Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Jak na daň z nemovitých věcí v roce 2017

Daniel Morávek

Poplatníkům, kteří musí podat přiznání k dani z nemovitých věcí, zbývají na odevzdání formuláře ještě dva týdny.

Přiznání pak podávají hlavně ti, kdo v loňském roce nabyli novou nemovitost. Daň se platí do konce května, přičemž lze nově informace o platbě získat na e-mail.

Kdo podává přiznání k dani z nemovitých věcí

V oblasti daně z nemovitostí se letos nic zásadního nezměnilo. I nadále platí, že daňové přiznání k dani z nemovitých věcí podávají především poplatníci, kteří v roce 2016 nově nabyli do svého vlastnictví pozemek, zdanitelnou stavbu nebo bytovou či nebytovou jednotku. Přiznání musí podat i ti, kdo v minulosti k přiznané nemovité věci provedli přístavbu, nástavbu nebo ji částečně zlikvidovali, pokud na základě těchto změn současně došlo ke změně druhu nebo výměry pozemku, případně zvýšení nadzemních podlaží a podobně. Změnou rozhodnou pro stanovení daně je také změna výměry parcely na základě obnovy katastrálního operátu. Pozor i na to, že i část budovy nebo inženýrské stavby, je-li dokončená a užívaná, je předmětem zdanění.

Poplatníci, kteří nějakou nemovitost darovali, prodali nebo jinak pozbyli, sice nemusí podat přímo přiznání, mají však za povinnost tuto skutečnost ohlásit finančnímu úřadu, a to formou písemného oznámení o této skutečnosti. To se ale týká jen případů, kdy poplatník v daném kraji všechny své nemovité věci pozbude. Jestliže mu však v daném kraji ještě nějaká další nemovitá věc zbyla, musí podat dílčí daňové přiznání.

Kdo nemusí přiznání podávat

Přiznání naopak nemusí podávat ten, kdo jej odevzdal již v uplynulých letech a nezměnily se u něho skutečnosti rozhodné pro stanovení daně. Kvůli pouhé změně koeficientů, ať už díky novele zákona či vyhlášce obce, přiznání podávat nemusíte. Tento přepočet se provede automaticky a novou výši daně se lidé dozví rozhodnutím, zpravidla hromadným předpisným seznamem, případně platebním výměrem.

Čtěte také: Jak okresní města (ne)změnila pro rok 2017 koeficienty k dani z nemovitých věcí

Dokdy přiznání podat

Na podání přiznání mají poplatníci čas do úterý 31. ledna. Pokud se ale opozdí, nehrozí jim ihned pokuta. Penále totiž začíná nabíhat až od šestého pracovního dne od uplynutí lhůty a činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně (maximálně 300 tisíc korun). Pokuta se ale nepředepíše, pokud částka nepřekročí 200 Kč. Bez rizika pokut tak lze letos přiznání podat ještě 7. února.

Pozor na elektronické podání

Poplatníci si mohou vybrat, jakým způsobem přiznání podat, zda v papírové či elektronické podobě. Server Podnikatel.cz například nabízí chytrý interaktivní formulář přiznání k dani z nemovitostí za rok 2017, který vyplňování usnadní a pomůže s výpočty. Přiznání se dá podat také přes Daňový portál, který při vyplňování “napovídá” a sám provádí výpočty a kontrolu. Přiznání podané přes Daňový portál však musí poplatníci opatřit elektronickým podpisem. Kdo tak neudělá, musí do 5 dnů od podání dodat na příslušný finanční úřad vlastnoručně podepsaný tzv. e-tiskopis, který systém vygeneruje po odeslání datové zprávy.

