Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Hledáme obchodního zástupce. Zn.: Ženy nebereme!

Autor: 258398
Jana Bohutínská

Slovo gender nepatří jen do feministického slovníku. Naučit by se ho měli také podnikatelé. Na českém trhu práce se totiž cítí diskriminovaní ženy i muži a s problémem rovných příležitostí se potýká téměř každý podnikatel. Při přijímání zaměstnanců i při každodenním chodu firmy. Vědomě či nevědomě.

Končící rok 2007 měl rozvířit diskuse a podnítit činy v oblasti rovných příležitostí a diskriminace. O problematice se skutečně mluví, a to na evropské i národní úrovni. A nejen mluví. Problematika se dotýká také každodenní praxe podnikatelů jakožto zaměstnavatelů. Ačkoliv se to špatně poslouchá, diskriminace v České republice existuje. A netýká se pouze (v článku především pojednávané) diskriminace podle pohlaví.

V Evropě končí rok rovných příležitostí

Rok 2007 byl vyhlášen Evropským rokem rovných příležitostí pro všechny. Cílem bylo zvýšit povědomí lidí o jejich právech na rovné zacházení a na život bez diskriminace, podporovat rovnost příležitostí pro všechny a odstartovat diskusi o výhodách rozmanitosti. Akce k Evropskému roku samozřejmě proběhly také v ČR.

Marná snaha, ženy na rovný přístup stále ještě čekají

V lednu 2007 vydal Eurobarometr speciální zprávu Diskriminace v Evropské unii (data se týkají roku 2006). Ze zjištění vyplývá, že ženy v EU vydělávají ve srovnatelných pozicích o 15 % méně než muži.

Diskriminaci na základě pohlaví vnímá v průměru 40 % Evropanek a Evropanů. V Česku si uvědomuje tuto formu diskriminace 41 % respondentek a respondentů. Zároveň si 27 % Evropanů myslí, že se diskriminace za posledních 5 let zhoršila. Totéž si myslí 29 % českých respondentů. 46 % respondentů z Česka se domnívá, že být ženou je ve společnosti nevýhoda. Totéž si myslí průměrně 33 % evropských respondentů. A 63 % českých respondentů souhlasí s tvrzením, že pro ženy jsou jejich rodinné povinnosti překážkou v získání funkcí v managementu (průměr za EU je 68 %). A více žen než mužů si myslí, že je třeba, aby byly ženy na top pozicích. Proč tam tedy nejsou?

Moderní zaměstnavatel uplatňuje gender mainstreaming.

Gender mainstreaming = postup, ve kterém jsou všechny koncepční, rozhodovací a vyhodnocovací procesy ve všech fázích jejich přípravy a provádění podřízeny hledisku rovnosti příležitostí mužů a žen. Zdroj definice: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Z diskusí v rámci konference Perspektiva žen na trhu práce, kterou pořádala obecně prospěšná společnost Gender Studies, například vyplývá:

  • český pracovní trh je v zajetí stereotypů týkajících se rolí žen a mužů - „typicky” ženská a „typicky” mužská zaměstnání
  • zatímco ženy se cítí na trhu práce diskriminovány především kvůli pohlaví, muži kvůli věku
  • v ČR existuje nerovnost mezi platy mužů a žen na srovnatelných funkcích
  • ženy chybí nejen ve vysokých funkcích ve firmách, ale i v politice a v mocenských rozhodovacích pozicích
  • existuje diskriminace matek na trhu práce – rozdíly v zaměstnanosti bezdětných žen a matek jsou propastné
  • ženy někdy začínají podnikat proto, že ve firmách narážejí na tzv. skleněný strop – ve své firmě jsou na top pozici a podnikají po svém

Tahák: Konkrétní opatření pro zaměstnavatele

Obsazení volného místa - inzerát nesmí být diskriminační. Což znamená, že by měl být název pozice uveden pro obě pohlaví (např. Obchodní zástupce/-kyně), v inzerci nesmí být věk (např. nelze uvést Hledáme obchodního zástupce do 35 let).

Přijímací pohovor – týká se striktně pouze práce, ne soukromí. Zapovězené jsou otázky na věk, rodinné poměry, děti či jejich plánování do budoucna, sexuální orientaci apod.

Systém ohodnocení a karierní postup – odpovídá vzdělání, schopnostem, praxi, nikoliv pohlaví. Systém hodnocení a postupu by měly být ve firmě transparentní.

Příklad genderového stereotypu – IT je pro muže!

