Hledáme obchodního zástupce. Zn.: Ženy nebereme!

Končící rok 2007 měl rozvířit diskuse a podnítit činy v oblasti rovných příležitostí a diskriminace. O problematice se skutečně mluví, a to na evropské i národní úrovni. A nejen mluví. Problematika se dotýká také každodenní praxe podnikatelů jakožto zaměstnavatelů. Ačkoliv se to špatně poslouchá, diskriminace v České republice existuje. A netýká se pouze (v článku především pojednávané) diskriminace podle pohlaví.

V Evropě končí rok rovných příležitostí

Rok 2007 byl vyhlášen Evropským rokem rovných příležitostí pro všechny. Cílem bylo zvýšit povědomí lidí o jejich právech na rovné zacházení a na život bez diskriminace, podporovat rovnost příležitostí pro všechny a odstartovat diskusi o výhodách rozmanitosti. Akce k Evropskému roku samozřejmě proběhly také v ČR.

Marná snaha, ženy na rovný přístup stále ještě čekají

V lednu 2007 vydal Eurobarometr speciální zprávu Diskriminace v Evropské unii (data se týkají roku 2006). Ze zjištění vyplývá, že ženy v EU vydělávají ve srovnatelných pozicích o 15 % méně než muži.

Diskriminaci na základě pohlaví vnímá v průměru 40 % Evropanek a Evropanů. V Česku si uvědomuje tuto formu diskriminace 41 % respondentek a respondentů. Zároveň si 27 % Evropanů myslí, že se diskriminace za posledních 5 let zhoršila. Totéž si myslí 29 % českých respondentů. 46 % respondentů z Česka se domnívá, že být ženou je ve společnosti nevýhoda. Totéž si myslí průměrně 33 % evropských respondentů. A 63 % českých respondentů souhlasí s tvrzením, že pro ženy jsou jejich rodinné povinnosti překážkou v získání funkcí v managementu (průměr za EU je 68 %). A více žen než mužů si myslí, že je třeba, aby byly ženy na top pozicích. Proč tam tedy nejsou?

Z diskusí v rámci konference Perspektiva žen na trhu práce, kterou pořádala obecně prospěšná společnost Gender Studies, například vyplývá:

• český pracovní trh je v zajetí stereotypů týkajících se rolí žen a mužů - „typicky” ženská a „typicky” mužská zaměstnání
• zatímco ženy se cítí na trhu práce diskriminovány především kvůli pohlaví, muži kvůli věku
• v ČR existuje nerovnost mezi platy mužů a žen na srovnatelných funkcích
• ženy chybí nejen ve vysokých funkcích ve firmách, ale i v politice a v mocenských rozhodovacích pozicích
• existuje diskriminace matek na trhu práce – rozdíly v zaměstnanosti bezdětných žen a matek jsou propastné
• ženy někdy začínají podnikat proto, že ve firmách narážejí na tzv. skleněný strop – ve své firmě jsou na top pozici a podnikají po svém

Příklad genderového stereotypu – IT je pro muže!

Podle Petra Draxlera, personálního ředitele IBM Česká republika, řeší nedostatek žen v oboru IT všechny firmy ve střední a východní Evropě. Mezi studenty oborových vysokých škol je méně než 10 % žen. Podle Draxlera jde o předsudek, protože IT je pro ženy stejně perspektivní obor jako každý jiný.

Antidiskriminační zákon

Základní antidiskriminační pravidla už obsahuje například zákoník práce (včetně jeho vládní novely) a zákon o zaměstnanosti.

Do druhého čtení doputoval v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR také vládní návrh antidiskriminačního zákona (zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací). Jeho přijetí skutečně hoří. Ideálně by měl nabýt účinnosti 1. ledna 2008.

Antidiskriminační evropská legislativa

Nutnost přijmout podobnou právní normu pro Česko vyplývá z členství v Evropské unii. V rámci EU existují dvě zásadní normy týkající se právní ochrany proti diskriminaci. Jedná se o Směrnici o rasové rovnosti a o Rámcovou směrnici pro zaměstnanost.

Další směrnice upravují také ochranu před diskriminací z důvodu pohlaví. Jedná se zejména o Směrnici EP a Rady 2002/73/ES o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy a několik dalších směrnic týkajících se této problematiky.

Česku hrozí žaloby

Důvodová zpráva k antidiskrimi­načnímu zákonu vysvětluje nutnost jeho rychlého přijetí tím, že České republice hrozí zahájení řízení před Evropským soudním dvorem. Lhůta pro implementaci Směrnice o rasové rovnosti uplynula dnem vstupu ČR do EU, tj. 1. května 2004. Žaloba ČR hrozí také kvůli opožděné implementaci Rámcové směrnice pro zaměstnanost.

Genderově senzitivní marketing

Pojem gender se objevuje v debatách o EU, legislativě či trhu práce. A také v debatách o marketingu. Mluví se o genderově senzitivním marketingu, reklamě a PR. Nebo o genderovém marketingu jako marketingu, který je cílený na skupiny primárně definované pohlavím. Případně o související politické korektnosti v reklamě.

Lepší než suchý výklad této problematiky budou konkrétní příklady, které řešila Rada pro reklamu. A zadavatelé reklamy jsou buď živnostníci nebo malí či střední podnikatelé.

U nás nabroušené…přeřízne vše – zněl reklamní slogan jednoho nožířství. U sloganu se blýskal ostře nabroušený nůž a pod ním ležela nahá žena.

Žádné kozy u nás nehledejte. Naše skvělé ceny ano. - zněl reklamní slogan jednoho obchodu. Obraz spojoval nahou ženu s obrázkem kozy.