Hlavní navigace

Ivo Toman: Tvrdíte, že nemáte čas? Je to jen výmluva

 Autor: 244086
Redakce 24. 8. 2011

Všichni zažijí přesně 86 400 sekund každý den. Úspěšní s nimi oproti neúspěšným jen umí lépe zacházet.

Nebudu vás unavovat známými fakty o tom, jak si máte plánovat čas a své činnosti. Chci vám jen sdělit svůj pohled na čas. Co spojuje nejbohatšího člověka na světě s bezdomovcem? A co spojuje zdravého člověka s nemocným chudákem? To, že všichni zažijí přesně 86 400 sekund každý den. Tento počet neušetříte ani nenatáhnete.

K času přistupujeme dvěma způsoby. Rozlišujeme skutečný čas a vnímaný čas. Skutečný čas je ten, který měříte hodinami. Vnímaný čas závisí na tom, jak prožíváte události. Vnímaný čas je kladný, když jste šťastní. Pokud však to, co sledujete, je pro vás „cizí“, tedy nemáte k tomu kladný vztah, čas se vám vleče. Tehdy se nudíte a přejete si, aby to co nejdříve skončilo. Avšak v opačném případě, jestliže jste něčím zaujatí, pak se přestáváte časem zabývat, a proto vám to i rychleji „uteče“. Osobní vnímání času tedy závisí na stupni uspokojení, které v situaci zažíváte.

Jeden z největších nesmyslů

Jedním z největších nesmyslů, který opakovaně slyším od nevýkonných lidí, zní: „Nemám čas. Kdybych měl více času, tak bych…“ Je to opravdu tak? Není! A to ze tří důvodů:

  1. Kdyby lidé pracovali o 3–4 hodiny déle na to, aby se měli lépe, po deseti letech stejně budou trčet na stejném místě a stěžovat si na nedostatek času, šéfa, podmínky, plat, vládu. Není to v tom, jak dlouho pracujete, ale s jakou koncentrací právě teď děláte danou konkrétní činnost.
  2. Většina lidí alibisticky tvrdí, že nemá čas, přitom nikdy v historii neměli lidé tolik volného času jako nyní. Jenže většina lidí ho taky nejvíce tráví buď u televize, nebo „společenskými“ záležitostmi. My dnes žijeme ve skvělé době a máme spoustu času. Přitom naprostá většina lidí si stěžuje, že nemá čas. To je jen výmluva.
  3. Kolik toho máte před sebou? Budete-li pracovat do šedesáti pěti let, pak třicetiletého člověka čeká ještě téměř 80 % produktivního života a padesátiletého ještě přes 30 % plodných let. Aktivní život je delší, než si většina lidí myslí.

Jak trávíte čas? Pokud se dožijete sedmdesáti dvou let, pak podle jedné statistiky prožijete svůj život takto:

Rozdělení času
Činnost Počet roků
Spánek 19
Práce 15
Osobní hygiena 6
Jídlo 6
Televize 6
Na cestě 6
Čekání v řadě 3
Učení 4
Schůze a porady 2
Hledání ztracených věcí 1
Jiné činnosti 4

Jde o statistiku. U každého člověka budou ta čísla trochu jiná, ale pro pochopení to stačí. Všimněte si: televize 6 let, na cestě 6 let, čekání v řadě 3 roky, hledání ztracených věcí 1 rok, celkem 16 let.

Co můžete stihnout za 16 let? Vystudovat od první třídy základní školy až po vysokoškolský titul. Upít se k smrti. Získat další dva vysokoškolské tituly. Vychovat několik dětí. Vybudovat vysoce prosperující firmu. Přivést svého životního partnera do blázince. Několikrát zbankrotovat a opět vybudovat prosperující firmu. Začít sportovat a dvakrát vyhrát olympiádu. Za tuto dobu vám projde hlavou asi 150 000 000 m­yšlenek.

