Identifikační údaje jsou povinné i na cizojazyčném webu

Business server Podnikatel.cz již informoval o novele obchodního zákoníku, která bude účinná od 1. března. Jednou z novinek, které přináší, je povinnost podnikatelů uvádět na internetových stránkách identifikační údaje. Internetové stránky se totiž stávají obchodní listinou, stejně jako například faktura nebo obchodní smlouva. V diskusi k článku se pak objevilo množství otázek a nejasností, na které se Podnikatel.cz pokouší odpovědět. Lze-li brát diskutující jako vzorek názorů podnikatelů na novou právní úpravu, je možné konstatovat: Podnikatelé nad novinkami zatím spíše nechápavě kroutí hlavou.

Podnikatel zapsaný v živnostenském rejstříku

Jeden z čtenářských dotazů směřoval k údajům, které musí mít na své internetové prezentaci osoba samostatně výdělečně činná. To nikdo neví, jediné co vědí je, že vám za to dají pokutu. Polovina úřadů vám řekne, že chtějí evidenční číslo, druhá polovina že číslo jednací. Pokud máte živnostenských listů více, pak je to plno zbytečných čísel, domnívá se čtenář business serveru Podnikatel.cz.

Takto vypadají údaje na webové stránce právnické osoby:

Analogicky by měly údaje na webové stránce fyzické osoby vypadat následně:

Zákon samozřejmě nepředepisuje, kde přesně na internetových stránkách musí identifikační údaje být. Standardní web však má například stránku „O nás”, „O společnosti” apod. nebo část „Kontakty”, kde je možné uvést také identifikační ú­daje.

Jak postupovat u cizojazyčných mutací webu

Rád bych věděl, zda autoři zákona někdy seděli před počítačem a brouzdali po internetu. Jak si představují realizaci? Konkrétně naši zakazníci jsou po celém světě a naše stránky jsou jak v češtině, tak v angličtině, zlobí se v diskusi čtenář business serveru Podnikatel.cz. Ty, kteří jdou na anglické stránky, tyto údaje nezajímají. Ty, kteří jdou na české, asi taky ne, ale tam to být musí, domnívá se čtenář.

Správně však musí být zákonem předepsané identifikační údaje nejen na českých webových stránkách, ale i na všech jejich cizojazyčných mutacích. Podnikatelé budou muset uvádět takové informace, které určuje platný § 13a obchodního zákoníku. To stejné platí pro zahraniční mutace, potvrzuje pro business server Podnikatel.cz Zuzana Kuncová, tisková mluvčí Ministerstva spravedlnosti ČR.

Zahraniční podnikatel v Česku

Zahraniční právnická osoba nebo její organizační složka v Česku sice nemusí uvádět údaj o zápisu zahraniční osoby do evidence podnikatelů ve svém domovském státě, pokud to tamní právo přímo neukládá. Má ale povinnost uvádět identifikační údaje týkající se podnikání v Česku stejně jako česká právnická osoba, a to včetně zápisu do obchodního rejstříku. Případně jako podnikatel nezapsaný v obchodním rejstříku. Obava jednoho diskutujícího čtenáře, že české firmy budou mít na webu všechno i číslo bot a zahraniční firmy podnikající v Česku nic, tedy není na místě.

Jak bude vypadat přestupkové řízení a dokazování vlastnictví webu

Zajímalo by mě, jak se dokazuje, komu který web patří. Co když řeknu, že s tímhle webem nemám nic společného, ačkoliv o mojí firmě pojednává a třeba i prezentuje moje výrobky a služby? Stránky fyzicky leží někde na serveru třeba v Americe, jak se prokáže provázání s konkrétní firmou? - pochybuje o účinnosti zákona další diskutující čtenář.

Zuzana Kuncová z Ministerstva spravedlnosti ČR potvrzuje pro business server Podnikatel.cz, že řízení o přestupcích týkajících se webu bude probíhat podle přestupkového zákona (Zákon číslo 200/1990 Sb., o přestupcích). Kompetentní v těchto řízeních bude příslušný živnostenský úřad, upozorňuje. Přestupkový zákon přitom stanovuje, že za přestupek právnické osoby je zodpovědný její jednatel.

Na správním orgánu pak závisí rozhodnutí, jestli dá oznámení na policii. Potom bude podle Kuncové probíhat řízení a dokazování podle paragrafu 51 až 56 správního řádu (Zákon číslo 500/2000 Sb., správní řád). Jedná se především o důkaz listinou, ohledáním, svědeckou výpovědí nebo znaleckým posudkem. Správní orgán má tedy různé možnosti, jak konkrétně vlastnictví webu prokázat. Podnikatel tak například musí předložit listiny, které mohou vlastnictví webu prokázat. To asi nebude pro úřady velký problém vzhledem k tomu, že podnikatel si pořizuje webové stránky primárně proto, aby se jimi prezentoval svým stávajícím či potenciálním klientům, a zpravidla je uvádí na obchodních listinách, firemních propagačních materiálech nebo vizitkách. Propagovat se utajeně nemá smysl.