Podle Petra Draxlera, personálního ředitele IBM Česká republika, řeší nedostatek žen v oboru IT všechny firmy ve střední a východní Evropě. Mezi studenty oborových vysokých škol je méně než 10 % žen. Podle Draxlera jde o předsudek, protože IT je pro ženy stejně perspektivní obor jako každý jiný.

Gender = v úzkém významu pohlaví, obecně se však používá v širším významu jako označení pro kulturně vytvořené rozdíly mezi muži a ženami. Do češtiny se pak většinou nepřekládá.

Antidiskriminační zákon

Základní antidiskriminační pravidla už obsahuje například zákoník práce (včetně jeho vládní novely) a zákon o zaměstnanosti.

Do druhého čtení doputoval v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR také vládní návrh antidiskriminačního zákona (zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací). Jeho přijetí skutečně hoří. Ideálně by měl nabýt účinnosti 1. ledna 2008.

Antidiskriminační evropská legislativa

Nutnost přijmout podobnou právní normu pro Česko vyplývá z členství v Evropské unii. V rámci EU existují dvě zásadní normy týkající se právní ochrany proti diskriminaci. Jedná se o Směrnici o rasové rovnosti a o Rámcovou směrnici pro zaměstnanost.

Směrnice o rasové rovnosti = Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ

Rámcová směrnice pro zaměstnanost = Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání

Další směrnice upravují také ochranu před diskriminací z důvodu pohlaví. Jedná se zejména o Směrnici EP a Rady 2002/73/ES o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy a několik dalších směrnic týkajících se této problematiky.

Česku hrozí žaloby

Důvodová zpráva k antidiskrimi­načnímu zákonu vysvětluje nutnost jeho rychlého přijetí tím, že České republice hrozí zahájení řízení před Evropským soudním dvorem. Lhůta pro implementaci Směrnice o rasové rovnosti uplynula dnem vstupu ČR do EU, tj. 1. května 2004. Žaloba ČR hrozí také kvůli opožděné implementaci Rámcové směrnice pro zaměstnanost.

Genderově senzitivní marketing

Pojem gender se objevuje v debatách o EU, legislativě či trhu práce. A také v debatách o marketingu. Mluví se o genderově senzitivním marketingu, reklamě a PR. Nebo o genderovém marketingu jako marketingu, který je cílený na skupiny primárně definované pohlavím. Případně o související politické korektnosti v reklamě.

Lepší než suchý výklad této problematiky budou konkrétní příklady, které řešila Rada pro reklamu. A zadavatelé reklamy jsou buď živnostníci nebo malí či střední podnikatelé.

test 2

U nás nabroušené…přeřízne vše – zněl reklamní slogan jednoho nožířství. U sloganu se blýskal ostře nabroušený nůž a pod ním ležela nahá žena.

Žádné kozy u nás nehledejte. Naše skvělé ceny ano. - zněl reklamní slogan jednoho obchodu. Obraz spojoval nahou ženu s obrázkem kozy.

Anketa

Myslíte si, že jako zaměstnavatel dodržujete princip rovných příležitostí?

Našli jste v článku chybu?
13. 12. 2007 16:55
Johanka (neregistrovaný)
No od pohledu mozna na chlapa vypadam, ale to, ze jsem porodila dite, povazuju za dostatecny dukaz sveho zenstvi :) Nemyslim, ze medikace je univerzalni reseni vseho. Ja se z bolesti bricha radsi vyspim, a jsem rada, ze zamestnavatel ma pochopeni, ze mi obcas neni dobre (i kdyz posledni dobou byvalo pricinnou spis to tehotenstvi a kojeni). Bud tu praci dodelam jindy (coz zatim stiham), a nebo, pokud bych nestihala a musel to udelat nekdo za me, je prirozene, ze za to dostane zaplaceno on a ne j…
12. 12. 2007 17:43
Koukám, že jste se rozepsala :-) Obávám se, že šměšujete, stejně jako hodně dalších lidí, dvě rozdílné věci. Jednou je naprostá svoboda soukromníka zaměstnat si koho chce (klidně i opici, když mu bude vyhovovat) a předsudky vůči pracovním schopnostem žen. První věc je z mého pohledu jasná, stát by v žádném případě neměl zasahovat jakkýmikoliv prostředky do výběru zaměstnanců u podnikatelů, nepřísluší mu to a každým omezením či zákonem situaci jen uškodí. Druhá věc jsou předsudky (některé můžou b…