Hlavní navigace

Exekuční srážky do zahraničí a zvýšené náklady zaměstnavatele

 Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed
Dagmar Kučerová

Exekucí přibývá. Spolu s nimi rostou i finanční a administrativní náklady zaměstnavatele. Připravuje se změna, která by alespoň část nákladů pokryla.

Exekuční a insolvenční srážky ze mzdy zaměstnanců provádí nejeden mzdový účetní. Problematika srážek je složitá a bohužel často v právních výkladech nejednotná. Aby toho nebylo málo, začínají se objevovat výkony rozhodnutí cizích států a provádění srážek ze mzdy do zahraničí. Zde může spadat kupříkladu výživné zasílané na Slovensko. Samozřejmě v cizí měně a na náklady zaměstnavatele. Na co si dát pozor a čeho se v této souvislosti vyvarovat, poradili odborníci z ministerstva spravedlnosti. Stejně tak upozornili na změnu, která alespoň částečně pokryje finanční a administrativní náklady zaměstnavatele spojené s prováděním exekucí. V Česku i do zahraničí.

Výkon rozhodnutí a exekuce do zahraničí

V praxi může jít jak o soudní výkon cizího rozhodnutí, tak o exekuci vedenou soudním exekutorem. Postup při provádění výkonu rozhodnutí či exekuce do zahraničí se liší. Ministerstvo spravedlnosti poskytlo serveru Podnikatel.cz komentář k oběma variantám. Provádění výkonu rozhodnutí do zahraničí totiž nekomplikuje jen kurzový rozdíl, ale i poplatek spojený s převodem finanční částky, který rozhodně není zanedbatelný. Měsíčně se může pohybovat v řádu stokorun. Zajímalo nás, jak je to v takových případech s náklady, které zaměstnavateli výkonem rozhodnutí vzniknou.

Výkon rozhodnutí do zahraničí

Pokud jsou srážky prováděny k vymožení cizího rozhodnutí (například rozhodnutí o povinnosti platit dluh či výživné na Slovensko), je k nařízení výkonu rozhodnutí vždy příslušný český soud. Rozhodnutí cizího soudu je sice v České republice uznáno, ale samo o sobě není vykonatelné. Je nezbytné, aby některý z účastníků podal u místně příslušného okresního soudu v České republice návrh na prohlášení vykonatelnosti. Jinak zaměstnavatel exekuční srážky provádět nemůže. Z ustanovení § 283 občanského soudního řádu plyne, že jakmile nabude nařízení výkonu rozhodnutí právní moci, soud o tom vyrozumí plátce mzdy, který je pak povinen vyplácet oprávněnému částky sražené ze mzdy povinného, vysvětlil Jakub Říman z ministerstva spravedlnosti.

V souvislosti s případnými náklady při výkonu rozhodnutí upozornil Jakub Říman na ustanovení § 270 odst. 1 občanského soudního řádu, podle nějž spolu s nařízením výkonu rozhodnutí uloží soud i povinnost k náhradě nákladů výkonu rozhodnutí, aniž stanoví lhůtu k jejich zaplacení. Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na tyto náklady. Podle odstavce 2 uvedeného ustanovení má oprávněný nárok na náhradu všech účelných nákladů výkonu rozhodnutí. Podle těchto ustanovení lze tedy rozhodovat o náhradě nákladů oprávněného, případně státu, např. vzniklých při prodeji nemovité věci (dražba).

Ovšem o nároku na náhradu nákladů plátce mzdy spojených s prováděním úkonů v rámci výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy ani rozhodování občanský soudní řád nehovoří a je třeba konstatovat, že plátce mzdy podle platné právní úpravy nárok na náhradu nákladů nemá. Ze zákona plyne, že je plátce mzdy povinen sražené částky vyplácet přímo oprávněnému.

Exekuce vedená soudním exekutorem

Ilustrační obrázek
Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Náklady na exekuce rostou. Dočkají se zaměstnavatelé finanční kompenzace?

Pokud je vydáno rozhodnutí cizího soudu a je vydáno českým soudem prohlášení o vykonatelnosti, může se oprávněný obrátit na českého soudního exekutora nebo soud k zahájení exekuce. Jak opět objasnil Jakub Říman z ministerstva spravedlnosti, podle § 90 exekučního řádu náleží exekutorovi za exekuční činnost kromě jiného náhrada hotových výdajů. Z ustanovení § 87 odst. 1 exekučního řádu plyne, že náhrada hotových výdajů je součástí nákladů exekuce, které podle odstavce 3 tohoto ustanovení hradí exekutorovi povinný. V § 87 odst. 2 exekuční řád stanoví, že oprávněný má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených k vymáhání nároku a že náklady oprávněného hradí oprávněnému povinný. Podle § 46 odst. 4 exekučního řádu se peněžitá plnění na vymáhanou povinnost hradí exekutorovi nebo oprávněnému, jestliže zasílá vymožené plnění plátce mzdy, zasílá ho zpravidla soudnímu exekutorovi.

Je zřejmé, že ani exekuční řád v platném znění tedy nepředpokládá, že by plátci mzdy byly hrazeny náklady spojené s prováděním úkonů stanovených zákonem při exekuci srážkami ze mzdy. Ovšem při exekuci srážkami ze mzdy jsou v tomto případě sražené částky zasílány zpravidla soudnímu exekutorovi, neměly by vzniknout převodem finančních prostředků zvýšené náklady.

