Dohody o srážkách ze mzdy nově od roku 2014. Zaměstna­vatelé si oddechnou

Nový občanský zákoník zřejmě přinese úlevu zaměstnavatelům. Ti jsou dnes neúměrně zatěžování srážkami z mezd při výkonu rozhodnutí a předloženými dohodami.

Od roku 2014 se mění postup zaměstnavatele při srážkách ze mzdy. Zásadní změnu přinese v případě jejího schválení připravovaná novela insolvenčního zákona. Konečně by mělo být jasno, jak na exekuční srážky při zahájení insolvence. O této novince server Podnikatel.cz informoval článkem: Průlomová změna inslovenčního zákona. Jasný postup provádění srážek ze mzdy. S další změnou přichází nový občanský zákoník. A to v oblasti dohod o srážkách ze mzdy (včetně výživného).

Srážky ze mzdy na základě uzavřené dohody – současnost

Zákoník práce umožňuje v souladu s paragrafem 327 uzavřít se zaměstnancem dohodu o srážkách ze mzdy k uspokojení pohledávek zaměstnavatele. Kupříkladu se může jednat o dohodu o náhradě škody způsobené zaměstnavateli, dohodu o srážkách stravného, použití služebního telefonu nebo vozidla k soukromým účelům apod. Musí být vždy sepsána písemně. Dohoda o pravidelných srážkách stravného bývá zpravidla součástí pracovní smlouvy nebo jejího dodatku. Srážky ze mzdy přitom nesmí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí. V případě jejich střetu s jinými dohodami nebo s exekučními srážkami se uspokojují jednotlivé vymáhané srážky podle svého pořadí.

V praxi jsou běžné i dohody o srážkách ze mzdy uzavřené podle § 551 občanského zákoníku. Jedná se o dohodu, kterou uzavře zaměstnanec s třetí osobou. Dříve zaměstnanci předkládali zaměstnavatelům dohody na nejrůznější půjčky uzavřené s bankou, spotřebitelskými organizacemi apod. Od roku 2007 zaměstnavatelé (plátci mzdy) akceptují pouze dohody o úhradě výživného podle zákona o rodině. Náklady spojené se zasíláním částky hradí plátce, může se však na úhradě dohodnout se zaměstnancem. Dohody o výživném je zaměstnavatel povinen přijmout. Nové dohody (s výjimkou výživného) již ale nepřijímá. V situaci, kdy zaměstnanec splácí na základě dohody, která byla zaměstnavateli předložena do 31. prosince 2006, se pohledávky „dosrážejí“, včetně případných úroků z prodlení. U stávajících dohod (s výjimkou výživného) nelze výši pohledávky zvyšovat.

Dohody o srážkách ze mzdy – budoucnost

Ovšem dosavadní úpravu dohody o srážkách ze mzdy zásadně změní od roku 2014 nový občanský zákoník. Nově ji najdeme v ustanovení § 2045 a následujících. Zde se píše, že dluh lze zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu nebo z náhrady mzdy ve výši nepřesahující jejich polovinu. Nejde-li o srážky k uspokojení práva zaměstnavatele, je třeba k uzavření dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele.

Ilustrační obrázek
Autor: www.SXC.hu

Dohody o srážkách ze mzdy zaměstnavatele zbytečně zatěžují, nově je nebudou muset akceptovat. 

Zjednodušeně to znamená, že dluh zaměstnance bude možné zajistit dohodou o srážkách ze mzdy, ovšem maximálně do poloviny jeho mzdy nebo náhrady mzdy (případně platu). Zaměstnavatel musí s uzavřením takové dohody souhlasit. Logicky s výjimkou dohody k uspokojení pohledávek zaměstnavatele. Tady by byl souhlas zbytečný, jedná se o jeho pohledávky.

