Jak můžete dostat peníze z firmy, kterou spoluvlastníte? Poradíme vám

Takřka všichni spolumajitelé “eseróček” řeší problém, jakým způsobem mohou z firmy dostat peníze na své konto. Přinášíme přehled těchto možnost.

Možností, jak můžete jako spolumajitel “dostat” ze své s.r.o. firmy peníze, existuje několik. Hlavní způsob tvoří výplata podílu na zisku. V úvahu pak připadá uzavření pracovního poměru nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, poskytování služeb společnosti a společníkem jako podnikatelem – fyzickou osobou, poskytnutí půjčky společnosti společníkem nebo pronajmutí majetku společnosti společníkem. Každá alternativa má svá pro a proti a nedá se jednoznačně říci, kterou vždy zvolit.

Rozdělení zisku tvoří základ

Základní variantu, jak dostat ze společnosti peníze, tvoří pro spolumajitele rozdělení zisku společnosti. Firma však při vyplácení zisku musí splnit zákonné podmínky, především pak dle § 123 obchodního zákoníku. K výplatě podílů na zisku může firma přistoupit až poté, co odvede příslušnou část zisku do svého rezervního fondu. Pokud společnost rezervní fond nevytvořila již při svém vzniku, musí jej založit v roce, kdy poprvé vytvoří čistý zisk.

Hodnota rezervního fondu musí činit nejméně 10 % z čistého zisku a zároveň nesmí přesahovat hranici 5 % z hodnoty základního kapitálu. Rezervní fond se ročně vždy doplňuje o částku určenou ve společenské smlouvě nebo ve stanovách, nejméně však 5 % z čistého zisku, až do dosažení výše rezervního fondu určené ve společenské smlouvě nebo ve stanovách, nejméně však do výše 10 % základního kapitálu. Čtěte více: Část zisku pohltí rezervní fond, zbytek mohou dostat společníci

K výplatě zisku nesmí firma pak použít základního kapitálu, rezervního fondu ani ostatních kapitálových fondů ani prostředků, které podle obchodního zákoníku, společenské smlouvy či stanov společnosti mají být k doplnění takových fondů použity. “Zároveň je důležité, že společnost, i když je přesvědčena o tom, že je v zisku a že valná hromada svolí s výplatou podílů na zisku, nesmí společníkům vyplácet žádné zálohy na podíly na zisku,” doplnil serveru Podnikatel.cz Pavel Fabian z advokátní kanceláře FABIAN & PARTNERS.

O rozdělení zisku totiž rozhoduje valná hromada společnosti, která tak nemůže učinit dříve, než je schválena účetní závěrka za příslušné období. Podíl na zisku lze vyplatit teprve tehdy, pokud:

  • byl doplněn rezervní fond společnosti,
  • nedojde-li tím k poklesu výše základního kapitálu pod hodnotu základního kapitálu zvýšeného o zůstatek rezervního fondu a
  • byly odepsány zřizovací výdaje (nepokrývají-li disponibilní zdroje společnosti zůstatkovou cenu zřizovacích výdajů).

Částka, kterou chce firma rozdělit jako zisk, nesmí být vyšší, než kolik činí hospodářský výsledek účetního období vykázaný v účetní závěrce snížený o povinný příděl do rezervního fondu a o neuhrazené ztráty minulých let a zvýšený o nerozdělený zisk minulých let a fondy vytvořené ze zisku, které společnost může použít dle svého volného uvážení. Podíl na zisku je splatný do 3 měsíců ode dne rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku. Pozor však na to, že z rozděleného zisku musíte poté zaplatit ještě daň z příjmů, čímž vlastně dochází ke dvojímu zdanění zisku.

Přestože při druhém zdanění zisku (15% daní z příjmů) nezáleží, zda jste jako společník právnická, či fyzická osoba, dá se placení daně vyhnout, a to přes zahraniční subjekty. Pokud je společníkem firmy zahraniční osoba (právnická či fyzická), v jejíž zemi zisk ze společnosti dani nepodléhá, zisk se dalšími 15 % nedaní. “Toto funguje např. na Slovensku, kde neplatí daň z příjmu z podílu na zisku ani fyzická ani právnická osoba. Pokud je jediným nebo většinovým společníkem společnost, která je rezidentem jiného členského státu EU, nepodléhá zisk plynoucí od dceřiné společnosti k mateřské společnosti dani,” dodal Pavel Fabian z advokátní kanceláře FABIAN & PARTNERS.