Výjimku v tomto ohledu ale tvoří již dva roky poplatníci, kteří mají zpřístupněnou datovou schránku. Ti totiž musí podávat řádné, dodatečné nebo opravné přiznání k dani z nemovitých věcí elektronicky, a to v požadovaném formátu. Jestliže tak neučiní, vznikne jim povinnost uhradit pokutu ve výši 2000 Kč. Pokud daňový subjekt nesplněním povinnosti učinit podání elektronicky závažně ztěžuje správu daní, může dostat penále až 50 000 Kč. Od loňského roku navíc majitelé zpřístupněných datových schránek nemohou podávat přiznání k dani bez elektronického podpisu a dodatečně ho do 5 dnů potvrzovat v listinné formě již zmíněným e-tiskopisem. Co se týče dílčího daňového přiznání, to se podává v listinné podobě, jelikož u tohoto podání nebyl správcem daně stanoven formát a struktura datové zprávy.

Pro většinu poplatníků platí, že daň musí uhradit do středy 31. května. Pokud výše daně překročí hranici 5000 korun, je možné ji rozložit do dvou stejně vysokých splátek, přičemž první se musí uhradit do konce května a druhá do čtvrtka 30. listopadu. Zemědělci a chovatelé ryb mají první lhůtu v případě částky nad 5000 korun posunutou na čtvrtek 31. srpna. Druhý termín zůstává na 30. listopadu. Pokud vyjde daň na méně než 30 Kč, není nutné ji platit. Výjimku tvoří spoluvlastnické podíly na pozemcích, ze kterých se daň předepisuje vždy, a to v minimální výši 50 Kč, i kdyby vycházela nižší. Výši daně se poplatníci dozví ze složenky, kterou bude finanční správa tradičně rozesílat, nebo formou předpisných seznamů, které budou v květnu k nahlédnutí na finančních úřadech. Právnické osoby dostanou informaci o výši daně do datové schránky.

Informace o platbě si můžete nechat zaslat e-mailem

Od letošního roku navíc připravila finanční správa novou službu, jak získat informace s údaji pro placení daně. Kdo neplatí daň z nemovitých věcí pomocí SIPO a nemá zřízenou datovou schránku (u právnických osob), může si nechat informace o platbě zaslat na e-mail. Zpráva bude obsahovat obdobné údaje, jaké jsou nyní uvedeny na alonži složenky, tj. informace o výši stanovené daně, výši nedoplatku/přeplatku a údaje pro placení daně včetně QR kódu, umožňujícího platbu daně prostřednictvím internetového bankovnictví nebo mobilních platebních aplikací.

Zájemce o tuto službu odevzdá nejpozději do 15. března 2017 svému správci daně Žádost ve věci zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí e-mailem. Žádost si můžete už nyní stáhnout na Podnikatel.cz. Stačí ji vyplnit a odeslat na příslušný finanční úřad. Poplatníkům, kteří službu využijí, pak již nebude zaslána složenka.

Čtěte více: Novinka v daních: Daň z nemovitých věcí bez složenky a e-mailem

Daň z příjmu závěr 2

Na daň lze využít SIPO

Už od loňského roku lze navíc daň zaplatit i prostřednictvím SIPO (soustředěné inkasní platby obyvatelstva). Aby poplatník ale mohl daň skrze SIPO zaplatit, musí mít Českou poštou přiděleno spojovací číslo a na dané zdaňovací období mu musí být stanovena a předepsána daň na jeho osobní daňový účet. Dále musí vyplnit Oznámení o placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO. Nedílnou součástí Oznámení tvoří doklad prokazující přidělení spojovacího čísla (např. doklad o přidělení spojovacího čísla nebo aktuální platební doklad SIPO, resp. rozpis bezhotovostní platby SIPO). Oznámení je třeba doručit na příslušný finanční úřad, a to nejpozději do konce ledna zdaňovacího období, od kterého má být daň prostřednictvím SIPO placena.

Za den splatnosti se považuje den, kdy dostane příslušný finanční úřad peníze na účet. V případě zpoždění začínají od pátého dne po splatnosti nabíhat úroky z prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. V současnosti tedy činí 14,05 %. Jak ale uvádí § 253 daňového řádu, úrok z prodlení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně, u jednoho správce daně, za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč.

Našli jste v článku chybu?