I živnostník má právo na podporu. Žádné bavory ale nečekejte

Když se v podnikání nedaří, je lépe se nechat zaměstnat. Když není možné sehnat ani práci, pak se i živnostníci mohou přihlásit na úřad práce. Víte, jak na to?

Méně zakázek, zvyšující se odvody a tak dále. Okolností, které mohou živnostníka dohnat k tomu, že zkrachuje, je celá řada. Není proto vůbec výjimečné, že se osoby samostatně výdělečně činné dostávají do evidence úřadu práce. Jako nezaměstnaný může skončit nejen ten, komu se v byznysu nedaří, ale i ten, kdo má víceméně sezónní práci, například zedníci nebo provozovatelé letních bufetů. Takoví lidé se mohou v příznivější době k podnikání vrátit. Jak ale přestát hubené časy? Jednou z možností je právě přihlášení se na úřadu práce. Bohužel ale musí počítat s tím, že podpora v nezaměstnanosti je nijak zvlášť finančně nezahojí.

Živnostníků v nesnázích přibývá

Během loňského roku vzrostl počet skutečně vyhlášených konkurzů. A přibylo zejména živnostníků. Zatímco v roce 2013 bylo vyhlášeno celkem 2224 konkurzů, z toho 849 se týkalo živnostníků, loni u nás upadlo do konkurzu 2403 podnikatelů, z toho 1110 bylo živnostníků. V oblasti počtu návrhů na vyhlášení bankrotu u fyzických osob podnikatelů stále zaznamenáváme růst. Za posledních 12 měsíců podalo návrh na bankrot 10 845 živnostníků. Meziročně se počet těchto návrhů zvýšil o 57 procent, komentuje situaci Jan Malý ze společnosti VPI CZ. Jen v lednu tohoto roku vyhlásilo bankrot 696 živnostníků. To je o 75 bankrotů více než měsíc předem.

Na živnostenské podnikání má vliv neustálé posilování pozic velkých řetězců. Ty se objevují v podstatě ve všech sférách a drobné podnikatele prakticky vytlačují. Nejsou jim totiž schopni konkurovat ani cenou, ani množstvím nabízeného zboží a služeb. Navíc živnostníci dlouhodobě bojují se špatnou platební morálkou velkých firem. Problémy jsou především ve stavebnictví, obchodě a pohostinství. Nejvíce bankrotů v poslední době vyhlašují společnosti v Praze, Jihomoravském a Královéhradeckém kraji. 

Například za celý loňský rok skončilo v evidenci úřadu práce celkem 45 024 osob samostatně výdělečně činných.  

OSVČ v databázi Úřadu práce ČR v roce 2014
Měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec
Počet 10 290 3180 2000 2173 1908 2143 3026 1563 1889 1960 5001 9891

Mohlo by vás zajímat: Sháníte peníze pro svůj byznys? Teď je to právě v pravou chvíli

Nejdřív na živnostenský odbor, až pak na úřad práce

Ilustrační obrázek.
Autor: isifa/Lidové noviny/TOMAS HAJEK

Ilustrační obrázek.

Když už to nejde jinak, může se osoba samostatně výdělečně činná obrátit na úřad práce. Nejprve je ale nutné zajít na živnostenský odbor svého obecního úřadu a živnost zrušit nebo pozastavit. Obojí se provádí zdarma. Pro jakou variantu se ale rozhodnout? Záleží na tom, zda chce živnostník na svou činnost v dohledné době znovu navázat, nebo ne. Pokud se podnikatel nechá zaměstnat, může například svou samostatnou výdělečnou činnost znovu obnovit a mít ji jako vedlejší. 

Kompletní zrušení živnosti zahrnuje oznámení okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně, a to ve lhůtě osmi dnů. Pokud by se tak nestalo, povinnost hradit předepsané zálohy zůstane zachována. Ve lhůtě 15 dnů musí být informován i finanční úřad a je také potřeba vypořádat závazky, případně majetek, zásoby a tak dále. Oznámení lze provést jednoduše na kterémkoliv živnostenském úřadě vyplněním jednotného registračního formuláře, čímž odpadá zbytečné běhání po úřadech. 

Pokud se člověk rozhodne pro přerušení živnosti, není nutné to hlásit přímo živnostenskému úřadu. Zůstává jen povinnost přerušení oznámit okresní správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a finančnímu úřadu. Nabízí se ale využití možnosti provést přerušení přímo na živnostenském úřadě a vyplnit tam jednotný registrační formulář. Živnost je možné přerušit na libovolnou dobu, třeba i na několik let. Během tohoto období se neplatí sociální pojištění. Je ale nutné počítat s tím, že nepojištěné měsíce nebudou při žádosti o důchod počítány do odpracované doby. Pozor také na to, že živnostenský zákon nedovoluje oznámit přerušení provozování živnosti zpětně. Naopak ve svém § 31 odsts. 11 výslovně stanovuje, že provozování živnosti je přerušeno dnem doručení oznámení o přerušení provozování živnosti živnostenskému úřadu, nebo datem pozdějším uvedeným v ohlášení. 

