Jak na daňový bonus v exekučních a insolvenčních srážkách ze mzdy

Čtěte nový judikát a překvapivé stanovisko ministerstva spravedlnosti k zahrnutí daňového bonusu do čisté mzdy při exekučních a insolvenčních srážkách ze mzdy.

Zahrnutí nebo nezahrnutí daňového bonusu do čisté mzdy při exekučních a insolvenčních srážkách je aktuálně velmi diskutovanou problematikou. Jasno do celé věci vnáší judikát a nové překvapivé stanovisko ministerstva spravedlnosti.

Nový judikát k daňovému bonusu

Doporučený postup při stanovení srážek ze mzdy při daňovém bonusu popisuje článek: Daňový bonus a srážky ze mzdy. Další oříšek pro mzdové účetní. Z vyjádření ministerstva spravedlnosti vyplynulo, že zaměstnavatel musí s daňovým bonusem při stanovení srážek počítat. Situace se ale podstatně změnila. A to judikátem Vrchního soudu v Olomouci s jednacím číslem 3 VSOL 852/2011-A-10, na který upozornila advokátní kancelář FABIAN & PARTNERS. Píše se zde, že není možné zaměňovat pojem čistá mzda pro účely zúčtování, respektive pro účely její výplaty s čistou mzdou pro účely srážek ze mzdy. Zúčtovaná čistá mzda je případným daňovým bonusem (který je eventuálně poskytován na vyživované děti zaměstnanců, tzv. negativní daň) ovlivněna. Jinak tomu ale je, pokud jde o čistou mzdu pro srážky ze mzdy a zjištění průměrného měsíčního výdělku.

Podle ustanovení § 277 odst. 1 občanského soudního řádu se pak srážky provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmu fyzických osob, sražená z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. U poplatníka je možno uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované děti, žijící s ním v domácnosti. Měsíční sleva na dani se poplatníkovi poskytne maximálně do výše zálohy na daň, a jestliže je takto vypočtená záloha na daň nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění na vyživované dítě, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem. Daňový bonus není součástí zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti – je zvláštním plněním poskytovaným poplatníkovi státem – a výpočet čisté mzdy (pro srážky ze mzdy) neovlivňuje, popisuje se v uvedeném rozhodnutí soudu.

Čtěte také: Patří do potvrzení o příjmech pro úřad práce daňový bonus?

Překvapivé stanovisko ministerstva spravedlnosti

U exekucí je tedy postup jasný. Daňový bonus do čisté mzdy nepatří. Komplikovanější mohou být insolvenční srážky. Mluvčí Jiří Hovorka podal za ministerstvo spravedlnosti následující stanovisko. Při posuzování dané problematiky je nutné vycházet z ustanovení § 398 odst. 3 insolvenčního zákona. Dlužník je povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Slovním obratem ze svých příjmů je potřeba mít na mysli všechny příjmy bez ohledu na to, jaký právní režim tyto příjmy mají. I když se v praxi setkáváme především s pracovněprávními příjmy či s důchody, oddlužení budou podléhat i příjmy autorské, ale též příjmy ze spropitného (bude-li dlužníkem číšník), upřesňuje Jiří Hovorka. Ministerstvo se domnívá, že se v případě daňového bonusu nejedná o součást odvedené zálohy na daň z příjmů fyzických osob, a jako takový jej tudíž nelze zahrnout do základu pro výpočet srážek ze mzdy. To však neznamená, že daňový bonus je příjmem, který nepodléhá oddlužení. Naopak se podle Jiřího Hovorky jedná o příjem ve smyslu výše uvedeného, který oddlužení podléhá. Tato skutečnost se projeví tím způsobem, že zaměstnavatel (nebylo-li insolvenčním soudem uloženo jinak) vyplatí daňový bonus dlužníkovi, který jej vykáže v přehledu svých příjmů a vydá insolvenčnímu správci (§ 412 odst. 1 písm. b a d insolvenčního zákona).

Čtěte také: Exekuce a neschopenka k tomu? Oříšek pro mzdové účetní

widgety

Daňový bonus se tedy nezapočítává do základu pro výpočet srážek, započítává se však do základu pro výpočet nepostižitelné částky. Nepostižitelná část příjmů podléhajících oddlužení (tedy všechny příjmy mínus nepostižitelné příjmy) se vypočte v souladu s ustanovením § 398 odst. 3 insolvenčního zákona. Dlužníkovi má zůstat částka vypočtená stejně, jako se ve výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy počítá nepostižitelná částka. Zbytek příjmů připadá věřitelům. Je velice důležité si uvědomit, že insolvenční zákon zde odkazuje jen na výpočtový vzorec, který se uplatní nezávisle na tom, jaký je právní důvod příjmů dlužníka, uzavírá mluvčí ministerstva spravedlnosti.

Foto: www.isifa.com

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení online marketingu - jak přivádět na web návštěvnost

  • Vyhledavače a PPC kampaně - jak fungují
  • Webová analytika - k čemu jí využít
  • Facebook a další sociální sítě - co a jak komunikovat

Detailní informace o Školení online marketingu »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+