Co ale dělá většina lidí po tuto dobu? Šest let prožijí s televizí. Šest let, kdy cestují, zírají z okna ven nebo na spolucestující. Kolik vidíte lidí v metru, autobusu nebo ve vlaku, že by se nějak vzdělávali? A jak se vzděláváte v autě vy? Jeden rok něco hledají a nadávají, že to nemohou najít. K tomu, abyste něco hned našli, potřebujete mít pro věci přesně stanovené místo a hlavně kontrolní seznamy. I když lidé ví, že seznamy čehokoliv jsou prospěšné a málokdy pak něco zapomenou, jen 3 % lidí je používají k organizaci svého života. Čtěte více: Buďte pány svého času! Poradíme vám, kde získat cenné minuty

Kontrolní seznamy potřebujeme zejména u kolektivní práce. Tehdy totiž dochází k tomu, že často všichni předpokládají, že ty základní a samozřejmé úlohy udělá někdo jiný. Díky kontrolnímu seznamu nepřehlédnete něco důležitého.

Jedním kontrolním seznamem je i seznam osobních cílů. I zde si je jen asi 3 % lidí sepíše. Zbytek si nikdy nenapíše seznam svých přání a nepřestane se divit, že jim nikdy nic nevychází. Více času strávíme sepsáním seznamu hostů na večírek než naplánováním vlastního života.

Úspěšní lidé nemají ve skutečnosti více času než jiní lidé. Jen to s ním tak nějak lépe umí. A tak těch šestnáct let smysluplněji využijí. Mimochodem, je to přes pět hodin denně!

S časem si lidé ještě spojují další dva omyly:

  1. Že někdy v budoucnu budete mít více času. Nebudete! Budete ho mít stejně.
  2. Že čas se dá nějak ušetřit. Nedá! Je ho stále stejně. Dá se jen nějak přeskupit. A hlavně, můžete se zbavit zlodějů času. To jsou ty činnosti, které nepřináší nějakou novou hodnotu. Podívejme se na ně podrobněji.

Zloději času

Je jich šest a za všechny si většinou můžete jen vy sami.

1. Vyrušování. Velmi rád pracuji po večerech nebo v noci. V té době mě nikdo neruší.

2. Odkládání věcí na poslední chvíli. Proč odkládáte své úkoly? Asi nejčastějším důvodem je, že některé úkoly jsou velmi nepříjemné. Tím, že to odložíte na poslední chvíli, na tom sice neděláte, jenže na to myslíte. Trápíte se a zvyšujete si nepořádek v hlavě. Navrhuji vám dvě možnosti k zamyšlení. Udělejte to co nejdříve nebo si dejte do záznamníku přesný čas za šest dnů, kdy na tom začnete dělat. V tom druhém případě to hned hoďte za hlavu a začněte to řešit až za šest dní. První varianta je však lepší, a to ze tří důvodů: Během týdne se může přihodit něco dnes neznámého. Nevíte tedy, jestli za týden opravdu najdete ty tři potřebné hodiny; nikdy nevíte, zda to opravdu zabere jen ty tři hodiny. Co když při řešení narazíte na problémy, které potřebný čas zdvojnásobí? A co když se pak „zaseknete“ na ještě delší dobu? Pokud to vyřešíte hned dnes, vaše podvědomí na tom bude celý týden nevědomě pracovat. Je možné, že vás mezitím napadne mnohem lepší řešení, než jste původně vymysleli. Proto nic neodkládejte. Udělejte nepříjemné úkoly co nejrychleji. Pak se odměňte něčím příjemným.

3. Měnící se priority. Pokud jste zaměstnanec, pak čím jste v hierarchii níže, tím je to větší zloděj času a také tím menší vliv na něj máte. Šéf vám často řekne: „Udělej toto.“ Za chvíli přijde zase: „Udělej tamto.“ Každou chvíli je to jinak. Zde je důležité, že čím jste společensky výše, tím se pro vás priority mění méně. A naopak vy je měníte jiným lidem. Z toho vyplývá návod, jak se tomu vyhnout – staňte se těmi nahoře.

4. Čekání na odpovědi. Jestliže čekáte na odpovědi a nemáte náhradní činnost, na které můžete během čekání pracovat, pak často ztratíte spoustu času. Budete se nudit, a navíc budete znechuceni z práce. Proto musíte mít náhradní činnost, ve které se dostanete do stavu proudění.

5. Špatné plánování. Pokud děláte to, co dělají všichni, nebo pokud jen přepisujete v diáři na dnešek to, co jste nestihli včera, pak neplánujete, ale přepisujete. To je jen šílené plýtvání vašimi myšlenkami a vašimi schopnostmi. Zítra budete zase přepisovat to, co jste nestihli dnes. Takto vzniká stres z diáře. Mnohem lepší je využívat čas podle svých základních hodnot.

