I v době mateřské dovolené lze podnikat. Čtěte, jak na to

Ne vždy je nezbytné v době pobírání mateřské podnikatelskou činnost přerušit. Čtěte, jak podnikat nadále a zda je nutné platit zálohy na pojistné.

Podnikatelky, které se chystají na mateřskou dovolenou, často zvažují, zda po dobu pobírání dávky přerušit podnikatelskou činnost. Jestliže se jedná kupříkladu o majitelky kadeřnických salónů, šicích dílen či obchodů, bylo by uzavření zaběhnutého podniku kontraproduktivní. Zajímalo nás, jak takovou situaci řešit a zda musí podnikatelka i v době mateřské platit zálohy na pojistné.

Samozřejmě se jedná zejména o případy, kdy je peněžitá pomoc v mateřství (PPM) pobírána z nemocenského pojištění OSVČ. U podnikatelek, jež tuto dávku pobírají z pojištění ze zaměstnání a podnikáním si jen přivydělávají, je situace jiná. Ty mohou bez ohledu na dávku podnikat osobně i nadále. Jako OSVČ vedlejší.

Čtěte také: Mateřská dovolená a přerušení živnosti

Provozovnu nezavírejte, zaměstnance nepropouštějte

Prosperující podnik může fungovat i v době pobírání peněžité pomoci majitelky. Podnikat lze například prostřednictvím spolupracující osoby (rodinní příslušníci) nebo jiné pověřené osoby, jež bude činnost vykonávat ve prospěch OSVČ. Může se jednat o uzavřený pracovněprávní vztah nebo jinou smlouvu o výkonu činnosti, za kterou bude pověřené osobě náležet odměna. 

Další možností je pronajmout podnik jiné osobě samostatně výdělečně činné. V takovém případě ale může dojít i k přerušení činnosti, jelikož podnikatelka činnost osobně nevykonává a ani nikdo jiný ji nevykonává v její prospěch.  Popisujeme zde situaci při pobírání peněžité pomoci podnikatelky, samozřejmě se může stejně tak jednat o podnikajícího otce na mateřské dovolené.  

Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je osobní nevykonávání výdělečné činnosti. Omezení platí pouze po dobu pobírání PPM (rodičovského příspěvku se netýká). Dávka se obvykle poskytuje při porodu jednoho dítěte od počátku 8. – 6. týdne před očekávaným dnem porodu po dobu 28 týdnů. Při porodu 2 nebo více dětí najednou se peněžitá pomoc v mateřství se vyplácí po dobu 37 týdnů.

Je třeba v době PPM platit zálohy na pojistné?

Za osobu samostatně výdělečně činnou, která ukončí nebo přeruší podnikatelskou činnost, je v době pobírání PPM plátcem zdravotního pojištění stát. Zálohy na důchodové ani zdravotní pojištění platit nemusí. Ovšem u podnikatelek, které činnost nepřeruší, ale podnikají nadále osobně jako OSVČ vedlejší, případně prostřednictvím spolupracujících nebo pověřených osob, je situace odlišná.

1. Důchodové pojištění při nepřerušené činnosti v době pobírání PPM

Pro server Podnikatel.cz se vyjádřila Zdenka Janecká, vedoucí oddělení metodiky sociálního pojištění OSVČ z České správy sociálního zabezpečení. Jestliže podnikatelka pobírá PPM z nemocenského pojištění OSVČ, pak po dobu pobírání PPM není povinna platit zálohy na pojistné za kalendářní měsíce, ve kterých trvá nárok na PPM po celý kalendářní měsíc. Zdůraznila však, že po dobu pobírání PPM se jedná o hlavní činnost. Od měsíce, za který vznikne nárok na rodičovský příspěvek, bude činnost posouzena jako vedlejší a OSVČ bude povinna platit zálohy na pojistné ve výši dle příjmů za rok 2011. Od měsíce, ve kterém podá přehled za rok 2012, může dojít k zániku povinnosti platit zálohy na pojistné, jestliže daňový základ nedosáhne rozhodné částky při výkonu činnosti po celý kalendářní rok (pro rok 2012 je stanovena na 60 329 Kč).

Pokud byla OSVČ zároveň zaměstnána a pobírá PPM pouze ze zaměstnání, je její činnost posouzena jako vedlejší, jestliže nárok na PPM ze zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc. V takovém případě je povinna platit zálohy na pojistné, jestliže jí dle daňového základu za rok 2011 taková povinnost vznikla. Po ukončení PPM naváže jako důvod pro vedlejší činnost nárok na rodičovský příspěvek, výše záloh tedy zůstane stejná. Od měsíce, ve kterém bude podán přehled za rok 2012, se jedná o stejnou situaci jako u OSVČ hlavní (předcházející odstavec).

Čtěte také: Čím si přivydělat na mateřské dovolené?

