Ušetřete
Už jen dní zbývá na podání přiznání k dani z příjmů. Poradíme vám, jak na to!

Ivo Toman: Motivace zvenčí je jako smrad

Stále se žvaní a spoléhá na vnější motivaci. Ke zvýšení své výkonnosti nepotřebujete žádné motivační kecy, tvrdí podnikatel Ivo Toman. Přinášíme na pokračování jeho knihu "Motivace zvenčí je jako smrad".

reklama

Proč jsem přesvědčený, že motivace zvenčí je jako smrad? Tento poznatek mám ze své zkušenosti. Jelikož trpím vrozeným Tourettovým syndromem a mám tiky, jsem pro mnohé firmy velmi vhodným motivátorem pro jejich lidi. Zavolají mi a řeknou: „Pane Tomane, máme firemní akci. Potřebujeme, abyste k nám přijel a naše lidi namotivoval. Zblbněte je tak, aby šli hned makat.“

Můj rekord (do roku 2010) je přednášet najednou pro obecenstvo čítající 6500 lidí. Ten den jsem lidi v obecenstvu tak vydivočil, že na konci mé řeči začali dělat mexické vlny. A co se stalo potom? To co vždy. Naprostá většina lidí několik dní opravdu více pracovala, ale do týdne se vrátila do starých kolejí. To znamená, že nepracovali tak, jak měli. Vrátili se tam, kde byli před tímto vymýváním mozků. Tento scénář se opakuje neustále. Pak je musíte začít motivovat znovu. A pak zase a zase a zase a… až do smrti – buď jejich, nebo své.

Tito lidé po motivační akci zvýší svůj výkon jen krátkodobě. U nich motivace zvenčí působí jako smrad. Za několik dní nebo dokonce hodin sama zmizí. Vždy tam také byla skupina lidí, kteří se nepřetrhli ani předtím, ani potom. Ale byla tam ještě jedna skupina. A ti mě začali zajímat stále více a více. Tito lidé měli po motivační akci téměř stejný výkon jako předtím – stejný a přitom nadprůměrný. Výkon této malé skupiny vlastně vůbec nezávisel na nějakém vnějším motivačním působení. Zjistil jsem, že tito úspěšní lidé se od neúspěšné většiny liší hlavně tím, že mají silnější vnitřní motivaci. Čtěte také: Nebuďte lama, naučte se správně komunikovat s ajťákem

Začal jsem hledat odpovědi na otázky:

Na čem závisí výkon lidí, kteří nepotřebují vnější motivaci?
Na čem závisí výkony všech lidí?
Dá se nahradit vnější motivace něčím jiným?
Pokud ano, čím?
Jak poznám velikost vnitřní motivace u jiných lidí?
Jak poznám velikost vnitřní motivace u sebe?
Je nějaký postup, jak najít lidi, kteří nepotřebují vnější motivaci?

Odpověďmi na tyto otázky jsem se zabýval mnoho let. Zjistil jsem několik zajímavých věcí. V prvé řadě se stále žvaní a spoléhá se na vnější motivaci. Opravdu musí být dodána motivace zvenčí? Ne! Ale téměř všude slyšíte a dočtete se, že ano – a přitom je to špatně. Znám to jak mezi těmi nahoře, tak i mezi těmi dole. Ti nahoře nepotřebují ke zvýšení své výkonnosti žádné motivační kecy.

Motivace zvenčí je past na neschopné. Neschopní chtějí, aby je nejdříve někdo jiný namotivoval. Pak prý změní své chování. Jenže tak to nefunguje! Motivace není nějaký startér, který vás nakopne na začátku nějaké činnosti. To je hluboký omyl! Motivace je uvnitř nás během celé činnosti: na začátku, v průběhu i na konci. Činnost samotná nás motivuje – líbí se nám nebo nás štve.