Tajemství úspěchu spočívá v tom, že než začnete plánovat svůj čas, potřebujete zjistit, na čem vám v životě nejvíce záleží. Až budete mít svou „ústavu“, pak se vždy ptejte sami sebe: „Souvisí to, co právě dělám nebo chci udělat, skutečně s věcmi, na nichž mi záleží?“ To je podstata správného plánování času. Všechno začíná u těchto hodnot. Jestliže si stanovíte cíle, které neodpovídají vašim základním hodnotám, může se vám podařit spousta práce, ale nikdy se nebudete cítit zcela spokojeni. Lidé, kteří to nevědí, si sepisují seznamy úkolů, ale zakládají je pouze na naléhavosti. Výsledkem pak je, že bývají zklamaní a stresovaní stálým vnitřním napětím.

6. Dostávání se „do obrazu“. Máte složku Nevyřízená pošta? V pondělí vám pošťák přinese dva dopisy. Oba je otevřete a podíváte se na ně. Pak si řeknete: „Teď se tím zabývat nebudu. Udělám si kávu.“ Po chvíli máte před sebou kávu a pustíte se do vyřizování své pošty. „Začnu tím malým. Tak už jsem to přečetl. Ježíši, to druhé je velké. To si musím pořádně prostudovat. Jenže to mě teď nebaví. Prozatím je tedy oba odložím.“ V úterý pošťák přinese jeden dopis. „Ale, zde mám ještě tyto dva ze včerejška. Takže si prostuduji to dnešní, toto ze včerejška a to moc velké. Toho je moc. Jdu si udělat kávu… Nyní se vrátím k těm dopisům. Tady je mám. Musím je opravdu vyřešit. Tak jdu na to. To, to a to velké. Ten velký mě už štve. Musím na toaletu. Atd.

Jak tedy vyřešíte vy svůj problém s nevyřízenou poštou a dostáváním se do obrazu? Řešení je velmi jednoduché:

  • Odstraňte hned teď svoji složku nebo přihrádku Nevyřízená pošta. Buď to neřešte vůbec, anebo to hned vyřešte až do konce. Sir Winston Churchill prohlásil: Svého nepřítele nesmíte nikdy dobít jenom napůl. Dívejte se na svou nevyřízenou poštu jako na nepřítele. Prostě do boje jděte, nebo nejděte. Nic mezi tím. Poštu buď hned vyřešte, nebo vůbec neřešte do té doby, než si na to najdete dostatek času, abyste to doopravdy vyřešili.
  • Dívejte se na svůj pracovní stůl jako na výrobní linku. Z jedné strany přichází suroviny, které pak nasměrujete tam, kam potřebujete. Pozor přitom na zásoby. Všude musí být co nejmenší. Ideální je tzv. jednokusový tok, kdy na každém místě je vždy jen jedna věc.
  • Napište Ježíškovi na Vánoce: „Ježíšku, prosím tě, kup mi skartovačku.“ A pak tu skartovačku opravdu používejte. Vše vyřešte až do stadia, že pak všechny materiály můžete zničit. Pokud si budete chtít některé rozpracované materiály ponechat, protože se to ještě možná může vylepšit, pak jste to doopravdy nedořešili až do konce. Za vámi musí zůstat jen hotové věci a jeden šanon s případnými nápady do budoucnosti.

Pokud se opravdu chcete soustředit, ztište si mobil, jinak se budete opakovaně muset dostávat do obrazu u stále stejného úkolu.

Máš problém? Hoď ho na někoho!

Výkonní nejste, když uděláte hodně práce, ale když nějak zvyšujete hodnotu. Spousta lidí plýtvá časem, který mohou věnovat tvůrčí činnosti. Tento čas bohužel věnují rutinní práci, kterou přitom může udělat někdo jiný. Tak se zbavují příležitosti něco nového vymyslet, a navíc si zaneřáďují hlavu neužitečnými zbytečnostmi. Chcete-li to někam dotáhnout, pak zprimitivněte a soustřeďte se pouze na to zásadní. To je to, co vás uspokojuje, a navíc vám přináší i finanční hodnoty. Na všechny opakující se rutinní činnosti si někoho najděte.