Psali jsme: Jak se dostat do podnikatelského akcelerátoru? Radí jejich šéfové

I zkrachovalý živnostník má právo na podporu

Na podporu v nezaměstnanosti i osvobození od všech zákonných pojištění má podnikatel jen v případě, že svou živnost pozastaví nebo zruší. Potvrzení o provedení jednoho z těchto provedených úkonů se pak dodává na úřad práce. Aby ale zkrachovalý podnikatel na podporu v nezaměstnanosti dosáhl, musí splnit ještě další podmínky. Především je důležité, aby měl v takzvaném rozhodném období svou výdělečnou činností pokrytou dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců. Rozhodným obdobím se rozumí dva předchozí roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. O poskytnutí podpory v nezaměstnanosti se musí oficiálně požádat.

Zatímco u zaměstnance se podpora stanovuje z průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého uchazeč o ni dosáhl ve svém posledním ukončeném zaměstnání, pro osoby samostatně výdělečně činné se vypočítává z posledního vyměřovacího základu přepočteného na jeden kalendářní měsíc. Poslední známý vyměřovací základ potvrdí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení. Výše podpory je v prvních dvou měsících 65 %, další dva měsíce klesá na 50 % a ve zbytku už dělá jen 45 %. V případech, kdy uchazeč o podporu nemůže bez svého zavinění osvědčit výši vyměřovacího základu, činí podpora v nezaměstnanosti po dobu prvních dvou měsíců 0,15 násobek, v dalších dvou měsících 0,12 násobek a po zbývající podpůrčí dobu jde o 0,11 násobek průměrné mzdy. Ukončí-li uchazeč o práci ve stejný den zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost, z níž odváděl důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, výše podpory se mu vypočítá z částky, která se rovná součtu průměrného čistého měsíčního výdělku a vyměřovacího základu. 

Nejčastější případ výpočtu výše podpory v nezaměstnanosti z průměrné mzdy v národním hospodářství volí úřad práce tehdy, když není možné výši dávky odvodit od předchozího příjmu. Například, když člověk podnikal v průběhu roku od 1. 4. do 30. 9., zaevidoval se k 1. 10. a zúčtování odevzdal až po 1. 1. následujícího roku, vysvětluje Kateřina Beránková, mluvčí Úřadu práce ČR.

Při aktuální průměrné mzdě 25 179 korun se podpora pohybuje jen kolem několika málo tisíc korun. Podpora pro podnikatele, kteří se ocitli na úřadu práce, je obvykle zcela minimální z toho důvodu, že si neplatí příliš vysoké sociální pojištění. Aby člověk s pozastavenou nebo zrušenou živností nezůstal zcela bez příjmů, může také požádat o dávky ze systému státní sociální podpory a ze systému hmotné nouze. 

widgety

Nárok na podporu mají i lidé na volné noze bez živnostenského listu. V případě třeba autorské smlouvy může úřad práce zavést žadatele do evidence jakožto uchazeče o zaměstnání v případě, že odměna v rámci autorské smlouvy nepřesáhne částku 10 000 korun. Skutečnosti s výkonem uzavřené autorské smlouvy je nutné doložit nejpozději do 8 kalendářních dnů. Výkon činnosti na autorskou smlouvu nemá vliv na výplatu podpory v nezaměstnanosti. V tomto případě může uchazeč o zaměstnání, pokud mu na ni vznikne nárok, pobírat podporu v nezaměstnanosti a současně odměnu v rámci autorské smlouvy, ale pouze v případě, že odměna bude maximálně do výše 10 000 korun, vysvětluje Kateřina Beránková. 

Pamatujte také na to, že do evidence uchazečů o zaměstnání nemůže být zařazena fyzická osoba, která:

  • je v pracovněprávním vztahu (pracovní poměr, vztah na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce) nebo ve služebním poměru, s výjimkou takzvaného nekolidujícího zaměstnání. Za nekolidující zaměstnání se považuje činnost na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo činnost na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy,
  • je společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením omezeným, komanditistou komanditní společnosti, ředitelem obecně prospěšné společnosti, vedoucím organizační složky zahraniční právnické osoby, členem představenstva nebo správní rady nebo statutárním ředitelem akciové společnosti, členem dozorčí rady obchodní společnosti, pokud vykonává mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) přesáhne polovinu minimální mzdy,
  • je členem družstva, pokud vykonává mimo pracovněprávní vztah k družstvu pro družstvo práci, za kterou je družstvem odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) přesáhne polovinu minimální mzdy.
4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 3. 2015 11:11

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení: Jak na firemní Facebook prakticky

  •  
    Jak efektivně propojit Facebook s webem.
  • Jak vše měřit a vyhodnocovat.
  • Jak řešit krizové situace.

Detailní informace o školení Facebooku »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+