Hrozí vám bankrot? Poradíme, jak z toho ven

Bankrot, jedna z nejčastějších nočních můr podnikatelů. Pokud už firmě začal hrozit, je potřeba zachovat chladnou hlavu. Čtěte, jak se nejlépe zachovat.

V roce 2012 v České republice zbankrotovalo 3692 firem. Většina bankrotů byla vyhlášena na fyzické osoby, podnikatelé tvoří 64 % z celkového počtu loňských úpadků. Nejčastěji pak bankrotovaly obchodní společnosti z odvětví obchod a pohostinství a také firmy a podnikatelé se zaměřením na služby. Nejrychleji se počet bankrotů meziročně zvýšil v oboru stavebnictví, a to o 17 %. V rámci bankrotů fyzických osob podnikatelů stoupá od roku 2011 počet těch, kterým soud povolil oddlužení, tedy postup jako v případě osobního bankrotu, dodává Věra Kameníčková ze společnosti CCB – Czech Credit Bureau, která tuto analýzu přinesla. Jak by se měl podnikatel chovat v případě, že mu bankrot také hrozí? Jak komunikovat a jaká volit řešení záchrany? Otázky, které trápí nejednoho majitele firmy na pokraji úpadku. Server Podnikatel.cz proto oslovil specialisty s dlouholetými zkušenostmi se záchranou firem a přináší návod.

Ilustrační obrázek.
Autor: http://www.isifa.com

Při hrozícím úpadku firmy je nejdůležitější umění zachovat si chladnou hlavu. 

Na začátek je nutné si říci, co vlastně bankrot znamená. Bankrot nebo úpadek definuje § 3 insolvenčního zákona. Podle něj se firma dostává do úpadku, jestliže má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a není tyto závazky schopna plnit. O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. Pro podnikatele platí, že se mohou dostat do bankrotu z důvodu platební neschopnosti nebo kvůli předlužení. A zákon dále striktně definuje, co to je platební neschopnost a co to je předlužení. Ovšem, není bankrot jako bankrot. Pokud je firma bankrot podle zákona, nemá na výběr a musí na sebe dát insolvenční návrh. Jinak vedení firmy hrozí sankce, a to i v podobě trestního stíhání. Je-li ale firma „bankrot“ z důvodu, že se v účtárně nahromadily závazky dva týdny po splatnosti, pak musí vedení firmy uvážit, zda-li jde jen o český nešvar v podobě opožděných plateb nebo je to znak větších potíží, vysvětluje Jan Kazík, právník společnosti EKONRAD.

Základ krizového řízení

Symptomy blížící se krize se objevují poměrně brzy a při prvních příznacích by je měl management firmy začít řešit. Pokud už firmě hrozí bankrot, dá se říci, že je skoro pozdě. Jedním z klíčových úkolů managementu je nastavení krizového systému řízení, což obnáší jeho centralizaci, direktivní styl vedení a výrazné zúžení řídící struktury po dobu než bude krize překonána. Postupovat by se mělo v následujících bodech:

  1. Najít příčinu vzniku krizové situace
  2. Okamžitě začít řešit provozní náklady
  3. Zlepšit cash flow
  4. Komunikovat se zaměstnanci a obchodními partnery
  5. Zabránit opakování problému

Podmínkou úspěchu krizového řízení je, že stávající vedení firmy dodrží tři zásady: včasnost, rychlost, radikálnost. Nelze se omezit jen na kosmetické změny. V případě větších firem to bývá prohození představenstva s dozorčí radou. Základní body krizového řízení jsou prosté: ujasnit si příčinu krize a najít řešení z krize, a to provést, uvádí Jan Kazík.

Investovat nebo se držet zkrátka?

Investice jsou účinné většinou jen ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, na což bývá v případě hrozícího bankrotu příliš pozdě. Pro okamžité řešení situace je proto potřeba začít ihned hledat provozní úspory, reaguje na otázku Jan Korol, jednatel společnosti Juriteco.