Dámy, umíte žehlit? Pokud jste podnikatelka nebo manažerka, nežehlete. Vaší úlohou totiž je zařizovat věci, které přináší finanční hodnotu. Žehlení je nutné, jenže tím ztratíte spoustu svého času i energie. Hoďte tento problém na někoho jiného.

Vydělte si svůj čistý roční či měsíční příjem počtem hodin, kdy nespíte. Tak zjistíte cenu svého času. Může někdo jiný udělat některé činnosti za mnohem méně, než je cena vašeho času? Pokud ano, pak to na něj hoďte.

Nejdříve zjistěte, zda se to vůbec musí udělat. Pokud musí, pak jde o to, zda to musíte udělat zrovna vy osobně. Často se opakující rutinní záležitosti se dají v 99 % případů na někoho hodit. Někdy je lenivost jev spíše pozitivní. Úspěšní lidé z lenivosti dělají jen něco, a naopak jiným věcem se vyhýbají.

Jak přestat ničit sám sebe a přitom ušetřit 2/3 své energie

Na každém úkolu je nejhorší sednout si a začít ho dělat. Prvních pár minut je nejhorších. Pak se do úkolu ponoříte, dostanete se do stavu proudění a často najednou zapomenete na čas. Než si to uvědomíte, uběhnou i dvě hodiny. Ty první minuty zažíváte utrpení, ale následující dvě hodiny už jste v pohodě. Rozdíl je v tom, jestli přemýšlíte, zda vás to baví, nebo ne. Většina lidí dokáže sama sebe psychicky zničit ještě dříve, než vůbec začne. Ukážu vám, jak to dělají.

Máte nějaký úkol. Například učit se nebo si sepsat své hodnoty. Nejdůležitější a také nejtěžší na tom je začít. Chcete napsat knihu? Nejhorší je sednout si k tomu. Jakmile už budete půl hodiny psát, je vše snazší. Jenže jak se nastartujete? To asi bude problém, že? A proč?

Protože jde o spor, který máte sami se sebou. Vedete si svůj dialog. Začínáte svou samomluvu většinou tím, že ten úkol je těžký. Přitom z kapitoly o proudění už víte, že když se soustředíte, na velikosti úkolu tolik nezáleží. Velmi rychle dojdete k tomu, že se naštvete na daný úkol a získáte zpětnou vazbu: Úkol je těžký → jsem naštvaný na úkol.

To vám hned vezme asi třetinu energie. Jenže tím to zdaleka nekončí. Po naštvání se na úkol se pak naštvete ještě sami na sebe. Získáte tak další zpětnou vazbu: Jsem naštvaný nejen na úkol → jsem naštvaný i na sebe.

Pokud takto budete dostatečně dlouho a s dostatečnou silou přemýšlet, nahromadí se takový počet myšlenek a neuronových spojů ve vašem mozku, že si začnete říkat: „Proč já blbec to vůbec dělám?!“

A výsledek? Často se zlomíte, protože už v hlavě máte tak velké množství „naštvaných“ myšlenek, že to vzdáte. A navíc objevíte další zpětnou vazbu: Jsem naštvaný na úkol i na sebe → vzdávám úkol → a ještě jsem blbec. Máte nadání trýznit sami sebe! A to je přesně to, co nemáte dělat. Místo toho si musíte říkat: „Jsem úžasný. Úkol vyřeším. Jdu na to.“

Zde máte řešení, jak rozetnete to „samonaštvávací“ kolečko. Od této chvíle prostě řešte jen ten úkol, a ne svůj vztah k tomu úkolu. Zprimitivněte na úroveň dítěte.

Jedním ze způsobů, jak zmenšíte nepořádek v hlavě, tedy je: ušetřete ty dvě třetiny své energie, kterými dnes plýtváte na to, abyste se naštvávali na úkol, nebo dokonce sami na sebe. Prostě se do toho pusťte a během práce už pak nepřemýšlejte o náročnosti úkolu. Jinak velmi rychle skončíte u toho, že začnete obviňovat úkol i sebe. Čtěte více: Ivan Pilný: S časem je to jako s dietou, špatně se kontroluje a řídí

Určitě jste už poznali, že všechno je jen z poloviny tak těžké, když už člověk jednou začal. Proč tomu tak je? Protože pokud pracujete a soustředíte se na práci, už v mozku nemáte prostor na přemítání o potížích, jelikož se soustředíte právě na to, co děláte.