Motivace k vám nepřijde jako osvícení. Motivaci vám nedodá ani nikdo z vašich blízkých, lékař či farář. Celá myšlenka motivování druhých je jenom zrádná past. Pozor, aby nedošlo k nedorozumění. Motivace všeobecně není jako smrad. Ale motivace zvenčí je jako smrad. To je ta motivace, kdy se jeden člověk snaží motivačně působit na jiného člověka, který ale z nějakého důvodu nedělá to, co má dělat.

Další zajímavá věc je, že „odborníci“ to strašně komplikují

Co je to motivace? Slovník cizích slov říká: Motivace je souhrn pohnutek jednání. Tato „sofistikovaná“ věta mi nic neříká. Podívejme se na teorii. Neexistuje jednotná, všeobecná teorie motivace. Nejpopulárnější je zatím hierarchická teorie potřeb amerického psychologa Abrahama H. Maslowa. Maslowovu pyramidu najdete v každé učebnici psychologie, protože se dá pěkně graficky znázornit a je působivá. Jenže vzápětí v každé z nich najdete příklady, že tato teorie neplatí vždy.

Existují i další teorie týkající se motivace. Teorie evoluce Charlese Darwina (1859) říká, že se přizpůsobujeme životním podmínkám. Psychoanalytická teorie motivace zase tvrdí, že u člověka rozhodují pudy a touha po slasti. Pak je ještě mnoho dalších teorií. Nebudu se jimi zabývat. Jsou už mnohokrát popsány. Navíc každá je hned zkritizována autory jiných teorií. A to hlavně proto, že podle nich nejsou dostatečně „komplexní“. „Odborníci“ to totiž chtějí mít dostatečně (z)komplikované, aby vypadali jako odborníci.

To, co se oficiálně učí na školách, je však většinou nepoužitelné v praxi. Ukážu vám svoje zkušenosti z praxe. Jde o moje pravdy, kterým nemusíte věřit, avšak dnes nemám problémy s motivací svou ani svých spolupracovníků. Čtěte také: 7 věcí, které nikdy neříkejte svým zaměstnancům

Zjistil jsem, že snaha manažerů o motivaci podřízených je většinou bez výsledků. Proč?

  1. Protože se klade obrovský důraz na motivaci zvenčí. Lidé říkají: „Namotivujte mě.“ To je ale alibismus. Lidé chtějí dodat motivaci podobně, jako se dobíjejí baterky – zvenčí. Jenže pak se stejně jako slabé baterky sami rychle vybijí.
  2. Protože místo výsledků se hraje na líbivost. Motivace zvenčí se lidem líbí. A to jak většině lidí bez silné vnitřní motivace, tak i těm jedincům, kteří v sobě mají velkou motivaci. Jenže lidé s velkou vnitřní motivací prostě pracují více než ostatní. A to bez ohledu na to, zda jsou zvenčí někým nebo něčím motivováni. Tito lidé vlastně nepotřebují nakopnout někým jiným, i když se to líbí i jim.
  3. Protože zde nejde o plošnou motivaci všech. Jde o to, jak najít ty lidi, které nemotivovat. Nesouhlasím s tím, že každý může být vítěz a že každý se dá vyškolit. Školil jsem desítky tisíc lidí a vím, že většina lidí nevynikne. Když už chcete lidi motivovat a školit, nejdříve musíte vybrat jen ten typ lidí, kteří na to mají.
  4. Protože motivace je v rozporu s hodnocením. Bude-li mě někdo hodnotit, bude mi to vadit. Budu-li naopak já hodnotit vás, bude vás to demotivovat. Jak se budete cítit, když vám řeknu, že jste v nějaké oblasti špatní? To vás naštve. Vy přece sami víte, jaké máte slabiny. Pokud vám je někdo jiný připomene, nenamotivuje vás tím, ale „vytočí“. A to i kdyby měl pravdu. Uvědomte si, že přestože hodnocení jiných lidí musíte dělat, rozhodně je to demotivující.
  5. Protože je zde příliš moc vlídnosti. Dobré slovo nestačí. Dobrým slovem a bičem v ruce toho zmůžete více než jenom dobrým slovem. Musíte mít nějaký „systém nepohody“.
  6. V literatuře jsou knižní návody, jak motivovat – 4bodové, 6bodové, dokonce 12bodové… Například:
    1. Sepište si seznam svých cílů (snů).
    2. Sepište si seznam kroků ke splnění cílů (snů).
    3. Sepište si kvality jednání, které potřebujete pro splnění snů.
    4. Sepište si ty vlastnosti, které vám ještě chybí.
    To je pitomost. To jsou postupy pro ty, co vymetají všechna školení o pozitivním myšlení. Motivace ve vás prostě je, nebo není. Nezmění to ani několikabodový systém.
  7. Protože lidé si neuvědomují, že nějakou motivaci už mají v sobě. Všichni lidé na světě jsou nějak motivovaní k nějakým činům. Buď sami sebou, nebo prostředím.

