Na tento díl Gurmána jsme se vydali na raut do Premonstrátského kláštera na Strahově v Praze. Ten založil již roku 1140 olomoucký biskup Zdík za podpory krále Vladislava II. Ke klášteru patří i restaurace v rustikálním stylu. Se svou velkorysou kapacitou pěti set míst je schopna pojmout značné množství hostů a je tak ideální právě pro větší podnikové akce, oslavy a bankety.
Restaurace: Velká klášterní restaurace
Lokace: Strahovské nádvoří 302, Praha 1
Typ: Staročeské speciality, světová kuchyně, pivo z vlastního pivovaru
V klášterní restauraci najdou hosté rozmanité druhy jídel, kterými mohou své žaludky uspokojit. V nabídce jsou stejně tak staročeská jídla jako i pizza a jiné soudobé pochutiny. Restaurace má i vlastní pivovar. Gurmán zde byl hostem na rautu. Spolu s ostatními jsem se v počátcích zdráhala hned se na jídlo nekultivovaně vrhnout. Nakonec však instinkty přece jen zvítězily a osazenstvo podobné hladovým kobylkám se odhodlalo k hromadné konzumaci.
Teplý bufet nabízel spoustu lákadel. Pro „masožrouty” se nabízely třeba kuřecí kousky smažené v bylinkovém těstíčku nebo vepřové mini řízečky. Oboje mělo dobrou chuť. Ale bylinkové těstíčko bylo jemné a kuře šťavnaté, a tak by pomyslný souboj vyhrálo právě asi maso kuřecí.
Další nabídkou teplého bufetu byla zapečená treska v bramborové slámě s listovým špenátem, vhodná pro milovníky ryb a lehčích pokrmů z masa. Ačkoli ryba byla bez chyby, bramborům by prospěla ještě o krapánek delší tepelná úprava.
Pro ty, kteří vyznávají na talíři spíše zeleninu, zde servírovali kuchaři mix řecké zeleniny, která se skládala z lilku, cukety, okurky, rajčat, papriky, žampionů, cibule, oliv a čerstvých bylinek. Byla velice dobrá, ale na můj vkus málo slaná.
Zdaleka nejlepší dojem na mé chuťové pohárky udělaly šťouchané brambory s pórkem a cibulí, ač se jednalo o přílohu. Chuť byla lehká a osvěžující a schopná uspokojit i náročné labužníky. Důkazem nechť je i fakt, že nedlouho poté, co se raut otevřel, zmizela tato příloha v žaludcích jako první jídlo ze všech. A ač se názory na nejlepší krmi často dělily na dva nesmiřitelné tábory, nad touto přílohou se vzácně shodly.
Díky přítomnosti poměrně velkého počtu strávníků jsem si dovolila tentokrát i malý experiment v podobě ankety o nejlepší jídlo. Pokud bych zahrnula i přílohy, s přehledem by zvítězily zmíněné šťouchané brambory. V opačném případě se názory poměrně stejným podílem dělily mezi teplou šunku a pečené sele na rožni v pivní marinádě. Jelikož z hlasování vznikla nic neříkající „plichta”, musím spor rozsoudit já. V souboji proto hlasuji pro šunku, jejíž maso bylo jemnější a křehčí. K masu byl ještě podáván křen síly Goliáše, který mi okamžitě vehnal do očí slzy.
Studený bufet zastupovaly nářezové mísy uzenin a tuzemských sýrů a pět druhů slaných mini variací. Své si zde našel každý díky výběru uzenin i sýrů.
Tataráček s česnekovými topinkami, jež byl většinou netrpělivě očekáván, také většinu následně zklamal. Chuť masa byla nevýrazná. Topinka vůbec nebo hodně málo restovaná a ani avizovaný česnek jsem na jazyku nepocítila. Tato „laskomina” tedy končí na posledním místě mého pomyslného pochoutkového žebříčku.
A je tu nezbytná sladká tečka. Důkazem toho, že všem nejvíce zachutnal medovník, byl pro opozdilce fakt, že už neměli možnost ho ochutnat. Tiramisu ale mělo s klasickou italskou laskominou společný jen název a kakaový poprašek na povrchu. Nezklamala naopak sousta kokosové minirolády a za ochutnání stály i výřezy koláčů. Zato s plnou pusou dortíku, který svojí mandlovou krustou sliboval úžasný zážitek, jsem spíše bojovala s udušením. Jasně žlutou a růžovou zmrzlinu jsem se pak ani neodvážila okusit.
Dobře se to ale všechno zapíjelo svařeným vínem – u jedné sklenky rozhodně nezůstalo. A co místní pivo? Na to, že se jednalo o černé pivo, bylo abnormálně hořké. Nějak zvlášť mě nezaujalo, ale může to být proto, že černým pivům příliš neholduji,
podotýká Daniel Morávek, redaktor serveru Podnikatel.cz. Velmi silné pivo s hořkou příchutí. Při prvním loku je chuť příjemná, poté se pozvolna za účinku kysličníku uhličitého promění v silnou hořkou příchuť, která dodává dojem silného piva pro náročné fajnšmejkry… Prostě mi nechutnalo,
hodnotí pivo Dalibor Z. Chvátal, šéfredaktor serveru Měšec.cz.
Obsluha a interiér
Obsluha byla rychlá a k hostům milá a vstřícná. Na druhou stranu s postupujícím večerem možná až příliš familierní – komentovat program hostů přece jen příliš profesionální není. Každý měl na rautu své místo, kterého si poctivě hleděl, což bohužel není vždy a všude pravidlem. Obsluha též byla oblečená do stylového dobového oblečení, takže jste mohli cítit, že jste skutečně v klášteře. Stejně tak byl dobově zdoben interiér; vysoké klenuté stropy a velké místnosti dojem dotvořily.
Jakou preferujete kuchyni?
Služby
Kromě možnosti pořádat akce pro početnější skupiny nabízí restaurace také možnost strávit zde Silvestra, zajít na vánoční menu a řadu speciálních akcí jako je jihočeská zabíjačka, moravské vinobraní, středověké slavnosti, karibský večer, cikánský večer či staropražské večery.
Hodnocení
Klášterní restaurace uspořádala raut, na kterém nikdo nijak nestrádal. Nabídka jídel, a nejen těch Gurmánem testovaných, byla pestrá a bohatá, stejně rozmanitě bylo možné dodržovat pitný režim. Raut vyšel na 770 korun na jednu osobu. Za Gurmána uděluji čtyři hvězdičky. Přestože kromě dobrého jídla restaurace nabídla i pohotovou a milou obsluhu, která zajistila hladký chod celého večera, bylo by určitě ještě co zlepšovat.