2. Zdravotní pojištění při nepřerušené činnosti v době pobírání PPM

V případě zdravotního pojištění se nerozlišuje OSVČ hlavní a vedlejší (jako u důchodového pojištění), ale osoby které mají nebo nemají povinnost dodržet minimální vyměřovací základ. V zákoně o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění jsou uvedeny osoby samostatně výdělečně činné, pro které neplatí minimální vyměřovací základ. Nemusí platit zálohy na pojistné alespoň v minimální výši, ale hradí je ve výši vypočtené podle příjmů dosažených v předcházejícím kalendářním roce. Mezi tyto pojištěnce patří i osoby, za které je plátcem pojistného stát.

A právě osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství patří mezi pojištěnce, za které je plátcem pojistného stát. Tuto skutečnost má pojištěnec povinnost zdravotní pojišťovně oznámit. Od měsíce, kdy je po celý kalendářní měsíc příjemcem peněžité pomoci v mateřství, může hradit zálohy na pojistné vypočtené ze skutečně dosažených příjmů v předcházejícím kalendářním roce a nemusí dodržet minimální vyměřovací základ, vysvětlil Jiří Rod, vedoucí tiskového oddělení Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Příklad: Majitelka kadeřnického salónu, která splní podmínky pro pobírání PPM z nemocenského pojištění OSVČ, bude podnikat prostřednictvím pověřené osoby. Z přehledu z roku 2011 jí vyšla záloha 1500 korun u sociálního i zdravotního pojištění (pro jednoduchost použijeme pro obě pojištění shodnou částku). Protože je OSVČ hlavní, platila dosud zálohy na pojistné v minimální výši (zdravotní 1697 Kč, důchodové 1836 Kč). K 16. září 2012 nastupuje na mateřskou. Podnikatelskou činnost nepřerušila.

Z pohledu důchodového pojištění se jedná o hlavní výdělečnou činnost, od měsíce října však není povinna platit zálohy na pojistné. Od měsíce, za který jí vznikne nárok na rodičovský příspěvek se stane OSVČ vedlejší a bude hradit zálohy ve výši 1500 korun. Z hlediska zdravotního pojištění (rovněž od měsíce října) je osobou, za kterou platí pojistné stát. Je však až do podání přehledu za rok 2012 povinna platit zálohy minimálně ve výši 1500 korun.

Možnost snížení záloh

Může dojít i k situacím, kdy v době pobírání PPM podnikatelky dojde k výraznému snížení příjmů či bude podnik fungovat pouze provizorně, a to s minimálními příjmy. V takových případech lze eventuálně uvažovat o možnosti snížení záloh.

Čtěte také: Převrat v „dětském“ byznysu. Místo soukromé školky dětské skupiny

1. Zálohy na důchodové pojištění

OSVČ může požádat o snížení měsíčního vyměřovacího základu. Průměrný příjem po odpočtu výdajů připadající na jeden měsíc v období od 1.1. kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, ve kterém je žádost podána, však musí být alespoň o třetinu nižší, než průměrný daňový základ připadající na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti za předchozí rok (dle posledního přehledu o příjmech a výdajích). Jestliže OSVČ pobírá PPM z nemocenského pojištění OSVČ, nemá povinnost platit zálohy na pojistné. Žádost by připadala v úvahu až po skončení PPM, při nároku na rodičovský příspěvek, tj. při výkonu vedlejší činnosti, objasnila Zdenka Janecká z ČSSZ. Dodala, že jestliže je PPM pobírána pouze z nemocenského pojištění zaměstnance, pak je možné si požádat o snížení měsíčního vyměřovacího základu neprodleně. Zálohy však mohou být sníženy jen do výše 735 Kč. To je minimální záloha pro výkon vedlejší činnosti. Pokud totiž vznikla dle daňového základu za rok 2011 povinnost platit zálohy, nemůže zaniknout dříve než podáním přehledu za rok 2012, případně ukončením činnosti.

Čtěte také: Vracím se po mateřské do práce, co mě čeká? Výpověď 

widgety

2. Zálohy na zdravotní pojištění

Snížit výši zálohy na pojistné může zdravotní pojišťovna v okamžiku, kdy příjem, který připadá v průměru na 1 kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti (nejméně však v období 3 měsíců), je nejméně o jednu třetinu nižší, než příjem připadající v průměru na 1 kalendářní měsíc v přecházejícím roce. O snížení zálohy na pojistné je třeba požádat na příslušném tiskopise (je k dispozici i na internetových stránkách zdravotních pojišťoven). Zálohy nelze obecně snížit na nulu. Takového výsledku by bylo možné dosáhnout jen v případě, že by v předchozím roce nebylo dosaženo kladného rozdílu mezi příjmy a výdaji, doplňuje Jiří Rod z Všeobecné zdravotní pojišťovny. Případný přeplatek na zálohách bude vyrovnán po podání přehledu za aktuální rok. 

Foto: www.isifa.com
 

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení PPC reklamy pro pokročilé

  •  
    Důležité principy fungování PPC reklamy
  • Optimalizační postupy běžících kampaní
  • Práce s aplikací AdWords editor

Detailní informace o školení PPC reklamy pro pokročilé »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+