Elektřina domácnostem zdraží o 9,1 %, firmám dokonce o 15%.

Domácnosti budou od příštího roku platit za elektřinu v průměru o 9,1 % více než letos. U firem se očekává dokonce nárůst 15 %. Poplatky za přenos a distribuci se zvýší o 1,7 %. Uvedl to dnes předseda ERÚ (Energetický regulační úřad) Josef Fiřt. Zdražení navíc nezahrnuje vliv ekologické daně, které zvýší výslednou cenu zhruba o další procento.

V regionech, kde dodává elektřinu ČEZ, vzroste cena nejméně. Počítá se s 8 %. Ceny Pražské energetiky stoupnou o 10,2 % a ceny na jihu Čech a Moravy, kde elektřinu dodává firma EON, o 11,1 %. Příčin zdražení elektřiny je několik. Od nárůstu cen uhlí, přes zvýšení sazby DPH z pěti na devět procent, po inflační index, který se čeká ve výši 2 – 2,5 procenta.

Konečná cena se skládá z ceny za tzv. silovou elektřinou (skutečně vyrobená elektřina) a z poplatků za přepravu a distribuci i za související systémové služby. Pouze ceny silové elektřiny nepodléhají rozhodnutí regulátora. Jenže právě silová elektřina na největší podíl na celkové hodnotě. V současnosti až 55 %. Sazba daně je 28,30 korun megawatthodinu, která se ale neplatí, pokud je elektřina vyrobena z obnovitelných zdrojů.

Zdražení o 9 % ale nemusí být konečné, může být díky dalším faktorům i vyšší. Další nárůst cen můžou např. způsobit distributoři elektřiny, či možnost zvýšení plateb za systémové služby.

Příznivěji vyznívají závěry ohledně poplatků za přepravu a distribuci plynu. Ty vzrostou o 5,2 % a o 4,5 %. Pro odběratele tak ERÚ odhaduje zvýšení cen cca o 1 %. Konečnou cenu ale určují dodavatelé, kteří ji mohou zvýšit, aby pokryli náklady na dražší elektřinu.

Odborníci tvrdí, že zdražení je nevyhnutelné. Energetickým společnostem totiž neustále rostou ceny vstupů, stát neustále otálí s novou strategií energetické politiky a firmy tak raději nechtějí investovat do nových elektráren.