Paušální náhrada za provádění exekučních srážek

Oslovený mluvčí však upozornil na zajímavou skutečnost. Ministerstvo spravedlnosti předložilo v loňském roce vládě k projednání návrh novelizace občanského soudního a exekučního řádu, v němž byla obsažena úprava paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy. Tento návrh byl aktuálně stažen z projednávání v Legislativní radě vlády k doplnění a opětovnému předložení do legislativního procesu. Je tedy možné, že se zaměstnavatelé v budoucnu dočkají kompenzace za provádění exekučních a insolvenčních srážek.

Samozřejmě se nejedná jen o náklady za odeslání finančních prostředků. Ale o celkové náklady zaměstnavatele spojené s exekučními (insolvenčními) srážkami, jejichž počet neustále roste. Jak ostatně vyplynulo z šetření, které si nechal vypracovat Svaz průmyslu a dopravy ČR. Průměrné měsíční náklady zaměstnavatelů na exekuční (insolvenční) srážky ze mzdy se údajně pohybují od cca 100 Kč až po 2500 Kč za jednu měsíční srážku, přičemž většina zaměstnavatelů se pohybuje v rozmezí cca 150 – 500 Kč za měsíční srážku. V případě vícenásobných srážek na jednoho zaměstnance zaměstnavatelé uvádějí měsíční náklady opět cca od 100 Kč na takového zaměstnance po částky přesahující 5 tis. Kč na zaměstnance, většina odpovědí je v rozmezí 200 – 2500 Kč (zaměstnanec/měsíc). Časovou náročnost zpracování předmětné agendy zaměstnavatelé uváděli buď v rozpětí od 0,5 – 2 hod za měsíc na jednu srážku (již zavedenou v systému), nebo vyjadřovali celkovou náročnost (např. cca 180 hodin měsíčně/podnik s cca 2000 zaměstnanci). Více v přiloženém textu

Kurzové rozdíly při platbách do zahraničí

Výkon rozhodnutí či exekuce si následně zaměstnavatel zařadí do pořadí a sráží se dle občanského soudního řádu. Aby toho nebylo málo, je tu další komplikace spojená s kurzovými rozdíly. Srážky jsou totiž prováděny zpravidla v cizí měně (např. v eurech). Zaměstnavatel pracuje při výpočtu mzdy i exekučních srážek v českých korunách. Při přepočtu pohledávky je nutné postupovat jako při výplatě mzdy sjednané v cizí měně v korunách. Rozhodující tedy bude den zúčtování srážky a za určité období (např. čtvrtletí) se provede dorovnání s ohledem na výši skutečně vyplacených částek v cizí měně oprávněnému. Na postupu by se měl plátce s oprávněným dohodnout. Často je již součástí soudního rozhodnutí. Oprávněný musí obdržet částku dle rozhodnutí soudu. Při dorovnání (přepočtu kurzových rozdílů) se scházející částka srazí zaměstnanci, přebytečná se mu naopak vrací.

Dohody o srážkách ze mzdy do zahraničí

Zaměstnavatel může srážet na základě předložené dohody o srážkách ze mzdy v souladu s ustanovením § 2045 – 2047 nového občanského zákoníku. Pokud se ovšem rozhodne takové dohody akceptovat. Obvykle se jedná o výživné či závazky zaměstnanců. Povinně nemusí akceptovat ani dohody uzavřené podle zahraničního práva. Nejsou pro zaměstnavatele závazné a rozhodně nevyvolávají v České republice právní účinky.

Našli jste v článku chybu?
Měšec.cz: Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Jak levně odeslat balík přímo z domu?

DigiZone.cz: Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Měšec.cz: Jak vymáhat výživné zadarmo?

Jak vymáhat výživné zadarmo?

DigiZone.cz: R2B2 a Hybrid uzavřely partnerství

R2B2 a Hybrid uzavřely partnerství

Vitalia.cz: 9 největších mýtů o mase

9 největších mýtů o mase

DigiZone.cz: „Black Friday 2016“: závěrečné zhodnocení

„Black Friday 2016“: závěrečné zhodnocení

120na80.cz: 5 nejčastějších mýtů o kondomech

5 nejčastějších mýtů o kondomech

Podnikatel.cz: Dva doklady netřeba, dejte to na účtenku k EET

Dva doklady netřeba, dejte to na účtenku k EET

Vitalia.cz: Láska na vozíku: Přitažliví jsme pro tzv. pečovatelky

Láska na vozíku: Přitažliví jsme pro tzv. pečovatelky

Vitalia.cz: Nejlepší obranou při nachlazení je útok

Nejlepší obranou při nachlazení je útok

Lupa.cz: Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Podnikatel.cz: Hospody a EET? Mají technické problémy

Hospody a EET? Mají technické problémy

Podnikatel.cz: Zařízení pro EET zbytečně, vrátí vám peníze

Zařízení pro EET zbytečně, vrátí vám peníze

Měšec.cz: Stavební spoření: alternativa i pro seniory

Stavební spoření: alternativa i pro seniory

Lupa.cz: Teletext je „internetem hipsterů“

Teletext je „internetem hipsterů“

Lupa.cz: Proč Stream netočí jen Kancelář Blaník?

Proč Stream netočí jen Kancelář Blaník?

Podnikatel.cz: Italové dělají mozzarellu z mléka z Česka

Italové dělají mozzarellu z mléka z Česka

Vitalia.cz: Perníčky: na uležení i hned měkké

Perníčky: na uležení i hned měkké

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

DigiZone.cz: Flix TV: dva set-top boxy za korunu

Flix TV: dva set-top boxy za korunu