Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Jak na čerpání dovolené a převod do nového zaměstnání?

Autor: 258398
Dagmar Kučerová

Zaměstnavatel a nikoli zaměstnanec rozhoduje o době čerpání dovolené. Nárok na dovolenou by měl být vyčerpán do konce kalendářního roku. V případě omluvené či neomluvené absence není zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům dovolenou v plné výši.

Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel

Zaměstnavatel určuje podle svých provozních možností zaměstnancům dovolenou tak, aby mohla být vyčerpána vcelku a zpravidla do konce kalendářního roku. Při stanovení rozvrhu čerpání musí přihlížet také k oprávněným zájmům zaměstnance (např. školní prázdniny). Čerpá-li zaměstnanec dovolenou v několika částech, měla by alespoň jedna část činit 2 týdny vcelku. Dovolenou oznamuje zaměstnavatel (nedohodne-li se zaměstnancem na kratší době) alespoň 14 dní předem. Pokud by zaměstnanci vznikly náklady spojené se změnou či odvoláním z dovolené, byl by zaměstnavatel povinen tyto náklady uhradit. Dovolenou samozřejmě není možné nařídit v době pracovní neschopnosti.

Zaměstnanec nemůže čerpat dovolenou bez svolení zaměstnavatele

Pracovníci mohou svého zaměstnavatele z různých důvodů požádat o poskytnutí dovolené mimo plánované čerpání. Pokud však jen oznámí, že nastupují dovolenou bez předchozího souhlasu, může zaměstnavatel neodpracovanou směnu kvalifikovat jako neomluvenou nepřítomnost bez náhrady mzdy. Zaměstnanec si tedy nemůže prosadit čerpání dovolené proti vůli svého zaměstnavatele.

Nevyčerpaná dovolená

Pokud nebylo možno povinnou čtyřtýdenní dovolenou vyčerpat z naléhavých provozních důvodů nebo pro zaměstnancovu v pracovní neschopnost, je zaměstnavatel povinen určit čerpání tak, aby skončila nejpozději do konce příštího kalendářního roku.

Neurčí-li zaměstnavatel čerpání ani do 31.10. příštího kalendářního roku, nastoupí zaměstnanec automatické čerpání první následující den.

Příklad

Zaměstnanci vznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok 2007 v délce 4 týdny. Dva týdny v průběhu roku 2007 vyčerpal. Zaměstnanec nemohl čerpat zbylou dovolenou z důvodu pracovní neschopnosti. Pokud mu zaměstnavatel neurčí čerpání dovolené z roku 2007 do 31.10.2008, nastoupí zaměstnanec dovolenou ze zákona v pondělí 3.11.2008.

V případě, že by uvedený zaměstnanec povinné čtyři týdny dovolené nevyčerpal ani do konce roku 2008, nárok na tuto dovolenou zaniká!

Proplacení nevyčerpané dovolené

Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci proplatit nevyčerpanou dovolenou pouze při skončení pracovního poměru a na žádost zaměstnankyně před nástupem na mateřskou dovolenou. To platí samozřejmě i u zaměstnanců mužů čerpajících rodičovskou dovolenou.

Dovolená při změně zaměstnání

Jestliže pracovník změní v průběhu kalendářního roku zaměstnání, může mu podle zákoníku práce poskytnout dovolenou, na kterou mu vznikl nárok u předchozího zaměstnavatele, zaměstnavatel nový. Musí však být splněny tři podmínky:

  1. pracovní poměry na sebe musí bezprostředně navazují,
  2. zaměstnanec požádá o převod nevyčerpané dovolené před skončením pracovního poměru předchozího zaměstnavatele,
  3. oba zaměstnavatelé se dohodnou na výši náhrady mzdy.

V případě změny zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce náleží zaměstnanci poměrná část dovolené, tedy jedna dvanáctina za měsíc, ve kterém změnil zaměstnání, automaticky od nového zaměstnavatele. Pokud tedy na sebe oba pracovní poměry bezprostředně navazují, poskytuje dovolenou nový zaměstnavatel bez náhrady mzdy (refundace předchozího zaměstnavatele), i když u něj zaměstnanec odpracuje jen menší část měsíce.

Z důvodu nepřítomnosti se dovolená zaměstnancům krátí

Zaměstnavatel je povinen svým zaměstnancům umožnit čerpání minimálně čtyř týdnů dovolené v kalendářním roce. Tento rozsah jim může z důvodu nepřítomnosti, a to jak omluvené, tak i neomluvené, krátit.

Existují tři důvody ke krácení dovolené:

  • neomluvená absence zaměstnance
  • zaměstnanec nepracoval pro překážky, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, alespoň 100 dní (omluvená nepřítomnost),
  • zaměstnanec je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě.

Krácení z důvodu neomluvené absence není ze zákona povinné. Záleží tedy pouze na zaměstnavateli, zda bude absentérství takto postihovat. O rozsahu krácení rozhoduje zaměstnavatel na základě vlastního uvážení a dovolenou může za neomluveně zameškanou směnu (pracovní den) zkrátit o 1 až 3 dny. Krácení dovolené z důvodu omluvené nepřítomnosti a výkonu trestu (vazby) je povinné.

Zaměstnavatel krátí dovolenou za prvních 100 zameškaných pracovních dní o jednu dvanáctinu. Dále za každých dovršených 21 zameškaných směn o další jednu dvanáctinu.

Příklady

Pan Holík byl v pracovní neschopnosti od 21.1.2008 do 21.3.2008. Ne­odpracoval celkem 52 dní. Dovolená se tomuto zaměstnanci z důvodu omluvené nepřítomnosti nekrátí. Zůstává mu nárok na plnou výši dovolené.

Content

Paní Maláčová nepracovala z důvodu pracovní neschopnosti od 1.4.2007 do 31.12.2007. Za­meškala 197 pracovních směn. Dovolená se zaměstnankyni krátí o jednu dvanáctinu za prvních 100 pracovních dní a o jednu dvanáctinu za každých dalších 21 dní, tedy 1/12 + 4/12. Celkově zaměstnavatel v případě čtyřtýdenní dovolené zkrátí její nárok na dovolenou o 8,5 dne.

Při krácení dovolené pro omluvné překážky v práci (s výjimkou výkonu trestu a vazby) a neomluvené absence zaměstnance musí být zaměstnanci, který pracoval u jednoho zaměstnavatele po celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená alespoň v délce 2 týdnů.

Anketa

Poskytujete vašim zaměstnancům dovolenou nad rámec zákonem stanovených 4 týdnů dovolené?

Našli jste v článku chybu?