V případě, že firmě hrozí bankrot, je také potřeba zvážit, zda ještě vůbec dokáže generovat peníze. Jestliže ne, s největší pravděpodobností nemá její záchrana smysl. Jedním z možných řešení této situace může být likvidace nebo v lepším případě prodej firmy či spojení s úspěšnějším konkurentem. V případě, že firma generuje dostatečné cash flow, je potřeba nastartovat krizový plán. Zajistit tržby a jejich včasnou úhradu, soustředit se na hlavní byznys a jeho maximálně průhledné a efektivní fungování, ořezat neefektivní náklady, a to včetně personální reorganizace, radí Radek Jonáš ze společnosti Strateg.

Možností, jak ušetřit, se nabízí několik. Především je nutné omezit všechny výdaje, které nejsou bezprostředně nezbytné pro výrobu firemního produktu. Také je možné nechat část nevytížených zaměstnanců doma a vyplácet jim jen 60 % jejich průměrného výdělku. Další možností jak krátkodobě pozitivně ovlivnit cash flow je po domluvě prodloužit splatnost dodavatelských faktur nebo naopak zkrátit splatnost odběratelům. Teprve po těchto rychlých krocích a základní stabilizaci situace je nutné podívat se na produkt jako takový, na základě hlubší analýzy hledat přesně cílenými investicemi jeho zlepšení a dál pokračovat ve střednědobých úsporách, říká Jan Korol.

Krizové řízení, které při hrozícím bankrotu nastupuje, není o volbě mezi úsporami a investicemi. Zvlášť u malých a středních podniků. Investice mohou být za takové situace zrádné, majitel firmy nebo investor už je nikdy nemusí získat zpět. Pokud se navíc investuje do něčeho, co dlouhodobě nefunguje, krize se jen bude prohlubovat. Je třeba hledat funkční řešení.

Dobrá komunikace je základem přežití

Hrozba úpadku představuje zásadní zatěžkávací zkoušku pro vztah firmy se zaměstnanci i jejími obchodními partnery. Celou situaci snáze zvládají ty podniky, jejichž vedení je komunikačně zdatné a bylo k zaměstnancům a partnerům otevřené už před krizí. Právě takové mohou ve chvíli, kdy se jim to hodí, stavět na vstřícnosti a vzájemném porozumění. Klíčovou schopností dobrého vedení firmy je přesvědčit zaměstnance, že se všichni nachází na jedné lodi a že společným úsilím je možné situaci vyřešit. A to přesto, že budou muset něco obětovat. Proto by mělo vedení firmy hrát se zaměstnanci otevřenou hru a seznámit je se vzniklou situací. Tváří v tvář hrozbě úpadku by vedení firmy nemělo lakovat situaci na růžovo, komentuje Radek Chalupa, ředitel společnosti RCC Europe.

Důležité je i načasování sdělení informace. Není možné předstoupit před zaměstnance a prohlásit, že firma je bankrot. Zaměstnanci potřebují naději, proto se jim má společně s nastíněním krizové situace předložit i konkrétní plán kroků, které mají vést k záchraně. Pracovníci obvykle takový přístup nejen ocení, ale také se nechají motivovat ke zvýšenému úsilí zaměřenému na překonání situace. Vždy nastalý problém popište zcela otevřeně, předejdete tak možným fámám, které by firmu mohly ještě více poškodit, doplňuje za firmu Strateg Radek Jonáš.

Ve vztahu k obchodním partnerům by pak firma, které hrozí bankrot, měla být ještě opatrnější. Právě v těchto chvílích se ukazuje, jak dobře se obchodní partneři navzájem znají. Je třeba volit správný čas, ale i výrazy. Nezřídka se vyplácí o kritické situaci pomlčet a případně o ní informovat až po jejím zažehnání. Nesmí se vytvořit panika, která by mohla následně vyvolat řetězovou reakci. Na druhou stranu dobrá spolupráce s dodavateli a odběrateli může být to, co firmu nakonec zachrání, vysvětluje Jan Korol ze společnosti Juriteco a další radu přidává Radek Chalupa: Je třeba vždy pamatovat na to, že ruku v ruce se snahou o přežití firmy jde také o zachování stávajících zákazníků. Proto by neměly být činěny žádné kroky, které do budoucna znemožní pokračování spolupráce. Obzvláště citlivě přitom bývá vnímána jasná ztráta důvěry.