Nejdříve dělejte obávané věci

Nejdříve se zabývejte obávanými věcmi. Jenže většina lidí dělá pravý opak. Udělají si seznam úkolů a pak hledají, co mohou nejrychleji odškrtnout. A také hledají zábavné úkoly.

Pokud u něčeho váháte, je to proto, že máte obavy, že nebudete mít úspěch. Váš strach vám brání zabývat se náročnými úkoly, proto si vybíráte maličkosti. Zde totiž očekáváte rychlý úspěch. Budete-li své problémy dlouho odkládat, můžete si na ně zvyknout a vzdát se. Jestliže však zvládnete něco těžkého, váš mozek už nebude řešit, že něco nemáte hotovo, a vy se pak budete cítit lépe. Jestliže dokážete být důsledný v jedné oblasti, pak můžete přistupovat k dalším se stejnou sebekázní i se stejnými výsledky. A ještě něco. Energii, kterou věnujete řešení problémů, musíte věnovat řešení svých problémů, ne problémů jiných lidí. Nerozdávejte zbytečně to, co nutně potřebujete – svou energii.

Úryvek z knihy Debordelizace hlavy (zprimitivněte k úspěchu). Více informací o knize: www.jak-vydelat.cz
Autor: Ivo Toman, podnikatel, školitel, zakladatel společnosti TAXUS International, která funguje jako marketingová laboratoř. Napsal sedm knih, ve kterých se zabývá marketingem, psychologií a motivací. Od narození trpí Touretteovým syndromem, který způsobuje viditelné i slyšitelné tiky. V šesti letech navíc onemocněl meningitidou a pravou stranu těla má méně vyvinutou.

Foto: www.isifa.com

Našli jste v článku chybu?

31. 8. 2011 10:57

Ja mám totiz zcela opačný názor a to protože v některých ohledech jsem se zcela poznal a vím že to tak i opravdu je:

- nejtěžší je začít, ale jak začnete a zaberete se do toho tak to jde najednou samo. Pak je naopak pro mě velkým problémem s tím přestat, když musím začít pracovat na něčem jiném a původní úkol jsem nedodělal.
- čas plýtvám na nepotřebné úkoly

jsou tam jisté věci, o kterých by se pochybovat dalo, ale celkově má članek pravdu. Nesouhlasím s Vámi.




27. 8. 2011 15:15

Pepe-Cheb (neregistrovaný)
Takové bludy sem už dlouho nečetl. Podnikatel.cz = propagandistický e-plátek jak červené právo .
Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

120na80.cz: Vitaminová abeceda

Vitaminová abeceda

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Měšec.cz: Europlatby: někde bez poplatku, jinde i 350 Kč

Europlatby: někde bez poplatku, jinde i 350 Kč

DigiZone.cz: Sat novinky: Fransat UHD Demo

Sat novinky: Fransat UHD Demo

Lupa.cz: Slevové šílenství je tu. Kde nakoupit na Black Friday?

Slevové šílenství je tu. Kde nakoupit na Black Friday?

Podnikatel.cz: Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

DigiZone.cz: Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Podnikatel.cz: EET: Totálně nezvládli metodologii projektu

EET: Totálně nezvládli metodologii projektu

120na80.cz: Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Podnikatel.cz: Italové dělají mozzarellu z mléka z Česka

Italové dělají mozzarellu z mléka z Česka

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

DigiZone.cz: Filmbox Live pro předplatitele UPC DTH

Filmbox Live pro předplatitele UPC DTH

Vitalia.cz: To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

Podnikatel.cz: Udávání kvůli EET začalo

Udávání kvůli EET začalo

Podnikatel.cz: Na poslední chvíli šokuje výjimkami v EET

Na poslední chvíli šokuje výjimkami v EET

DigiZone.cz: HD programy ČT i v UPC Horizon

HD programy ČT i v UPC Horizon

Podnikatel.cz: Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

DigiZone.cz: ČRa DVB-T2 ověřeno: Hisense a Sencor

ČRa DVB-T2 ověřeno: Hisense a Sencor

Vitalia.cz: Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem