Hlavní navigace

Jak můžete legálně obejít stropy u výdajových paušálů? Možností existuje několik

16. 11. 2017
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Kdo se chce vyhnout stropu u výdajových paušálů, má hned několik legálních možností. Vždy je však nutné důsledně počítat, zda se to vyplatí.

Využít se dá například založení další živnosti, která spadá pod jiný výdajový paušál. Alternativou je rovněž společnost (dříve sdružení bez právní subjektivity).

Rozdělením příjmů na spolupracující manželku se stropu nevyhnete

Letos zatím dobrovolně, od příštího roku pak obligatorně klesá zastropení výdajových paušálů na polovinu. Konkrétně jde o následující stropy:

  • u 80% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 800 tisíc Kč
  • u 60% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 600 tisíc Kč
  • u 40% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 400 tisíc Kč
  • u 30% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 300 tisíc Kč

Ačkoli se na druhou stranu paušalistům vrací zvýhodnění na dítě a sleva na manželku, někteří mohou přijít kvůli změnám až o statisíce. Řada OSVČ proto řeší, jak se zastropení vyhnout.

Rozhodně to nejde rozdělením příjmů na spolupracující osobu žijící ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem, na spolupracujícího manžela, případně na člena rodiny zúčastněného na provozu rodinného závodu. Zastropení se počítá ještě před rozdělením příjmů na jednotlivé fyzické osoby.

Čtěte více: Chcete rozdělit příjmy na spolupracující manželku? Stropu u paušálů se nevyhnete

Řešením je více živností

Podnikatelé nicméně mají i jiné možnosti, jak ostatně pod článkem o spolupracujících osobách upozornil i jeden ze čtenářů. Jednu z alternativ tvoří zřízení další živnosti, která spadá pod jiný výdajový paušál. Jednotlivé stropy se totiž týkají samostatně dílčích druhů příjmů ze samostatné činnosti. Pokud si tak podnikatel zřídí další živnostenské oprávnění na věcně blízkou činnost, jež spadá pod jiný paušál, počítá se pro každou činnost paušál zvlášť.

Kdo například provozuje řemeslnou živnost „Truhlářství, podlahářství“, založí si ještě volnou živnost „Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků“, pod kterou dle nařízení vlády o obsahových náplních jednotlivých živností spadá například výroba aglomerovaných dřevařských výrobků, dřevěných obalových beden, krabic, palet nebo nákladových podložek ze dřeva, barelů, sudů, kádí, rour a jiných bednářských výrobků, kolářských výrobků, dřevěných cívek na kabely a ostatních drobných výrobků ze dřeva (dřevěných držáků a násad pro nástroje, obuvnických kopyt, kuchyňských výrobků ze dřeva, vřeten a podobně).

Podobně lze zkombinovat řemeslnou živnost „Zednictví“ a vázanou „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“, která je definována jako „provádění stavebních a montážních prací při novostavbách, změnách dokončených staveb (nástavby, přístavby, stavební úpravy), údržbě staveb a jejich odstraňování podle stavebního zákona, včetně vedení realizace staveb a jejich změn. Při provádění uvedených stavebních prací mohou být vykonány i činnosti související s realizací staveb, které jsou předmětem živností řemeslných, případně živnosti volné.

Využívání více oprávnění však vyžaduje pečlivost. Nezbytným předpokladem je vlastnění oprávnění na dané druhy podnikatelské činnosti a pečlivá evidence jednotlivých příjmů. Správce daně musí být schopen ověřit, které příjmy jsou spojeny s jednotlivými druhy činností. Pokud by poplatník nebyl schopen tuto spojitost prokázat, správce daně by tvrzenou výši daně nemusel uznat a daň by doměřil, upozornil pro server Podnikatel.cz Richard Jahoda, managing partner Grinex Czech Republic.

Založit se dá i společnost (bez přívlastků)

Další alternativou je založení společnosti (dříve sdružení bez právní subjektivity). Podle nového občanského zákoníku nejsou žádné omezující podmínky, které by neumožňovaly společné podnikání určitým osobám, například manželům. Pro založení společnosti postačí, aby se dva či více osob zavázalo ke sdružení za společným účelem činnosti. Pokud je společnost založena za účelem společného podnikání, je nezbytné, aby společníci měli živnostenská oprávnění na daný druh činnosti, doplnil Richard Jahoda.

Pokud ani jeden ze společníků společnosti (sdružení) nemá dle zákona o účetnictví povinnost vést účetnictví a nerozhodne se tak dobrovolně, pak není účetnictví vyžadováno. Daň z příjmů je pak vypořádána jednotlivými společníky společnosti. Společníci postupují podle § 12 a § 7 zákona o dani z příjmů. Společníci si rozdělují své příjmy a výdaje mezi sebe určeným poměrem. Pro možnost uplatnění výdajových paušálů musí být splněna podmínka, aby příjmy i výdaje byly rozděleny stejným poměrem. V opačném případě mohou být výdaje uplatněny pouze v prokázané výši.

Při stanovení výše paušálních výdajů je třeba respektovat druh vykonávané činnosti a s ním i dané maximální částky paušálních výdajů pro tyto činnosti. Maximální výše paušálních výdajů je zohledňována až po rozdělení příjmů, tedy pro každého společníka samostatně. Maximální výše paušálních výdajů tak může být použita dvakrát, nikoliv pouze jednou, což je velká výhoda, vysvětlil Jahoda, managing partner Grinex Czech Republic.

Brand24

Pro někoho se může vyplatit veřejná obchodní společnost

Méně využívanou formou pro společné podnikání, ale rovněž možnou, je veřejná obchodní společnost. Ta musí být založena nejméně 2 společníky (fyzické či právnické osoby) a společníci ručí za závazky veřejné obchodní společnosti neomezeně celým svým majetkem. Veřejná obchodní společnost nepodává daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob, protože daň je stejně jako u společnosti vypořádána společníky. Společníci si výsledek hospodaření rozdělí podle výše spoluvlastnických podílů. Jsou-li společníky fyzické osoby, je tento podíl na zisku dílčím základem daně ze samostatné činnosti. Nevýhodou takového zdanění je však skutečnost, že nelze využít paušální výdaje, uvedl Jahoda.

Veřejná obchodní společnost ale může být vhodnou variantou, pokud máme více druhů činností a jednou z nich je činnost, kde by využití paušálních výdajů nebylo výhodné. Příkladem může být situace, kdy poplatník podniká v oblasti obchodu a konzultačních služeb. V případě, že by obě činnosti byly zahrnuty do veřejné obchodní společnosti, není možnost uplatnění paušálních výdajů. Podnikání v oblasti obchodu není efektivní z hlediska uplatnění paušálních výdajů (dodanění zásob, pohledávek atd.). Pokud by však byla konzultační činnost vyčleněna a poplatník by ji provozoval na základě živnostenského oprávnění, nepřichází tak o možnost využití paušálních výdajů, uzavřel Jahoda.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).