Společník jako zaměstnanec

Další možností, jak si sáhnout jako spolumajitel na peníze, je nechat se ve firmě zaměstnat v rámci pracovní poměru. Tato alternativa však vyjde firmu poměrně na hodně peněz, jelikož za vás jako zaměstnance musí společnost navíc platit sociální a zdravotní pojištění. V porovnání s rozdělením zisku tak státu odvedete tímto způsobem více. U mezd platí, že efektivní (celková) “daňová sazba”, tj. včetně pojistného, je cca 50 %, tj. společníkovi zbude 50 haléřů z každé koruny. Naopak u podílů na zisku platí, že efektivní daňová sazba činí zhruba 31 %, jsou tedy v porovnání se mzdami podstatně výhodnější, vysvětlil pro server Podnikatel.cz Jan Molín, daňový analytik společnosti MIVO.

Jestliže se necháte v rámci své firmy zaměstnat, buďte opatrní s náplní práce své pozice. Pokud jste zároveň i jednatelem, nesmíte se nechat zaměstnat na pozici, jejímž předmětem je výkon funkce jednatele. Výkon funkce jednatele může být upraven smlouvou o výkonu funkce jednatele dle obchodního zákoníku, která nepodléhá režimu zákoníku práce. Právě stát se jednatelem a nechat si vyplácet odměnu za výkon funkce patří v současnosti mezi nejvýhodnější postupy pro společníky. Do částky 6200 korun měsíčně se totiž neplatí důchodové pojištění a odměna podléhá jen zdravotnímu pojištění a zdanění. Zároveň však vstupuje do daňových nákladů společnosti. Tato kombinace činí z této formy nejvýhodnější variantu, nicméně je finančně omezena, upozornil Jan Molín. Čtěte více: Opravdu přijdou statisíce lidí o nemocenskou a nárok na důchod?

Dohoda o provedení práce

Zatímco dohoda o pracovní činnosti pro vás vyjde podobně jako pracovní poměr (tedy s odvody sociálního a zdravotního pojištění), dohodu o provedení práce lze zařadit mezi další zajímavé alternativy. Neplatí se z ní totiž ani jedno pojistné. Nevýhodou této dohody však je maximální rozsah práce, který nesmí přesáhnout 150 hodin v kalendářním roce. Přestože hodinovou sazbu zákon nijak neomezuje, nemůžete si stanovit, jak se vám za chce. Hodinová sazba u takové dohody se musí pohybovat na úrovni ceny obvyklé, neboť se jedná o vztah spojených osob (společníka a společnosti). Čtěte více: Dohoda o provedení práce se v roce 2011 mění

Dá se zvolit i půjčka či pronájem

Společník může se svojí firmou dále uzavřít dlouhodobou půjčku, respektive smlouvu o půjčce, ve které stanoví úrok. Tento úrok se mu bude dle stanovených podmínek vyplácet. Společník sice zaplatí z tohoto úroku daň z příjmu, ale nemusí se již nechávat zaměstnat a platit navíc např. zdravotní a sociální pojištění. Odborníci proto radí zkombinovat tuto variantu s jednatelskou smlouvou, která do limitní částky též nezakládá účast na pojistném. 

EBF16

Společník má dále šanci získat příjem díky pronájmu svého majetku firmě. Může se přitom jednat jak o majetek movitý, tak nemovitý. Znovu však platí zaklínadlo “za cenu obvyklou”. Zdanění příjmu z pronájmu pak zůstává na bedrech společníka. 

Všechny metody mají své

Vzhledem k mnoha faktorům, které hrají roli, se podle odborníků nedá říci, který konkrétní způsob je pro společníky v různých situacích nejvýhodnější. Pracovní poměr společníka ve společnosti sice stojí nejvíce, avšak zajistí vám sociální a zdravotní pojištění a započítávání odpracované doby do důchodového systému. U příjmů plynoucích z půjček, úvěrů nebo poskytování služeb je nutné dodržet omezení plynoucí z úzkého propojení společníka se společností a má z pohledu společníka širší daňové implikace. Podle odborníků se proto vyplatí vždy vycházet z konkrétní situace a způsoby případně kombinovat.

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 17. 9. 2015 14:11

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení PPC reklamy pro pokročilé

  •  
    Důležité principy fungování PPC reklamy
  • Optimalizační postupy běžících kampaní
  • Práce s aplikací AdWords editor

Detailní informace o školení PPC reklamy pro pokročilé »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+