Výsledkem je, že podle statistik asi 80 % větších podnikových iniciativ končí neúspěchem. Asi 40 % nově jmenovaných vedoucích pracovníků se už během 18 měsíců setká s neúspěchem. Jen několik společností přežije čtyřicet let – asi polovinu lidského života. Pouze několik desítek společností se dožilo více než sta let. Na světě existuje pouze asi dvacet firem, které jsou starší než dvě stě let. Většina nových společností zkrachuje do pěti let – taková je realita.

A největší tragédií je, že naprostá většina lidí bohužel nerada dělá to, čím se živí. Proč?

Podnikatele_pisi_pro_podnikatele

       

Protože:

  1. Nevěří, že to, co dělají, má pro ně nějaký smysl.
  2. Je to nebaví.
  3. Nevěří, že jsou spravedlivě odměňováni.

Práce ve skutečnosti baví asi jen tři procenta lidí. Většina lidí nemá zaměstnání, ale práci za trest. Platí to i pro podnikatele. Podnikají, aby měli více času, aby měli svobodu a aby měli peníze. Výsledkem ale je, že se jim z jejich firmy stane vězení. Jsou otroky své firmy. Nejsou svobodní a nejsou pány svého času. Přitom původně začali podnikat proto, aby měli více času, svobodu a více peněz. Peníze možná mají, ale kolik hodin pracují? Workholici říkají své ženě: „Já to dělám pro tebe!“ A říkají to tak dlouho, až zjistí, že mají na stole žádost o rozvod. Často nemají nic z toho, co původně chtěli. Jako řešení zavádějí různé motivační programy – založené na motivací zvenčí –, jenže ta u většiny lidí funguje jako smrad. Čtěte také: Naučte se být uznávaným šéfem, přečtěte si 9 užitečných pravidel

Úryvek z knihy Motivace zvenčí je jako smrad. Více informací o knize: www.jak-vydelat.cz
Autor: Ivo Toman, podnikatel, školitel, zakladatel společnosti TAXUS International, která funguje jako marketingová laboratoř. Napsal sedm knih, ve kterých se zabývá marketingem, psychologií a motivací. Od narození trpí Touretteovým syndromem, který způsobuje viditelné i slyšitelné tiky. V šesti letech navíc onemocněl meningitidou a pravou stranu těla má méně vyvinutou.

Redakce

Podnikatel.cz: Square Favicon Logo

Potřebujete poradit, nebo chcete upřesňující informace? Napište nám do naší redakční poradny. Zaslat nový dotaz

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení: Linux – Výpočty na grafických procesorech (praktikum)

  • Základy CUDA, OpenCL + OpenACC.
  • AMD/ATI + Intel MIC, NVCC nastavení.
  • Debug v CUDA, výpočet optimální konfigurace.
´

Zjistěte více informací o školení>>

       
9 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 15. 7. 2012 11:58

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví. Pro řešení aktuálních problémů doporučujeme využít naše poradna.

Zasílat nově přidané příspěvky e-mailem

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+