Hlavní navigace

Exekuční a jiné srážky se od roku 2017 mění. Exekutoři zajásají

4. 1. 2017
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Snižuje se nezabavitelná částka mzdy a upravují podmínky dohod o srážkách ze mzdy uzavřené se zaměstnavatelem.

Zaměstnanci s exekučními a insolvenčními srážkami ze mzdy budou mít od roku 2017 nižší čistou mzdu. Sníží se jim nezabavitelné minimum.

Nezabavitelná částka mzdy o roku 2017

V exekučních srážkách se využívá pojem nezabavitelná (nepostižitelná) část mzdy. Tato částka nesmí být zaměstnanci v rámci exekučních srážek sražena, naopak mu musí být vždy vyplacena. Má sloužit k zajištění jeho základních životních potřeb. Upravuje ji občanský soudní řád, ale i speciální nařízení vlády o nezabavitelných částkách. Součástí nezabavitelné části je částka připadající na osobu povinného (zaměstnanec s exekučními srážkami, eventuálně úpadce – zaměstnanec s insolvenčními srážkami), a částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné. Čtěte také: Dlužníky prověříte na poště. Zákazníky, obchodní partnery i zaměstnance

Počínaje lednem, tj. u mezd zpracovávaných za měsíc leden vyplácených zaměstnancům v únoru, se výše nezabavitelné částky mění. Pro rok 2017 činí nezabavitelná částka dlužníka 6154,67 Kč. Na každou osobu, které je povinen dlužník poskytovat výživné, se uplatní ¼ z hodnoty nezabavitelné částky na osobu povinného, tj. 1538,67 Kč. Částka, nad kterou se srazí veškerý zbytek mzdy, je pro tento rok stanovena na 9232 Kč.

Nezabavitelnou částku tvoří dvě složky: životní minimum jednotlivce a normativní náklady na bydlení. Náklady na bydlení vláda svým nařízením pro rok 2017 snížila z 5858 na 5822 korun. Naopak k valorizaci částek životního a existenčního minima od 1. ledna 2017 nedošlo. Nezabavitelná částka na osobu povinného, tj. na dlužníka, tím od roku 2017 mírně poklesla. S počtem vyživovaných osob klesne i částka, kterou bude možné dlužníkům ze mzdy ponechat.

Výpočet nezabavitelných částek v roce 2017

Povinný (tj. zaměstnanec) má vždy nárok na nezabavitelnou částku a další částky dle počtu vyživovaných osob. Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na vyživované dítě se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. 

V průběhu výpočtu se pracuje s haléřovými částkami. Na celé koruny nahoru se zaokrouhlí v souladu s nařízením vlády o nezabavitelných částkách až konečná nezabavitelná částka po součtu na poplatníka a jeho vyživované osoby. Čtěte také: Minimální a zaručená mzda v roce 2017 výrazně vzroste. Máme srovnání

Rok 2016 2017
Životní minimum jedince 3410 Kč 3410 Kč
Náklady na bydlení 5858 Kč 5822 Kč
Základní nezabavitelná částka 9268 Kč 9232 Kč
2/3 ze základní nezabavitelné částky (dlužník) 6178,67 Kč 6 154,67
1/4 ze základní nezabavitelné částky na dlužníka (vyživovaná osoba) 1544,67 Kč 1538,67 Kč
Maximum 1/3 zbytku čisté mzdy  3089 Kč 3077 Kč

Příklady nezabavitelných částek:

  • Svobodná, bezdětná pracovnice bude mít základní nezabavitelnou částku 6154,67 Kč, po zaokrouhlení 6155 Kč.
  • Ženatý zaměstnanec (manželka a dvě děti) bude mít nezabavitelnou částku 10 770,68 Kč (6154,67 + 1538,67 + 1538,67 + 1538,67), po zaokrouhlení 10 771 Kč.

Připomenutí postupu výpočtu srážek ze mzdy:

  1. Stanovíme čistou mzdu. 
  2. Z čisté mzdy odpočítáme nezabavitelnou částku (6154,67 Kč) + částku za každou vyživovanou osobu (1 538,67 Kč). Sečteme a zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru dle § 3 nařízení o nezabavitelných částkách.
  3. Jestliže je rozdíl čisté mzdy a nezabavitelných částek větší než 9232 Kč, je tato část plně zabavitelnou částkou. Částku 9232 Kč (nebo nižší zbytek) zaokrouhlíme směrem dolů dle § 279 občanského soudního řádu na částku dělitelnou třemi. Z částky 9232 vychází 3077 Kč (zbytek ve výši jedné koruny se připočte k základní nezabavitelné částce povinného).
  4. Z první třetiny zbytku čisté mzdy se uhradí pohledávky podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Z druhé třetiny zbytku čisté mzdy se uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak přednostní pohledávky podle pořadí, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Pokud nestačí částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Jestliže by nebylo částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků. Třetí třetina se vyplácí povinnému.
  5. Plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy připočteme ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek, zbývající část se připočte k první třetině.

Dohody o srážkách ze mzdy v roce 2017

Spolu s účinností novely občanského zákoníku se k 28. březnu 2017 mění i oblast dohod o srážkách ze mzdy. V souladu s ustanovením § 2045 občanského zákoníku je do 27. února 2017 možné zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu, z odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek nebo z náhrady mzdy nebo platu ve výši nepřesahující jejich polovinu. Nejde-li o srážky podle věty první k uspokojení práva zaměstnavatele, je třeba k uzavření dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele. Čtěte také: Novinky v oblasti zaměstnávání, které přichází s rokem 2017

Brand24

Od 28. února 2017 se z tohoto ustanovení vypouští slovní spojení „ve výši nepřesahující jejich polovinu“. Smluvní strany mohou i nadále uzavřít dohodu o srážkách ze mzdy, platu nebo odměny. Ovšem bez stanoveného limitu, který v současné době přináší zaměstnavatelům při provádění srážek ze mzdy nemalé potíže. Zaměstnavatelé by měli rovněž upravit dosud používaný formulář dohod o srážkách ze mzdy a vypustit omezující limit poloviny mzdy, platu a odměny. To platí pro nově uzavírané dohody.

Na dohody uzavřené před účinností zákona se vztahují přechodná ustanovení: Prohlášení o započtení a ujednání o započtení učiněná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se budou řídit dosavadními právními předpisy. Stejně tak dohody o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů, uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. To nebrání ujednání stran, aby se jejich práva a povinnosti řídily tímto zákonem nejdříve od nabytí jeho účinnosti.

Je tak možné ponechat stávající dohody s omezujícím limitem do poloviny mzdy, platu nebo odměny, případně se se zaměstnanci dohodnout a řídit se také u již uzavřených dohod novými pravidly. Zde bude nutné akceptovat pouze limit dle § 148 zákoníku práce, tj. maximálně možný rozsah srážek stanovený občanským soudním řádem.    

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).