Hlavní navigace

Vlákno názorů k článku Ivo Toman: Motivace zvenčí je jako smrad od Demotivace - Lidi musíte motivovat, dělají to už rodiče svým...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 5. 2. 2011 11:37

    Demotivace (neregistrovaný)
    Lidi musíte motivovat, dělají to už rodiče svým dětem. První způsob motivace a měření výkonnosti je na základní škole. Učíte se, za to dostanete známky a za dobré vysvědčení pochvalu a nové kolo. Za špatné známky a poznámky dostanete pár facek. "Ven můžeš, až uděláš domácí úkoly" je typický příklad motivace. Čím dříve úkoly uděláte, tím dříve můžete mezi kamarády. Jsou děti, co se učí lépe a jsou děti, co se učí hůře, ale motivovat musíte oba typy. Ty, co se učí hůře by se nejraději neučily vůbec. A ty, co se učí dobře chtějí uznání a to uznání musí přijít zvenčí, třeba ve formě jedničky s hvězdičkou.

    Každá motivace je vnější a ta vnější motivace ovlivní tu motivaci vnitřní. Nejdou oddělit, vnitřní motivace nebude fungovat bez vnější motivace. Až tohle pochopíte, budete lidi umět motivovat a možná se vykašlete na mexické vlny, které, jak sám říkáte, nefungují. Někomu k motivaci stačí, když ho jiní ocení. To je typická vnější motivace, neboť ho musí pochválit někdo cizí. Ne vnitřní já, ale někdo vnější.

    A pro všechny, pozor na demotivaci. Motivovat umí jen někdo, demotivovat umí každý.
  • 6. 2. 2011 18:33

    No jo (neregistrovaný)
    Ale to jsme přece zpátky u původní myšlenky. - Základem je rozpoznat vnitřní motivaci.
    Po čem vaše dítě touží? - Touží po uznání a pochvále? - Nebo si chce našetřit na kolo? - Nebo miluje fotbal a motivuje ho, když nad ním visí hrozba, že mu hraní zakážete, protože je před ním "strašně důležitý zápas" ??? :-) A o tom to je...
    I když uznáním bych nešetřila ani u těch "jinak" motivovaných. Protože bez uznání, alespoň od těch nejbližších, je člověku na světě těžko.
  • 15. 7. 2012 11:58

    Isterad MuiX (neregistrovaný)

    Špatně.
    Pořád mluvíte o vnější motivaci.
    Vnitřní je, když člověka baví ta daná činnost a proto jí dělá.
    Správně jste použila příklad s tím, že dítě rádo hraje fotbal. Ano. Baví ho samotné hraní = vnitřní motivace.
    Ale ten zákaz = vnější motivace!

    Někdy je to těžko rozpoznatelné, chápu váš omyl.
    Vnitřní motivace vlastně může být jenom pozitivní, protože jakákoliv negativní (leda snad kromě strachu ze smrti či nemoci/úrazu) je sociální programování a tedy vnější!

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).