Náklady spojené s odesláním částky ponese plátce mzdy. V případě více dohod u jednoho zaměstnance, ponese náklady spojené s placením dalších srážek u druhé a další dohody dlužník, tj. zaměstnanec. Věřitel nabývá právo na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci mzdy (zaměstnavateli) dohoda předložena, pokud ji akceptuje.

Zákonodárci se tedy rozhodli možnost dohody o srážkách ze mzdy v zákoně ponechat, protože je v praxi hodně využívána, ale zaměstnavatel nově nemusí předloženou dohodu (a to ani na výživné) akceptovat. Navíc v případě druhé a další předložené dohody hradí náklady spojené se zasláním srážek automaticky zaměstnanec.

Úleva pro zaměstnavatele?

Protože důvodová zpráva k novele zákona nepopisuje, jaký byl důvod výše uvedené změny, požádali jsme o vyjádření ministerstvo spravedlnosti. Podle ředitele tiskového odboru Roberta Schustera, byla v návrhu nového občanského zákoníku již od začátku. Nebyla zde začleněna ani v rámci připomínkového řízení, ani v dalším průběhu legislativního procesu (tj. např. jako pozměňovací návrh poslanců).

Úprava v § 2045 nového zákoníku dle jeho vyjádření nic nemění na použitelnosti ustanovení § 276 a následujících občanského soudního řádu, která odkazují na zvláštní nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, jež nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách). Postup výpočtu nezabavitelné částky se použije pouze v případě, že věřitel vymáhá svou pohledávku nuceným výkonem soudního rozhodnutí (či jiného vykonatelného titulu). Jinak jsou strany dohody i plátce mzdy (resp. jiného příjmu) vázány pouze § 2045 nového občanského zákoníku, dodává Robert Schuster.

widgety

Maximálně polovina mzdy   

Mluvčí ministerstva spravedlnosti se vyjádřil i k omezení dlužné částky polovinou mzdy nebo platu, z odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek nebo z náhrady mzdy nebo platu. Dosavadní paragraf 551 občanského zákoníku, žádnou hranici nestanoví. Jen odkazuje na již citované právní předpisy. Tato úprava neúměrně zatěžuje plátce mzdy, neboť pouze na základě předložené dohody o srážkách mu vzniká povinnost nejen k jejich provádění (tj. srážení), ale plátce musí také ověřit, jestli je výše srážek sjednána v souladu s právními předpisy. Fakticky to znamená vypočítat výši srážek. Jestliže bude provádět srážky v nesprávné výši, může mu v důsledku toho vzniknout povinnost k náhradě škody. Stanovení jasné hranice, kterou dohoda nemůže překročit, plátci příjmu ubírá z jeho povinností a zároveň chrání osobu dlužníka. Pokud jde o výši maximální hranice, zvolili ji autoři nového zákoníku zřejmě jako kompromisní řešení, které by mělo zhruba odpovídat dnešnímu výpočtu nezabavitelné částky u osoby s průměrným příjmem, která vyživuje dvě děti a je vdaná/ženatý, uzavírá Robert Schuster.

Dohody o srážkách ze mzdy a zahájení insolvenčního řízení

Na novou úpravu dohod reagovali zákonodárci i připravovanou novelou insolvenčního zákona. Doplněním § 109 odst. 1 o písmeno d. Zcela jasně je zde formulováno, že od zahájení insolvenčního řízení nelze uplatnit dohodou věřitele a dlužníka založené právo na výplatu srážek ze mzdy nebo jiných příjmů, se kterými se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou nebo platem. V opačném případě by šlo o poškození principu poměrného uspokojení věřitelů, na kterém je insolvenční řízení postaveno.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 7. 6. 2013 9:10

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení e-mail marketingu – pokročilé techniky

  •  
    Jak připravit šablonu moderního e-mailu
  • Jak spustit automatizované kampaně
  • Jak dynamizovat běžnou rozesílku

Detailní informace o školení e-mail marketingu - pokročilé techniky »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+