Nebuďte na krizi sami a snažte se jí předcházet

Stejně jako by firma měla mít jasno v tom, co je její podnikatelský plán, zpracovanou prodejní a marketingovou strategii a další náležitosti, tak musí mít zmapována i rizika a nastaveny plány, jak jim předcházet nebo je řešit. Tyto klíčové body by měla mít firma definovány de facto od samého vzniku. Další body krizového plánu, jako jsou například analýza kritických firemních procesů, tvorba krizové komunikační a organizační struktury, tvorba alternativních zdrojů a podobně se dají dělat průběžně a hlavně se musí neustále aktualizovat. Pokud totiž nebude krizový plán aktuální, je k ničemu, vykládá Jan Korol.

Za každé situace je užitečné mít předem připravený seznam krizových řešení, které se mohou stát onou známou berličkou, jež může pomoci. Je možné například mít předjednaný kontokorentní úvěr pro překonání nedostatku financí, kontakt na potencionálního investora, který má zájem o vstup do firmy, procesní model jádra firemního byznysu, hrubý seznam zbytného majetku a zásob, které je možné v případě nouze odprodat a mnohé další, uvádí některé z možností Radek Jonáš.

Pomoc v krizi nabízí řada specializovaných firem. Jejich přínos spočívá především ve vnesení řádu a priorit. Dost často se totiž stává, že firma plýtvá časem a energií na nepravém místě a na efektivní opatření potom nedochází. Specialisté na krizové řízení vidí situaci zvenku, tedy objektivně. Tím, že ve firmě doposud nepůsobili, nemají zažité podnikové postupy, nic jim neříkají místní personální vazby, nejsou nikomu za něco zavázáni z minulosti. Proto si mohou dovolit být cyničtí a nepopulární u všech složek firmy, říká Jan Kazík ze společnosti EKONRAD.

Specialisté na krizové řízení podle Radka Jonáše netrpí takzvanou provozní slepotou, která může postihovat vedení firmy. Často tak dokáží předejít mnohým chybným rozhodnutím. Například, když management firmy hodlá propustit klíčové zaměstnance nebo chce odprodat majetek, který bude v budoucnosti potřebovat pro zajištění své produkce. Aby krizové řízení mělo smysl, musí krizový manažer na čas dostat velmi široké pravomoce. Je to srovnatelné s obdobím války ve Starém Římě. To ale neznamená, že není pod kontrolou. Stále zodpovídá za vedení firmy, uzavírá Jan Kazík.

A jaké je tedy procento úspěšnosti záchrany krachující firmy? Záleží na tom, zda je firma záchrany schopná a zda za záchranu vůbec stojí. Proměnných, které hrají ve prospěch či neprospěch firmy, je mnoho. V zásadě je možné říci, že procento se zvyšuje s tím, jak „zdravá“ je produkce firmy. Pokud je dodržena zásada včasnosti, to znamená, že se problém nezačne řešit až v okamžiku, kdy je firma bankrot podle zákona, pak se procento úspěšnosti záchrany pohybuje kolem 80 %. A navíc, ani vstup do insolvence neznamená konec. Pokud firma splňuje dané podmínky, je možné ji zachránit i když je bankrot, například formou reorganizace.

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 10. 6. 2013 9:57

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení Správa Stránek na Facebooku

  •  
    Jak pokročile spravovat Stránku, Události, Skupiny.
  • Jak tvořit i netvořit příspěvky.
  • Jak nepřijít o účet, nenaletět a neztratit všechno.

Detailní informace o školení Správa stránek na Facebooku »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+