jen polovina pracovníků se obléká dle vlastního úsudku

Průzkum se zabýval i názory zaměstnanců na nošení dress code v létě. Skoro čtvrtině z nich velmi vadí, že musejí i v létě docházet do zaměstnání oblečení podle firemního předpisu. Necelá desetina může v době veder používat lehčí oblečení, ovšem jen pokud nemají jednání s klienty. Dalších devět procent lidí sice musí ve firemním oblečení do práce, ale vzhledem ke klimatizaci na pracovišti jim to nevadí. Jen 6,5 procent pracovníků má pro léto celkově volnější dress code než ve zbytku roku. Zbylá více než polovina oslovených může do zaměstnání chodit oblečená podle vlastního uvážení. 

Firemní oblečení nepovažují zaměstnanci ani za oblíbený benefit. V této oblasti aktuálně preferují možnost delší dovolené a flexibilitu práce. Velmi oceňují, pokud jim zaměstnavatel umožní využívat pružnou pracovní dobu nebo home office (možnost práce z domova). Uvedl počátkem tohoto roku Aleš Křížek, ředitel společnosti Robert Half International pro Českou republiku.

Čtěte také: Jaký benefit firmy nejčastěji poskytují zaměstnancům? Stravenky to nejsou

Firemní oblečení jako daňový náklad společnosti 

Za pracovní oblečení, které si zaměstnavatel zahrne do daňově uznatelných nákladů, může být považováno jednotné pracovní oblečení, tzv. stejnokroje, poskytované zaměstnancům, pokud plní zejména reklamní, propagační a organizační účely. Oblečení nesmí být zaměnitelné s běžným občanským nebo společenským oděvem. Nezaměnitelnost se obvykle zajistí logem firmy, provedením oděvu ve firemních barvách apod. Může se jednat například o obleky a kostýmky s vyšitým neodstranitelným logem. Zákonem není stanoveno, kde nebo na kterou část oděvu je vhodné toto logo umístit. U kompletů zřejmě postačí umístění loga na saka, košile apod. 

Čtěte více: Reprezentativní oblečení daňový náklad nebo příjem zaměstnance?

Foto: www.isifa.com