Od roku 2014 se mění postup zaměstnavatele při srážkách ze mzdy. Zásadní změnu přinese v případě jejího schválení připravovaná novela insolvenčního zákona. Konečně by mělo být jasno, jak na exekuční srážky při zahájení insolvence. O této novince server Podnikatel.cz informoval článkem: Průlomová změna inslovenčního zákona. Jasný postup provádění srážek ze mzdy. S další změnou přichází nový občanský zákoník. A to v oblasti dohod o srážkách ze mzdy (včetně výživného).
Srážky ze mzdy na základě uzavřené dohody – současnost
Zákoník práce umožňuje v souladu s paragrafem 327 uzavřít se zaměstnancem dohodu o srážkách ze mzdy k uspokojení pohledávek zaměstnavatele. Kupříkladu se může jednat o dohodu o náhradě škody způsobené zaměstnavateli, dohodu o srážkách stravného, použití služebního telefonu nebo vozidla k soukromým účelům apod. Musí být vždy sepsána písemně. Dohoda o pravidelných srážkách stravného bývá zpravidla součástí pracovní smlouvy nebo jejího dodatku. Srážky ze mzdy přitom nesmí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí. V případě jejich střetu s jinými dohodami nebo s exekučními srážkami se uspokojují jednotlivé vymáhané srážky podle svého pořadí.
V praxi jsou běžné i dohody o srážkách ze mzdy uzavřené podle § 551 občanského zákoníku. Jedná se o dohodu, kterou uzavře zaměstnanec s třetí osobou. Dříve zaměstnanci předkládali zaměstnavatelům dohody na nejrůznější půjčky uzavřené s bankou, spotřebitelskými organizacemi apod. Od roku 2007 zaměstnavatelé (plátci mzdy) akceptují pouze dohody o úhradě výživného podle zákona o rodině. Náklady spojené se zasíláním částky hradí plátce, může se však na úhradě dohodnout se zaměstnancem. Dohody o výživném je zaměstnavatel povinen přijmout. Nové dohody (s výjimkou výživného) již ale nepřijímá. V situaci, kdy zaměstnanec splácí na základě dohody, která byla zaměstnavateli předložena do 31. prosince 2006, se pohledávky „dosrážejí“, včetně případných úroků z prodlení. U stávajících dohod (s výjimkou výživného) nelze výši pohledávky zvyšovat.
Dohody o srážkách ze mzdy – budoucnost
Ovšem dosavadní úpravu dohody o srážkách ze mzdy zásadně změní od roku 2014 nový občanský zákoník. Nově ji najdeme v ustanovení § 2045 a následujících. Zde se píše, že dluh lze zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu nebo z náhrady mzdy ve výši nepřesahující jejich polovinu. Nejde-li o srážky k uspokojení práva zaměstnavatele, je třeba k uzavření dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele.
Dohody o srážkách ze mzdy zaměstnavatele zbytečně zatěžují, nově je nebudou muset akceptovat.
Zjednodušeně to znamená, že dluh zaměstnance bude možné zajistit dohodou o srážkách ze mzdy, ovšem maximálně do poloviny jeho mzdy nebo náhrady mzdy (případně platu). Zaměstnavatel musí s uzavřením takové dohody souhlasit. Logicky s výjimkou dohody k uspokojení pohledávek zaměstnavatele. Tady by byl souhlas zbytečný, jedná se o jeho pohledávky.
Náklady spojené s odesláním částky ponese plátce mzdy. V případě více dohod u jednoho zaměstnance, ponese náklady spojené s placením dalších srážek u druhé a další dohody dlužník, tj. zaměstnanec. Věřitel nabývá právo na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci mzdy (zaměstnavateli) dohoda předložena, pokud ji akceptuje.
Zákonodárci se tedy rozhodli možnost dohody o srážkách ze mzdy v zákoně ponechat, protože je v praxi hodně využívána, ale zaměstnavatel nově nemusí předloženou dohodu (a to ani na výživné) akceptovat. Navíc v případě druhé a další předložené dohody hradí náklady spojené se zasláním srážek automaticky zaměstnanec.
Úleva pro zaměstnavatele?
Protože důvodová zpráva k novele zákona nepopisuje, jaký byl důvod výše uvedené změny, požádali jsme o vyjádření ministerstvo spravedlnosti. Podle ředitele tiskového odboru Roberta Schustera, byla v návrhu nového občanského zákoníku již od začátku. Nebyla zde začleněna ani v rámci připomínkového řízení, ani v dalším průběhu legislativního procesu (tj. např. jako pozměňovací návrh poslanců).
Úprava v § 2045 nového zákoníku dle jeho vyjádření nic nemění na použitelnosti ustanovení § 276 a následujících občanského soudního řádu, která odkazují na zvláštní nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, jež nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách). Postup výpočtu nezabavitelné částky se použije pouze v případě, že věřitel vymáhá svou pohledávku nuceným výkonem soudního rozhodnutí (či jiného vykonatelného titulu). Jinak jsou strany dohody i plátce mzdy (resp. jiného příjmu) vázány pouze § 2045 nového občanského zákoníku,
dodává Robert Schuster.
Maximálně polovina mzdy
Mluvčí ministerstva spravedlnosti se vyjádřil i k omezení dlužné částky polovinou mzdy nebo platu, z odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek nebo z náhrady mzdy nebo platu
. Dosavadní paragraf 551 občanského zákoníku, žádnou hranici nestanoví. Jen odkazuje na již citované právní předpisy. Tato úprava neúměrně zatěžuje plátce mzdy, neboť pouze na základě předložené dohody o srážkách mu vzniká povinnost nejen k jejich provádění (tj. srážení), ale plátce musí také ověřit, jestli je výše srážek sjednána v souladu s právními předpisy. Fakticky to znamená vypočítat výši srážek. Jestliže bude provádět srážky v nesprávné výši, může mu v důsledku toho vzniknout povinnost k náhradě škody. Stanovení jasné hranice, kterou dohoda nemůže překročit, plátci příjmu ubírá z jeho povinností a zároveň chrání osobu dlužníka. Pokud jde o výši maximální hranice, zvolili ji autoři nového zákoníku zřejmě jako kompromisní řešení, které by mělo zhruba odpovídat dnešnímu výpočtu nezabavitelné částky u osoby s průměrným příjmem, která vyživuje dvě děti a je vdaná/ženatý,
uzavírá Robert Schuster.
Dohody o srážkách ze mzdy a zahájení insolvenčního řízení
Na novou úpravu dohod reagovali zákonodárci i připravovanou novelou insolvenčního zákona. Doplněním § 109 odst. 1 o písmeno d. Zcela jasně je zde formulováno, že od zahájení insolvenčního řízení nelze uplatnit dohodou věřitele a dlužníka založené právo na výplatu srážek ze mzdy nebo jiných příjmů, se kterými se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou nebo platem. V opačném případě by šlo o poškození principu poměrného uspokojení věřitelů, na kterém je insolvenční řízení postaveno.
