I po smrti podnikatele je třeba doplatit daně a odvody

Smrtí poplatníka povinnosti vůči úřadům zdaleka nekončí. Čtěte, jak je to s přiznáním, zúčtováním daní a odvody v případě smrti zaměstnance či podnikatele.

Na daně je třeba myslet i po smrti podnikatele či zaměstnance. Zákonné lhůty pro vyrovnání povinností jsou nemilosrdné. A jedním přiznáním k dani z příjmů to zdaleka nekončí. V některých případech se po smrti poplatníka podávají přiznání tři. Připravili jsme souhrn povinností při úmrtí zaměstnance (nevyplacená mzda, roční zúčtování daní, slevy na dani) a podnikatele (podání daňového přiznání, Přehledy o příjmech a výdajích, termíny atd.).

Smrt zaměstnance a nevyplacená mzdová práva

Smrtí zaměstnance zaniká v souladu s ustanovením § 48 odst. 4 zákoníku práce pracovní poměr (obdobně dohody konané mimo pracovní poměr). Spolu se skončením pracovního poměru zanikají i nepeněžitá práva zaměstnance i zaměstnavatele. Naopak peněžitá práva zaměstnance smrtí nezanikají a jsou tak předmětem dalšího vypořádání mezi zaměstnavatelem a dědici zemřelého zaměstnance.

Mzdová práva nespadají dle ustanovení § 328 odst. 2 zákoníku práce do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku do dědického řízení. Přecházejí postupně na osoby oprávněné k výplatě, kterými jsou manžel/manželka, děti nebo rodiče ve společné domácnosti. Vždy musí být dodržena podmínka, že uvedené osoby žily se zemřelým zaměstnancem ve společné domácnosti. Jestliže takové osoby nejsou, stávají se i tato mzdová práva do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zemřelého zaměstnance součástí pozůstalosti a jsou předmětem dědického řízení. Čtěte také: Smrtí zaměstnance povinnosti zaměstnavatele nekončí

Mzdovým právem je myšleno právo na mzdu a jiná plnění (včetně případného daňového bonusu), ale také právo na nevyčerpanou dovolenou. Naopak cestovní náhrady nebo dosud nevyplacené odstupné se za mzdová práva zaměstnance nepovažují (stávají se předmětem dědického řízení). Veškerá mzdová práva se sečtou a vyplatí oprávněným osobám maximálně ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Na bankovní účet zemřelého zaměstnance se po jeho smrti již nic nezasílá. Doporučuje se vyčkat, až bude zaměstnavatel kontaktován oprávněnou osobou či notářem.

Smrt podnikatele a daňové přiznání

Smrtí podnikatele sice samostatná výdělečná činnost končí, naopak povinnosti vůči úřadům nekončí. I mrtví jsou povinni platit daně. Za zemřelého podnikatele podávají do tří měsíců ode dne úmrtí daňové přiznání dědici, případně správce dědictví. Přiznání se podává za příslušnou část zdaňovacího období, tj. od začátku roku do dne předcházejícímu dni úmrtí. Jestliže ale podnikatel zemře začátkem kalendářního roku, je třeba vypořádat i předchozí zdaňovací období a podat i toto daňové přiznání v řádném termínu.

Samozřejmě dědicové mohou pokračovat v živnosti, to však musí do tří měsíců od úmrtí zůstavitele oznámit živnostenskému úřadu. Z pohledu daní z příjmů a odvodů pojistného se vždy jedná o ukončení podnikání, bez ohledu na skutečnost, zda právní nástupci (dědicové) v podnikatelské činnosti pokračují.

Daňové přiznání se tedy podává do dne předcházejícímu smrti zůstavitele. Zde je možné uplatnit i příslušné slevy na dani a nezdanitelné části základu daně (základní sleva na dani se uplatňuje vždy v plné výši). Tím však povinnosti nekončí. Další přiznání se podává do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Pro účely správy daní se totiž na právní skutečnosti hledí jako by zůstavitel žil až do dne předcházejícího dni skončení dědictví. Po dobu řízení o dědictví se o majetek včetně vyplývajících a souvisejících daňových povinností stará osoba spravující pozůstalost (právní nástupce, dědic).

