Dojde k poklesu administrativní zátěže podnikatelů?

Administrativní zátěž

Administrativní zátěž představují náklady, které jsou přímo spojené s plněním informační povinnosti. Jsou to náklady, které musí fyzické i právnické osoby vynakládat, aby splnily informační povinnosti, které jim ukládá stát prostřednictvím právních norem. Pro její výpočet se používá tzv. Standardní nákladový model, kdy se měří vynaložené náklady na určité činnosti, které souvisejí s plněním informační povinnosti předepsané právním předpisem.

Analýzu administrativní zátěže předložilo vládě ministerstvo vnitra, v jehož kompetenci je i metodika pro výpočet zátěže. Prověřování právních předpisů pak bude koordinovat ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman již v dubnu tohoto roku představil na tiskové konferenci návrh tezí nového živnostenského zákona, která by měla směřovat ke zjednodušení systému živností a tím i zátěže podnikatelů.

Jaká je administrativní zátěž?

Podle informací, které proběhly tiskem, představuje administrativní zátěž podnikatelů v ČR minimálně 86,38 mld. Kč. Přičemž největší administrativní náklady (23 %) způsobuje podnikatelům ministerstvo práce a sociálních věcí. Dále následuje ministerstvo zemědělství s 22 %, zdravotnictví s 20 % a s 8 %-ním podílem shodně ministerstva financí, životního prostředí a průmyslu a obchodu. Přehled administrativní zátěže za jednotlivá ministerstva ukazuje následující tabulka:

Mezi další úřady zvyšující podnikatelům administrativní náklady patří zejména Český statistický úřad se zátěží téměř 580 mil. Kč, Český báňský úřad (513 mil. Kč), Český telekomunikační úřad (441 mil. Kč) a úřad průmyslového vlastnictví (272 mil. Kč).

Podíl úřadů nejvíce administrativně zatěžující podnikatele přehledně ukazuje následující graf:

Možné způsoby snížení administrativních nákladů

Mezi možnosti, které by mohly administrativní náklady snížit, se nabízí snížení frekvence plnění některých povinnosti nebo dokonce úplné zrušení některých povinnosti, či alespoň zmenšení skupiny podnikatelů, kterých se povinnosti týkají. Snížení administrativní zátěže o 20–25 % přináší podle zahraničních zkušeností růst HDP o 1 – 1,5 %, což by mělo vykompenzovat dostatečným způsobem zvýšené nároky na přípravu návrhů.