Plnění daňové povinnosti osobou spravující pozůstalost (§ 239b daňového řádu)

  1. Osoba spravující pozůstalost plní daňovou povinnost zůstavitele, a to vlastním jménem na účet pozůstalosti.
  2. Pokud je daňovou povinnost zůstavitele povinno plnit více osob spravujících pozůstalost, plní ji tyto osoby společně a nerozdílně.
  3. Daňovou povinnost zůstavitele spravuje správce daně, který byl příslušný ke správě této povinnosti v den smrti zůstavitele.
  4. Osoba spravující pozůstalost je povinna podat řádné daňové tvrzení do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti; tuto lhůtu nelze prodloužit.
  5. Osoba spravující pozůstalost je povinna podat řádné daňové tvrzení do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti, a to za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti.

Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlila Petra PetlachováGenerálního finančního ředitelství, daňové přiznání ode dne smrti do dne předcházejícího skončení řízení o pozůstalosti se z pohledu daňových úlev řídí § 38ga zákona o dani z příjmů. Zde se již s výjimkou ztráty neuplatní žádné slevy na dani ani nezdanitelné části základu daně nebo odčitatelné položky od základu daně.

widgety

Smrt podnikatele a další povinnosti

Ilustrační obrázek
Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Daňovému přiznání a Přehledům se pozůstalí nevyhnou.

Stejně jako přiznání, podávají se i Přehledy. Přehled o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně se podává do jednoho měsíce ode dne, kdy mělo být podáno daňové přiznání. S tím samozřejmě souvisí i doplatek zdravotního pojištění, případně žádost o přeplatek na pojistném. Naopak povinnost podat Přehled České správě sociálního zabezpečení zákon v těchto případech neukládá. Podání je vhodné tehdy, kdy výše vyměřovacího základu a zaplacení pojistného může ovlivnit nárok na pozůstalostní důchod. Přehled za zemřelou OSVČ může podat dědic nebo osoba, která uplatňuje nárok na pozůstalostní důchod. Na základě podaného Přehledu lze získat zpět zaplacené zálohy na pojistné na důchodové pojištění. A to, jestliže byla vykonávána vedlejší činnost a za období výkonu této činnosti nevznikla zemřelému účast na pojištění ze zákona, ovšem zálohy v daném roce placeny byly. Nebo při výkonu hlavní činnosti, pokud byly v období života hrazeny zálohy ve vyšší částce, než činí výše pojistného dle podaného Přehledu, vysvětlila Renáta ProvazníkováČeské správy sociálního zabezpečení.

Zdaleka se ale nejedná jen o Přehledy pro příslušnou zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení. Zemřelý mohl být plátcem daně z přidané hodnoty, případně mohl být registrován i k jiným daním, např. dani silniční. Zde se postupuje jako při ukončení podnikání. Například daň z přidané hodnoty se musí v souladu s příslušným zákonem vypořádat, tj. částečně vrátit daň z majetku, u kterého byl uplatněn odpočet DPH ve lhůtě pěti let, u nemovitostí deset let, před ukončením podnikání. To ovšem za situace, kdy dědicové v podnikání nepokračují.

Je zřejmé, že vypořádání se se všemi povinnostmi po úmrtí podnikatele nebude jednoduché. Ne každý je schopen si s nimi sám poradit, navíc v tak obtížné životní situaci. Rozhodně je vhodné obrátit se na zkušeného účetního či daňového poradce.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 16. 3. 2016 9:51
Zasílat nově přidané názory e-mailem

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení e-mail marketingu – pokročilé techniky

  •  
    Jak připravit šablonu moderního e-mailu
  • Jak spustit automatizované kampaně
  • Jak dynamizovat běžnou rozesílku

Detailní informace o školení e-mail marketingu - pokročilé techniky »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+